Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Filip. Jako poslední je zatím přihlášen
poslanec Šilhán. Hlásí-li se ještě
někteří další poslanci, nechť
tak učiní.
Poslanec SL V. Filip: Návrh živnostenského
zákona tvoří jednu ze součástí
širšího souboru našich právních
předpisů. Myslím, že řada kolegů
už zde o tom hovořila, nebudu tedy dlouze o tom hovořit.
Předložený návrh vychází
z dřívějších československých
živnostenskoprávních předpisů
a dále i z německých a rakouských
právních předpisů. To jsme si ověřili
i na komparativním materiálu, který jsme
dostali. Přes snahu předkladatele o vyvážení
spojení zájmů spotřebitele na jedné
straně a podpory živnostenského podnikání
na straně druhé neexistuje v návrhu zákona
dostatečná ochrana spotřebitele, a to jednak
z hlediska poctivosti prodeje, ale především
z hlediska zajištění nároků na
náhradu škody. V tomto smyslu by měl být
zákon rozšířen o konkrétní
ustanovení zahrnující povinnosti živnostníků
při poctivosti prodeje a tomu odpovídající
práva živnostenských úřadů
při kontrole a ukládání sankcí.
Dále odpovědnost uzavřít pojištění
o odpovědnosti za škodu při živnostenské
činnosti vůči spotřebitelům.
Náhrada škody, která může být
mnohdy i značná, by v řadě případů
mohla být nedobytná pro platební neschopnost
dlužníka.
Návrh živnostenského zákona ne zcela
logicky vymezuje pojem živnosti negativně, co živnost
není, i když vhodnější by bylo
pozitivní vymezení, co živnost ve smyslu zákona
je. Pokud by i nadále zůstalo negativní vymezení
živnosti, pak je nutné zahrnout např. i poskytování
služeb pošty ze zákona č. 222/1946, který
tam sice je uveden v podčárce, ale jinak výslovně
uveden není.
I kolega Bratinka při slovním cvičení
před tímto shromážděním
uznal potřebu ochrany zdraví občana, a tam
směřuje má připomínka hlavní.
Přestože jeho projev směřoval k dalšímu
liberalismu úpravy - a já nejsem nepřítelem
liberalismu - nepovažuji v současné době
za možné udělat zákon natolik neurčitý.
Nebudu zde ale dlouho zdržovat, abych nedělal to,
co kritizuji na projevu pana poslance Bratinky. Navrhuji, aby
ze skupiny 114 přílohy č. 1 řemeslné
živnosti byla vyňata oční optika a toto
bylo zařazeno do skupiny 303 přílohy č.
3 - koncesované živnosti, a to tak, že tam bude
uvedena oční optika ve druhém sloupci - odborné
středoškolské vzdělání
s maturitou, pět let praxe, a v bodě 4 - ministerstvo
zdravotnictví. Myslím si, že oční
optika je jedna z velice důležitých a potřebných,
ale zároveň pro zdraví občanů
tak zásadních prací, které je potřeba
činit s opravdu odborným efektem. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Šilhán, připraví se poslanec Pobežal.
Poslanec SL V. Šilhán: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych učinil
dvě poznámky k předloženému návrhu
zákona.
Nejdříve bych se ale rád zeptal pana místopředsedy
vlády, zdali v § 5 odst. 3 ve formulaci "ve státních
podnicích a státních organizacích"
se míní také příspěvkové
organizace, to znamená dejme tomu v budoucnosti např.
školské a vědecké ústavy a nejrůznější
zkušební a další zařízení.
Jestli ano, jestli je to zahrnuto pod pojmem státní
organizace, pak nebudu navrhovat změny ve formulaci §
5 odstavec 3. (Předsedající první
místopředseda FS Z. Jičínský:
Pane kolego, předložte návrhy, pan místopředseda
bude reagovat.)
Rád bych navrhl tuto změnu v § 5 odst. 3. Místo
znění, které je tam uvedeno, navrhuji: "Zaměstnanci
státních podniků a státních
organizací ve funkcích, do kterých jsou jmenováni
nebo voleni, nemohou provozovat živnost v oboru, ve kterém
je podnikatelem jejich zaměstnavatel. Podmínky stanoví
zvláštní zákon." Totiž jmenování
nebo volení v tomto případě lépe
vyjadřuje význam funkce, kterou tito zaměstnanci
zastávají než pojem vedoucí pracovník.
Jsem přesvědčen, že právě
tyto osoby by neměly podnikat v oboru, ve kterém
podniká podnik, ve kterém jsou zaměstnáni.
To je smysl mého prvního návrhu.
Znovu bych chtěl říci, že ve státních
organizacích, jako je např. školství,
jde o obrovské know how, a často i technologické
unikátní zájmy soustředěné
v nejrůznějších ústavech, vědeckých
zařízeních, se kterými může
být velmi nepěkně zištně a v
neprospěch státu zacházeno. Proto je ta otázka
na pana místopředsedu.
Prosil bych ještě o jednu změnu. Je vyvolána
určitými interpelacemi kulturních institucí
na několik poslanců našeho parlamentu včetně
mě. Týká se vyjmutí kulturních
památek, které jsou díly výtvarného
umění, malířského, sochařského
a užitného umění, z příloh,
které jsou součástí navrhovaného
zákona. Jde za prvé o vázané živnosti
č. 214180, kde se navrhuje úprava, a sice v tomto
znění: "Restaurování a konzervování
s výjimkou kulturních památek a sbírkových
předmětů, které jsou výtvarnými
díly malířskými, sochařskými
a užitého umění." Za druhé
jde o vypuštění z přílohy č.
3 - obor 314180 - restaurování a konzervování
kulturních památek a sbírkových předmětů.
To znamená o tento bod ochudit navrhovaný seznam
živnostenských oborů. To je všechno. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
pan poslanec Pobežal, připraví se poslanec
Jiří Černý.
Poslanec SL J. Pobežal: Vážené federální
shromáždění,život je příliš
složitý na to, aby se dal beze zbytku vtěsnat
do dikce zákona, a proto přicházím
se dvěma pozměňovacími návrhy.
Oba se týkají vázaných živností,
přílohy č. 2.
V západním příhraničí,
kde žiji, je celá řada občanů
německé národnosti, kteří mohli
zůstat po 2. světové válce v Československu,
ale nebylo jim umožněno získat středoškolské
vzdělání. Přitom se jedná dosti
často o osoby, které jsou např.externími
spolupracovníky muzeí, jsou velkými znalci
historie regionu, a přesto nemají podle současné
dikce zákona možnost provádět živnost
jako průvodci, protože jim chybí středoškolské
vzdělání.
Na rozdíl od kolegyně poslankyně Šormové
navrhuji, aby v tisku 761 pod číslem 214060 byl
z podmínek průvodcovské činnosti vypuštěn
bod b) středoškolské vzdělání
zakončené maturitní zkouškou.
Druhý pozměňovací návrh v podobném
smyslu se týká vyučování v
oboru umění a v oboru cizích jazyků.
Mám speciálně na mysli obor cizích
jazyků. Němčinou jako svou mateřštinou
mluvící osoby mohou být ideálními
partnery např. pro konverzaci. Právě tak
se nám osvědčují v nově vzniklé
soukromé škole lektoři angličtiny, kteří
ovšem nemají v oboru cizích jazyků vysokoškolské
vzdělání. Proto i tady dávám
váženému plénu ke zvážení
návrh, aby požadavek vysokoškolského vzdělání
v cizím jazyce byl vypuštěn.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Jiří Černý. Připraví
se poslanec Hubálek
Poslanec SL J. Černý: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi, abych i já přednesl svůj příspěvek
a poté pozměňovací návrh k
problematice konzervátorstsví jako koncesované
živnosti. Kolega Šilhán tu přednesl svůj
diskusní příspěvek, který vyzněl
jinak, než co zamýšlím říci
já. Můj příspěvek bude poněkud
delší. Nejsem jeho autorem, ale s jeho obsahem souhlasím
a myslím si, že pravda je na této straně.
Vládní návrh zákona o živnostenské
činnosti obsahuje také zařazení restaurátorské
činnosti mezi živnosti. Tento přístup
je nutno považovat za správný, neboť odpovídá
světovému trendu. V poslední době
prezentovaný názor v Mladé frontě
o nutnosti chápání restaurátorství
jako umění je z několika důvodů
nesprávný a má základ v nepochopení
rozdílů mezi volným uměním
a restaurátorstvím, které vyplývají
např. z autorského zákona. Zařazení
restaurátorství mezi živnostenské činnosti
vychází z neoddiskutovatelného faktu, že
v prvé řadě je nezbytné, aby předmět
restaurátorského zásahu plně zachoval
svou původní identitu bez ohledu na tvůrčí
invenci restaurátora, který případně
může samozřejmě být i umělcem.
Základem činnosti restaurátora musí
být především rozsáhlé
znalosti z různých oblastí restaurátorství,
chápané jako vysoce kvalifikovaná činnost,
to však nebrání tomu, aby v určitých
případech byl restaurátor posuzován
i jako umělec z hlediska autorského zákona.
V jeho smyslu není restaurátorské dílo
výtvarným dílem. Ovšem, bude-li mít
toto dílo respektive tvůrčí přínos
restaurátora takový význam, že bude
moci být považováno za tvůrčí
dílo, lze je jako tvůrčí dílo
hodnotit. Nelze to však hodnotit tímto způsobem
obráceně. Myslím si, že to je velmi
důležité.
Z těchto i dříve uváděných
důvodů je nutné přiznat restaurátorství
v souladu s vládním návrhem charakter kvalifikované
řemeslné práce a jednoznačně
restaurátorství zařadit do živnostenského
zákona. Bude tím rovněž umožněno
vytvoření živnostenského společenství
restaurátorů, které bude ve spolupráci
s Živnostenským úřadem a ministerstvem
kultury dohlížet na odbornou i uměleckou úroveň
práce restaurátorů.
Zařazení restaurátorství mezi živnosti
umožní vytvářet učební
obory v restaurování, a tím nutný
vznik a rozvoj umělecko-řemeslných tradic.
Bude znemožněna činnost lidí, kteří
pod hlavičkou umělecké činnosti zaměstnávají
a využívají práce pomocných pracovníků,
aby posléze byla prezentována jako umělecké
dílo, zhotovené pověřeným umělcem.
Vládní návrh vychází z rozdělení
restaurování kulturních památek a
sbírkových předmětů a ostatních
věcí a odlišuje je zařazením
mezi živnosti vázané a mezi živnosti koncesované.
Pro vázanou činnost jsou stanovena kritéria
vyučení v oboru restaurátorství, konzervátorství
a osm let praxe nebo středoškolské a vysokoškolské
vzdělání v oboru restaurátorství
a konzervátorství spolu s přiměřenou
praxí 5 - 3 roky. U restaurování kulturních
památek se požaduje vysokoškolské nebo
středoškolské vzdělání
a přiměřená praxe 3 - 8 let. Zde je
nutno zvážit, zda toto dostačuje, či
nikoliv. Zařazování restaurování
mezi svázané činnosti ztrácí
totiž smysl, neboť jde téměř výhradně
o kulturní památky, tedy výhradně
v tom slova smyslu, že pokud je objednána restaurátorská
činnost, vždy nebo v 99 % se jedná o kulturní
památku nebo o historicky cennou věc. V případě,
kdy nejde o kulturní památku, může předmět
vhodně opravit jakýkoliv vyučený řemeslník,
a pokud půjde majiteli o to, aby byl předmět
skutečně restaurován, je třeba, aby
byla práce svěřena kvalifikovanému
restaurátorovi, to je tomu, který má koncesi
k opravám kulturních památek. V praxi učební
obor nebo střední škola v oboru restaurování
neexistovaly. Na střední škole se vyučuje
pouze restaurování archiválií, na
vysoké škole pouze restaurování týkající
se malířství a sochařství.
Protože je zřejmé, že k restaurování
je nutná zkušenost a rozsáhlé znalosti
v oboru, jde i o to, aby kvalifikaci v restaurování
mohl získat nejen ten, kdo je v oboru vyučen či
vyškolen, ale kterýkoliv vzdělaný pracovník
v oboru.
Obecný obor restaurování je široký,
zahrnuje restaurování kovů, dřeva,
textilu, skla, keramiky, štukatérství a další.
I vzhledem ke stavu památek je třeba umožnit
absolventům specializovaných oborů zaměřit
se na restaurování za přesně stanovených
podmínek. Je vhodné umožnit zkušeným
praktikům uvedených oborů, kteří
mají dlouholeté zkušenosti, aby mohli restaurovat.
V těchto případech - a jak praxe ukazuje,
nejen v těchto - je nutné, aby odborná a
rovněž umělecká způsobilost byla
prokázána zkouškou před odbornou komisí.
Touto komisí by měla být zejména komise
příslušného živnostenského
společenství a do doby, než toto společenství
bude ustaveno, lze uvažovat o odborné komisi Živnostenského
úřadu.
Osvojuji si tento návrh. Před přednesením
tohoto návrhu bych rád položil otázku.
Pan místopředseda vlády tu není, takže
otázku pokládám zpravodajům. V tisku
875 se objevuje v § 3 odst. 1 bod ll: "Živností
není činnost při výkonu povolání
restaurátorů, konzervátorů kulturních
památek a sbírkových předmětů,
které jsou výtvarnými díly malířskými,
sochařskými a užitého umění."
K tomuto tisku není připojena příloha
č. 3, nemohl jsem proto zkontrolovat, jestli činnost
uvedená v příloze č. 3 pod číslem
314180 vypadla. Mám to chápat tak, že vypadla?
Potom navrhuji, aby bylo vypuštěno ustanovení,
které jsem právě přečetl v
bodě 11 § 3 odst. 1 a dále, aby byl upraven
text v příloze číslo 3 pod číslem
314118 pod dvojkou: "obor restaurování a konzervování
kulturních památek a sbírkových předmětů"
a pod trojkou:
a) "vysokoškolské vzdělání
příslušného oboru a tři roky
praxe restaurování v oboru",
b) "středoškolské vzdělání
příslušného oboru a pět let praxe
v oboru",
c) "vyučení v příslušném
oboru a pět let praxe v oboru".
Ke všem třem písmenům je předpoklad
odborná zkouška před komisí živnostenského
společenstva nebo před komisí podle §
22 písm. d) tohoto zákona.
Pod pětkou ministerstvo kultury ČR a ministerstvo
kultury SR a pod šestkou zůstává text
nezměněn.
Pokud se týká skupiny pod číslem 214180,
tedy v oboru vázaných živností, tuto
skupinu navrhuji celou vypustit. Návrh podán písemně.
Mimo tohoto návrhu bych chtěl upozornit na dvě
ustanovení. Především se jedná
o § 6, kde v odstavci 2 je v podstatě upraveno vymezení
bezúhonnosti. Pod písmenem a) se říká:
"Za bezúhonného se pro účel tohoto
zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin, který souvisí
s předmětem podnikání."
Tady se nutně nabízí otázka, jak dlouho:
jestli doživotně nebo kdy toto omezení skončí.
Domnívám se, že toto ustanovení je nepřesné,
a proto navrhuji doplnit takto:
"Pro trestný čin, jehož skutková
podstata souvisí s předmětem podnikání,
za nějž mu byl pravomocně uložen trest
zákazu činnosti a dosud nebyl zahlazen."
Pokud se týká odstavce 2 písm. b), který
zní:
"Pro jiný trestný čin spáchaný
úmyslně, jestliže vzhledem k povaze živnosti
a osobě podnikatele je obava, že se dopustí
stejného nebo podobného činu při provozování
živnosti."
Je to natolik nepřesné a neurčité
ustanovení, že si dovolím tvrdit, že je
výtečnou potravou pro úředního
šimla a hrozí velmi četné zneužívání.
Proto navrhuji toto ustanovení vypustit. Dále navrhuji
vypustit celé ustanovení § 8. (Předsedající
první místopředseda FS Z. JIčínský:
Pane kolego, vaše technická lhůta uplynula!)
Toto ustanovení je v podstatě omezením práv,
která mohou být omezena pouze trestním zákonem.
Zákaz činnosti je, jak známo trestem. Paragraf
8 v podstatě konstruuje trest. Zakazuje činnost
po dobu 3 let v návaznosti na konkurs. Nechápu smysl
tohoto ustanovení, kromě toho, že je ustanovením
trestně právním. Proto navrhuji celý
§ 8 vypustit.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má nyní
poslanec Hubálek, připraví se poslanec Vild.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, můj pozměňovací
návrh o 131 položkách se bude týkat
přílohy II. navrhovaného živnostenského
zákona, kde doporučuji v oddílu III. znamenajícím
odvolávku na související omezující
zákony zařadit už předem podmínku,
že na tyto dále jmenované profese se bude vztahovat
zákon o výkonu některých funkcí
a budeme muset doplnit i povolání.
Já bych těch 11 oborů přečetl
tak, jak jsou v příloze zaznamenány a krátce
bych zdůvodnil proč.
1. Je to na s. 9: Montáž a opravy telekomunikačních
zařízení nenavazujících na
jednotnou telekomunikační síť.
2. Je to provádění trhacích a ohňostrojných
prací.
3. Vývoj, výroba, oprava, úpravy, přeprava,
nákup, prodej, půjčování a
znehodnocování zbraní.
4. Vývoj, výroba, nákup, prodej, přeprava
a znehodnocování střeliva.
5. Zřízení a provoz střelnic.
6. Výroba a opravy zdrojů záření.
7. Montáž a opravy telekomunikačních
zařízení navazujících na jednotnou
telekomunikační síť.
8. Výroba a odbyt zvlášť nebezpečných
jedů. 9. Zřizování poplašných
zařízení.
10. Jsou to služby soukromých detektivů.
11. Podniky zajišťující ostrahu majetku
a osob. Zdůvodňoval jsem a žádal i omezení
pro práce na komunikačních zařízeních
nenavazujících na veřejnou telekomunikační
síť. Jako elektrikář vím, že
tato zařízení i poplašná zařízení
jsou v častém souběhu, a je tam dána
možnost k zásahu z jedné soustavy do soustavy
druhé.
Nechávám na vašem uvážení,
jestli přijmeme všech těch 11 bodů a
budeme u nich žádat tu zpřísněnou
podmínku pro výkon povolání v zákonu,
který bohužel jsme měli projednávat
před zákonem tímto. Ale vím z různých
jiných předloh, že jsme přijímali
odvolávku na zákon, který vlastně
čekal na své přijetí a vzhledem k
závažnosti problému - ať jsou to zbraně,
ať je to možnost odposlechu, ať je to možnost
používání jedů a radioaktivních
látek pro ohrožení jednotlivců a společnosti
- považuji to za opodstatněný návrh.
Písemnou formu předávám zpravodaji
L. Kudláčkovi. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: