Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovna lidu: Adámek, Bakšay, Diensbier st.,

Dlouhý, Jambor, Kessler, Klaus, Kňažko, Komárek, Lacina, Langoš, Mandler, Miller, Ropek, Sahligerová, Soboňa, Suchánek, Veverka, Vidím, Záležáková,

Sněmovna národů:

SR: Dubček, Gemesi, Kováč Marián, Mečiar, Molnár J., Moric, Muška, Polanský, Poslúch, Seman, Slota, Smržík, Vicen,

ČR: Maštalka, Němec, Patočka, Samková, Valtr,

(Jednání zahájeno v 10.12 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský:

Vážené Federální shromáždění, vážení hosté. Všechny vás srdečně vítám a zahajuji čtvrtý den jednání l7. společné schůze Federálního shromáždění. Vítám pana místopředsedu federální vlády pana Rychetského.

Než přistoupíme k projednání programu, chtěl bych říci, že počítáme s dnešní schůzí do 18. hodin a večer budou jednat výbory hospodářské, pro plán a rozpočet a výbory pro životní prostředí. Místnosti pro jednání schůzí výborů budou oznámeny dodatečně.

Nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu programu, kterým je vládní návrh zákona o živnostenském podnikání - živnostenský zákon (tisk 76l) a návrh hospodářských výborů a usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 875) a potom bychom měli projednávat návrh zákona o sdružování v politických stranách (tisk 503) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 878).

Nejprve tedy přistoupíme

Prosím pana místopředsedu vlády Rychetského, aby návrh odůvodnil.

Hlásí se pan poslanec Stome. Prosím.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedo, vážení hosté, vážené kolegyně a kolegové poslanci, minulý týden jsme rozhodovali o novele zákona o mimosoudních rehabilitacích. Rozhodovali jsme za situace, kdy jsme zjistili, že sčítací zařízení není v pořádku. Já jsem si to ověřil dnes ráno, kdy se technici snažili chybu v sčítacím zařízení odstranit a bylo už zjištěno, že poslanec Voleník nebyl evidován, ačkoliv byl přítomen a bylo zjištěno, že podle počítačového sběru nebyl evidován pan profesor Jičínský, ačkoliv jsme ho viděli celou dobu sedět v předsednictvu, všichni, kteří jsme byli v plénu. Protože o hlasování ve schůzích sněmoven se podle § 26 říká, že o způsobu hlasování rozhoduje sněmovna usnesením a podrobnosti a pravidla používání hlasovacího zařízení upravují sněmovny usnesením, já se domnívám, že jsme to neučinili, když jsme zjistili tuto následnou chybu. Domnívám se, že bychom měli revokovat výsledek tohoto hlasování a podrobit nynějšímu programu hlasování o novele zákona o mimosoudních rehabilitacích, neboť jsme ho neodhlasovali způsobem, který můžeme vůči lidem v tomto státě považovat za spolehlivý. Protože zákon nabývá účinnosti dnem prvního a dnes plus šest měsíců, tedy končí prvního, tedy dnešního dne, dávám návrh, abychom změnili program a provedli to, co jsme dlužni; dnes abychom znovu projednali návrh zákona o mimosoudních restitucích.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Doporučuji, aby ověřovatelé provedli kontrolu toho, jak jsou zápisy o hlasování, a pokud někteří poslanci budou tvrdit opak, můžeme se k této věci vrátit, ale nyní nemám důvodu, abych měnil pořad schůze.

Vážení kolegové, já opravdu doporučuji, abychom nyní o tomto návrhu nehlasovali. Počkáme, až nám ověřovatelé podají zprávu, jaké jsou písemné výsledky hlasování, a potom doporučuji se k této věci vrátit. Ale nedoporučuji o ni hlasovat teď, když nemáme žádné přesné podklady. Jenom to, co nám zde řekl pan kolega Stome. Nemám žádný důvod, abych jeho návrh zlehčoval, ale přesto si myslím, abychom v této věci udělali to, co doporučuji.

Nyní prosím pana místopředsedu vlády Rychetského, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové poslanci. Vláda ČSFR vám předkládá k projednání a schválení vládní návrh zákona o živnostenském podnikání.

Je to zákon, který upravuje podmínky vymezeného okruhu podnikání a kontroly jejich dodržování. Jde o předpis veřejnoprávní regulující vertikální vztahy podnikatele ke státu. Režimu zákona nepodléhá a živností není státní monopol, tj. podnikání vyhrazené státu nebo zvláštními předpisy určeným právním osobám, dále využívání výsledků tvůrčí činnosti jejich původci, výkon tzv. svobodných povolání, vyjmenované oblasti povolání upravené zvláštními předpisy nebo nevyžadující stanovení zvláštního režimu, prodej rostlinných a živočišných produktů, z vlastní zemědělské výroby a lesních plodin fyzickými osobami na vlastním nebo pronajatém pozemku, pronájem nemovitostí a nebytových prostor, provoz garáží a odstavných ploch pro méně než 5 cizích vozidel, nejsou-li současně poskytovány vedlejší služby.

Dovolte mi zdůraznit, že návrh zákona se předkládá především v zájmu zrovnoprávnění přístupu k živnostenskému podnikání všem subjektům za stejných podmínek. Dalším důvodem pro předložení tohoto návrhu je potřeba zrychlení a zjednodušení administrativy spojené se získáním živnostenského oprávnění, zúžení prostoru pro volnou úvahu příslušných správních orgánů, pro které se užívá legislativní zkratka živnostenský úřad. Smyslem zákona je též zpřehlednit v zájmu lepší informovanosti zájemců o živnost druhy živností, čemuž slouží zejména taxativní výčet živností, řazených do kategorií podle různých kritérií, taxativní výčet podmínek, provozování živností v jednotlivých kategoriích, taxativní výčet dokladů prokazující splnění těchto podmínek.

Přijetím návrhu odstraníte současný provizorní stav, podle které podnikatelské oprávnění získává fyzická osoba podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů a to registrací, a podle které právnické osoby jsou dosud, jak je předpokládáno v obchodním zákoníku, oprávněny podnikat na základě zápisu do podnikového rejstříku a to nejen v zapsaném předmětu podnikání, ale mohou vykonávat i jinou hospodářskou činnost, pokud tím nenaruší jak dosavadní právní úprava stanoví plnění závazných výstupů státního plánu hospodářských závazků nebo povinného předmětu činnosti. Tato nerovnost i tato dosavadní právní úprava je naprosto nežádoucí, je v rozporu s veřejným zájmem, který požaduje, abychom umožnili fyzickým osobám, které nemají pro podnikání odborné předpoklady, možnost podnikat, možnost založit obchodní společnost nebo družstvo a rozvíjet činnost nevyžadující státní povolení prakticky v neomezeném rozsahu.

Občan, který hodlá podnikat, to musí sjednat přes registraci a žádosti s různými orgány. Návrh zákona soustřeďuje řízení u Živnostenského úřadu, který získává stanovisko jiných orgánů a využije je k rozhodnutí. Podnikatel musí předem získat jeho souhlas obce s umístěním provozovny. Ke zrychlení řízení by mělo přispět stanovení lhůt k rozhodování. Důležitá je zejména šedesátidenní lhůta k rozhodnutí o koncesi, neboť ohlašovací živnost může podnikatel provozovat už na základě řádného ohlášení.

Návrh stanoví jednotně i podmínky, které musí splňovat zájemce, aby získal živnostenské oprávnění. Provozování každé živnosti vyžaduje, aby podnikatel splnil všeobecné podmínky, tj., aby dosáhl věku 18 let, měl způsobilost k právním úkonům a byl bezúhonný. Jedná se o bezúhonnost relativní, vymezenou pro účely tohoto zákona tak, že za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, je-li obava, že ze stejného nebo podobného důvodu se dopustí takového trestného činu i při provozování živnosti. Živnost nemůže provozovat, nemůže získat živnostenské oprávnění, nemůže ani pokračovat v provozování živnosti po dobu tří let.

Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen a ukončen konkurs nebo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání, pokud Živnostenský úřad tuto překážku nepromine.

Je přirozené, že jednou z vylučujících podmínek provozování živnosti je i skutečnost, že fyzické osobě byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen zákaz činnosti a tento uložený trest ještě trvá.

Vládní návrh rozeznává dva zákonné okruhy živností. Ohlašovací a koncesované. Základní rozdíl mezi těmito oblastmi je skutečnost, že první skupinu tvoří živnosti, na jejichž vykonávání je právní nárok. U skupiny druhé, a to s ohledem na jejich specifický zvláštní význam, nárok není a Živnostenský úřad zjišťuje podle navrženého ustanovení § 27 odst. 2 podmínky spolehlivosti uchazeče.

První skupina živností, to je ohlašovací, dále rozlišuje tři základní druhy živností. Živnosti řemeslné, živnosti vázané a živnosti volné.

Pro provozování řemeslných živností - jejich seznam je uveden v příloze č. 1 návrhu zákona - musí podnikatel splnit též zvláštní podmínky, tj. být vyučen v oboru, mít tříletou praxi v oboru nebo v příbuzném oboru. Splnění se prokazuje výučním listem, eventuálně náhradními doklady. Když zájemce doklad nemá, může přesto odbornou způsobilost prokázat úspěšným vykonáním kvalifikační zkoušky před komisí. Pro každou vázanou živnost jsou odborná kvalifikace a způsob prokazování popsány v příloze č. 2. Pro koncesované živnosti pak v příloze č. 3.

Provozování koncesované živnosti, jak jsem se již zmínil, vyžaduje kromě odborné i jinou způsobilost, a to spolehlivost, náročnější než pojem relativní bezúhonnosti, který je společným pojmem pro všechny živnosti, náročnější než jiné požadavky uvedené v příloze č. 3. Živnosti nezařazené v žádné z příloh osnovy zákona jsou volné. Odborná ani jiná zvláštní způsobilost se nevyžaduje, a tudíž neprokazuje. Popsané všeobecné i zvláštní podmínky může splňovat jen fyzická osoba. Protože je každý individuální občan nesplňuje, a protože je právnická osoba ani splnit nemůže, zakotvuje návrh zákona institut odpovědného zástupce. Ustanovený odpovědný zástupce odpovídá za technické vedení provozu živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. Vlastní majetkovou odpovědnost pak nese podnikatel.

Právní poměr odpovědného zástupce k podnikateli zákon neupravuje, ale ponechává na vůli zúčastněných. Může jít o zaměstnance, společníka v obchodní společnosti, člena družstva, mandatáře, prokuristu apod. Prostřednictvím odpovědného zástupce může provozovat živnost i osoba bez plné způsobilosti k právním úkonům buď pro nedostatek věku, např. dědic dosavadního podnikatele, nebo z rozhodnutí soudu. Jejich zákonný zástupce však musí získat souhlas opatrovnického soudu k takovému úkonu.

Vážené dámy a pánové, dovolte mi několik slov ke vzniku živnostenských oprávnění. K živnostem ohlašovacím, to je řemeslným, vázaným a volným, vzniká oprávnění subjektů, jde-li o osobu fyzickou, již dnem doručení řádného ohlášení Živnostenského úřadu. U osob právnických se přirozeně vyžaduje zápis z podnikového rejstříku.

V tomto bodě předkládáme návrh zákona, který představuje nejvýznamnější posun osnovy proti dosavadní platné právní úpravě. Vychází z ústředního motivu liberalizace podmínek pro zahájení podnikatelské činnosti bez administrativních průtahů. Při stanovení podmínek k provozování živností byly skloubeny rozdílné tendence. Tendence, které tvoří i dvě nosné osy předloženého zákona.

Jde o požadavek liberalizace v zájmu rozšíření okruhu podnikatelů a vytvoření konkurenčního prostředí na jedné straně, a potřeba chránit zájmy veřejné i jednotlivých občanů, tj. zákazníků v daném případě zajištěním předpokladu pro odpovědnost podnikatelů provozujících živnost v době, kdy tržní mechanismus ještě nefunguje. Střed těchto dvou základních tendencí je vlastní pro každý živnostenský zákon, pokud kterákoliv země těmito zákony uvedenou oblast upravuje.

Náš návrh vychází z tradic té části Evropy, ve které žijeme, je výrazně liberálnější než právní úprava rakouská či německá, přibližuje se úpravě francouzské. Je ovšem samozřejmě výrazně ve větší míře poplatný snaze chránit občana, chránit spotřebitele, než je tomu v právu anglosaském.

Liberalizace se projevuje v těchto bodech.

Za prvé zavedením, jak jsem se již zmínil, kategorie živností ohlašovacích. Fyzická osoba může tyto živnosti provozovat na základě řádného ohlášení ještě před vydáním průkazu osvědčujícího jeho živnostenské oprávnění, právnická osoba až po zápisu do obchodního rejstříku, který následuje po ohlášení. Taxativním výčtem ohlašovacích živností jako druhým bodem, kterým se projevuje liberalizace, vyžadující odbornou nebo jinou způsobilost, realizujeme skutečnost, že máme široký okruh, nepojmenovaný okruh živností volných, na nichž se odborná ani žádná jiná způsobilost nevyžaduje.

Liberalizace se v této osnově dále projevuje právem osoby, která nesplňuje zákonem stanovené podmínky získat živnostenské oprávnění provozovat přesto živnost, a to prostřednictvím odpovědného zástupce. Jde zejména o podnikatele bez předepsané kvalifikace, ale i osoby bez plné způsobilosti k právním úkonům, bez trvalého pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky. I v těchto případech jen prostřednictvím odpovědného zástupce mohou získat živnostenské oprávnění a provozovat živnost i právnické osoby.

Dalším bodem, který považujeme za prvek liberalizace předložené právní materie, je zákonné rozšíření předmětu podnikání i na související živnosti, je platnost živnostenského oprávnění na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, souhlasí-li obce s umístěním provozoven, je zejména respektování právního nástupnictví, např. tzv. vdovského práva a časově omezeného páva jiných dědiců a zachování živnostenského oprávnění při přeměně, sloučení, splynutí, popř. při rozdělení obchodních společností a družstev, je to i zachování podnikatelských oprávnění získaných před účinností zákona po dobu jednoho roku všem subjektům a ve většině případů jejich transformace živnostenského oprávnění, je to i konkretizace podmínek pro živnostenské oprávnění znemožňující zvýhodňování nebo diskriminaci zájemců, kteří ze zákona a jeho příloh mohou zjistit, zda a pro jakou živnost mají na živnostenské oprávnění nárok.

Tato liberalizační tendence se v osnově zákona projevuje i v oblasti zjednodušení administrativy nutné k získání živnostenského oprávnění. Za prvé jde o skutečnost, že podnikatelé, resp. potenciální podnikatelé vstupují ve styk pouze s jediným orgánem státní správy, který bude určen zákony národních rad a v předloze je označován legislativní zkratkou Živnostenský úřad. Tento Živnostenský úřad zajišťuje stanoviska dalších orgánů, pokud jsou například k získání koncese potřebná, a přiděluje i identifikační čísla. Za druhé se omezuje prostor pro volnou úvahu Živnostenských úřadů taxativními výčty toho, jaké podnikání není živností, a tudíž nepodléhá režimu zákona, toho, že zákon obsahuje kategorizaci živností a vymezení předpokladů pro jejich provozování včetně dokladů, jimiž lze splnění prokázat.

Které skutečnosti naopak v zákoně upravují oblast, kterou nazýváme ochranou veřejného zájmu, ochranou zákazníků, ochranou spotřebitele? Na prvém místě je to prokazování odborné a jiné způsobilosti pro získání živnostenského oprávnění pro živnosti řemeslné, vázané a koncesované. Na druhém místě je to v některých zvlášť závažných případech zachování povolovacího principu, dokonce principu, který vychází z toho, že není nárok na přidělení živnostenského oprávnění v případě koncesovaných živností. Za třetí je to nepřevoditelnost živnostenských oprávnění, za čtvrté dohled orgánů státní správy nad provozem živností. Za páté je to skutečnost, že zákon znemožňuje podnikání osobám odsouzeným pro trestné činy, související s předmětem živnosti, popřípadě i pro úmyslné trestné činy, jestliže je obava, že se dopustí stejného nebo podobného trestného činu při provozování živnosti, nebo osobám, kterým byl uložen zákaz činnosti, který je předmětem provozované živnosti. Přirozeně i úpravou zákazu provozování živnosti těm, na které byl vyhlášen již konkurs nebo vyrovnání.

Ochrana spotřebitele se projevuje i v úpravě práva živnostenského úřadu rozhodnout o zrušení živnostenského oprávnění osobě, která přestala splňovat podmínky nebo která porušuje zákonem stanovené povinnosti, dále i ve stanovení odpovědnosti podnikatele za to, že jeho zaměstnanci mají zvláštními předpisy stanovenou způsobilost k výkonu povolání, a povinnosti podnikatele uzavřít smluvní pojištění za škodu vzniklou jeho pracovníkům.

Samostatnou, zcela přirozenou pasáží o ochraně spotřebitele a veřejného zájmu je pasáž zákona o sankcích za neoprávněné podnikání právnických osob, neboť víme, že u fyzických osob je tato skutečnost předmětem trestního zákona a trestní odpovědnosti pro trestný čin nedovoleného podnikání.

V souvislosti s těmito skutečnostmi mi dovolte vyjádřit se k jedné naprosto principiální skutečnosti. Pokud je mi známo, ani jedna z národních rad, ani jeden z výborů obou sněmoven Federálního shromáždění nezpochybňoval zavedení ohlašovacího principu u všech druhů živností, kromě živnosti koncesové. Gesční výbory z důvodů, které v každém případě jsou pochopitelné, se přesto rozhodly v tisku č. 875 v ustanovení § 10, potažmo i v ustanovení § 47 a § 74 vám nabídnout k rozhodnutí alternativu, podle které by se navržený ohlašovací princip nepřijal, a naopak pro všechny živnosti by i nadále platil princip registrační, princip povolovací.

Tento pozměňovací návrh je významný ve dvou otázkách, které lze považovat za zásadní. Za prvé: Tím, že opouštíme princip ohlašovací, ponecháváme registraci opakovaně kritizovanou pro oddalování vzniku podnikatelských oprávnění a možnosti urychleného zahájení vlastní podnikatelské činnosti. Za druhé: Chránit právní jistotu osob, které ještě nemají zařazen trest, a osob, o jejichž odborných předpokladech byla pochybnost, na úkor podnikatelů seriózních, kteří splňují předepsané podmínky, ale do vydání případného doručení živnostenského listu nemohou zahájit vlastní provoz.