Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL B. Hubálek: Mrzí mne jenom jedno, že otázka, která je formulována jako kritika činnosti ministra, je stavěna mlhavě. Vím, že poslanec na to má právo, ale pokud chci konkrétní odpověď, musím dát konkrétní otázku. Odvolávat se na jakousi japonskou firmu, mi připadá dost neseriózní. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi poznámku nikoliv jako zpravodaji, ale jako poslanci. Myslím, že pan poslanec Wagner má právo označit některé postoje za doktrinářské. Zrovna tak já myslím, že mám právo pozastavit se nad některými jeho formulacemi a myslím, že daleko více čpí doktrínou některé postoje, které rády považují občané za nevědomé.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, ešte sa hlási pán poslanec Wagner.

Poslanec SL J. Wagner: Do jaké míry jsme my všichni jako občané vědomí, či nevědomí se prokáže až v průběhu toho, co nastane za měsíc, dva, až se otevře velká privatizace. Nevědomost není v tom nebezpečná, že to neví normální občan, je nebezpečná v tom, že to nechtějí vědět členové zastupitelských sborů. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Sláma ako posledný z písomne prihlásených do rozpravy. Máte slovo.

Poslanec SN V. Sláma: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych zde něco krátce řekl. Nejsem ekonom, jako většina z nás, nějaké odborné přednášky bych tady nezačínal. To si netroufnu. Nerozumím tomu.

V kostce bych zde uvedl jen několik poznámek. Bylo toho zde řečeno hodně, něco konstruktivního, něco dobrého, něco špatného, to záleží na nás. Obrátil bych se na výrok pana Komárka. Určitě má pravdu v tom, když říká, že pokles výroby u nás je podstatný a že export je následkem toho velice špatný. To tady zdůrazňovala spousta profesionálních kritiků naší reformy a myslím, že trochu zapomněli na jednu věc. Že naše výrobky nejsou totiž prodejné, to už tady říkal pan Gandalovič, že na západě nemáme úspěch, abychom to prodávali. Naše výroba na sklad by také nebyla správná. Pokud se týká toho, aby se to dalo prodat, tak jsem si myslel, že pan doktor Komárek, který sjezdil téměř celý svět z jakéhokoliv titulu, že mu nikdo nebrání v tom, aby nám někde pomohl tyto věci prodávat. Jak víme, tak to asi neudělal. Nemyslím si, že by si vzal krosnu a šel to prodávat, ale že by se o to postaral jako vládní činitel. Domnívám se, že tady tu možnost měl.

Další věc - bolavá nezaměstnanost. Snad někdo v parlamentě nechce říci, že my jsme měli v našich závodech jednu čtvrtinu dobře placených nezaměstnaných. Jestli to někdo neví, tak já mu to vysvětlím. Ale každý ví, že je to zbytečné. Když sem přijde někdo ze Západu dělat kooperaci, s nějakým podnikem něco vyrábět, kooperovat, tak první jeho požadavek je, aby byla propuštěna jedna třetina zaměstnanců. Asi ví dobře proč. Protože se tam plácáme jeden přes druhého, nic se nedělá a dělá se to špatně.

Další věc je zemědělská nadvýroba. Co to je zemědělská nadvýroba? Kdo jste pracoval v zemědělství nebo o tom máte trochu přehled tak dobře víte, že v posledních třech až sedmi letech zpět byla signalizována nadvýroba hovězího masa. Byla nadvýroba vepřového masa. Nedívejte se na to tak, že máme nadvýrobu masa i obilí nebo i mléka, ale sýr dostanete jenom jeden ve třech obalech, a pořád je to ten hubený tavený, jiný nedostanete. A když to má být ten s těmi dírami, ani ty tam nejsou

Pokud jde o maso, když přijdete do řeznictví, pokud to není Praha nebo Brno, tak tam mají jeden jediný salám. To není nadvýroba, to je neschopnost. Kritizujeme něco, na co nemáme ani právo, protože zemědělská nadvýroba je asi to, že toho sice vyrábíme hodně, ale nemáme to komu prodat. Trh nám padá ze všech stran. Takže nám nezbývá nic jiného, pokud to nebudeme vykupovat jako stát, to znamená všichni zase dohromady, a pokud to nechceme, tak bychom mohli donutit zemědělce, kteří nadvýrobu dělají, když jdou do samoobsluhy, aby si místo jednoho chleba jich koupili pět a místo kila masa šest kilo. Tím by se nadvýroba trošku eliminovala. To není špatný nápad a myslím, že by se to takovým způsobem mohlo udělat. V jiných výrobcích je to to samé.

Další paradox je v tom, že kolegové předřečníci, jak jsem říkal profesionální kritici této reformy, si neuvědomují, že vlastně celou strukturu ekonomiky a hospodářství mají v rukou oni nebo jejich pokrevní přátelé. Ti tam pořád jsou.

Pan profesor Šilhán tady řekl krásnou věc. Od 17. listopadu jsme za to zodpovědni všichni. Je to pravda, ale je mezi námi silné procento těch, kteří mají ještě zodpovědnost za 42 roků. Přál bych si, aby na to nezapomínali, zvláště při svých květnatých projevech, protože většinu viny nesou oni sami. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Sláma. Konštatujem, že to bol posledný písomne prihlásený rečník. S faktickou poznámkou sa hlási poslanec Wagner. Potom sa ešte opýtam, či chce ešte niekto vystúpiť v rozprave.

Poslanec SL J. Wagner: Dámy a pánové, vyslechli jsme podle reakcí velmi vtipné, zábavné vystoupení. Chtěl bych zcela nezábavně a možná ne příliš úspěšně pro ty, kteří se dobře bavili, vyjádřit důležitou věc.

Domnívám se, že pokud nadvýroba vzniká z jisté části proto, že se snižuje o podstatné procento spotřeba potravin, pak je nutno položit i mnohé další otázky. To je nad rozsah faktické připomínky.

Pokud v jiné výrobě, nikoliv v zemědělské, se někdo chlubí s tím, že stoupá nabídka a je daleko vyšší než poptávka, pak musí říci, když řekl "a" i "b". To je, že suma té nabídky je podstatně menší, než byla před rokem a suma poptávky též. Jedná se o osobní vozidla. To charakterizuje ekonomickou situaci obyvatelstva. Nic jiného než toto jsem chtěl připomenout. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ešte sa hlási s technickou poznámkou poslanec Špaček a poslanec Zeman.

Poslanec SL J. Špaček: Dovolte prosím, abych kolegovi Slámovi přečetl tři věty ze zprávy českého ministerstva zemědělství. V prvním pololetí 1991 odešlo ze zemědělské prvovýroby 88 tisíc pracovníků, to je 17,2 % ze stavu k 1.1.1991. To společně s absolutním snížením výkonnosti odvětví v zemědělství přineslo snížení objemu vyplacených mzdových prostředků celkem o 1,7 miliardy korun, to je o 18,6 %.

Dále poslední věta: Dokumentuje to pokles průměrných odměn v zemědělských družstvech proti prvnímu pololetí roku 1991 o 2,1 % a ve státních statcích o 0,8 %.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. S ďalšou faktickou poznámkou sa hlási poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, protože se scházíme k hlasování a přicházejí i ti, kdo tu nebyli, chtěl bych se obrátit s prosbou na kolegu Zahrádku, o jehož návrhu budeme za chvíli hlasovat. Jedná se totiž de facto o odložení této rozpravy, tím o její opakování a tím i odložení usnesení, jež dnes máme přijmout. Chtěl bych jen upozornit, že usnesení se v podstatě týká důležité výzvy, aby vláda předložila dokument k hospodářské politice, který dnes projednává hospodářská rada, a je tedy připraven parlamentu.

Obávám se, že bychom ztráceli svůj čas, kdybychom tuto diskusi opakovali. A hospodářský výbor se jistě k plánované debatě na příštím plenárním zasedání může k této věci vyjádřit. Jen z těchto důvodů prosím kolegu Zahrádku, aby zvážil, zda na svém návrhu trvá.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem.

Slovo má poslanec Zahrádka.

Poslanec SN P. Zahrádka: Ačkoli nerad, vyhovuji svému kolegovi Zemanovi a stahuji svůj návrh.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Šlo o procedurálny návrh ďalšieho prejednania tejto témy v hospodárskych výboroch.

Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikdo se nehlásí.) Nehlási sa nikto, rozpravu vyhlasujem za skončenú. Záverečné slovo dávam ministrovi federálnej vlády, pánu Klausovi.

Ministr vlády ČSFR V. Klaus: Pozorně jsem poslouchal diskusi a musím se přiznat, že jsem trochu na rozpacích, co mám říci, protože jen velmi málo toho se týkalo přímo rozpočtové politiky a velká většina se týkala obecnějších věcí hospodářské politiky, a dokonce hospodářské situace této země. Nebudu se skutečně ponižovat, že bych sklouzával svou diskusí na úroveň některých vystoupení, která zde zazněla. Nemyslím si, že jsem sem dnes přišel se sebejistým úsměvem. Jestli to někdo tak viděl, je v tom - myslím - zlý úmysl, jak se oči dívají.

Myslím, že vládní zpráva nebyla formulována jako zpráva o ekonomických úspěších. Jestli si ji někdo takto přečetl, četl ji velmi špatně. Stejně tak si myslím, že jsem se nezabýval obšírně kupónovou privatizací. Já jsem se zmínil, že vyzývám poslance, aby si přišli vyzkoušet, jak funguje mechanismus zařízení kupónové privatizace, ale obšírně jsem se ničím takovým nezabýval. Nebudu chytat za slovíčka, ale prosím, aby to chytání za slovíčka nešlo ani z druhé strany.

Ve vystoupeních spousty poslanců jako velký problém vidím iluzi o všemohoucnosti vlády, která je spojena s bytostnou identifikací se starým ekonomickým režimem, s tím, že vláda nařizuje, ekonomika se podle toho vyvíjí tak, nebo onak. Bohužel toto v realitě neexistuje. Myšlenky o tom, jestli můžeme, nebo nemůžeme prodlužovat období negativních temp růstu, není v našich rukách. Nikdo z nás sebegeniálnějším opatřením nemá sebemenší šanci, aby něco takového mohl změnit. Myslím, že zrovna tak je naprostou nezodpovědností věta, že jsme souhlasili se zvednutím cen. Nevím, kdo souhlasil se zvednutím cen. Nedovedu si představit, že bychom měli před námi variantu místo všech jiných opatření akcelerovat nabídku v ekonomice. Prosím vás, kdybyste to někdo uměl, myslím, že to by byl opravdu důvod, abyste za nás převzali žezlo v ekonomické politice této země, protože nic jiného bychom si nepřáli, než kdyby něco takového se nám mohlo podařit. Kdyby se nám to mohlo podařit v krátkém období, kdyby se nám to mohlo podařit v tomto přechodném období, kdyby se nám to mohlo podařit při koincidenci s celou řadou vnějších ekonomických šoků, které na ekonomickou reformu dopadají. Možná, že by tolik nevadilo, kdyby se tyto věty říkaly - jak zde někdo poznamenal, myslím pan poslanec Fišera - prázdným lavicím tohoto parlamentu. Myslím, že je hrozným nebezpečím, když se toto říká ještě někde jinde.

Nejdříve bych chtěl zareagovat na otázku odchylek. Makroekonomikou se zabývám skutečně dlouhou dobu. Myslím, že těžko někdo jiný v tomto sále se jí zabývá jako já celý život. Musím prohlásit zodpovědně jako osoba, že podle mého nejhlubšího názoru odchylky v číslech, se všemi pochybnostmi o číslech, které máme - a myslím, že oprávněně máme - jsou menší, než jsem já ve skrytu duše předpokládal. Říkám to s plnou vážností. Iluze, že bychom ladili monotaristicky na klávesnicích něco, v žádném případě mezi nikým z nás nebyla. Byl bych velmi rád, kdyby odchylky mířily pouze v řádech a nebyly větší.

Chci připomenout, že stejně se reformující nebo v obdobném se reformující ekonomiky Polska a Maďarska v těchto chvílích, v září letošního roku, mají v letošním roce deficity neplánované a nečekané deficity státních rozpočtů v rozmezí 2,5 - 3 % hrubého národního produktu. To velmi orientačně - kdybychom uvažovali o tom, že podobná makroveličina se u nás pohybuje řádově kolem jednoho tisíce mld. v našich cenách - by znamenalo deficit řádově 30 mld. Kčs. Nic takového se u nás nestalo, a proto si myslím, že odchylky nejsou tak velké.

My jsme provedli již první ekonomickou redukci do roku 1992. Projednávali jsme ji v úterý na minulé Finanční radě. Po zapracování všech připomínek a jejím dopracování ji samozřejmě co nejdříve a rádi předložíme parlamentu, respektive ekonomickým výborům parlamentu k diskusi.

Nyní bych si dovolil postupovat podle toho, jak probíhala diskuse. Mnohokrát se zde objevuje zejména ve výdajové stránce kritika, ke které bohužel musím říci - vzhledem ke kompetencím schváleným tímto parlamentem, i když ne vynuceným tímto parlamentem -, že my opravdu plně neodpovídáme za republikové rozpočtyh; plně neodpovídáme za rychlé a překotné přesuny, ke kterým došlo v republikových rozpočtech z úrovně republikové na úroveň místních rozpočtů. Proto skoky v rozpočtech, které jsem uváděl v úvodu a které někdo z vás také citoval, byly způsobeny skutečně jednorázovými přesuny mezi těmito rozpočty. Globální situace není tak tragická, jakkoli napjatě čekáme každý den na nová data, která dostáváme, a snažíme se pružně reagovat.

Hodnotíme-li celkovou pozici rozpočtu, jak z hlediska toho, co je ekonomicky správné a podstatné, tak z hlediska toho, co vy jste schvalovali v zákoně o státních rozpočtech, tak koneckonců - a to říkám na posledním místě, protože pro nás to má opravdu poslední význam - tak to, co je dohodnuto s Mezin᧠rodním měnovým fondem, platí vždy ohledně souhrnu všech rozpočtů, tj. federálních, republikových i místních. Vzhledem k tomu, co dnes je, k dnešnímu datu, ještě přebytek rozpočtu jako celku není tak hrozivě nebezpečný.

Chtěl bych reagovat na 140 Kčs vyrovnávacího příspěvku - dotaz pana poslance Hubálka. My jsme si vědomi trestní činnosti, která se kolem vyplácení tohoto příspěvku rozvinula, my jsme si vědomi i omezené funkce tohoto vyrovnávacího příspěvku. A proto musím říci, že v našich návrzích na příští rok, které samozřejmě podléhají schvalování řadě dalších úrovní, ale v doporučení Finanční rady je návrh, aby na příští rok tento rozpočet zůstal pouze jako příplatek k důchodům a příplatek dětem a nikoliv jako příplatek standardním příjemcům mezd. Zdá se nám to velmi racionální, protože při valorizacích příjmů těch 140 Kčs už pro standardního příjemce mzdy, kromě té opravdu nejnižší příjmové skupiny, není položkou významnou, a naopak rozpočtu by umožnila celou řadu aktivit, které by byly cíleně zaměřovány; a byli bychom velmi rádi, kdyby Federální shromáždění až ke schvalování dojde, zaujalo obdobný názor.

K panu poslanci Zemanovi bych chtěl říci o fiktivnosti zisku - ono už tady na to bylo zareagováno - že opravdu zisk musí být hodnocen tak, jak je hodnocen dnes a to , že někdo prodává odběrateli, který mu za to nezaplatí, to je opravdu chyba tohoto dodavatele. Ten to musí dělat na svůj účet, a pokud by někoho zajímal podrobněji výklad tohoto problému, v dnešním Občanském deníku je můj pravidelný páteční sloupek, který je výlučně a přesně věnován tomuto problému, kde a kdy, v jakém okamžiku vzniká zisk.

Problém rozpuštění rozpočtové rezervy. Já bych chtěl říci toto - my jsme si velmi dobře vědomi, že existuje velké časové zpoždění mezi rozhodnutím uvolnit určité finanční prostředky a mezi momentem, kdy tyto finanční prostředky začnou v ekonomice skutečně působit. Tato mezera je strašlivě (dlouhá, jak vidíme při všech problémech s konverzí), protože o rozhodnutí o konverzi nebylo nikdy sporu, ale nalezení konkrétních projektů, schválení těchto projektů a moment, kdy z těchto projektů bude skutečně čerpáno, trvá velkou dobu. Proto jsme museli rozhodnout o nasměrování některých finančních prostředků již v momentu červencové změny v rozpočtu, protože kdybychom to dělali v posledních týdnech roku, tak by v žádném případě nebylo možné tyto peníze letos použít. Takže já si myslím, že použití něčeho, co jsme v té chvíli cítili ještě jako rezervu, vzhledem k tomu, že tím není nabourána základní bilance rozpočtu, já myslím, že bylo správné.

Chtěl bych říci, že nebyla přesná formulace pana poslance Zemana, že parlament je ujišťován, že není třeba změny rozpočtových pravidel. Kdo poslouchal můj úvodní výklad, tak já jsem jasně řekl, že věcně nemáme proti tomu námitek, že si myslíme, že procedurálně to není průchodná akce v dané chvíli vzhledem k jiným věcem a že doporučujeme, aby stejné myšlenky byly zapracovány do příštího zákona o státním rozpočtu. Čili o věcné stránce nebylo pochyb, takže já jsem to neřekl v žádném případě, neujišťoval jsem poslance, že není třeba provést změny rozpočtových pravidel.

Nezačínal bych zde diskusi o dotacích do rozpočtu slovenského či jiného, ani o srovnatelnosti těch či oněch rozpočtů. Myslím, že teď to není na místě. Zvolili jsme určité řešení a řešení v tomto roce dodržujeme a můžeme zvolit pro příští rok řešení jiné.

K panu poslanci Zánovi - To je otázka k využívání prostředků nejrůznějšího typu na strukturální změny, na VPR a podobně. Já bych chtěl říci, že je to přesně dnešní problém naší ekonomiky. Samozřejmě nechceme pokračovat ve volném fasování peněz. Jde o hledání konkrétních projektů vědeckovýzkumných institucí čili problém není v rozsahu těchto prostředků, ale v jejich čerpání.

Panu poslanci Fišerovi bych řekl, že nikdy bych neřekl, že mě osobně nebo vládě nejde o co největší přebytek státního rozpočtu. To vůbec ne. Já bych považoval za ideální, kdybychom v stabilizované ekonomice mohli mít nulový přebytek a nulový deficit, kdybychom v ekonomice inflační se pokoušeli rozpočtem brzdit inflaci určitým přebytkem, ale o jeho velikost vůbec nejde. A vláda bude jenom ráda, bude-li řada prostředků čerpána, ale nebudou-li to peníze vyhozené do vzduchu.

Co se týká překonání bariér podnikání, to je konkrétní návrh do závěru. Mně to příliš jasné také není. Já bych chtěl říci, že je prováděna celá řada konkrétních věcí. Česká vláda založila určitý fond na podporu podnikatelských aktivit, Slovenská vláda založila záruční banku, federální vláda udělala celou řadu slev na daních, urychlené odepisování základních prostředků atd. Navíc využití ve vazbě na program (PHARE) federální ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje nový fond na podporu malého podnikání a pod. Já myslím, že celá řada těchto aktivit tady běží, přijít na další konkrétní metody je velmi dobré. Nedovedl bych si dost dobře představit, jak realizovat globální úkol " překonávat překážky v podnikání a podnikatelské aktivity".

Co se týče konverze, musím podotknout, že se opravdu zdržuje čerpání prostředků na konverzi, ale myslím, že konkrétní projekty už se objevily a je šance, aby se to urychlilo. Navíc jsme opravdu včera ve vládě projednali něco, co by mohlo znamenat 4,3 mld. úlevy pro podniky, které podléhají konverzi, z toho asi 2,6 bude z rozpočtu, 1,7 na vrub odepsání základního jmění těchto podniků. Včera to vláda schválila, domnívám se, že je to velmi konkrétní a velmi užitečná věc. Federální ministerstvo financí bude ještě organizovat gesční vykupování nepotřebných zásob a základních prostředků a jejich případné odprodání potenciálním odběratelům. Čili domnívám se, že v tom se podařilo něco zorganizovat.

Panu poslanci Borguľovi bych chtěl říci, že vládou slíbená inflace - kéž by mohla existovat slova "slíbenost inflace".

Panu poslanci Šilhanovi bych chtěl říci, že mezi námi není víra ve všemocnost liberálních kroků. Já mohu sice prohlašovat, že ideologicky a doktrinářsky, jak se to zde říkalo, nepochybně stojím ve světě liberalismu a liberálních kroků, ale 365 dnů mého života ve funkci ministra financí je vymýšlení neliberálních kroků. 365 dnů se zabývám konkrétními zásahy státu do ekonomiky, do jednotlivých sfér podniků a pod. Takže v každodenní práci neděláme nic jiného než nejrůznější formy státní intervence.

Problémy berních úřadů: Bohužel kompetence jsou takové, že je to totálně mimo pravomoc federální vlády, ale absolutně a totálně a my jen vydáváme apely nejrůznějšího typu, necháváme si od republikových ministrů financí předkládat k informaci zprávy, jak postupuje budování těchto úřadů. Ale prohlašuji, že na to nemáme v rámci kompetencí sebemenší pravomoc nějak to konkrétně ovlivnit. Shoduji se s ním v problému nevybudovanosti těchto berních úřadů, v problému daňového úniku apod.

U pana poslance Wagnera vidím na jedné straně kritiku restriktivnosti a současně vyhrožování vznikem deficitu státního rozpočtu. On to říká jedním dechem, prohlašuji, že se pokoušíme balancovat na špičce jehly, abychom nesklouzli ani do toho, ani do toho, a on to ovšem ve svém vystoupení udělal také, nicméně kritizoval obě tyto strany. Prohlašuji, že větší balancování mezi jistou mírou restrikce a nesklouznutím do deficitu je právě to celé umění a celý problém, který zde máme. Myslím, že v jeho vystoupení se ekonomický vývoj přehnaně hodnotí jako důsledek rozpočtového hospodaření. Rozpočtové hospodaření, dokládané takovým či onakým saldem, doufejme, že v jednom směru, ale v každém případě saldem, které je v miliardovém vyjádření relativně velmi malé. Vzhledem k objemu hrubého národního důchodu této země půjde o něco, co asi - nechci říci zdaleka - nebude ani jedním procentem.

Ekonomové vědí, že existuje multiplikátor vládních výdajů, že existuje jemný ekonomický koncept multiplikátoru salda státního rozpočtu, velmi se na celém světě přou o to, jakou hodnotu ten multiplikátor má, jestli je hodnota větší, nebo menší než jedna, jestli je krátkodobě, nebo dlouhodobě velká, ale v každém případě, kdybychom vzniklé saldo rozpočtu, které bude doufejme osm miliard, násobili tímto koeficientem, který nebude příliš vzdálen od jedné, tak schopnost generovat poptávku, která by zásadně mohla vykompenzovat výpadky jiných složek agregátní poptávky, jak na straně spotřeby obyvatelstva, tak na straně investic podnikové sféry, tak na straně salda zahraničního obchodu, tak tato iluze je naprosto chybná, a my jako federální ministerstvo financí a jako vláda ji v žádném případě nemáme a nevlastníme.

Svádět dnešní ekonomický vývoj na důsledky rozpočtového hospodaření je skutečně hrubé podcenění některých docela jemných souvislostí a vazeb ekonomiky, které makroekonomická nauka jasně postihuje.

Nešťastně se tady hovoří o práci firmy Namura. Kdybych chtěl stejně nešťastně hovořit, je to firma, která proslula obrovským finančním skandálem, padli všichni ředitelé, prezidenti apod., mohl bych triviálně tvrdit, že to není seriózní firma, a také nepředložila seriózní studii. Mohu předložit tomuto shromáždění studii naprosto jinou a nechci, abychom řekli z Japonska, které to hodnotí zcela opačným způsobem. Mohu prohlásit, že zástupce japonské vlády na konferenci v Lago di Como před dvěma týdny, odjel se závěrem, že Japonsko je přesvědčeno, že jediná země, které se může podařit transformace ekonomiky, je mezi všemi těmito východními zeměmi Československo. Na můj dotaz, jestli to řekne nejen na této světové konferenci, ale i v Japonsku, aby nalákal japonské investory, řekl, že to si vláda bere za úkol. Prosím vás, necitujme tady dílčí zprávy, kterých se během týdne na náš stůl dostane několik.

Poslední věc, která mě trochu znepokojila a zneklidnila ve vystoupení pana poslance Wagnera, byla jakási hrozba organizování konce sociálního smíru. To mě skutečně zneklidnilo, to jsem v jeho vystoupení bohužel zaslechl. To bych považoval za největší nebezpečí, které bychom dnes měli.

Skončil bych. Chci říci, že otázka finančního hospodaření, jeho predikování, byla nesmírně těžká, přesahující schopnost kohokoli z nás. Mohu říci, že neděláme nic jiného, než že se snažíme tuto situaci průběžně co nejrychleji vyhodnocovat a pružně reagovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán minister Klaus. Žiadam o záverečné slovo spravodajcu za VPR obidvoch snemovní snemovní. Najskôr pán poslanec Košnár.

Společný zpravodaj výborů SN J. Košnár: Vážený pán predsedajúci, vzhľadom k tomu, že zazneli len dva pozmeňovacie alebo doplňujúce návrhy, odporúčam, aby sme priamo prikročili k hlasovaniu o týchto doplňujúcich návrhoch a potom o celom znení uznesenia.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Schneider.

Společný zpravodaj výborů SL J. Schneider: Jestli mohu, tak už bych rovnou - jako první tady byl předložen pozměňovací návrh poslance Fišery. Chtěl bych se ho na něco zeptat. Předložil ho jako písmeno d) k bodu 2, kam to podle mého názoru nepatří, protože to nebyl materiál vypracovaný na základě usnesení vlády. Formulované by to nebylo přesně, tak jak to předložil, "žádá vládu, aby předložila materiály vypracované na základě usnesení vlády 427..." atd., písmena a),b),c), a pak by byl další bod, to je to, co navrhuje.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Počkáme, pokiaľ sa nezhromaždí uznášaniaschopný počet poslancov, špeciálne v Snemovni národov. Poslanci zvolení v Slovenskej republike chýbajú.(Hlas z pléna: Chtěl bych požádat, vzhledem k tomu geniálnímu počítačovému programu, který řídí sčítací zařízení, aby bylo překontrolováno. Dnes byla čísla u Sněmovny národů 25 plus 21 a součet byl 47.)To som si nevšimol, ale všimol som si, že skutočne zariadenie nie je celkom v poriadku. (Hlas z pléna: Včera při hlasování o celém návrhu jsem byl přítomen, hlasoval jsem a počítač mě vyhodil jako nepřítomného a nehlasujícího, což je také velmi zajímavé. Děkuji.) Táto poznám ka bude dôrazne adresovaná technickému servisu parlamentu.

Poslanec SN K. Stome: Chtěl bych k tomu ještě říci, že například pan profesor Jičínský je veden u tří hlasování jako nepřítomný, ačkoli tady celou dobu byl, všichni jsme ho viděli. Zařízení skutečně nefunguje pořádně.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Áno, tento konkrétny príklad naozaj môže súvisieť s tým, že pán poslanec Jičínský sedí ďaleko od indukčnej cievky a nie je jednoducho započítaný. Pravdepodobne je možné i to, že nemal svoj identifikačný kód k dispozícii, možno pracoval s identifikačným kódom pána predsedu Dubčeka. To ale neviem.

Takže sme uznášaniaschopní v oboch snemovniach i v oboch častiach Snemovne národov. Prosím pána poslanca Schneidera, aby predniesol pozmeňovacie návrhy, ako tu zazneli.