Poslanec SL J. Zán: Vážený predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
ja sa pokúsim trochu odkloniť od môjho predrečníka,
nechcem hrať tak veľkú hru. Priblížim
sa k niektorým realitám, ktoré súvisia
s rozpočtom a súvisia s bežným životom
v podnikoch a v organizáciách.
Dovoľte mi preto na úvod odcitovať uznesenie
Federálneho zhromaždenia k plneniu štátneho
rozpočtu za I. štvrťrok tohto roku. Citujem:
"Vykonať neodkladne potrebné kroky k využitiu
prostriedkov na potrebné štrukturálne zmeny
priemyslu a poľnohospodárstva, uvoľniť časť
výdajov na vývoj a výskum a posúdiť
možnosť rozšírenia štátneho
dlhu k riešeniu platobnej neschopnosti" - koniec citátu.
Z tohoto bodu uznesenia Federálneho zhromaždenia sa
chcem vyjadriť k tej časti, ktorá sa týka
využívania prostriedkov na vedu a techniku a jej väzbu
na štrukturálne zmeny v hospodárstve. Ako vieme,
súčasťou štátneho rozpočtu
na rok 1991 sú výdaje na vedecko-technický
rozvoj. Čo sme schválili a aký je stav vo
využívaní týchto zdrojov? Z celkových
výdajov štátneho rozpočtu federácie
na rok 1991 je pre vedecko-technický rozvoj vyčlenená
suma 1,189 miliárd Kčs, čo je 11,16 % z celku
rozpočtu.
Každý, kto v tejto oblasti pracuje alebo má
vedomosti ako je to v zahraničí, mi dá za
pravdu, že je to radovo nižšie percento, než
kdekoľvek inde. Al e o tom nechcem hovoriť. Podstatnejšie
je, či aj tých málo prostriedkov, čo
sú v štátnom rozpočte pre vedeckotechnický
rozvoj sa využíva pre účely, na ktoré
boli určené.
Pre transparentnosť uvediem rozhodujúcich držiteľov
týchto fondov alebo výdajov pre vedecko-technický
rozvoj z celkovej čiastky. Tak napríklad Federálne
ministerstvo hospodárstva sa podieľa prakticky 37
%, federálne ministerstvo obrany 21 %, Federálne
ministerstvo spojov 9,3 %, Federálne ministerstvo dopravy
8,3 % a Československá komisia pre atómovú
energiu 8,2 %. Ostatné kapitoly sú prakticky zanedbateľné.
Výdaje napríklad v kapitole - aby som bol trochu
konkrétnejší - Federálneho ministerstva
hospodárstva na tento rok pre oblasť vedeckotechnického
rozvoja sú vo výške 316,3 miliardy Kčs
a sú určené na riešenie štátnych
úloh predovšetkým v hospodárskych organizáciách.
Keď to porovnávam proti stavu prvého štvrťroku,
môžeme konštatovať, že sa pristúpilo
ku konkurznému výberu a financovanie vybraných
projektov vedy a techniky a uzatvárania hospodárskych
zmlúv. Ale táto akcia ani ku koncu konkurznému
výberu o financovanie vybraných projektov vedy a
techniky a uzatvárania hospodárskych zmlúv.
Ale táto akcia ani koncom ôsmeho mesiaca nebola uzatvorená,
skončená tak, aby mohlo dôjsť k výraznému
využívaniu týchto zdrojov v prospech cieľov,
na ktoré boli určené, teda k ovplyvneniu
štrukturálnych zmien v národnom hospodárstve.
Toto konštatovanie môžem doložiť týmito
skutočnosťami: z 316,3 miliónov Kčs
pre vedecko-technický rozvoj k 30. 6. je čerpané
200 000 Kčs. Konkurzom síce bolo vybraných
14 projektov, zatiaľ sa uzatvárajú zmluvy a
predpokladá sa, že do konca roku bude vyčerpaných
105,8 miliónov Kčs. Otázka je, či
budú naozaj vyčerpané a predovšetkým,
či budú efektívne využívané.
Zo štrnástich vybraných projektov, bohužiaľ,
ani jednej nie jen špecificky orientovaný na riešenie
problematiky štrukturálnych zmien. Sú zamerané
na riešenie predovšetkým technických problémov
v úspore palív a energie a ťažby uhlia.
Iný príklad: Kapitola rozpočtu Federálneho
ministerstva dopravy obsahuje tiež prostriedky na zabezpečenie
rozpracovaných úloh bývalého štátneho
plánu RVT v čiastke 35,4 miliónov Kčs
a to pre riešiteľov štátneho podniku ústredného
riaditeľstva Československej štátnej dráhy.
Suma je o 9,1 miliónov Kčs menšia, než
pôvodne požadovalo ministerstvo od vlády, event.
z ministerstva financií, avšak tento rozpor vlastne
ani nemieni dané ministerstvo akosi aktívne v spolupráci
s ministerstvom financií riešiť, pretože
sa objavili vnútorné problémy v nadhodnotení,
podhodnotení a teda určitý objektívny
i subjektívny nesúlad medzi potrebnou skutočnosťou
a nárokovanou.
Pravdepodobne obdobne možno konštatovať, že
je rovnaká situácia i v ďalších
kapitolách, teda držiteľov výdajov štátneho
rozpočtu pre túto oblasť činnosti. Prečo
to tvrdím? Že som nemal možnosť zoznámiť
sa u všetkých kapitol so situáciou, ale vychádzam
z citovaného uznesenia a z toho, že ani v správe,
ktorú prejednávame, predloženú Federálnym
ministerstvom financií, o tejto oblasti rozpočtu
a jeho efektívnom využívaní nie je ani
slova. Predpokladám, že pán minister k tomu
určitým spôsobom zaujme svoje stanovisko.
Čo som si pri tejto príležitosti overil, je
i tá skutočnosť, že súčasný
stav vykazovania skutočného čerpania prostriedkov
na tento zdroj štátneho rozpočtu je veľmi
zložitý, a teda veľmi ťažko sumarizovateľná
skutočnosť, treba i na ministerstve financií.
Tento rámcový pohľad do problematiky vedecko-technického
rozvoja by nebol úplný, keby som neuviedol i ďalšie
skutočnosti. Súčasný vedecko-technický
potenciál, ktorý predstavuje radovo cez 100 000
osôb v našom štáte je v nezávideniahodnej
situácii. Dochádza k výraznému útlmu
činnosti, k uvoľňovaniu pracovníkov
a zániku výskumno-vývojovej základne.
Najzložitejší stav je v samotných vedecko-výskumných
základniach na podnikovej úrovni, keď výrazná
finančná nesolventnosť v podnikoch a minimálna
aktivita od štátu im neumožňuje vlastné
uplatnenie a aktívne prispievanie k inovácii výrobkov
a výroby vrátane podielu na štrukturálnych
zmenách. Príkladov mám niekoľko. Napríklad,
že uznávaní konštruktéri i v zahraničí
dnes robia butikárov, event. špecialista na povrchovú
úpravu kovov, držiteľ niekoľkých
patentov a autorských osvedčení, robí
managera v herni s automatmi.
Podobne vyslovujem i tú skutočnosť, že
po preštudovaní materiálov predsedu federálnej
vlády, pod názvom "Zásady hospodárskej
politiky vlády Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky do konca tohto roku" z 30. 7. som pochopil, že
problematika vedecko-technického rozvoja a osud výskumnej
výrobnej základne nepatrí do rozhodujúcich
faktorov reformných krokov a opatrení a keď
áno, tak len v nepriamej súvislosti.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec, upozorňujem, že ste v desiatej
minúte svojho prejavu.
Poslanec SL J. Zán: Záverom by som odporučil,
keby v danej oblasti bola priemerná pozornosť venovaná
i v dokumentoch vlády, a predovšetkým pre nasledujúce
zasadnutie, keď budeme prejednávať zásady,
aby k tomu pripravila vláda zásadné stanovisko.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, to bol pán poslanec Zán. Teraz pozývam
pána poslanca Fišeru. Pripraví sa Valter Komárek,
po ňom poslanec Tahy.
Poslanec SN I. Fišera: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, vážené
poslanecké lavice, dovolte mi, abych v tuto chvíli,
kdy samozřejmě naše emoce jsou neobyčejně
vzrušeny, protože jde o peníze, a tak zřejmě
jsme raději někde jinde, se poněkud pokusil
vnést do této debaty klid, i když nebudu hovořit
v jiném tónu než hovořili moji předřečníci.
To už bylo signalizováno tím, jak jdeme za
sebou.
Je přirozené a nepřekvapuje mě, že
dochází k takovému finančnímu
vývoji, ke kterému dochází a souhlasím
s panem ministrem Klausem, že je těžké
predikovat na základě krátkého období,
co všechno bude. Jako sociolog jsem nikdy nevěřil
příliš extrapolacím, ale věřil
jsem ekonomům, a to jsem neměl nikdy dělat.
Myslím, že je třeba se podívat ještě
o něco níže, než někteří
ekonomové říkají, to je ještě
níže, než oni si představují, že
je mikroekonomika a jít se podívat na chování
těch, kteří jsou skutečnými
producenty toho, co se potom na ministerstvu financí počítá.
To je na podnikatele a na podnikatelskou sféru.
Myslím, že bych vás zdržoval, kdybych
začal modelovat, jak obtížné je chování
každého typu podnikatelského subjektu, který
měl příležitost u nás v této
přechodné době vzniknout.
Chtěl bych připomenout, že jsou to začínající
soukromí podnikatelé, kteří jsou dušeni
svým okolím, že jsou to ale také státní
podniky a jejich manažeři, kteří buď
to hrají do vlastní kapsy, nebo se třesou,
co s nimi vlastně bude a jejich podnikatelská aktivita
je krajně problematická. Mohl bych uvádět
další typy včetně některých
pokusů i takových smíšených typů,
které by přece jen chtěly podnikat a někde
narážejí na různé bariéry.
Myslím, že přes různé názory,
které máme na to, jak problém řešit,
že všichni bychom chtěli, aby ve státní
pokladně na konci roku byl - a teď záleží
na tom, zda jsme optimisté, nebo pesimisté - já
říkám co nejmenší schodek, pan
ministr jistě by řekl, pokud možno co největší
přebytek. Když ne, tak není toto podstatné,
tento spor, ale chtěli bychom, aby se přece jen
dostalo do státní kasy co nejvíc. V tom se
shodneme, pane ministře. Děkuji, byť zřejmě
s určitou výhradou.
Myslím si, že by bylo dobré, abychom za těchto
okolností i přes spory, které jsou v nás,
a rozdíly, hledali způsob, jak vytvořit podmínky
pro to, aby opravdu ti, kteří podnikají,
měli možnost do státní kasy přinést
co nejvíc. Myslím, že bychom se měli
nad tím zamyslet bez ohledu na pozice politických
stran a myslím, že by bylo dobré, kdyby se
nad tím zamysleli i ti, kteří někdy
ve svaté víře, že je třeba vše
napravit, zapomínají na to, že můžeme
skončit právě na tom, že nebude dostatek
prostředků.
Abych to zkrátil, náš čas je drahý
a může být také příčinou
toho, že peněz bude málo. Chtěl bych
navrhnout toto:
Navrhuji doplnění tisku 849 tak, aby do bodu dvě
bylo zaneseno nové písmeno d), které by znělo:
Koncepci překonání překážek
podnikatelské aktivity všech typů hospodářských
subjektů.
Jde mi o to, aby vláda vedle zásad hospodářských
ještě předložila tuto koncepci. Koncepci,
která nebude založena jen na kupónové
privatizaci, ale která vezme v potaz komplexní pohled
v případě po konzultaci s národními
vládami, jak by bylo možné opravdu řešit
to, aby co nejdříve a nejrychleji se vytvořily
podmínky pro podnikatelskou aktivitu. Kdybychom peníze
ubírali, nebo je přidávali do této
ekonomiky, myslím, že v každém případě
za podmínek, ve kterých žijeme, ten skutečný
efekt nebude dostatečný. Podnikatelské subjekty
jsou spíš ve stavu marasmu, nežli něčeho,
co bychom mohli srovnat alespoň s nějakým
západních standardem. Děkuji.
Předsedající předseda SN M.Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Fišerovi. Prosím
spravodajcov, aby si zaznamenali jeho doplňujúce
návrhy. Teraz pozývam poslanca Valtra Komárka,
pripraví sa poslanec Tahy, po ňom poslanec Kočtúch
a poslanec Borguľa.
Poslanec SL V.Komárek: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, stejně
jako Ivan Fišera bych se nechtěl orientovat na obecnou
polemiku, ale doporučit ke zvážení některé
problémy a jejich společné posuzování
a projednávání v budoucím období.
Jsem si vědom, že zpráva o rozpočtu
není jednoduchou záležitostí a že
v souvislostech s celkovou situací ekonomiky musí
řešit a interpretovat velice složité otázky.
Domnívám se, že problémy, o kterých
hovoří, jsou složité problémy,
že odrážejí jak nemalé těžkosti,
tak také určité pozitivní výsledky
a úspěchy ekonomické reformy v některých
krocích malé privatizace, v některých
krocích nové aplikace nebo ustalování
tržních mechanismů.