Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec, teraz prosím pána poslanca Jiřího Schneidera.

Společný zpravodaj výborů SL J. Schneider: Pane předsedající, dámy a pánové, mnohé už zde řekl můj kolega pan poslanec Košnár a mojí úlohou je za prvé říci vám několik poznámek k předložené společné zprávě výborů pro plán a rozpočet (tisk 850) a reprezentovat - jak už naznačil kolega Košnár - druhý pól pohledu ve výborech pro plán a rozpočet, který - a to bych chtěl zdůraznit - jak je vidět z návrhu usnesení v tisku 849, nakonec převážil, takže v něm zůstaly jen ty věci, které v závěru svého vystoupení kolega Košnár zdůvodňoval.

Chtěl bych ještě jednou zopakovat tři roviny materiálu, se kterým pracovaly výbory pro plán a rozpočet. Byla to jednak předložená zpráva vlády, pak to byly materiály ministerstva kontroly k jednotlivým kapitolám a pak to byla práce jednotlivých poslanců, resp. jednotlivých výborů příslušných k rozpočtovým kapitolám.

Dovolte mi několik poznámek k první části společné zprávy tisku 850, která se týká kapitol státního rozpočtu. Pokusím se být stručný a chtěl bych zdůraznit pouze některé aspekty této zprávy, zastavím se jen u některých kapitol.

První poznámka je ke kapitole federálního ministerstva zahraničních věcí na straně 3. Ve zprávě se konstatuje, že podle FMZV není zajištěno finanční krytí závazků našeho státu na mezinárodních institucích, cca ve výši 75 miliónů korun, a dále se konstatuje, že náklady na nově otvírané zastupitelské úřady byly vyřešeny v rámci přerozdělení v rámci stávající kapitoly.

Ze zprávy, kterou podali poslanci kontrolující tuto kapitolu, vyplývá, že FMZV vyslovuje nespokojenost s tím, že diplomatičtí pracovníci nemají adekvátní platy v relacích příslušných zemí, což je požadavek zajisté z dlouhodobého hlediska oprávněný, ale že lze poukázat na značné vnitřní rezervy FMZV ve smyslu přesunutí struktury výdajů odpovídající nové zahraničněpolitické orientaci ČSFR. Tady si dovolím upozornit, že už při kontrole rozpočtu za první čtvrtletí jsme byli ministerstvem kontroly upozorněni na nepoměrné zastoupení v zemích jako je Libye, Sýrie, Kuba atd. ve srovnání s vyspělými zeměmi západní Evropy, Ameriky a např. i jihovýchodní Asie, čili to je jeden z hlavních vnitřních zdrojů této kapitoly.

Dále bylo upozorněno na to, že rozpočet FMZV je též zatížen náklady na vrcholné vládní návštěvy, třebaže se týkají i jiných subjektů než jen ministerstva zahraničí. Ministerstvo zahraničí hodlá navrhnout nový systém financování v této oblasti.

Další kapitolou, které bych se chtěl krátce věnovat, je kapitola federálního ministerstva obrany. V závěru té části, která se věnuje této kapitole, je jakýsi námět, aby se kontrole rozpočtu této kapitoly věnovaly nejen výbory branně bezpečnostní, ale ve spolupráci s poslanci výboru pro plán a rozpočet. Kapitola ministerstva obrany je co se týče objemu jednou z největších kapitol, a proto se domnívám, že je jí třeba věnovat náležitou pozornost.

Ve zprávě ministerstva obrany k plnění rozpočtu za I. pololetí se uvádí, že nejsou pokryty potřeby armády v tomto roce ve výši 3 mld. korun, ale z toho na základní potřeby vojska 1,5 mld. Kčs. Federální ministerstvo obrany hodlá přednostně uspokojovat tyto potřeby a ostatní výdaje související s výstavbou armády nákupem nové techniky a opravami techniky staré odsunout na další roky. To povede podle našeho názoru k tomu, že po návrhu letošního rozpočtu ve výši 28 mld., který představoval asi 10procentní snížení proti roku 1990 a byl dále snížen při jednání o zákonu o rozpočtu o 1,5 mld., tedy na 26,5 mld., korun, náš čeká zajisté vysoký požadavek rozpočtu na roky další, tedy i na rok 1992.

Dále je nutno zdůraznit, že je značně neprůhledný systém, kterým se dostávají peníze do Československé armády, a to nejenom přes tuto kapitolu. Bylo už zde hovořeno o fondu strukturálních změn, z něhož bylo vyčleněno 1,5 mld. na konverzi a půl miliardy korun na fond speciální techniky. Zajímavým aspektem té zprávy je informace o tom, že ministerstvo obrany hodlá získat prostředky prodejem zbraní a nemovitostí.

Dovolte mi dále třetí poznámku, ke kapitole federálního ministerstva vnitra, která je rovněž z objemového hlediska velikou kapitolou státního rozpočtu. Kromě údajů, které jsou ve zprávě tisk 850, je nutno zdůraznit několik věcí.

1. že určité problémy při plnění státního rozpočtu - poukazují ovšem na to, že čísla uvádějí, že v prvním pololetí nebyl naplněn ani objem výdajů, ani objem příjmů - souvisejí s delimitací některých útvarů jako je Státní letecký útvar, Federální bezpečnostní informační služba a dále s novými požadavky v souvislosti s úkolem zřídit registr obyvatel a technicky vybavit nově zřizované policejní stanice. To, že výdaje nejsou čerpány na 50 % je možné díky snižování stavu a tedy úsporou mzdových prostředků v I. pololetí.

Čtvrtá poznámka se týká federálního ministerstva dopravy. Kromě údajů, kterou jsou uvedeny ve společné zprávě, bych chtěl zdůraznit toto: vzhledem k předpokladům uvedeným v programové strategii železniční dopravy, které schválila vláda, byl vývoj v I. pololetí zdánlivě pozitivní. Výnosy a tržby Čs. dráhy byly podhodnoceny a v důsledky byly ty plánované překročeny o půl miliardy korun. Platební neschopnost ČSD byla o 440 miliónů nižší proti předpokladu. Nicméně se zdá, že situace v II. pololetí bude těmito faktory velmi komplikována. ČSD očekává na konci roku ztrátu ve výši 8,5 miliardy korun. Hodlá z těchto důvodů odložit splácení vládního úvěru, který byl poskytnut ve výši 4,7 miliardy ( včetně úroků je to 5,2 miliardy ) až na rok 1992, což včetně odkladu splátek z minulých let bude činit dluh více než 10 mld korun. Dále ČSD hodlá požadovat další dotace ze státního rozpočtu v tomto roce ve výši 4,2 miliardy korun.

Tyto informace jsou z federálního ministerstva kontroly, které vidí příčiny tohoto stavu, kdy další dotace nezlepšují, ba ani nemohou zlepšit ekonomickou situaci ČSD, v přetrvávání staré organizační struktury a řídících systémů, v některých případech až pětistupňové včetně ministerstva, a nepřizpůsobení stavů mobilních základních prostředků a vztahu pracovníků, poklesu poptávky po přepravě, který bylo lze předpokládat už v minulých letech.

Podle názoru ministerstva kontroly se jen těmito organizačními opatřeními dá ušetřit víc než 2 miliardy korun ročně. Bude nutné upravit vztah železnice a státu na smluvní, komerční bázi. Výbory hospodářské a pro plán a rozpočet by této problematice měly věnovat více pozornosti než dosud.

To byly poznámky ke kapitolám státního rozpočtu.

Nyní dovolte, abych se několika slovy zmínil o dalších částech společné zprávy.

Část II. se týká daňových příjmů. už kolega Košnár tady hovořil o tom, že příjmová část státního rozpočtu byla snad nejvíce diskutována ve výborech pro plán a rozpočet. Podstatná část diskuse se zaměřila na problém vztahu odvodu zisku a reálně dosaženého zisku. Zda příjmy z odvodů ze zisku nejsou nerovnoměrně a zda vzhledem k poklesu výroby budou očekávané příjmy splněny.

Dále byly vyjadřovány obavy, zda vzhledem k poklesu poptávky a maloobchodního obratu bude naplněn příjem daně z obratu a byl vysloven požadavek na analýzu příjmu daně z obratu.

Ke kapitole III., tedy nedaňové příjmy, zde budiž řečeno, že výnosy ze cla, které jsou překračovány, jsou překračovány díky příjmům z dovozní přirážky, s níž se v původním rozpočtu nepočítalo. Byla a bude požadována analýza vlivu připravovaného celního sazebníku na rozpočet příštího roku, respektive dalších let.

Pokud jde o výdajovou stránku státního rozpočtu, tedy kapitola IV výdaje, je třeba říci - a zpráva vlády to uvádí v přílohách - že poměrně vysoká částka v souhrnu rozpočtů 7,3 mld. korun a v rozpočtu federace 2,3 mld. korun je vyhrazena na úhradu majetkové újmy peněžních ústavů za zvýhodněné úvěry. Jedná se o úhradu rozdílu mezi úrokovou sazbou příslušného úvěru a diskontní sazbou. A to za prvé u spořitelen. Tam se jedná o novomanželské půjčky a půjčky na individuální bytovou výstavbu. Úhrady majetkových újem jsou v České republice 1,8 miliardy a ve Slovenské republice 1,1 miliardy korun. U investiční banky, kde se jedná zejména o zvýhodněné úvěry na komplexní bytovou výstavbu, je to v ČR 1,7 miliardy a v SR 1 miliarda.

K bilanci státních rozpočtů. Už zde bylo řečeno, a projevilo se to také v návrhu usnesení, že podle mínění většiny členů výboru pro plán a rozpočet je hlavním ukazatelem plnění rozpočtu přebytek. Jeho kladné saldo, a to zejména v souhrnu rozpočtů. Podle dostupných údajů byl přebytek souhrnu rozpočtů k 31. 7. 13,1 miliardy korun, k 31. 8. 10,7 miliardy korun. Bylo to tedy přibližně o 2,7 miliardy víc než je v zákoně o rozpočtu v souhrnu rozpočtů. Tyto údaje však neobsahují souhrny místních rozpočtů, tam došlo k přesunu dotací z rozpočtů republik, jak na to už upozorňoval pan ministr Klaus.

Je třeba dále zdůraznit, že cíle finanční politiky vlády a tedy koridor, o kterém se mluvilo, jsou tyto:

- stabilizace inflace,

- vývoj nezaměstnanosti 5 až 7 % - byl předpokládán koncem minulého roku - a vyrovnaná platební bilance.

Výbory konstatovaly, že těchto cílů bylo v I. pololetí dosaženo.

Nejdiskutovanějším problémem bylo zastavení poklesu produkce v souvislosti s hospodářskou politikou vlád. Tady je třeba zdůraznit, že vlád, nikoliv vlády.

Úkolů v této oblasti si byla vláda vědoma při schvalování rozpočtových změn, usnesení vlády 427/1991 z 4. července tohoto roku a stanovila si mezi úkoly tvorbu zásad hospodářské politiky.

V návrhu usnesení proto výbory pro plán a rozpočet navrhují, aby si Federální shromáždění tyto materiály od vlády vyžádalo.

Dalším tématem, které se odrazilo v návrhu usnesení, které máte před sebou, je problematika rozpočtových pravidel, to znamená novely zákona č.563/1991 Sb. Jak o tom hovořil můj předřečník, byla vyjádřena obava, zda vláda nemá příliš velké pravomoci měnit parlamentem schválený rozpočet a tak rušit jeho rozpočtovou suverenitu. Rozdělení přebytku 15 mld. Kčs vládou je významnou změnou ve srovnání s objemem a strukturou položek a kapitol státního rozpočtu a měl by o ní, podle názoru některých členů výboru rozhodovat parlament.

Na druhé straně byla členy výboru kritizována čtvrtletní frekvence kontroly státního rozpočtu, a to kvůli její časové náročnosti a časovému zpoždění projednávání. Dovoluji si upozornit, že kontrolu ke dni 30. 6. projednáváme 27. 9., tj. o tři měsíce později. Byly tedy i vysloveny některé námitky případně druhá strana pohledu na vztah parlamentu a vlády, a to ze dvou důvodů. Domníváme se, že na jedné straně je nutno, aby parlament, zvláště v této době, byl informován o stavu hospodářství a plnění rozpočtu co nejčastěji, na druhé straně není možno dlouhodobě předvídat a projednávání v parlamentu může způsobit časové zpoždění.

Dále bylo také naznačeno - tyto námitky se také při jednání objevily, nicméně nezískaly většinu - hrozí při častějším projednávání návrh měnit ne jednotlivé položky, ale celý přístup, celou koncepci finanční politiky, což někteří členové výboru pokládají za nebezpečné. Nicméně výsledek jednání je zakotven v návrhu usnesení, kde se většina výboru přiklonila k tomu, abychom požadovali po vládě před projednáváním rozpočtu na příští rok návrh novely rozpočtu zákona o rozpočtových pravidlech v tom smyslu, jak se to tam uvádí.

Dále si dovoluji upozornit na poslední specifický problém, který se objevil při projednávání ve výborech. Ukazuje se jím ústavní pozice federálního ministerstva kontroly, jehož ministr, přesněji paní ministryně, je současně členem vlády a nese spoluodpovědnost za její rozhodnutí a současně na objednávku parlamentu našeho výboru předkládá kritické analytické materiály.

Po čerstvém schválení zákona o kontrole v tomto týdnu, který dále v podstatě zachovává popisovaný ústavní stav, lze jen vyjádřit naději, že tento stav nepotrvá dlouho a že bude v ústavě zakotven i na vládě nezávislý kontrolní úřad.

Závěrem mi dovolte říci to, k čemu jsem zavázán jako zpravodaj výboru Sněmovny lidu, abych vám doporučil návrh usnesení Federálního shromáždění ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu federace, tisk 822, a návrh, tisk 849, ke schválení. Děkuji za pozornost

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Schneiderovi. Otváram diskusiu. Písomne sa zatiaľ prihlásilo päť poslancov. Ako prvý v poradí je pán poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, dámy a pánové, podstatnou částí rozpočtu v oblasti výdajů je státní vyrovnávací příspěvek. Tvoří skoro 20 % sociálních výdajů a zhruba 7 % celkových výdajů. Byl bych rád, a prosím o to buď pana ministra Klause nebo pana náměstka Kočárníka, aby nám objasnili určitou problematiku tohoto vyrovnávacího příspěvku a případně nám i řekli záměry ministerstva financí. Za podstatné tedy považuji, že tak značná částka, myslím, neplní docela svůj účel, když přihlédneme navíc i k provozním nákladům, které jsou nemalé. Vím, že při projednávání, než jsme schválili tento vyrovnávací příspěvek, že se mluvilo o administrativních výdajích zhruba 56 mil. Kčs.

Nechci, aby se podpora sociálně slabým občanům rušila, ale abychom zvážili její efektivnost, jak pro ně, tak i z hlediska státní pokladny. Nesmíme zapomenout, že kolem vyrovnávacích příspěvků se rozvinula i trestná činnost dosahující rovněž miliónových částek. To by bylo další hledisko tohoto problému. Proto bych byl rád, kdybychom se nad tímto problémem zamysleli, jak s ním naložit dál a zdali by nebylo vhodné z hlediska společnosti tento příspěvek vůbec zrušit v tom smyslu, že částka by zůstala dále v sociálním fondu, ale využilo by se to na posílení příspěvků do školních jídelen, do stravování důchodců apod. Víme, že příspěvek 140,- Kčs znamená dnes tak jeden průměrný nákup.

Nechci zde prosazovat své stanovisko, protože je nemám podloženo konkrétními údaji, je to obecná úvaha, plynoucí z obecných zkušeností. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslancovi Hubálkovi. Ako druhý v poradí sa prihlásil pán poslanec Miloš Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, ještě jsem v tomto parlamentu nezažil ministra nebo jeho náměstka, který by sem přicházel se sklopenou hlavou, sypal si na ni popel a sděloval, že jeho resort pracuje neefektivně a žádal své odvolání. Pokládám za zcela přirozené, jestliže sem tito lidé přicházejí se sebejistým úsměvem a oznamují nám, že je v zásadě všechno v pořádku a že poměrně drobné problémy se jistě podaří vyřešit.

Nechci tedy žádat od federální vlády, aby se v souvislosti s kontrolou státního rozpočtu a tedy i s ekonomickou situací masochisticky sebebičovala, nežádám dokonce sebekritiku ani od pana federálního ministra financí přes jeho známou skromnost. Domnívám se však, že je povinností parlamentu, aby pronikl pod povrch jevů, nemá-li se stát, že frázi o ekonomických úspěších budeme dostávat tak dlouho, až nám dojdou i peníze na papír, na němž jsou tištěny tyto dezinformace. (Potlesk.) Rád bych proto přijal stanovisko svých názorových odpůrců, že nejdůležitějším kriteriem při posuzování rozpočtu je přebytek nebo schodek, třebaže mi toto stanovisko připomíná přístup Sovětského svazu, který svoje priority dokumentoval úspěchy kosmického výzkumu, nebo bývalého východního Německa, které to pro změnu dokumentovalo vrcholovým sportem. Vyznávám názor, že jde o komplex ukazatelů v interakci, nikoliv o ukazatel jediný. Ale dobrá, přijměme tento předpoklad.

Co se stalo? Abych neopakoval to, co už je řečeno ve zprávách zpravodajů, chtěl bych jenom konstatovat, že rozpočtový přebytek proti původním očekáváním enormně rostl, dosáhl koncem května až 20 miliard a od té doby více méně plynule klesá.

Ptáme se ovšem, zda sám tento růst byl pozitivní a jakými faktory byl způsoben. Domnívám se, že zde dostatečně nebyly zmíněny dva faktory. Inflační růst, který umožnil podnikům majícím zásoby ve starých cenách realizovat výrobky v nových cenách a to bez jakékoli zásluhy, ale díky neúměrným ziskům tento inflační růst, který je někdy označován jako plíživá měnová reforma, ztlumil ekonomickou aktivitu těchto podniků. Mimoto, nekritizoval bych naše ekonomické ministry za to, že jsou učebnicovými ekonomy, protože v každé ekonomické učebnici jsou popsány cenové důsledky v podmínkách monopolní struktury.

Druhý faktor, o kterém se tady ale nemluvilo, je faktor fiktivnosti tohoto zisku. Chtěl bych své vážené kolegy, kteří o tom samozřejmě nejsou povinni být informováni, informovat o tom, že nejde o odvod z inkasovaných tržeb, tedy z toho, co daný podnik vyrobí a také prodá. Zisk je fiktivní nebo přesněji řečeno nereálný v tom smyslu, že se musí odvádět i tehdy, jestliže výrobky zůstanou na skladě, případně tehdy, když jsou sice zaslány odběratelům, ale ten je nezaplatí.

82 % československých průmyslových podniků je v současné době v platební neschopnosti. Znamená to, že se blíží riziko rozkladu naší ekonomické struktury. Z toho 25 % je platební neschopnost primární. Tato fakta je třeba znát, abychom věděli, proč někteří z nás ve VPR vyslovili takové obavy o vývoj ekonomické situace v nejbližším období. Nechci zdržovat, neboť pevně doufám, že za měsíc dojde k debatě o hospodářské politice vlády, dalšími příčinami, které tento ekonomický krizový vývoj způsobují - pouze konstatuji, že podle mého názoru krizový je.

Dvě poznámky, které se dotýkají rozpočtové rezervy a novelizace zákona o rozpočtových pravidlech. Vážení kolegové, když jsme schvalovali státní rozpočet, pak to byl právě náš výbor, který při vědomí hrozících ekonomických rizik zejména ve II. pololetí t.r., přesunul určité prostředky do rozpočtové rezervy pro havarijní ekonomické situace - ve výši 4,2 mld. Kčs. Z materiálu vlády, který nám byl předložen se dovídáme, že v podstatě od poloviny t.r. byla tato rozpočtová rezerva rozpuštěna, a to v situaci vysokého rozpočtového přebytku a obecné euforie, kdy i pan ministr financí v interview pro Lidové noviny tento přebytek označil za geniální trefu. Domnívám se, že z toho vyplývá, že ministerstvo financí je přesvědčeno, že rezervu nebude potřebovat a že ekonomicky havarijní situace ve II. pololetí nenastanou? Proč se část rozpočtového přebytku nevyužila k posílení rozpočtové rezervy? Protože každý systém, který chce být stabilní a ne chaoticky improvizační, musí mít tuto rezervu vytvořenou.

Za druhé. Jsme ujišťováni, že není zapotřebí novela zákona o rozpočtových pravidlech, třebaže změna, která bez vědomí parlamentu a pouze s dodatečnou informací byla provedena, činí l5 mld. Kčs jen na federální úrovni. Dovoluji si vás upozornit, že největší položka, o které jsme v debatě o rozpočtu diskutovali, byla desetkrát nižší. Bylo to snížení výdajů na obranu o půl druhé miliardy korun.

Dovolím si vám odcitovat jedinou větu ze stanoviska našeho legislativního odboru. Tato zní: Zákon o rozpočtových pravidlech umožňuje de facto jakékoli změny zákonem schváleného státního rozpočtu federace, aniž by bylo třeba přistoupit k novelizaci zákona o státním rozpočtu federace na příslušný rok. Dle našeho názoru, pokračuje legislativní odbor, je tento stav nežádoucí. Chce-li parlament absolvovat diskusi o stovkách miliónů začátkem roku a akceptovat nekontrolované desetimiliardové změny kdykoliv v průběhu roku, je to samozřejmě jeho kompetence, pak ovšem hovořit o rozpočtové suverenitě parlamentu je, podle mého názoru, ryze absurdní. Samozřejmě, můžeme spoléhat na dobré styky a kontakty s vládou a na to, že nám vláda příslušné rozdíly včas a ochotně vysvětlí. Uvedl bych pouze jediný protipříklad. Při projednávání státního závěrečného účtu v tomto parlamentu jsme mimo jiné svým usnesením požádali vládu, aby blíže objasnila věcnou podstatu dotace ve výši půl miliardy do rozpočtu Slovenské republiky. Zdůrazňuji, v této atmosféře nacionálních vášní, že mi vůbec nejde o to, že to náhodou byla půl miliarda zrovna s tímto účelem. Mohla to být kterákoli jiná. Jde o to, že je důležité, když vláda kontrolovala, jak splnila toto usnesení v parlamentu, tak se tam uvádí, že usnesení bylo splněno, a to díky expozé ministra financí, který podstatu věcí vysvětlil.

Pokud si, drazí kolegové, vzpomínáte, pan ministr financí ve svém expozé řekl svůj názor, včetně závěrečného slova a závěrečného usnesení se potom hlasovalo a vláda byla požádána o stanovisko. Jinými slovy, je zde to, čemu by se slušně řeklo obrácená kausalita a neslušně, promiňte mi, že poprvé v tomto parlamentu nepoužiju zcela korektní výraz, nebetyčná drzost. Mohlo by to znamenat, že jestliže by jednou parlament požádal jakéhokoli ministra, aby odstoupil, a tento ministr ve svém expozé sdělil, že svou funkci vykonává dobře, bylo by to se stejnou logikou považováno za dostačující, aby tento ministr nebyl odvolán.

Skončil bych, vážení kolegové, tím, že mé vystoupení nemělo za cíl kritiku naší hospodářské politiky... Domnívám se totiž, že bohužel hospodářská politika hodná toho jména u nás neexistuje, a tedy není co kritizovat. Těším se na to, až dojde k reálné a vážné debatě za měsíc na tomto plénu. A protože i pan ministr financí odbočil ke kupónové privatizaci ke které, doufám, také za měsíc ještě dojde, chtěl bych pouze poznamenat, že se zatím nacházíme v situaci, kdy na potápějícím se parníku kapitáni zuřivě manipulují dovezenými monetaristickými páčkami. Žel, páčky regulují klimatizaci. Tato klimatizace na tomto parníku ještě nebyla zavedena. Bylo by tedy dobré, abychom si uvědomili, že jemné monetaristické dolaďování,manipulování diskontní sazbou apod. je věc stabilizované ekonomiky a že dnes bohužel řešíme zcela jiné problémy.

Významný hospodářský činitel má ve svém trezoru materiál, který nedávno dostal, kdy mu program PHARE sděluje, že od l.ledna příštího roku nedostaneme na tento program ani dolar, protože nejsme schopni zajistit jeho ekonomickou efektivní realizaci. British know-how Fund již před delší dobou říkal, obešel jsem všechny vaše hospodářské instituce. Nemáte priority, nemáte koncepci, nevíte co chcete. Myslím si, že potřebujeme seriózní diskusi o hospodářské politice, aby - a tím už definitivně končím - v tomto parlamentě jednou nezazněl výrok adresovaný nikoli všem členům federální vlády, výrok, který kdysi řekl Oliver Cromwell dlouhému parlamentu a který demokratické parlamenty často adresují jednotlivým členům svých vlád. To dvojvětí zní: Jste tady už příliš dlouho, než abyste ještě mohli udělat něco užitečného. Ve jménu božím odejděte. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec to stihol v časovom limite desiatich minút, možno to bolo jedenásť minút. Teraz volám pána poslanca Zána ako ďalšieho do rozpravy.