Společný zpravodaj výborů SL J. Soukup:
Pane předsedající, dámy a pánové,
zpravodajská zpráva bude velice stručná.
V rámci práce branně bezpečnostních
výborů jsem absolvoval několik setkání
s příslušníky bezpečnostních
složek v oblastech, které by bylo možno označit
jako vysoce pravděpodobné pro vznik dosud ne zcela
známých forem kriminality, jakými je drogová
problematika a terorismus. Všichni zúčastnění
na těchto besedách se shodli v tom, že je potřeba
velice rychle a s dostatečným časovým
předstihem přijmout taková preventivní
opatření, která by nám umožnila
nebýt zaskočeni až tyto formy kriminality budou
aktuální a až jim budeme nuceni aktuálně
čelit. Jedním z takových preventivních
opatření je přistoupení k úmluvě
o potlačování terorismu. Jako společný
zpravodaj Sněmovny lidu vám přijetí
této úmluvy velice doporučuji. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Soukupovi
a nyní má slovo společný zpravodaj
za Sněmovnu národů poslanec A. Blažek.
Společný zpravodaj výborů SN A. Blažek:
Pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi jako společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů uvést zde několik
poznámek k problémům, kterých se předložený
návrh týká. Stinnou stránkou současné
otevřené, svobodné společnosti, jakož
i právního a politického rámce, který
si taková společnost vytváří
v podobě demokratického státu, je existence
a zejména zvyšující se frekvence výskytu
extrémních forem asociálního chování.
Tyto formy nejsou ovšem s demokratickým právním
a politickým prostředím spojeny kauzálně
a tedy nutně, neboť jsou spíše jeho zneužitím,
když využívají širokého prostoru
práv a svobod, které zde občané mohou
požívat, k aktivitám, které mohou mít
až podobu činů směřujících
buď přímo, nebo svými důsledky
proti politickému systému a právnímu
řádu. Ten má občany v jejich právech
a svobodách chránit a rozšiřovat pro
ně jejich rozsah.
Takovými činy jsou bezesporu právě
teroristické akty, to jest násilné činy
proti životu, zdraví nebo svobodě osob vedené
z takových pohnutek, které se buď snaží
opírat o argumentaci politickou, nebo takový charakter
nabývají vzhledem k cíli, proti kterému
směřují, a prostředkům, které
přitom využívají jako jsou například
atentáty nebo braní rukojmích.
Základním a nejznámějším
rysem terorismu je buď použití násilí,
nebo hrozba jeho použití. V praxi pak jde nejčastěji
o použití fyzické síly k usmrcení,
zranění, zbavení nebo omezení svobody.
Specifickým rysem většiny teroristických
aktů je brutalita a bezdůvodná bezohlednost,
které činí terorismus zvlášť
zavrženíhodným.
Mimořádně odpudivým rysem teroristických
aktů je zejména to, že směřují
proti obětem, které útok neočekávají
a nemohou se proto nijak bránit. Tak je tomu například
při atentátech na letadla či jiné
dopravní prostředky, nebo na veřejná
místa, kde je shromážděn větší
počet lidí, jako tomu bylo například
při útoku na nádraží v Bologni,
útocích na koncertní sály, kluby,
obchodní domy a podobně.
Podstatným rysem terorismu je i strach, který chce
často vyvolávat. Zde si připomeňme,
že slovo teror pochází z francouzštiny
a jeho českým ekvivalentem je hrůza, slovensky
hrôdza. Pojem teror byl, nemýlím-li se, prvně
použit francouzskými historiografy pro období
mezi počátkem června 1793 a koncem července
1794, které bylo historiky Velké francouzské
revoluce nazváno "régime de la terreur",
to jest hrůzovládou.
Terorismus se také často definuje jako selektivní
použití strachu, podrobení a zastrašování
k narušení normální funkce společnosti.
Tak určuje teroristickou činnost např. Ženevská
úmluva o předcházení a potlačování
terorismu, když o terorismu praví, že vyvolává
strach u určitých lidí, skupin osob nebo
veřejnosti, zatímco jiné úmluvy -
např. Newyorská - předpokládané
teroristické delikty vyvoláváním strachu
či neklidu naproti tomu nedefinují.
Teror a teroristické akty jako záměrné
použití nebo záměrná hrozba použití
protiprávního násilí spojené
se zastrašováním se ovšem projevovaly
ve všech historických epochách, když nejčastěji
měly podobu atentátu na vladaře nebo jiné
představitele státu. V 19. století, které
bylo na činy individuálního teroru již
značně bohaté, reagovaly na ně vlády
tak, že je nazývaly anarchistickými a jejich
pachatelům odmítaly udělit politickou ochranu,
kterou naopak často poskytovaly subjektům, jejichž
činnost směřovala k převzetí
vlády. Takovému politickému delikventovi
pak mezinárodní obyčejové právo
zajišťovalo ochranu před extradicí a v
souladu s tím se i zákonodárství některých
evropských zemí snažilo o ospravedlnění
některých trestných činů teroristické
povahy, aby jejich pachatelé nemuseli být vydáváni,
neboť extradice se v souladu s tehdejším právním
vědomím chápala jako porušení
suverenity státu.
Tak vznikl v Belgii v roce 1833 zákon o extradici, první
státní zákon svého druhu, podle kterého
nemohl být cizí státní příslušník
v Belgii stíhán ani trestán za jakoukoli
násilnou politickou akci. V té době světové
společenství ještě nepociťovalo
potřebu chránit s větší rozhodnotí
zájmy, které teroristické akty ohrožovaly
- zejména proto, že tyto zájmy ještě
nebyly všeobecně přijímány. Jen
tak bylo možné, že i při teroristických
činech hledala tzv. justa causa, aby pachatel činu
nemusel být vydán a potrestán. Už v
roce 1856 byl v Belgii přijat dodatek k zákonu z
roku 1833, který obsahoval tzv. protiatentátní
formuli, podle které není za politický delikt
považován atentát proti hlavě cizího
státu nebo proti členům jeho rodiny.
Depolitizací regicídia zde byl založen proces
odlišování deliktů politického
charakteru v zákonodárství jednotlivých
států i v právu mezinárodním
a byla tak připravena půda pro rozhodnější
postoje mezinárodního společenství
vůči politicky motivovanému násilí.
Zvýšená teroristická činnost
po první světové válce pak vedla ke
snahám o unifikaci trestního práva v těchto
věcech. K tomu měly sloužit mezinárodní
konference pro unifikaci trestního práva, z nichž
první se konala v r. 1927 ve Varšavě,poslední,
šestá, v roce 1935 v Kodani, kde byl schválen
text o značující jako teroristické
činy atentáty na hlavy států, jejich
následníky, na předsedy vlád a členy
zastupitelských, zákonodárných a soudních
orgánů a na diplomaty.
V roce 1937 byla připravena k podpisu Ženevská
úmluva (Úmluva o předcházení
a potlačování terorismu), kde se právě
objevuje definice terorismu jako činnosti, která
má za cíl vytváření pocitu
strachu ve vědomí jednotlivců, skupin lidí
nebo obyvatelstva a uvádí seznam trestných
činů terorismu. Ženevská úmluva
sice nebyla ratifikována, a tedy nevstoupila v platnost,
stala se však východiskem pro pozdější
kodifikace v tomto oboru i pro speciální mezinárodně
právní dokumenty,jakými byly i Tokijská
úmluva,Haagská úmluva a Montrealská
úmluva, které se týkají zajištění
bezpečnosti civilní letecké dopravy proti
teroristickým útokům, nebo Newyorská
úmluva o zabránění a trestání
trestných činů proti osobám, které
požívají mezinárodní ochrany,
až pro Evropskou úmluvu o potlačování
terorismu, zvanou též Štrasburskou z roku 1977,
která je dnes předmětem našeho jednání.
Tyto tzv. protiteroristické smlouvy jsou svou podstatou
potlačovacími instrumenty, které vyjadřují
společnou vůli smluvních stran zajistit,
aby žádný pachatel uvedených trestných
činů neušel trestu. Tato vůle má
podobu závazku, který je možno vyjádřit
pojmem AUT DEDERE AUT PUNIRE - vydat nebo potrestat. Tak je také
koncipována úmluva, ke které hodláme
přistoupit, a tato zásada je zde vyjádřena
v článcích 6 a 7 našeho textu č.
837.
Článek ll této úmluvy ji otevírá
k podpisu členským státům Rady Evropy,
protože její provádění vyžaduje
určitý stupeň spolupráce mezi smluvními
státy a kompatibilitu v základních principech
a ideálech, na kterých je založen právní
a politický systém státu.
V tomto smyslu je možnost přistoupení k Evropské
úmluvě o potlačování terorismu
výsadou států demokratických. Jsem
proto rád, že jako společný zpravodaj
výborů SN mohu Federálnímu shromáždění
doporučit, aby s přístupem ČSFR k
Evropské úmluvě o potlačování
terorismu souhlasilo. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Blažkovi
za jeho zasvěcený výklad. Ptám se
poslanců, zda se někdo k této problematice
hlásí do diskuse. Není tomu tak.
Přistoupíme tedy postupně k hlasování
o jednotlivých vládních návrzích,
které vám byly předloženy k souhlasu.
Prosím kolegy poslance, kteří se zdržují
v přilehlých prostorách, aby zaujali svá
místa v jednací síni. Zejména se to
týká poslanců SN zvolených ve Slovenské
republice, protože SN není usnášení
schopná.
Pan poslanec Benda má faktickou poznámku.
Poslanec SL V. Benda: Mám pouze upozornění,
že právě zasedají ústavně
právní výbory. Pochybuji, že se poslanci
budou moci dostavit do jednací síně, protože
právě jednání zahájili. Dostavil
se pan ministr Langoš. (Předsedající
první místopředseda FS Z. Jičínský:
Budou muset jednání přerušit.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jsme usnášení
schopní. V zasedacím sále je přítomno
55 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České republice, 39 poslanců zvolených
ve Slovenské republice, celkem 94 poslanců Sněmovny
národů, 96 poslanců ve Sněmovně
lidu. Jsme tedy usnášení schopní.
Nejprve hlasujeme o návrhu schvalovacího usnesení,
které je uvedeno v parlamentním tisku č.
833, které zní takto: "Federální
shromáždění souhlasí s přístupem
k Evropské úmluvě o vzájemné
pomoci ve věcech trestních, sjednané ve Štrasburku
dne 20. dubna 1959, s výhradou, že dožádání
týkající se prohlídky nebo zajištění
věci bude provedeno za podmínek, že trestní
čin, k němuž se dožádání
vztahuje, je trestný jak podle právního řádu
dožadující strany, tak i československé
strany, a že provedení dožádání
je v souladu s československým právním
řádem."
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu a Sněmovny národů.
(15.53 hodin)
Kdo z poslanců je pro tento návrh, nechť zvedne
ruku a stiskne tlačítko.
(SN 93, SL 102) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Ve Sněmovně národů bylo devadesát
tři poslanců pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel.
Ve Sněmovně lidu bylo sto dva poslanců pro,
nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel. Usnesení obě
sněmovny přijaly.
Nyní budeme hlasovat o návrhu schvalovacího
usnesení, které je uvedeno v parlamentním
tisku číslo 834. Týká se Úmluvy
o předávání odsouzených osob,
sjednané ve Štrasburku dne 21. března 1983.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu i Sněmovny národů.
(15.55 hodin)
Kdo je pro návrh tohoto usnesení, nechť zvedne
ruku a stiskne tlačítko.
(SN 94, SL 105) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Takže devadesát čtyři poslanců
ve Sněmovně národů bylo pro, nezdržel
se nikdo, nikdo nebyl proti, rovněž ve Sněmovně
lidu všech sto pět přítomných
poslanců hlasovalo pro, proti nebyl nikdo, nikdo se nezdržel,
ani nikdo hlasování neignoroval, což je vzácný
jev.
Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu schvalovacího
usnesení, které je uvedeno v parlamentním
tisku číslo 835 a týká se Evropské
úmluvy o předávání k trestnímu
řízení, sjednané ve Štrasburku
dne 15. května 1972, s výhradou, že nepřijímá
články 22 a 23. Výklad k tomu jste slyšeli.
Prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu a Sněmovny národů.
(15.56 hodin)
Kdo je pro návrh tohoto usnesení, nechť zvedne
ruku a stiskne tlačítko.
(SN 92, SL 106) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Ve Sněmovně národů devadesát
dva poslanců bylo pro, proti nebyl nikdo, nikdo se nezdržel,
dva poslanci se nezúčastnili hlasování.
Ve Sněmovně lidu všech sto šest poslanců
hlasovalo pro.
Nyní budeme hlasovat o třetím návrhu
schvalovacího usnesení, které je uvedeno
v tisku číslo 836. Jde o tento návrh: "Federální
shromáždění souhlasí s přístupem
k Evropské úmluvě o vydávání,
sjednané v Paříži dne 13. prosince 1957,
s výhradou, že průvoz osob podle článku
21 bude povolen jen za podmínek, za kterých se dává
souhlas k vydání." Rovněž tady
bylo potřebné zdůvodnění uvedeno.
Budeme hlasovat.
(15.58 hodin)
Ptám se poslanců obou sněmoven. Kdo souhlasí
s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne
tlačítko.
(SN 99, SL 105) Děkuji.
Je někdo proti? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Ve Sněmovně národů devadesát
devět poslanců hlasovalo pro, nikdo nebyl proti,
nikdo se nezdržel. Ve Sněmovně lidu sto pět
poslanců hlasovalo pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel,
jeden poslanec nehlasoval.
Nyní budeme hlasovat o návrhu schvalovacího
usnesení, které je uvedeno v parlamentním
tisku číslo 837. Návrh usnesení zní:
"Federální shromáždění
souhlasí s přístupem k Evropské úmluvě
o potlačování terorismu, sjednané
ve Štrasburku 27. ledna 1977."
(16.00 hodin)
Prosím poslance o hlasování. Kdo z poslanců
obou sněmoven je pro tento návrh usnesení,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.
(Hlasuje se.)
(SN 103, SL 107) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 0, SL 0) Děkuji.
Ve Sněmovně národů všech sto
tři přítomných poslanců hlasovalo
pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel hlasování,
rovněž ve Sněmovně lidu všichni
přítomní poslanci, tj. sto sedm hlasovali
pro, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel. Nikdo hlasování
neignoroval.
Tím jsme schválili předložené
návrhy a můžeme přistoupit k dalšímu
bodu programu, kterým bude hlasování k projednávanému
návrhu zákona, předloženému poslancem
Senjukem a dalšími.
Prosím zpravodaje k tomuto návrhu, aby se dostavili
na svá místa na tribuně. Prosím pana
poslance Battěka, aby pokračoval v řízení
schůze.
(Řízení schůze převzal předseda
SL R. Battěk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, přecházíme k projednávání
bodu, který byl na pořadu na začátku
našeho dnešního zasedání. Nepředpokládám,
že by hlasování mohlo pokračovat stejně
hladce a ve stejném tempu, jak jsme toho byli svědky
před chvílí. Žádám zpravodaje,
aby se ujali řízení a předkládání
pozměňovacích návrhů. Zpravodajové
se zřejmě budou střídat. Nejprve bude
hovořit zpravodaj poslanec Benda.
Společný zpravodaj výborů SL V. Benda:
Vážené Federální shromáždění,
jak je to obvyklé, bude nutné přistoupit
k projednávání pozměňovacích
návrhů nikoliv podle pořadí, jak byly
podány, protože četné návrhy
zahrnovaly celou řadu bodů a souvislostí,
přinejmenším návrh kolegy Vilda a návrh,
který jsem podával já z původního
textu ústavně právních výborů.
Navrhujeme vám, abyste postupovali bod po bodu podle paragrafů
novely, a potom projednali pozměňovací návrhy,
které nesouvisejí přímo s novelou,
které se týkají zákona. Kolega Vild
souhlasil s tím, že není třeba (protože
téměř ke každému bodu byly podány
pozměňovací návrhy) hlasovat bod po
bodu.
Doufám, že máte všichni před sebou
osmistránkový tisk s pozměňovacími
návrhy. Hned na začátku konstatuji, že
dva řádky pod přerušovanou čarou
se tam dostaly způsobem nám blíže neznámým.
Nepodával jsem takový pozměňovací
návrh, takže si to škrtněte.
Přistupujeme k bodu 1 pozměňovacích
návrhů. Kolega Vild zde přednesl pozměňovací
návrh na vypuštění bodu 1 z tisku 821.
Navrhovatel ani zpravodajové tento pozměňovací
návrh nedoporučují.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Žádám poslance, aby se dostavili do sněmovny.
Začínáme hlasovat o pozměňovacích
návrzích. Prosím poslance, aby ukončili
kuloárové rozhovory. V této chvíli
jsou obě sněmovny schopné hlasovat. Upozorňuji,
že v tomto případě je zákaz majorizace.
S technickou poznámkou se hlásí poslanec
Bratinka.
Poslanec SN P. Bratinka: Protože počet poslanců
v zasedacím sále je na hranici únosnosti,
hrozí nebezpečí, že nic nebude přijato.
Dá se předpokládat, že alespoň
část politického spektra bude hlasovat proti
nebo to nepodpoří. Hlasování takto
nemá žádný smysl. My jsme se rozhodli,
že dokud nebude v obou částech národních
sněmoven nejméně 55 poslanců, nemá
smysl hlasovat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Lituji, že já sám se nemohu podobným
způsobem rozhodnout. Technickou poznámku má
poslanec Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Já si myslím, že jednací
řád požaduje pouze usnášeníschopnost
a nestanoví žádnou kvótu, jestli to
má být 55, 70 nebo 90.
Jestli je zatím přestávka, než se poslanci
dostaví do sálu, rád bych se zeptal na jinou
věc, která mě zajímá. Došlo
tady ke kuriózní situaci, kterou způsobil
poslanec Benda tím, že osvojil jako poslanec tisk
866. Vysvětlil, že se obával a sám zpochybnil,
že by to mohlo být napadnutelné a osvojil si
celý tisk 866 jako osoba. Ptám se, pane předsedající
- znamená to, že zpravodaj poslanec Benda nám
bude doporučovat pozměňovací návrhy
poslance Bendy? To snad ne!
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Poslanec Benda bude fungovat jako zpravodaj. Společně
s druhým kolegou bude předkládat jednotlivé
pozměňovací návrhy tak, jak byly dány
k dispozici.
Poslanec SN L. Kostya: Ale on si je, pane předsedající,
osvojil jako poslanec, takže to nejsou pozměňovací
návrhy výborů Sněmovny lidu, ale pana
poslance Bendy. Já se obávám, že jiná
interpretace není možná.