Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Pobežalovi. Písemné
přihlášky do rozpravy žádné
nemám. Ptám se poslanců, zda chce někdo
vystoupit v rozpravě k této problematice? Není
tomu tak. Nepovažuji tedy za nutné ani udělovat
závěrečné slovo.
Přistoupíme k hlasování. Obě
sněmovny jsou těsnou většinou schopné
se usnášet. V zasedací síni je přítomno
80 poslanců Sněmovny národů a 80 poslanců
Sněmovny lidu. Budeme hlasovat o návrhu schvalovacího
usnesení, které je uvedeno v parlamentním
tisku 721.
(14.21 hodin)
Prosím o hlasování poslance obou sněmoven.
Kdo je pro uvedený návrh usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko.
(Hlasuje se.)
(SN 85, SL 78) Děkuji. Kdo je proti? (SN 0, SL 1)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 1, SL 6) Konstatuji,
že ve Sněmovně národů hlasovalo
pro návrh usnesení osmdesát pět poslanců,
nikdo nebyl proti, jeden se zdržel hlasování,
jeden poslanec hlasování ignoroval. Ve Sněmovně
lidu hlasovalo pro návrh usnesení sedmdesát
osm poslanců, jeden byl proti, šest se zdrželo
hlasování, tři poslanci hlasování
ignorovali.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSFR souhlasí s přijetím třetího
dodatku k Dohodě o mezinárodním měnovém
fondu.
Měli bychom se nyní vrátit k projednávání
předchozího bodu, ale zdá se, že naši
zpravodajové nejsou ještě připraveni.
Také si nejsem jist, zda už byl poslancům rozdán
text pozměňovacích návrhů.
Zdůvodňovatelem dalších bodů
našeho programu je místopředseda vlády
Rychetský, který v současné chvíli
není přítomen, takže budeme muset být
chvíli trpěliví, než budeme moci dále
jednat.
Abych vás zbytečně nedržel v lavicích,
vyhlásím krátkou přestávku.
Omluvte tento organizační nedostatek. Musíme
počkat na vytištění textu pozměňovacích
návrhů.
(Jednání bylo přerušeno ve 14.26 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský:
Budeme pokračovat
vládním návrhem, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci
mezi Českou a Slovenskou federativní republikou
a Italskou republikou podepsanou v Praze dne 4. července
1991 - tisk 827.
Vládní návrh odůvodní místopředseda
vlády pan Pavel Rychetský. Prosím, aby se
ujal slova.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění!
Ze zaměření československé
zahraniční politiky na rok 1991 vyplynul úkol
nahradit dosavadní již zcela překonané
smlouvy se Sovětským svazem, Polskou republikou,
Maďarskou republikou a Rumunskem novými politickými
smlouvami a uzavřít obdobné smlouvy s některými
státy západní Evropy, konkrétně
se Spolkovou republikou Německo, Francií a Itálií.
Tato soustava smluv je orientována na postupném
budování celoevropského bezpečnostního
systému zatím na podkladě dvoustranných
smluv. Zdůrazňuji, že zatím, neboť
vláda ČSFR doufá, že bude dosaženo
mnohostranné mírové uspořádání,
které zajistí bezpečnost a spolupráci
v celé Evropě. Přestože jednání
s Itálií byla zahájena až počátkem
června tohoto roku, vzhledem k tomu, že v této
relaci neexistují mezi Československem a Itálií
žádné otevřené problémy,
se podařilo v krátké době dohodnout
text smlouvy, aby mohla být podepsána při
návštěvě presidenta Italské republiky
Francesca Cossigy v ČSFR ve dnech 4. - 7. července
t.r. V souladu s platným ústavním zákonem
o kompetencích je vám tato smlouva předkládána
jako parlamentní tisk 827 k vyslovení souhlasu.
Podepsaná smlouva s Itálií se tak po vyslovení
souhlasu Federálním shromážděním
a ratifikací prezidentem republiky stane první součástí
soustavy politických dokumentů, kterou Česká
a Slovenská Federativní republika v současné
době vytváří. Vztahy ČSFR s
Itálií mají dlouhou tradici. Dosud však
nebyly upraveny žádnou rámcovou politickou
smlouvou, nýbrž pouze dílčími
dohodami o spolupráci v některých oblastech.
Po listopadu 1989 se vztahy značně rozšířily,
o čemž svědčí několik
návštěv na nejvyšší úrovni,
a zvláště novým prvkem je součinnost
obou zemí v rámci hektagonální iniciativy.
Smlouva v preambuli mimo jiné poukazuje na tradice přátelství
a spolupráce, na nutnost definitivního překonání
rozdělení Evropy k dosažení stability
a bezpečnosti na kontinentu a na přání
obou stran i vůli prohlubovat spolupráci ve všech
oblastech. Operativní část smlouvy v sobě
obsahuje zásady vzájemných vztahů,
ustanovení o celoevropské spolupráci k dosažení
jednotného systému bezpečnosti v Evropě
k hospodářské integraci a o dvoustranné
spolupráci v jednotlivých oblastech. 0 situaci k
ohrožení míru nebo mezinárodní
bezpečnosti smlouva předvídá konzultace
ke zmírnění napětí a v případě
ohrožení vlastních bezpečnostních
zájmů také ke stanovení vhodných
forem vzájemné podpory. Smlouva předvídá
konzultace na různých úrovních - meziparlamentní
styky, přímé styky České republiky
a Slovenské republiky a regionální spolupráci
i součinnost v rámci mezinárodních
organizací.
Další ustanovení smlouvy se týká
hospodářské integrace v Evropě a obsahuje
pro nás velmi cenný závazek Italské
republiky podporovat začlenění České
a Slovenské Federativní republiky do evropských
společenství. Smlouva se uzavírá na
15 let a její platnost se prodlužuje vždy o dalších
5 let. Odpovídá zásadám československé
zahraniční politiky, je v souladu s československým
právním řádem, s obecně uznávanými
zásadami mezinárodního práva, jakož
i se závazky převzatými s jinými platnými
smlouvami.
Závazky v ní obsažené jsou vyvážené
a pokud jsou některé z nich charakteru jednostranného,
jsou vesměs ve prospěch ČSFR. Navrhuji proto,
abyste vyslovili se sjednáním této smlouvy
souhlas. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský:
Děkuji panu místopředsedovi. Vládní
návrh projednaly výbory zahraniční
obou sněmoven. Prosím nyní poslance Stanislava
Hanáka, aby přednesl zpravodajskou zprávu
výborů Sněmovny lidu.
Společný zpravodaj výborů SL S. Hanák:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, všichni jste si jistě
prostudovali návrh této smlouvy včetně
důvodové zprávy, slyšeli jsme expozé
místopředsedy federální vlády
pana doktora Rychetského.
ČSFR má v úmyslu provádět přátelskou
a vzájemně výhodnou zahraniční
politiku se všemi demokratickými státy. Je
přirozené, že se snaží mít
přátelské styky se všemi svými
sousedy. Je pochopitelné, že obnovuje i tradiční
přátelství s dalšími státy.
Vztahy mezi Itálií a ČSFR mají, jak
se v návrhu smlouvy také uvádí, dlouhou
tradici . Všichni víme, že Itálie už
před dvěma tisíci lety byla kulturním
centrem tehdejšího světa a že své
bohatství v architektuře, sochařství,
malířství, literatuře a hudbě
neustále rozvíjela. Itálie je kolébkou
evropské vzdělanosti a kultury.
Dnešní Itálie je ovšem jednou z nejpokročilejších
zemí světa i v oblasti ekonomiky. Při své
nedávné návštěvě Itálie
jsem se přesvědčil, že prostí
obyvatelé stejně jako podnikatelské kruhy
i nejvyšší představitelé této
země mají upřímný zájem
na rozvoji vztahů mezi našimi státy. Doporučuji
proto poslancům SL tuto smlouvu schválit.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo poslanec Antonín Blažek za výbory
Sněmovny národů. Uděluji mu slovo.
Společný zpravodaj výborů SN A. Blažek:
Pane předsedající, dámy a pánové,
vládní návrh smlouvy o přátelských
vztazích a spolupráci mezi ČSFR a Italskou
republikou, který je nám zde předkládán
k vyslovení souhlasu, je přes dlouholeté
tradice vztahů mezi našimi státy první
politickou smlouvou mezi oběma smluvními stranami.
Její uzavření během oficiální
návštěvy prezidenta Italské republiky
v ČSFR 4. července tohoto roku vytváří
novou kvalitu našich vztahů a pevné základy
pro jejich další rozvoj.
Tato smlouva je dvoustranným politickým dokumentem,
který vychází ze snahy zahraniční
politiky našeho státu účastnit se těch
evropských bezpečnostních a kooperačních
aktivit, které posilují atmosféru míru
a spolupráce v Evropě a je první ze soustavy
politických dokumentů, kterými chce náš
stát nově upravovat své zahraničně
politické vztahy s demokratickými státy v
Evropě i mimo ni.
Vládní návrh smlouvy s Italskou republikou
respektuje naše postavení nezávislého
suverénního státu, jehož zahraniční
svazky a vztahy jsou založeny na zásadách rovnosti
a vzájemné výhodnosti, respektuje účast
obou subjektů smlouvy v integračních a bezpečnostních
systémech v Evropě. Významným prvkem
této smlouvy je i závazek Italské republiky
podporovat začlenění našeho státu
do Evropských společenství - v článcích
6 a 7 této smlouvy.
Smlouva se uzavírá, jak už zde řekl
pan místopředseda vlády, na 15 let s automatickým
prodloužením vždy o dalších pět
let, nebude-li vypovězena. Jako politický dokument
vyžaduje smlouva podle článku 36 odst. 3 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, před
ratifikací souhlas Federálního shromáždění.
S ohledem na význam, který mají pro náš
stát vztahy s Italskou republikou jako tradičním
partnerem hospodářským, kulturním,
s ohledem na dávnou zkušenost soužití
našich národů i národních menšin
v habsburském soustátí, jak to před
necelým rokem v říjnu při jednání
delegace Pentagonály také připomněl
italský ministr zahraničních věcí
Gianni de Michelis, a s ohledem na účast obou smluvních
stran ve společenství Pentagonály, nyní
Hexagonály, a vzhledem ke skutečnosti, že zahraniční
výbory FS navrhují vyslovit souhlas s předloženým
návrhem smlouvy, doporučuji jako společný
zpravodaj výborů SN Federálnímu shromáždění,
aby s vládním návrhem smlouvy o přátelských
vztazích a spolupráci mezi ČSFR a Italskou
republikou v předkládaném tisku 827 vyslovilo
souhlas. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Blažkovi.
Písemné přihlášky do rozpravy
zatím nejsou. Ptám se poslanců, zda někdo
chce k této problematice vystoupit? Není tomu tak.
Vážení kolegové, dopoledne jsme už
o věci hovořili. Doporučoval bych tento postup.
Těchto smluv máme projednávat několik.
Nehlasovali bychom teď o této smlouvě, projednali
bychom ostatní smlouvy a pak bychom hlasování
soustředili do bloku hlasování o všech
návrzích smluv, které máme schválit,
resp. které jsou nám předloženy k souhlasu.
Má někdo proti tomuto postupu námitky? Není
tomu tak. Děkuji zpravodajům.
Prosím poslanec Šebej.
Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán
predsedajúci, vážení kolegovia, navrhoval
by som, aby postup bol taký, ako navrhoval podpredseda
Jičínsky, ale aby sme o tejto zmluve hlasovali v
tomto okamžiku, pretože máme v čerstvej
pamäti to, čo povedali spravodajcovia a o ostatných
potom môžme hlasovať uvedeným spôsobom.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský:
Prosím poslance Blažka.
Poslanec SN A. Blažek: Pane předsedající,
já se rovněž domnívám, že
bychom o této smlouvě mohli rozhodnout hned.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nemám proti tomu námitky.
Musíme pouze čekat, protože Sněmovna
národů není usnášeníschopná.
Můžeme přistoupit k hlasování.
(Hlasování probíhá v 15.04 hodin.)
Konstatuji, že v zasedací síni je přítomno
osmdesát osm poslanců Sněmovny národů,
devadesát jedna poslanců Sněmovny lidu, obě
sněmovny jsou usnášeníschopné.
Hlasujeme o návrhu schvalovacího usnesení,
které je uvedeno v parlamentním tisku 827. Myslím,
že není třeba, abych jej opakoval. Prosím
o hlasování poslance Sněmovny lidu a Sněmovny
národů.
Kdo je pro návrh tohoto usnesení, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.)
Sněmovna lidu (96) devadesát šest.
Je někdo proti? (0) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (0) Nikdo.
Sněmovna národů (86) osmdesát šest.
Je někdo proti? (0) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (16) Šestnáct.
Ve Sněmovně lidu hlasovalo devadesát šest
poslanců, nikdo nebyl proti ani se nikdo nezdržel.
Ve Sněmovně národů hlasovalo osmdesát
šest poslanců pro, nikdo nebyl proti, šestnáct
poslanců se zdrželo, tři poslanci ve Sněmovně
národů se hlasování nezúčastnili.
Nyní projednáme
vládní návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
k vyslovení souhlasu Evropská úmluva o vzájemné
pomoci ve věcech trestních. Tisk 833.
Vládní návrh odůvodní místopředseda
vlády ČSFR Pavel Rychetský. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
k projednání je vám předloženo
celkem pět návrhů na přístup
k pěti mezinárodním úmluvám,
které upravují spolupráci při postihu
pachatelů trestných činů.
Pod č. 833 parlamentního tisku je předkládána
rámcová Evropská úmluva o vzájemné
pomoci ve věcech trestních, na kterou ostatní
navazují.
Úvodem k jejich postupnému projednávání
bych chtěl předeslat, že tyto úmluvy
jsou součástí smluvního systému
Rady Evropy, který činí celkem 141 mezinárodních
úmluv upravujících různé oblasti
spolupráci mezi evropskými státy. Česká
a Slovenská Federativní Republika již přistoupila
k několika těmto úmluvám, další
jsou postupně projednávány.
Významnou součástí úmluv sjednaných
v rámci Rady Evropy jsou ty, které upravují
spolupráci při postihu pachatelů trestných
činů. Zajišťují, že se nikdo
v Evropě nemůže vyhnout spravedlivému
potrestání. Tím přispívají
nejen k prosazování spravedlnosti v mezinárodním
měřítku, ale napomáhají i při
všeobecné prevenci kriminality.
Těsnější spolupráci evropských
států a jejich orgánů činných
v trestním řízení vyžaduje i
poválečný vývojový integrační
trend, který sebou přináší velký
pohyb lidí. Odstraňování překážek
pro cestování a migraci obyvatel, navíc přináší
nové formy trestné činnosti jako je obchod
s drogami, praní špinavých peněz a další,
kterým mohl čelit jen koordinovaný postup
všech evropských států.
Předkládané úmluvy umožní
jako celek součinnost našich orgánů
s odpovídajícími orgány v ostatních
členských zemích Rady Evropy. Po přístupu
ČSFR k úmluvám bude nezbytné ve dvoustranných
jednáních vyjasnit způsob jejich provádění,
zejména ve vztahu k Rakousku a SRN a podle potřeby
i k dalším státům. Příslušné
ústřední orgány budou muset vydat
vlastní směrnice k provádění
úmluv. 0 jejich vztahu k dvoustranným dohodám,
jež má ČSFR uzavřené s většinou
evropských států, se zmíním
dále.
Pro velké rozdíly v právních řádech
jednotlivých evropských států a snahu
učinit pro ně úmluvy navzájem přijatelné
dává se stranám v této rámcové
úmluvě možnost uplatnit výhrady. Řada
států tuto možnost využila a i náš
stát tak hodlá učinit v oblasti, která
se dotýká Ústavní listinou zaručených
práv či svobod občana.
První úmluvou, která je vám předkládána,
je tato rámcová úmluva o vzájemné
pomoci ve věcech trestních uzavřená
v Radě Evropy v roce 1959. Je jí vázáno
21 států. Touto úmluvou se zavazují
smluvní strany poskytovat v co nejširší
míře vzájemnou pomoc v řízení
o trestných činech mimo zatčení, mimo
rozsudku a mimo řízení pro trestné
činy vojenské. V úmluvě je uzavřen
postup při dožádání doručování
písemností a soudních rozhodnutí,
účasti svědků, znalců a stíhaných
osob a zasílání výpisů z trestních
rejstříků. Úmluva automaticky nahrazuje
dvoustranné dohody, které mezi sebou strany dříve
sjednaly. Neplatí to však pro ustanovení o
jazyku žádosti u přiložených dokumentů
a o formě styků, jakož i o dohodách
v případě jejich ustanovení, které
obsahují speciální úpravu ve vztahu
k ustanovením úmluvy.
Sjednané dvoustranné dohody zůstanou nadále
platit v těch ustanoveních, které splňují
tyto předpoklady. Navíc smluvní strany mohou
sjednat doplňkové dvoustranné dohody. Dožádání
se v zásadě provádí způsobem,
který odpovídá právnímu řádu
dožádané
strany a není při tom vázáno na řadu
podmínek ani na princip oboustranné trestnosti.
Výjimku tvoří žádost o provedení
prohlídky nebo zajištění věci,
která představuje významný zásah
do práva občanů, a proto smluvní stát
může vázat provedení těchto opatření
na některé podmínky.
Česká a Slovenská Federativní Republika
obdobně jako jiné státy hodlá využít
možnosti provádět tyto úkony jen v závažných
případech oboustranné trestnosti trestného
činu a za podmínky, že provedení dožádání
je v souladu s československým právním
řádem.
Vážené dámy a pánové,
přístup k této úmluvě je jedním
z kroků, jímž se zapojujeme do jednotného
evropského smluvního systému, jímž
se v této oblasti integrujeme do stávajících
evropských vazeb a struktur.
Doporučuji vám proto, abyste schválili přístup
k evropské úmluvě o vzájemné
pomoci ve věcech trestních podle předloženého
návrhu vládního usnesení, parlamentní
tisk č. 833.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Vládní
návrh projednaly výbory branné a bezpečnostní,
ústavně právní a zahraniční
obou sněmoven. Přípravou stanoviska byly
pověřeny výbory branné a bezpečnostní.
Prosím poslance Fričara, aby přednesl zprávu
za výbory Sněmovny národů.