Čtvrtek 26. září 1991

V druhém bodě nejde o změnu hmotně právní normy, ale o pokus zákonodárce o výklad pojmu účastníků obchodních nebo veřejných společností složených výlučně z fyzických osob. Chtěl bych upozornit na to, že citování jednoho judikátu a učebnice Rouček-Sedláček nebylo přesné. Za celých 20 let existence první republiky se nepodařilo ani československým soudům, ani teorii právní sjednotit názor na to, zda jde, či nejde o právnické osoby. Proto považuji tento návrh za správný, neboť úmyslem jak vlády, tak Federálního shromáždění, když tento zákon přijímalo, bylo zahrnout tyto osoby do restitučních nároků.

Na závěr bych chtěl říci, že v právu platí jedna obecná právní zásada. Platí po tisíciletí: Právo je rovné měřítko na nerovné subjekty, ale nemůže v žádném případě připustit, aby byť v ojedinělých případech bylo předmětem a prostředkem nespravedlnosti.

Dnes zde odezněla slova o tom, že jste pochybili, když jste ve vládním návrhu zákona ponechali podmínky v případech darování, koupě a dědictví, v případech převodů na stát podmínku, kterou zná náš občanský zákoník právě už od r. 1811, tísně či převodu za nápadně nevýhodných podmínek. Kdyby jen jeden případ byl, na který by se tento zákon vztahoval, a přitom by neplatila tato věta, že každý převod na stát musel být učiněn v tísni, pak by tato zásada nemohla být přijata. A přinejmenším jeden případ je obecně znám. Jeden člověk, který se velice zasloužil o kulturu této země, daroval tomuto státu svůj majetek. Jde, jak víte, o pana Kramáře, mimochodem také o Picassovy obrazy, které nedávno byly předmětem loupeže a byly československému státu vráceny. A nikdo nepochybuje o tom, že šlo o jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí, kterým se chtěl zasloužit o kulturu této země.

Dovolte mi proto, abych na závěr sdělil, že vláda po opětovném projednávání zaujala stanovisko, s kterým jste byli seznámeni. Domnívá se, že ty tři okruhy problémů je třeba řešit. Domnívá se, že problém československého exilu ne třeba, ale je nutno řešit samostatným zákonem. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji místopředsedovi vlády panu Rychetskému. 0 slovo se přihlásil poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Já jenom fakticky chci reagovat na dvě skutečnosti, které tady odezněly.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Pane poslanče, promiňte, že vás přerušuji. Považujete toto za závěrečná slova jako navrhovatele?

Poslanec SN R. Senjuk: Ne, považuji to za faktickou připomínku, která reaguje podle jednacího řádu na vystoupení předřečníka, kdy pan místopředseda vlády Rychetský se zmínil o daru pana Kramáře československému státu. Chci upozornit na stávající znění zákona 87, a to § 8 odst. 6:" Věc, která je prohlášena za národní kulturní památku, se nevydá až do doby, kdy Česká národní rada a Slovenská národní rada přijmou nový zákon o zprávě a ochraně kulturních památek." - V tomto případě považuji tento příklad za neúměrný a nesouměřitelný.

Druhou věcí jsou už několikrát opakované dopady do státního rozpočtu. Musím vyjádřit politování nad skutečností, že já jakožto poslanec výboru pro plán a rozpočet v souhrnné zprávě za federaci, ani za Českou, ani za Slovenskou republiku jsem zatím neviděl vyčíslený dopad zákona 87 na státní rozpočet. Musím ho tedy dodnes považovat za nulový. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Z písemně přihlášených řečníků vystoupili všichni. Ptám se poslanců a poslankyň, chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Jednak se přihlásil pan poslanec Dostál, pan poslanec Bratinka. Nevím, kdo z vás první, kolegové.

Poslanec SN P. Dostál: Já bych jen využil příležitosti a rád bych si osvojil jako poslanec návrh vlády, tj. aby v tomto zákoně zůstaly zachovány ony body týkající se PTP a problému fyzických a právnických osob, jak to formuloval pan místopředseda vlády.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji, prosím, poslanec Bratinka.

Poslanec SN P. Bratinka: Já bych se chtěl pana místopředsedy vlády Rychetského zeptat, zda stojí za svým výrokem: "Zákony Spojených států znemožňují cizím státním příslušníkům vlastnit pozemky, budovy a společnosti v USA ." Zda za tím výrokem stojí, nebo ne.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Ve Spojených státech amerických platí právní princip, že nabývání nemovitostí je podrobeno jinému právnímu režimu u cizích státních občanů a u vlastních státních občanů. To je u nás také. Předchozí souhlas Správy pro věci devizové a majetkové. Tam nemohou ze zákona nabývat vlastnictví.

Poslanec SN P. Bratinka: To znělo ale naprosto jinak, než jste to říkal.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Předložený zákon předpokládá vznik vlastnického práva ex lege. Platný devizový zákon to zakazuje. Předpokládá předchozí souhlas Správy pro věci devizové a majetkové. Já jsem prohlásil, že přijetí tohoto zákona v té podobě se dostane do rozporu s platným devizovým zákonem.

Poslanec SN P. Bratinka: Stojíte za svým výrokem, že ve Spojených státech je nemožné, aby ze zákona vznikl majetkový nárok cizincům ?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Jsem rád, že mohu tímto způsobem ukončit tento krátký dialog.

Prosím, ještě kolega poslanec Tahy.

Poslanec SN M. Tahy: Zaujímalo by ma, kedy pán podpredseda vlády Rychetský povedal, že existuje právna úprava v Spojených štátoch, že zo zákona môže byť zbavený cudzinec majetku.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Prosím, naše rozprava není interpelací. Můžeme mluvit k předmětu našeho jednání. Já nepovažuji za nutné, aby na vaši otázku bylo reagováno, pokud, samozřejmě, se někdo nepřihlásí.

Tudíž kladu znovu otázku: Poslankyně a poslanci, vážené Federální shromáždění, kdo chce ještě vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Ještě pan poslanec Tomsa.

Poslanec SL J. Tomsa: Pane předsedající, vy jste tu prohlásil, že není možno klást otázky. Je možno položit otázku panu dr. Rychetskému?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ne, není. Děkuji vám.

Poslanec SL J. Tomsa: Moc mě to mrzí. Děkuji.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Ale samozřejmě, to neplatí absolutně. Jde o to najít si vhodný čas.

Protože ještě vystoupil řečník v rozpravě, znovu jsem povinen položit otázku, zda někdo chce ještě vystoupit v rozpravě? (Nikdo.)

Tímto prohlašuji rozpravu za ukončenou.

Uděluji závěrečná slova - za navrhovatele poslanci Rostislavu Senjukovi.

Poslanec SN R. Senjuk: Dámy a pánové, budu velice stručný, abych neprodlužoval naše jednání, protože doba se nachyluje.

Chtěl bych se zmínit o jednotlivých pozměňovacích návrzích. HSDS - k tomu jsem se vyjádřil už ve své replice na dopad na státní rozpočet.

Dále se domnívám, že by bylo vhodné se zmínit o okolnosti, o které tady hovořil pan kolega Vild, to znamená, že privatizační komise netrpělivě čekají na to, až skončí prekluzivní lhůta. Já bych chtěl upozornit na jednu věc - že i podle stávajícího znění zákona 87 mají oprávněné osoby právo až do konce měsíce března příštího roku požádat soudy o přezkoumání rozhodnutí a o naturální vydání věci, čili veškeré majetkové převody učiněné v tomto období do konce března jsou tímto zákonem postaveny do labilní úrovně. Každý, kdo udělá převod tohoto majetku, může být uveden v pochybnost, zda tento převod majetku je právní či zda mu nebude odebrán rozsudkem soudu.

Co se týče dalších pozměňovacích návrhů, které tady odezněly, znovu žádám, kdo by se mohl vyjádřit při hlasování ke každému z nich.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Než ještě udělím slovo zpravodajům, chtěl bych přečíst dvě oznámení.

Hospodářské výbory budou jednat v místnosti č. 209 třicet minut po skončení dnešního jednání ve věci společné zprávy k živnostenskému zákonu.

Dále je zde pozvánka: Výbory pro plán a rozpočet se sejdou v polední přestávce, ihned po jejím vyhlášení v místnosti X. Na programu je schválení společné zprávy výborů pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů ke kontrole plnění státního rozpočtu za první pololetí 1991, oba výbory.

Druhý bod: Schválení usnesení k parlamentnímu tisku 841, lustrační zákon, pouze výbor pro plán a rozpočet Sněmovny národů.

Teď uděluji slovo zpravodajům sněmoven. Nejprve vystoupí zpravodaj za Sněmovnu lidu poslanec Benda.

Společný zpravodaj výborů SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, já bych se nejprve, aby bylo všechno v pořádku, rád omluvil výborům pro životní prostředí, které jsem citoval jako doporučující tento zákon. Nebylo tomu tak, jak jsem byl informován, tam došlo k nějakému rozdílnému hlasování v obou výborech. Nicméně opíral jsem se o text usnesení, který mi byl předložen, a o materiály, které předložila legislativa. Došlo zřejmě k technickému omylu při přepisování. Není to moje vina, neodpovídám za autentičnost parlamentních tisků.

Chtěl jsem ještě přičinit několik poznámek, nikoli k pozměňovacím návrhům, ale k určitým názorům, které zazněly v diskusi a o kterých si dovolím vyslovit pochybnost. Za prvé zde bylo několikrát naznačeno, že je nepřípustné odebírat majetek už přidělený, rozumí se přidělený tímto zákonem. Pan místopředseda vlády dokonce hovořil o pravomocných rozsudcích vyřčených už na základě tohoto zákona a nemožnosti je ze zákona zrušit. Naprosto nerozumím, jaká fakta vedla řečníky k těmto argumentům. Jak známo, lhůta pro přihlášení se oprávněných osob vyprší dnem 30. září. Do té doby nemůže být absolutně jistota, nenajdou-li se další oprávněné osoby, které požádají o vydání věci a také se věci ve většině případů nevydávají. Povinná osoba má ještě lhůtu 30 dnů na faktické vydání. Rozhodně je nemožné, aby bylo zahájeno soudní řízení v tomto období, protože teprve po sedmi měsících, když by věc nebyla vydána, mohou se jí oprávněné osoby domáhat soudně. Upozorňuji, že § 5 tohoto zákona výslovně zpracovává právě problematiku situace, že by věc byla vydána a v příslušném šestiměsíčním období se přihlásí ještě jiné oprávněné osoby. Pak by to rozhodoval soud. Práva těch osob nezanikají tím, že se přihlásily později než někdo jiný.

Tyto úvahy mi připadají absurdní a velice rád bych viděl nějaký pravomocný rozsudek, vycházející z tohoto zákona o restitucích. Dovoluji si vyslovit pochybnost, že takový rozsudek existuje.

Pak je zde otázka lhůt. To znamená otázka toho, že vznikají pochybnosti, zda tento zákon nabude účinnosti, zda je možné, aby tento zákon nabyl účinnosti dřív, než skončí ta lhůta 30. září.

Poslanec Stome zde navrhl jednu z možných cest, jak by se i procedurálně zabránilo tomu, aby tady vznikl jakýsi přeryv, ale chci upozornit, že jde o formální, procedurální problém. Dnes večer bude celý národ, všechna úřední místa velmi dobře vědět, zda jsme tento zákon přijali, či nepřijali, zda se ta lhůta prodlužuje, či neprodlužuje. A jestli opravdu dojde k fyzickému doručení prvního výtisku Sbírky zákonů včas, je vážný formální, právní problém. Chci jenom upozornit, že tento problém z hlediska zdravého rozumu je nesrovnatelný s problémy, které by nám vznikaly, kdybychom se zde celou problematikou zabývali za půl roku, za rok nebo za dva roky.

Jsem přesvědčen, že záležitost emigrantů je nepřekonatelná. Jestliže ji nevyřešíme teď nebo tento parlament, bude ji muset vyřešit parlament další a bude to za právně nekonečně obtížnější situace.

Posléze bych chtěl ještě upozornit na to, že tady se stále oháněly obě strany tentokrát tím, jestli je možno majetek vlastnit na dálku, nebo není možno vlastnit majetek na dálku. Zda je nutíme k trvalému pobytu v Československu, či nenutíme. Kupodivu se ukázalo, že pobyt není tím hlavním háčkem. Znám desítky lidí, kteří se vrátili k pobytu více méně trvalému, ale mnohem vážnějším problémem pro ně je občanství. V naší zemi jsou diskriminováni podle toho, ze které země přicházejí. Protože řada zemí s početnými emigrantskými skupinami, na prvním místě bych jmenoval Spojené státy, Švédsko, Rakousko a další evropské země, neuznává dvojí občanství. Tito lidé by tedy okamžikem, kdy požádají o vrácení čs. občanství, pozbyli občanství zahraničního, což je často komplikované z rodinných důvodů, majetkových důvodů a z řady dalších příčin. Upozorňuji, že mnoho exulantů se k nám vrací s celým majetkem, nemají v úmyslu v dohledné době odjíždět, ale nemají chuť a ochotu zbavit se občanství, které před 30 nebo 20 lety nabyli. To je na závěr všechno.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Ještě jedno sdělení. Výbory branné a bezpečnostní mají schůzi v místnosti 209 ve 14.00 hodin.

Nyní bych ještě požádal pana zpravodaje Novitzského, zda chce na závěr vystoupit.

Poslanec SN V. Novitzský: Bol som viazaný rozhodnutím ÚVP Snemovňe národov. Tento výbor odmietol paragrafované znenie v rozprave prebrať. Vlastne sme ani nevytvorili žiaden podrobnejší návrh ako ÚVP SL. Nappriek tomu sa samotné snemovne zúčastnili rozpravy. Teraz je na snemovniach, aby hlasovaním rozhodli jednak a pozmeňovacích návrhoch a jednak a návrhu zákona ako celku.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Než vyhlásíme polední přestávku, po krátkých konzultacích navrhuji tento postup. Zpravodajové by měli využít tohoto mezidobí k setkání s navrhovateli pozměňovacích návrhů. Aby mohlo probíhat hlasování racionálně, budou muset připravit předkládané pozměňovací návrhy sněmovnám. Umožníme jim tedy tuto přípravu. Mezitím, pokud nebudou hotovi se svou prací, mohli bychom přistoupit k projednávání dalších bodů. Jakmile by byli připraveni, přistoupili bychom k práci na tomto bodu programu.

Nyní vyhlašuji přestávku do 14.00 hodin. Prosím, dostavte se ve 14.00 hodin k dalšímu jednání.

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Po polední přestávce opět zahájeno ve 14.11 hodin.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Zahajuji odpolední jednání. Vzhledem k tomu, že zpravodajové k návrhu novely zákona o mimosoudních rehabilitacích dosud zpracovávají připravené pozměňovací návrhy, projednáme další bod našeho programu, a sice:

4.

vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSFR k vyslovení souhlasu návrh na přijetí třetího dodatku k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu - tisk 721

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSFR pan Václav Klaus. Tímto ho prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, omluvte můj polozdravý, spíše polonemocný stav, pokusím se pouze stručně říci úvodní slovo.

V souladu s čl. 28 Dohody o Mezinárodním měnovém fondu navrhl sbor guvernérů Mezinárodního měnového fondu vydání třetího dodatku k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu. Dva předcházející dodatky byly pro ekonomy celého světa mimořádně klíčovou věcí. Jeden byl v šedesátých letech, druhý v sedmdesátých letech. Jedním se založila tzv. zvláštní práva čerpání, neboli pokus vytvořit novou celosvětovou měnovou jednotku, a druhý v sedmdesátých letech zrušil základní pilíř mezinárodního měnového systému, kterým byly pevné devizové kursy, a umožnil členským zemím Mezinárodního měnového fondu mít i jiný kursový systém než pevné devizové kursy. První dva dodatky ke smlouvě o Mezinárodním měnovém fondu byly klíčovými změnami ekonomického systému celého světa.

Toto neplatí pro tento třetí dodatek, který má daleko formálnější charakter a který se netýká samotných základů fungování nejen této organizace.

Podstata tohoto dodatku spočívá ve stanovení možnosti omezit členská práva kteréhokoli člena Mezinárodního měnového fondu v případě, že neplní některé ze svých závazků vůči fondu, které plynou z Dohody. Sankce mají tři stupně. Mohou mít charakter prohlášení člena za nezpůsobilého používat všeobecné finanční prostředky, všeobecné zdroje fondu, pozastavení hlasovacích práv člena a v extrémním případě vyzvání, aby se vzdal svého členství v Mezinárodním měnovém fondu.

Pro pozastavení hlasovacích práv - pro druhý stupeň - je vyžadována 70 % většina hlasů, pro ztrátu členství dokonce 85 % většina.

Navržení tohoto třetího dodatku k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu je reakcí na rostoucí objem neplacených závazků některých členských zemí vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, které na konci loňského finančního roku 1990 činily řádově 4,5 mld. amerických dolarů. Možnost uvedených sankcí, které navrhuje tento třetí dodatek, by proto měla posílit akceschopnost Mezinárodního měnového fondu a posílit jeho autoritu jako vedoucí světové finanční instituce a zároveň jako věřitele prvního řádu.

Chtěl bych podotknout, že v procesu schvalování, respektive jednání o přijetí navrženého dodatku k Dohodě již členské státy nemohou požadovat úpravu vlastního textu tohoto návrhu. Vychází se zde ze zásady, že členské státy mohly uplatnit své připomínky prostřednictvím svého guvernéra při hlasování o návrhu ve sboru guvernérů, které proběhlo 28. října 1990, tedy v době, kdy ČSFR ještě nebyla členem Mezinárodního měnového fondu.

Navržený dodatek vstoupí v platnost dnem, kdy Mezinárodní měnový fond potvrdí, že se pro něj vyslovily tři pětiny členů majících 85 % hlasovacích práv. Poté se stane závazný i pro ty členské státy, které by jej případně nepřijaly.

Chtěl bych ještě říci, že předkládaný návrh byl schválen usnesením federální vlády 11. dubna 1991.

Protože, jak jsem vysvětlil v úvodu, se nejedná o fundamentální změnu této instituce ani o výrazný zásah do celého fungování mezinárodního měnového, finančního a ekonomického systému, jako tomu bylo v případě prvních dvou dodatků, doporučuji, aby Federální shromáždění tento návrh přijalo.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministru Klausovi. Rád bych nyní konstatoval, že vládní návrh projednaly výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, hospodářské a zahraniční obou sněmoven. Shrnutím výsledků, projednáváním a přípravou stanoviska byly pověřeny výbory pro plán a rozpočet. Prosil bych tedy poslance Petera Serenčéše, aby přednesl společnou zpravodajskou zprávu výborů Sněmovny národů.

Společný zpravodaj výborů SN P. Serenčéš: Vážený pán predsedajúci, vážení poslanci, vládny návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné, hospodárske a pre plán a rozpočet. Vyjadrenie Slovenskej národnej rady - s návrhom súhlasí bez pripomienok. Česká národná rada predmetný návrh neprerokovala z časových dôvodov.

Chcel by som povedať, vzhľadom na to, že členské štáty sa mohli aktívne zúčastniť pri prerokúvaní textu, tak sa nepripúšťa zmena. Záver z toho je taký, že ústavnoprávne výbory, zahraničné výbory, výbory pre plán a rozpočet a hospodárske výbory Snemovne ľudu a Snemovne národov prerokovali predložený návrh zákona - tlač 721 - a odporúčajú po prerokovaní spoločnej schôdze jeho prijatie bez pripomienok a pozmeňovacích návrhov. Ďakujem.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Serenčéšovi. Slovo má nyní poslanec Jan Pobežal za výbory Sněmovny lidu. Prosím, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SL J. Pobežal: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, k předložené zprávě o charakteru dokumentu se dá dodat pouze snad to, že typ dokumentu v podstatě nepřipouští nebo není možné, aby k němu Československo jako člen Mezinárodního měnového fondu nepřistoupilo. To, že k tomu nelze nic přidávat a nic měnit, je uvedeno ve zprávě. Já pouze dodávám, že návrh byl projednán v ústavně právním, hospodářském, ve výboru pro plán a rozpočet a zahraničním výboru Sněmovny lidu a všechny výbory, které se tímto návrhem zabývaly, doporučují návrh ke schválení bez připomínek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP