V druhém bodě nejde o změnu hmotně
právní normy, ale o pokus zákonodárce
o výklad pojmu účastníků obchodních
nebo veřejných společností složených
výlučně z fyzických osob. Chtěl
bych upozornit na to, že citování jednoho judikátu
a učebnice Rouček-Sedláček nebylo
přesné. Za celých 20 let existence první
republiky se nepodařilo ani československým
soudům, ani teorii právní sjednotit názor
na to, zda jde, či nejde o právnické osoby.
Proto považuji tento návrh za správný,
neboť úmyslem jak vlády, tak Federálního
shromáždění, když tento zákon
přijímalo, bylo zahrnout tyto osoby do restitučních
nároků.
Na závěr bych chtěl říci, že
v právu platí jedna obecná právní
zásada. Platí po tisíciletí: Právo
je rovné měřítko na nerovné
subjekty, ale nemůže v žádném případě
připustit, aby byť v ojedinělých případech
bylo předmětem a prostředkem nespravedlnosti.
Dnes zde odezněla slova o tom, že jste pochybili,
když jste ve vládním návrhu zákona
ponechali podmínky v případech darování,
koupě a dědictví, v případech
převodů na stát podmínku, kterou zná
náš občanský zákoník právě
už od r. 1811, tísně či převodu
za nápadně nevýhodných podmínek.
Kdyby jen jeden případ byl, na který by se
tento zákon vztahoval, a přitom by neplatila tato
věta, že každý převod na stát
musel být učiněn v tísni, pak by tato
zásada nemohla být přijata. A přinejmenším
jeden případ je obecně znám. Jeden
člověk, který se velice zasloužil o
kulturu této země, daroval tomuto státu svůj
majetek. Jde, jak víte, o pana Kramáře, mimochodem
také o Picassovy obrazy, které nedávno byly
předmětem loupeže a byly československému
státu vráceny. A nikdo nepochybuje o tom, že
šlo o jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí,
kterým se chtěl zasloužit o kulturu této
země.
Dovolte mi proto, abych na závěr sdělil,
že vláda po opětovném projednávání
zaujala stanovisko, s kterým jste byli seznámeni.
Domnívá se, že ty tři okruhy problémů
je třeba řešit. Domnívá se, že
problém československého exilu ne třeba,
ale je nutno řešit samostatným zákonem.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji místopředsedovi vlády panu
Rychetskému. 0 slovo se přihlásil poslanec
Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Já jenom fakticky chci reagovat
na dvě skutečnosti, které tady odezněly.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pane poslanče, promiňte, že vás přerušuji.
Považujete toto za závěrečná
slova jako navrhovatele?
Poslanec SN R. Senjuk: Ne, považuji to za faktickou připomínku,
která reaguje podle jednacího řádu
na vystoupení předřečníka,
kdy pan místopředseda vlády Rychetský
se zmínil o daru pana Kramáře československému
státu. Chci upozornit na stávající
znění zákona 87, a to § 8 odst. 6:"
Věc, která je prohlášena za národní
kulturní památku, se nevydá až do doby,
kdy Česká národní rada a Slovenská
národní rada přijmou nový zákon
o zprávě a ochraně kulturních památek."
- V tomto případě považuji tento příklad
za neúměrný a nesouměřitelný.
Druhou věcí jsou už několikrát
opakované dopady do státního rozpočtu.
Musím vyjádřit politování nad
skutečností, že já jakožto poslanec
výboru pro plán a rozpočet v souhrnné
zprávě za federaci, ani za Českou, ani za
Slovenskou republiku jsem zatím neviděl vyčíslený
dopad zákona 87 na státní rozpočet.
Musím ho tedy dodnes považovat za nulový. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Z písemně přihlášených
řečníků vystoupili všichni. Ptám
se poslanců a poslankyň, chce ještě
někdo vystoupit v rozpravě? Jednak se přihlásil
pan poslanec Dostál, pan poslanec Bratinka. Nevím,
kdo z vás první, kolegové.
Poslanec SN P. Dostál: Já bych jen využil příležitosti
a rád bych si osvojil jako poslanec návrh vlády,
tj. aby v tomto zákoně zůstaly zachovány
ony body týkající se PTP a problému
fyzických a právnických osob, jak to formuloval
pan místopředseda vlády.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, prosím, poslanec Bratinka.
Poslanec SN P. Bratinka: Já bych se chtěl pana místopředsedy
vlády Rychetského zeptat, zda stojí za svým
výrokem: "Zákony Spojených států
znemožňují cizím státním
příslušníkům vlastnit pozemky,
budovy a společnosti v USA ." Zda za tím výrokem
stojí, nebo ne.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Ve Spojených státech amerických platí
právní princip, že nabývání
nemovitostí je podrobeno jinému právnímu
režimu u cizích státních občanů
a u vlastních státních občanů.
To je u nás také. Předchozí souhlas
Správy pro věci devizové a majetkové.
Tam nemohou ze zákona nabývat vlastnictví.
Poslanec SN P. Bratinka: To znělo ale naprosto jinak, než
jste to říkal.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Předložený zákon předpokládá
vznik vlastnického práva ex lege. Platný
devizový zákon to zakazuje. Předpokládá
předchozí souhlas Správy pro věci
devizové a majetkové. Já jsem prohlásil,
že přijetí tohoto zákona v té
podobě se dostane do rozporu s platným devizovým
zákonem.
Poslanec SN P. Bratinka: Stojíte za svým výrokem,
že ve Spojených státech je nemožné,
aby ze zákona vznikl majetkový nárok cizincům
?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jsem rád, že mohu tímto způsobem ukončit
tento krátký dialog.
Prosím, ještě kolega poslanec Tahy.
Poslanec SN M. Tahy: Zaujímalo by ma, kedy pán podpredseda
vlády Rychetský povedal, že existuje právna
úprava v Spojených štátoch, že
zo zákona môže byť zbavený cudzinec
majetku.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Prosím, naše rozprava není interpelací.
Můžeme mluvit k předmětu našeho
jednání. Já nepovažuji za nutné,
aby na vaši otázku bylo reagováno, pokud, samozřejmě,
se někdo nepřihlásí.
Tudíž kladu znovu otázku: Poslankyně
a poslanci, vážené Federální
shromáždění, kdo chce ještě
vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Ještě pan
poslanec Tomsa.
Poslanec SL J. Tomsa: Pane předsedající,
vy jste tu prohlásil, že není možno klást
otázky. Je možno položit otázku panu dr.
Rychetskému?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ne, není. Děkuji vám.
Poslanec SL J. Tomsa: Moc mě to mrzí. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ale samozřejmě, to neplatí absolutně.
Jde o to najít si vhodný čas.
Protože ještě vystoupil řečník
v rozpravě, znovu jsem povinen položit otázku,
zda někdo chce ještě vystoupit v rozpravě?
(Nikdo.)
Tímto prohlašuji rozpravu za ukončenou.
Uděluji závěrečná slova - za
navrhovatele poslanci Rostislavu Senjukovi.
Poslanec SN R. Senjuk: Dámy a pánové, budu
velice stručný, abych neprodlužoval naše
jednání, protože doba se nachyluje.
Chtěl bych se zmínit o jednotlivých pozměňovacích
návrzích. HSDS - k tomu jsem se vyjádřil
už ve své replice na dopad na státní
rozpočet.
Dále se domnívám, že by bylo vhodné
se zmínit o okolnosti, o které tady hovořil
pan kolega Vild, to znamená, že privatizační
komise netrpělivě čekají na to, až
skončí prekluzivní lhůta. Já
bych chtěl upozornit na jednu věc - že i podle
stávajícího znění zákona
87 mají oprávněné osoby právo
až do konce měsíce března příštího
roku požádat soudy o přezkoumání
rozhodnutí a o naturální vydání
věci, čili veškeré majetkové
převody učiněné v tomto období
do konce března jsou tímto zákonem postaveny
do labilní úrovně. Každý, kdo
udělá převod tohoto majetku, může
být uveden v pochybnost, zda tento převod majetku
je právní či zda mu nebude odebrán
rozsudkem soudu.
Co se týče dalších pozměňovacích
návrhů, které tady odezněly, znovu
žádám, kdo by se mohl vyjádřit
při hlasování ke každému z nich.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Než ještě udělím
slovo zpravodajům, chtěl bych přečíst
dvě oznámení.
Hospodářské výbory budou jednat v
místnosti č. 209 třicet minut po skončení
dnešního jednání ve věci společné
zprávy k živnostenskému zákonu.
Dále je zde pozvánka: Výbory pro plán
a rozpočet se sejdou v polední přestávce,
ihned po jejím vyhlášení v místnosti
X. Na programu je schválení společné
zprávy výborů pro plán a rozpočet
Sněmovny lidu a Sněmovny národů ke
kontrole plnění státního rozpočtu
za první pololetí 1991, oba výbory.
Druhý bod: Schválení usnesení k parlamentnímu
tisku 841, lustrační zákon, pouze výbor
pro plán a rozpočet Sněmovny národů.
Teď uděluji slovo zpravodajům sněmoven.
Nejprve vystoupí zpravodaj za Sněmovnu lidu poslanec
Benda.
Společný zpravodaj výborů SL V. Benda:
Vážené Federální shromáždění,
já bych se nejprve, aby bylo všechno v pořádku,
rád omluvil výborům pro životní
prostředí, které jsem citoval jako doporučující
tento zákon. Nebylo tomu tak, jak jsem byl informován,
tam došlo k nějakému rozdílnému
hlasování v obou výborech. Nicméně
opíral jsem se o text usnesení, který mi
byl předložen, a o materiály, které
předložila legislativa. Došlo zřejmě
k technickému omylu při přepisování.
Není to moje vina, neodpovídám za autentičnost
parlamentních tisků.
Chtěl jsem ještě přičinit několik
poznámek, nikoli k pozměňovacím návrhům,
ale k určitým názorům, které
zazněly v diskusi a o kterých si dovolím
vyslovit pochybnost. Za prvé zde bylo několikrát
naznačeno, že je nepřípustné
odebírat majetek už přidělený,
rozumí se přidělený tímto zákonem.
Pan místopředseda vlády dokonce hovořil
o pravomocných rozsudcích vyřčených
už na základě tohoto zákona a nemožnosti
je ze zákona zrušit. Naprosto nerozumím, jaká
fakta vedla řečníky k těmto argumentům.
Jak známo, lhůta pro přihlášení
se oprávněných osob vyprší dnem
30. září. Do té doby nemůže
být absolutně jistota, nenajdou-li se další
oprávněné osoby, které požádají
o vydání věci a také se věci
ve většině případů nevydávají.
Povinná osoba má ještě lhůtu
30 dnů na faktické vydání. Rozhodně
je nemožné, aby bylo zahájeno soudní
řízení v tomto období, protože
teprve po sedmi měsících, když by věc
nebyla vydána, mohou se jí oprávněné
osoby domáhat soudně. Upozorňuji, že
§ 5 tohoto zákona výslovně zpracovává
právě problematiku situace, že by věc
byla vydána a v příslušném šestiměsíčním
období se přihlásí ještě
jiné oprávněné osoby. Pak by to rozhodoval
soud. Práva těch osob nezanikají tím,
že se přihlásily později než někdo
jiný.
Tyto úvahy mi připadají absurdní a
velice rád bych viděl nějaký pravomocný
rozsudek, vycházející z tohoto zákona
o restitucích. Dovoluji si vyslovit pochybnost, že
takový rozsudek existuje.
Pak je zde otázka lhůt. To znamená otázka
toho, že vznikají pochybnosti, zda tento zákon
nabude účinnosti, zda je možné, aby
tento zákon nabyl účinnosti dřív,
než skončí ta lhůta 30. září.
Poslanec Stome zde navrhl jednu z možných cest, jak
by se i procedurálně zabránilo tomu, aby
tady vznikl jakýsi přeryv, ale chci upozornit, že
jde o formální, procedurální problém.
Dnes večer bude celý národ, všechna
úřední místa velmi dobře vědět,
zda jsme tento zákon přijali, či nepřijali,
zda se ta lhůta prodlužuje, či neprodlužuje.
A jestli opravdu dojde k fyzickému doručení
prvního výtisku Sbírky zákonů
včas, je vážný formální,
právní problém. Chci jenom upozornit, že
tento problém z hlediska zdravého rozumu je nesrovnatelný
s problémy, které by nám vznikaly, kdybychom
se zde celou problematikou zabývali za půl roku,
za rok nebo za dva roky.
Jsem přesvědčen, že záležitost
emigrantů je nepřekonatelná. Jestliže
ji nevyřešíme teď nebo tento parlament,
bude ji muset vyřešit parlament další
a bude to za právně nekonečně obtížnější
situace.
Posléze bych chtěl ještě upozornit na
to, že tady se stále oháněly obě
strany tentokrát tím, jestli je možno majetek
vlastnit na dálku, nebo není možno vlastnit
majetek na dálku. Zda je nutíme k trvalému
pobytu v Československu, či nenutíme. Kupodivu
se ukázalo, že pobyt není tím hlavním
háčkem. Znám desítky lidí,
kteří se vrátili k pobytu více méně
trvalému, ale mnohem vážnějším
problémem pro ně je občanství. V naší
zemi jsou diskriminováni podle toho, ze které země
přicházejí. Protože řada zemí
s početnými emigrantskými skupinami, na prvním
místě bych jmenoval Spojené státy,
Švédsko, Rakousko a další evropské
země, neuznává dvojí občanství.
Tito lidé by tedy okamžikem, kdy požádají
o vrácení čs. občanství, pozbyli
občanství zahraničního, což je
často komplikované z rodinných důvodů,
majetkových důvodů a z řady dalších
příčin. Upozorňuji, že mnoho
exulantů se k nám vrací s celým majetkem,
nemají v úmyslu v dohledné době odjíždět,
ale nemají chuť a ochotu zbavit se občanství,
které před 30 nebo 20 lety nabyli. To je na závěr
všechno.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Ještě jedno sdělení.
Výbory branné a bezpečnostní mají
schůzi v místnosti 209 ve 14.00 hodin.
Nyní bych ještě požádal pana zpravodaje
Novitzského, zda chce na závěr vystoupit.
Poslanec SN V. Novitzský: Bol som viazaný rozhodnutím
ÚVP Snemovňe národov. Tento výbor
odmietol paragrafované znenie v rozprave prebrať.
Vlastne sme ani nevytvorili žiaden podrobnejší
návrh ako ÚVP SL. Nappriek tomu sa samotné
snemovne zúčastnili rozpravy. Teraz je na snemovniach,
aby hlasovaním rozhodli jednak a pozmeňovacích
návrhoch a jednak a návrhu zákona ako celku.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Než vyhlásíme polední
přestávku, po krátkých konzultacích
navrhuji tento postup. Zpravodajové by měli využít
tohoto mezidobí k setkání s navrhovateli
pozměňovacích návrhů. Aby mohlo
probíhat hlasování racionálně,
budou muset připravit předkládané
pozměňovací návrhy sněmovnám.
Umožníme jim tedy tuto přípravu. Mezitím,
pokud nebudou hotovi se svou prací, mohli bychom přistoupit
k projednávání dalších bodů.
Jakmile by byli připraveni, přistoupili bychom k
práci na tomto bodu programu.
Nyní vyhlašuji přestávku do 14.00 hodin.
Prosím, dostavte se ve 14.00 hodin k dalšímu
jednání.
(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)
(Po polední přestávce opět zahájeno
ve 14.11 hodin.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Zahajuji odpolední jednání. Vzhledem k tomu,
že zpravodajové k návrhu novely zákona
o mimosoudních rehabilitacích dosud zpracovávají
připravené pozměňovací návrhy,
projednáme další bod našeho programu,
a sice:
vládní návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
ČSFR k vyslovení souhlasu návrh na přijetí
třetího dodatku k Dohodě o Mezinárodním
měnovém fondu - tisk 721
Vládní návrh odůvodní ministr
financí ČSFR pan Václav Klaus. Tímto
ho prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Děkuji. Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, omluvte můj polozdravý,
spíše polonemocný stav, pokusím se pouze
stručně říci úvodní
slovo.
V souladu s čl. 28 Dohody o Mezinárodním
měnovém fondu navrhl sbor guvernérů
Mezinárodního měnového fondu vydání
třetího dodatku k Dohodě o Mezinárodním
měnovém fondu. Dva předcházející
dodatky byly pro ekonomy celého světa mimořádně
klíčovou věcí. Jeden byl v šedesátých
letech, druhý v sedmdesátých letech. Jedním
se založila tzv. zvláštní práva
čerpání, neboli pokus vytvořit novou
celosvětovou měnovou jednotku, a druhý v
sedmdesátých letech zrušil základní
pilíř mezinárodního měnového
systému, kterým byly pevné devizové
kursy, a umožnil členským zemím Mezinárodního
měnového fondu mít i jiný kursový
systém než pevné devizové kursy. První
dva dodatky ke smlouvě o Mezinárodním měnovém
fondu byly klíčovými změnami ekonomického
systému celého světa.
Toto neplatí pro tento třetí dodatek, který
má daleko formálnější charakter
a který se netýká samotných základů
fungování nejen této organizace.
Podstata tohoto dodatku spočívá ve stanovení
možnosti omezit členská práva kteréhokoli
člena Mezinárodního měnového
fondu v případě, že neplní některé
ze svých závazků vůči fondu,
které plynou z Dohody. Sankce mají tři stupně.
Mohou mít charakter prohlášení člena
za nezpůsobilého používat všeobecné
finanční prostředky, všeobecné
zdroje fondu, pozastavení hlasovacích práv
člena a v extrémním případě
vyzvání, aby se vzdal svého členství
v Mezinárodním měnovém fondu.
Pro pozastavení hlasovacích práv - pro druhý
stupeň - je vyžadována 70 % většina
hlasů, pro ztrátu členství dokonce
85 % většina.
Navržení tohoto třetího dodatku k Dohodě
o Mezinárodním měnovém fondu je reakcí
na rostoucí objem neplacených závazků
některých členských zemí vůči
Mezinárodnímu měnovému fondu, které
na konci loňského finančního roku
1990 činily řádově 4,5 mld. amerických
dolarů. Možnost uvedených sankcí, které
navrhuje tento třetí dodatek, by proto měla
posílit akceschopnost Mezinárodního měnového
fondu a posílit jeho autoritu jako vedoucí světové
finanční instituce a zároveň jako
věřitele prvního řádu.
Chtěl bych podotknout, že v procesu schvalování,
respektive jednání o přijetí navrženého
dodatku k Dohodě již členské státy
nemohou požadovat úpravu vlastního textu tohoto
návrhu. Vychází se zde ze zásady,
že členské státy mohly uplatnit své
připomínky prostřednictvím svého
guvernéra při hlasování o návrhu
ve sboru guvernérů, které proběhlo
28. října 1990, tedy v době, kdy ČSFR
ještě nebyla členem Mezinárodního
měnového fondu.
Navržený dodatek vstoupí v platnost dnem, kdy
Mezinárodní měnový fond potvrdí,
že se pro něj vyslovily tři pětiny členů
majících 85 % hlasovacích práv. Poté
se stane závazný i pro ty členské
státy, které by jej případně
nepřijaly.
Chtěl bych ještě říci, že
předkládaný návrh byl schválen
usnesením federální vlády 11. dubna
1991.
Protože, jak jsem vysvětlil v úvodu, se nejedná
o fundamentální změnu této instituce
ani o výrazný zásah do celého fungování
mezinárodního měnového, finančního
a ekonomického systému, jako tomu bylo v případě
prvních dvou dodatků, doporučuji, aby Federální
shromáždění tento návrh přijalo.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu ministru Klausovi. Rád bych nyní
konstatoval, že vládní návrh projednaly
výbory ústavně právní, pro
plán a rozpočet, hospodářské
a zahraniční obou sněmoven. Shrnutím
výsledků, projednáváním a přípravou
stanoviska byly pověřeny výbory pro plán
a rozpočet. Prosil bych tedy poslance Petera Serenčéše,
aby přednesl společnou zpravodajskou zprávu
výborů Sněmovny národů.
Společný zpravodaj výborů SN P. Serenčéš:
Vážený pán predsedajúci, vážení
poslanci, vládny návrh prerokovali výbory
ústavnoprávne, zahraničné, hospodárske
a pre plán a rozpočet. Vyjadrenie Slovenskej národnej
rady - s návrhom súhlasí bez pripomienok.
Česká národná rada predmetný
návrh neprerokovala z časových dôvodov.
Chcel by som povedať, vzhľadom na to, že členské
štáty sa mohli aktívne zúčastniť
pri prerokúvaní textu, tak sa nepripúšťa
zmena. Záver z toho je taký, že ústavnoprávne
výbory, zahraničné výbory, výbory
pre plán a rozpočet a hospodárske výbory
Snemovne ľudu a Snemovne národov prerokovali predložený
návrh zákona - tlač 721 - a odporúčajú
po prerokovaní spoločnej schôdze jeho prijatie
bez pripomienok a pozmeňovacích návrhov.
Ďakujem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Serenčéšovi. Slovo má
nyní poslanec Jan Pobežal za výbory Sněmovny
lidu. Prosím, aby se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL J. Pobežal:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
k předložené zprávě o charakteru
dokumentu se dá dodat pouze snad to, že typ dokumentu
v podstatě nepřipouští nebo není
možné, aby k němu Československo jako
člen Mezinárodního měnového
fondu nepřistoupilo. To, že k tomu nelze nic přidávat
a nic měnit, je uvedeno ve zprávě. Já
pouze dodávám, že návrh byl projednán
v ústavně právním, hospodářském,
ve výboru pro plán a rozpočet a zahraničním
výboru Sněmovny lidu a všechny výbory,
které se tímto návrhem zabývaly, doporučují
návrh ke schválení bez připomínek.