Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také já děkuji zpravodaji za výbory
Sněmovny lidu poslanci Bendovi. Prosím nyní,
aby se ujal slova zpravodaj za Sněmovnu národů
kolega Vojtěch Novitzský.
Společný zpravodaj výborů SN V. Novitzský:
Bez väčších komentárov vás
oboznámim so stanoviskom ústavnoprávneho
výboru Snemovne národov.
Ústavnoprávny výbor Snemovne národov
sa uzniesol neodporúčať Snemovni národov
schváliť túto novelu z nasledujúcich
dôvodov: Po úvodnom slove poslanca Senjuka, vystúpení
spravodajcov, po oboznámení sa so stanoviskom vlády
ČSFR a stanoviskom SNR a po všeobecnej rozprave dospel
k vyššie uvedenému stanovisku, pretože:
1. S ohľadom na lehoty uvedené v zákone č.
87/1991 Zb., ktoré končia 30. septembra, tj. v pondelok,
táto novela nemôže nadobudnúť účinnosť
dňom rozoslania Zbierky zákonov, čo bude
pravdepodobne v polovici októbra, nemôže teda
spätne predlžovať lehoty, ktoré prepadnú
30. septembra.
2. S novelou - až na výnimky - nesúhlasí
vláda ČSFR. Pretože stanovisko vlády
ČSFR tu ešte nebolo povedané, dovolím
si prečítať podstatnú časť
tohto stanoviska: Vláda prerokovala návrh zákona
na svojej schôdzi dňa 19. septembra 1991 a zaujala
k nemu toto stanovisko: Vláda nesúhlasí so
zmenami v návrhu zákona, s výnimkou prípadov
uvedených v bode 4 stanoviska:
1. Zákon č. 87/1991 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách
je v účinnosti od 1. apríla 1991. Po dobu
takmer šiestich mesiacov sa podľa tohto právneho
predpisu postupuje. Z tohto zákona vyplývajú
nároky a povinnosti oprávnených a povinných
osôb.
Podľa zákona rozhodujú v sporných veciach
súdy. Zároveň zákon negatívne
vymedzuje veci, voči ktorým nemožno uplatniť
nárok. S týmito vecmi bolo po dobu šiestich
mesiacov zaobchádzané. Veci mohli byť privatizované,
prenajaté a pod. Návrh novely rozširuje okruh
oprávnených osôb a novo vymedzuje aj veci,
ku ktorým je možné uplatniť nárok
na vydanie. Zakladá sa tým celkom neprijateľná
spätná účinnosť, ktorá môže
spôsobiť celý rad nepredvídateľných
právnych dôsledkov. Predložená novela
naviac neobsahuje ani prechodné ustanovenie.
2. Predložený návrh zákona podstatným
spôsobom rozširuje okruh oprávnených
osôb, nároky na odškodnenie a povinnosti povinných
osôb. Toto rozšírenie predstavuje značné
dopady na štátny rozpočet ČSFR, ČR
a SR, ktoré nie sú v návrhu vyčíslené.
Pôjde hlavne o poskytovanie náhrad za majetok, ktorý
nemožno vydať, odškodnenie vojakov zaradených
v pracovných táboroch a úpravy v oblasti
pracovnoprávnych a dôchodkovom zabezpečení.
3. Rozšíriť okruh oprávnených osôb,
veci nemovitých a movitých, hlavne v dôsledku
spochybnenia znárodňovacích predpisov po
25. februári 1948, ohrozuje postup procesu privatizácie
podľa zákona č. 92/1991 Zb., o podmienkach
prevodu majetku na iné osoby. Navrhnutá úprava
by totiž z procesu vylúčila veci štátu,
ktoré by mohli byť dotknuté reštitučnými
nárokmi.
Po štvrté - a to je súhlasný bod - o
prevažnej väčšine návrhov obsiahnutých
v predloženej novelizácie bolo vo Federálnom
zhromaždení rokované v súvislosti s
prerokúvaním vládneho návrhu zákona
v januári a februári tohto roku. 0 týchto
návrhoch bolo už raz rozhodnuté prijatím
zákona č. 87/1991 Zb. Vláda pripúšťa
možnosť previesť doplnenie zákona o ustanovenie,
ktorým sa účastníci alebo spoločníci
obchodných spoločností zložených
výhradne z fyzických osôb budú považovať
ako osoby oprávnené, pokiaľ sú štátnymi
občanmi ČSFR a majú trvalý pobyt na
území ČSFR. Pri prijatí tejto úpravy
bude nutné zároveň primerane predĺžiť
lehotu na uplatnenie nárokov na vydávanie veci,
prípadne finančnú náhradu. Ustanovenie
§ 18 odstavec 1 zákona, zároveň bolo
vhodné spresniť tak, že doterajšia úprava
sa vzťahuje len na vojakov, označených za politicky
nespoľahlivých, tj. klasifikácia "E".
To je stanovisko vlády.
Tretí bod uznesenia ústavnoprávneho výboru
Snemovne národov, v ktorom dôvod odmietnutia je to,
že návrh neprerokovali výbory SNR. K tomu môžem
uviesť podstatnú časť uznesenia ústavnoprávneho
výboru SNR zo dňa 5.9. 1991
Ústavnoprávny výbor SNR neprerokoval návrh
skupiny poslancov na vydanie zákona, ktorým sa mení
a doplňuje zákon 87/1991 Zb., o mimosúdnych
rehabilitáciach (tlač 821) vzhľadom na to,
že návrh bol doručený ústavnoprávnym
výborom SNR deň pred termínom určeným
na prerokovanie návrhu.
b) Ukladá predsedom výborov informovať
Predsedníctvo Slovenskej národnej rady o výsledku
prerokúvania návrhu v ústavnoprávnom
výbore SNR. Práve preto sa k tomu SNR nevyslovila.
To sú tri dôvody, prečo ústavnoprávny
výbor Snemovne národov neodporúčal
schváliť túto novelu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji zpravodaji poslanci Vojtěchu Novitzskému.
Konstatuji, že nemáme k dispozici společnou
zprávu ústavně právních výborů,
které jsou garančními výbory. Není
tudíž souhlasné usnesení. Situace je
komplikovaná, ale doufejme, že ne beznadějná.
Vyhlašuji rozpravu k uvedeným zpravodajským
zprávám. Přihlášeno je asi sedm
poslanců. Pouze v jednom případě,
jak se domnívám, jde o stanovisko politického
klubu, a to HZDS. Uděluji nejdříve slovo
poslanci Ondrejkovičovi.
Poslanec SN A. Ondrejkovič: Vážený pán
predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci,
pri prerokúvaní zákona o reštitúciách
poslanci v rozsiahlej rozprave konštatovali, že napraveniu
majetkových krívd z minulosti je nutné dať
určitý reálny rámec. Preto sa museli
robiť nutné kompromisy,hlavne pri určovaní
rozhodného obdobia a okruhu oprávnených osôb.
Zákon vychádzal zo zásady, že ide len
o nápravu niektorých krívd. Spôsob
a výška odškodnenia boli odvodené z daných
možností našej ekonomiky, štátneho
rozpočtu, ale hlavne z priority problémov, ktoré
pred našou spoločnosťou stoja.
Zákon, ktorý z takého rokovania vzišiel,
domáca, ale aj zahraničná verejnosť
hodnotila ako veľkorysý a maximalistický. Názor
predkladateľov, že zákon v dostatočnej
miere nevyjadruje to, čo poslanci vyjadrili hlasovaním,
je neopodstatnený. Práve naopak. Poslanci až
príliš rozvážne a citlivo posudzovali
všetky súvislosti vrátane súvislosti
morálnych a ekonomických.
Občania posudzujú zákon skôr kriticky,
hovoria, že presahuje naše reálne možnosti.
Skutočnosť, že predkladateľné novely
zákona navrhujú podstatne rozšíriť
okruh oprávnených osôb, považujeme za
záujem úzkeho okruhu ľudí. Nie je to
záujem našej spoločnosti ako celku. Povinnosťou
tohto parlamentu je riešiť problémy občanov
žijúcich v tejto zemi. Občania žijúci
v zahraničí - pokiaľ by chceli svojej vlasti
úprimne pomôcť, ako to neustále deklarujú
- by nemali v súčasnej ťažkej a možno
povedať krízovej situácii našej ekonomiky
klásť požiadavky na jej ďalšie zaťažovanie.
Mali by vidieť, že naši ľudia sa v súčasnosti
nachádzajú v nezávideniahodnej situácii,
v ktorej silný pokles objemu výroby tovaru pri strate
odbytového priestoru v zahraničí, ale aj
na domácom trhu spôsobuje prudký nárast
nezamestnanosti a životných nákladov.
Z hľadiska právneho, predložená novela
zákona vážne spochybňuje stabilitu nášho
právneho systému a dokumentuje skutočnosť,
že naše zákony sa prispôsobujú záujmu
niektorých politických strán a hnutí.
Predložená novela zákona č. 87/1991
predstavuje zásadnú obsahovú zmenu zákona,
ktorá môže mať dosah na ďalšie
právne normy. Pre takúto zmenu nevidíme objektívne
dôvody, nevznikli žiadne nové skutočnosti,
ktoré by novelizáciu vyžadovali.
Súhlasíme so stanoviskom ktoré sme si tu
vypočuli zo strany federálnej vlády. Náš
klub poslancov Hnutie za demokratické Slovensko novelizáciu
tohto zákona nebude podporovať.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Ondrejkovičovi. Mám zde jedno
upozornění, které vám přečtu.
Podle sdělení někteří z poslanců
obsadili místa, která jim nejsou určena.
Podle § 15 jednacího řádu obsazuje poslanec
v jednacím sále vždy určené křeslo,
které nesmí být v době schůze
sněmoven nikým jiným obsazeno. Jedná
se údajně o tyto kolegy poslance: Vincze, Bugára,
Bajnoka, Duraye, Novitzského, Lédla, Špačka
a Kavana. Prosím proto, abyste si překontrolovali
jmenovky. Mohlo by to souviset s technickou manipulací
hlasovacího zařízení. Buďte tak
laskavi a dodržujte zasedací pořádek.
Budeme pokračovat v rozpravě. Jako další
je přihlášen poslanec Bohuslav Hubálek.
Uděluji mu slovo.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, mám krátkou
technickou připomínku k navrhované novele,
jejíž přijetí doporučuji. Na
základě dosavadní praxe obvodních
a okresních úřadů bylo zjištěno,
že v § 10 odst. 2 chybí určení,
komu platit. Dovolím si přečíst konec
odstavce 2 § lO : "uhradí oprávněná
osoba částku, kterou stát takto vypořádal".
Není určeno, komu ji zaplatí, jestli obecnímu
úřadu nebo ministerstvu financí. Podle doporučení
praktiků by bylo vhodné tečku na konci odstavce
2 nahradit čárkou a pokračovat "ministerstvu
financí příslušné republiky."
To je můj pozměňovací návrh.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Dále je přihlášen poslanec
Vild. Uděluji mu slovo. Připraví se poslanec
Ján Mlynárik.
Poslanec SN J. Vild: Pane předsedo, dámy a pánové,
chtěl bych vás ve svém vystoupení
upozornit na několik malých problémů,
které - jak se domnívám - novela zákona
o mimosoudních rehabilitacích obsahuje.
První závažnou otázkou je problematika
lhůt, která spočívá na dvou
základních věcech. První je, že
podle mého názoru (jak už řekl kolega
zpravodaj Novitzský) není možné stihnout
účinnost této novely do konce běhu
preklusivní lhůty zákona o mimosoudních
rehabilitacích, která je v § 5 odst. 2.
Druhým problémem je to, že restituce samozřejmě
brzdí proces malé privatizace, ale má vliv
i na velkou privatizaci. Jestliže my teď prodloužíme
tyto lhůty, na jejichž konec skutečně
čekají privatizační komise jako na
smilování boží - aby se mohla privatizace
urychlit - zase se postavíme proti tomu, co jsme stanovili
jako prioritu, a to co nejrychleji a nejúčinněji
privatizovat.
Budu hovořit o jednotlivých bodech novely. Jsou
dva možné postupy. Vzhledem k tomu, že budu navrhovat
vypuštění celé řady těchto
bodů, navrhoval bych - dříve než se
bude hlasovat o vypuštění těchto jednotlivých
bodů -, aby Federální shromáždění
rozhodlo podle § 27 odst. 2 jednacího řádu,
jestli by souhlasilo s tím, aby se o jednotlivých
bodech novely, případně o některých
ustanoveních v těchto bodech, hlasovalo při
přijímání zákona odděleně.
Kdyby s tím vyslovilo Federální shromáždění
souhlas, nepodával bych je jako pozměňovací
návrhy.
Nyní bych se rád vyjádřil k jednotlivým
ustanovením tohoto zákona. Budu vycházet
z novely, kterou předložila skupina poslanců,
protože to, jak se domnívám, je základ
dnešního jednání. To doporučení
Sněmovně lidu je jenom doplňkem.
Nemohu souhlasit s prvním bodem. Ve svém stanovisku
budu vycházet zejména z toho, že můžeme
přijmout některé změny zákona
o mimosoudních rehabilitacích, ale musí to
být takové změny, které nenaruší
běh a ukončení těchto lhůt.
Protože jestliže jednou nároky podle § 5
odst.2 v pondělí zaniknou, tak by bylo velmi složité,
podle mého názoru, tyto nároky obnovovat.
Nedovedu si to skutečně představit. Znamenalo
by to něco takového, jako prohlásit zákon
o mimosoudní rehabilitaci odporující lidským
právům. Jinak si to nedovedu představit,
jak by Federální shromáždění
mohlo tuto komplikovanou situaci vyřešit. Takže
k bodu 1 - kdybychom jej přijali, museli bychom zase prodlužovat
lhůty. Je to změna koncepce celého zákona
o rehabilitacích a myslím, že už o tom
Federální shromáždění
rozhodlo.
Co se skrývá pod bodem 2? Tam jsou tři problematické
věci. Ta první se týká odškodňování
exulantů. S tím bych souhlasil, domnívám
se, že je nutné tuto problematiku řešit,
ale myslím, že to není nutné řešit
novelou zákona o mimosoudních rehabilitacích,
ale že je nezbytné tento problém řešit
zákonem, který už byl předložen
Federálnímu shromáždění
poslaneckým klubem Občanského hnutí.
Dalším ustanovením, které je v bodu
2, je rozšíření majetku, který
má být vydáván nejenom o majetek státu,
tedy o majetek, který přešel do vlastnictví
státu, ale i právnických osob. Chtěl
bych vás požádat, aby o tomto vypuštění
právnických osob se hlasovalo odděleně,
protože se domnívám, že je to velmi složitá
otázka. A podle mne by to vedlo k právní
nejistotě, kdybychom to v tuto chvíli do tohoto
zákona zařadili. Stejně tak je problematický
odstavec 2, kde se hovoří o tom, že oprávněnou
osobou je také účastník nebo společník
obchodní společnosti složené výhradně
z fyzických osob. Tam já největší
problém vidím v tom, že budeme muset měnit
lhůty. Jestliže je zde problém, že nedochází
k jednotnému výkladu - to platí o všech
ustanoveních - domnívám se, že ke sjednocování
výkladu jsou tady stanoviska nejvyšších
soudů a nemyslím si, že sjednocovat výklad
by mělo Federální shromáždění
svým zákonem.
Dostávám se k bodu 4 a 5 novely, protože bod
3 je závislý na bodu dvě. U těchto
bodů mne velmi překvapilo, že je poslanci vůbec
navrhli, protože tyto body, které mění
dědickou posloupnost mezi oprávněnými
osobami, znamenají něco jako vyvlastnění.
Majetek, který už občané dostali podle
zákona o mimosoudních rehabilitacích, by
museli odevzdat někomu jinému. Ústavně
právní výbor Sněmovny lidu naštěstí
tyto problémy v těchto dvou odstavcích odstranil,
nicméně v tom svém usnesení dal bod
tři, kde dělá to samé u oprávněných
osob, protože vypustil větu "zemře-li
některý z nich, jeho děti" a nechává
tam "potomky". Já souhlasím s úpravou,
která v podstatě na výkladu nic nemění,
jak ji navrhovala skupina poslanců v bodu šest, ale
zde bych se zásadně stavěl proti tomu, aby
se přijal návrh ústavně právního
výboru Sněmovny lidu, protože já musím
skutečně protestovat proti tomu, aby Federální
shromáždění, toto nově zvolené
Federální shromáždění,
přijímalo zákony, kterými se bude
odebírat majetek fyzickým osobám, kterým
již toto Federální shromáždění
tento majetek jednou přiřklo.
U bodu sedm je zase problematika prodlužování
lhůt. Bod osm, ten bych doporučoval, ten se mi zdá
správný. Bod devět, ten mohu také
doporučit, stejně tak jako bod deset, protože
tam nenarážíme na problematiku lhůt
a myslím, že kolega Senjuk zde dostatečně
zdůvodnil, proč by bylo přijetí novely
v těchto bodech pozitivem. Body jedenáct, dvanáct
a třináct jsou problematické. Myslím,
že diskuse o té tísni již zde byla dlouze
vedena při projednávání zákona
o mimosoudních rehabilitacích, a proto se domnívám,
že bychom to nyní neměli měnit, a měla
by být sjednocena judikatura rozhodnutím Nejvyššího
soudu. Bod patnáct zde navazuje na bod jedna. Bod šestnáct
- to je samozřejmě opět problematická
věc. Já bych byl rád, kdyby zde bylo navrženo,
jak budou řešeny lhůty, jak chtějí
navrhovatelé vyřešit tento konflikt, aby byla
stihnuta účinnost tohoto zákona před
koncem lhůt, nebo jak to chtějí prodloužit
atd.
Tam je samozřejmě i problém - vydávání
movitých věcí. Nechci rozvíjet o tomto
meritorní diskusi, protože již byla vedena při
projednávání zákona o mimosoudních
rehabilitacích. Podporuji návrh tak, jak ho upravil
ústavně právní výbor Sněmovny
lidu, který se týká náhrad PTP. To
je z mé strany všechno. Prosil bych tedy, dříve
než bude hlasováno o pozměňujících
návrzích, které jsem zde vyjmenoval, že
bych je doporučoval vypustit, aby Federální
shromáždění rozhodlo o tom, že
o jednotlivých bodech u těch ustanovení,
na které jsem upozornil, by se hlasovalo před konečným
hlasováním odděleně. Myslím,
že by to umožnilo jednodušší projednání
tohoto zákona. Tento názor týkající
se tohoto hlasování není pouze mým,
ale i názorem poslaneckého klubu Občanského
hnutí. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Vildovi, předáte nám
své připomínky písemně? (Poslanec
SN J.Vild: Ano.)
S technickou poznámkou se přihlásil poslanec
Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Já se omlouvám, já
bych chtěl napravit jenom špatnou formulaci, kterou
zde pan kolega Vild řekl v odstavci dva. V odstavci dva
se nemluví o restituci právnických osob,
znovu upozorňuji, že restituce právnických
osob tam není založena.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím pana poslance Mlynárika.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
za predložený návrh novely zákona budem
hlasovať predovšetkým z jedného dôvodu.
Naši exulanti veľmi citlivo regovali na naše rozhodnutie
nevrátiť majetok, keď sa natrvalo oni nevrátia
domov. Exulanti naše rozhodnutie odmietli a ostro kritzovali.
Totalitný režim ich nielen vyhnal z vlasti, ale tak,
ako mnohým iným občanom protizákonne
vzal majetok. Tým iným občanom, ktorí
tu ostali sa má majetok vrátiť, im však
nie. Označuje sa to za politiku dvojakého metra.
Exulanti sa našim rozhodnutím cítia dotknutí,
predovšetkým aspektom akéhosi vylúčenia
z národného spoločenstva. Po prvom vylúčení
spôsobenom nedýchateľným ovzduším
diktatúry, prišlo druhé vylúčenie
demokratickým parlamentom,. Keď si uvedomíme,
že exulanti tvorili demokratickú zložku, ktorá
predkladala svetu náš neradostný osud doma,
nemôžme sa k nim takto chovať. Urobili veľa
v demokratických spoločnostiach pre to, aby sme
tu dnes mohli rokovať. Ich osud nebol nijako ľahký.
Viem o čom hovorím. Niektorí ťažobu
vyhnanstva - pretože išlo v podstate o vyhnanstvo -
neuniesli. Chcel by som tu za všetkých spomenúť
vzácneho človeka, českého intelektuála,
filozofa Luboša Sochora a koľko bolo iných podobných.
Myslím, že máme morálnu povinnosť
odstrániť politiku dvojakého metra voči
exulantom a vytvoriť takú právnu normu, podľa
ktorej získajú opäť ulúpený
majetok bez ohľadu na to, či sa navrátili domov
natrvalo. Preto predložený iniciatívny návrh
podporujem. Som zásadne proti tomu, aby majetok exulantov
aj naďalej užívali opory bývalého
režimu, ktoré to získali za pakateľ. Na
rozdiel od niektorých predstaviteľov politických
hnutí, domnievam sa, že nie je potrebné, aby
sme podporovali novodobých arizátorov.
Chcel by som stručne upozorniť na inú politiku
dvojakého metra, ktorú uskutočňujeme
voči vlastným občanom žijúcim
trvalo s nami. Keď sme prijali za určujúcu
čiaru časový limit 25. február 1948,
vyradili sme tým desiatky tisíc našich spoluobčanov
nemeckej a maďarskej národnosti, ktorí stratili
majetok podľa prezidentských dekrétov z roku
1945. Návrat majetku sme im neschválili a urobili
sme z nich občanov druhej kategórie. Upozorňujem
na to aj v súvislosti s návrhami poslanca Stomeho
a Batty, aby sa tento problém čo najskôr riešil
zvláštnou právnou normou.
Myslím, že nemáme morálne ani faktické
právo vylučovať z užívania vlastného
majetku ľudí, ktorí ho nezákonne stratili
a prišli oň. Ďakujem vám za pozornosť.