Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

My jsme si byli vědomi jako navrhovatelé, že hrozí toto nebezpečí, proto jsme se snažili navrhnout novelu, která by jaksi konzistentně odstranila pouze to, co jsme považovali za nejzásadnější zábrany tomu, aby byla naplněna základní filozofie tohoto zákona, to je převod vlastnictví k takovému druhu hospodářských jednotek, které mohly být připraveny k tomu převodu co nejdříve, to znamená převážně obchod, služby, drobné provozovny. Volilo se tedy často mezi dvěma či více různými problémy, dvěma či více různými nebezpečími. Byli jsme vedeni snahou zasáhnout co nejméně do samotné procedury malé privatizace a zejména do samotných podmínek a samotného rámce, který ať již je vynikající nebo dobrý, ať ho nazveme jakkoli, přece už jen nabral určitý nebo dobrý, ať ho nazveme jakkoli, přece už jen nabral určitý směr, a je přinejmenším velice pochybné do něho zásadním způsobem zasahovat. Nemyslím si, že by v těchto základních intencích procesu malé privatizace nesplnil úlohu, která mu takto byla přisouzena. Nemyslím si, že by selhal.

Dovolím si velmi krátce se vyjádřit k základním okruhům, které zde byly zmíněny, v mnoha případech se jedná spíše o moje osobní stanovisko. Otázka prodloužení nájmu má zřejmě v parlamentu jak své odpůrce, tak své podporovatele. Já samozřejmě patřím mezi podporovatele. Je to návrh, který směřuje v zásadě k tomu, k čemu filozofie malé privatizace byla navržena. Je to podpora vzniku tzv. živnostenské vrstvy, podpora rozvoje nedostatečného trhu, rozvoje finanční způsobilosti našich začínajících podnikatelů, která může postupně přerůstat v přechod k hospodářství normálnímu.

Námitky, které zazněly, směřovaly v prvé řadě k retroaktivitě. Ta usnesením ústavně právních výborů byla vypuštěna, nechci se k tomu problému vracet.

Co se týče zásob, v konzultacích s ministrem pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky vyplynulo, že jsou dva hlavní problémy, které toto ministerstvo vidí v průběhu malé privatizace. Prvním jsou zásoby, druhým problémem je způsob likvidace podniků, které díky malé privatizaci vlastně nemají s čím podnikat, protože přicházejí o všechny provozovny. Ten druhý problém zde zmíněn vůbec nebyl. Problém zásob je zde navrženo částečně řešit změnou § 11.

Nemohu říci, že by tato změna zásadním způsobem přispěla k řešení tohoto problému. Po mnoha konzultacích na ministerstvu pro privatizaci České republiky jsme dospěli k závěru, že podstata sporu, který je kolem zásob veden, je trochu někde jinde. Je to problém makroekonomický. Jestliže dochází ke sporům mezi vydražiteli a organizacemi o to, jak, kdy a jaké zaplatí zásoby, nemyslím si, že by navržená změna § 11 to zásadně řešila. Ten spor spočívá v tom, že obě strany mají jiný názor, co to je cena zásob respektive vydražitelé se brání vršení neprodejných zásob, které mnohdy vidí poprvé při přejímání. Organizace naopak se brání v takovém případě nechuti vydražitelů tyto zásoby zaplatit. Je poměrně známým faktem, že zhruba 75 % ceny zásob je úvěrováno. V tom spočívá makroekonomický aspekt tohoto problému.

Pokud Federální shromáždění usoudí, že toto je vhodné řešení, jakési přitvrzení podmínek pro splácení tím, že se cena zásob zahrne do celé kupní ceny, je otázka, zda to pomůže k vyřešení.

Leasing, splátky atd.; tento problém se objevil při prvním projednávání ve velice vzrušené argumentaci. Nemyslím si, že by bylo třeba ji nazývat ideologickou, to v žádném případě. V každém případě představuje návrh na tuto změnu velmi významnou změnu podmínek v procesu malé privatizace. A já osobně ho z toho důvodu nemohu podporovat. Výrazně to přesahuje rámec našeho záměru a toho, s čím jsme v novele počítali. Problém připuštění jiných než tuzemských osob do prvního kola dražby - stávám se zřejmě jedním z posledních obhájců původního znění zákona a jsa udoláván mnoha argumenty už z té intenzity své obhajoby také velmi ustupuji.

Já jsem se prostě pouze domníval, že bylo voleno dvojí kolo dražeb právě z toho důvodu, aby jakási preference domácích podnikatelů přece jen byla. Zahraniční kapitál má možnost vstupovat ve druhém kole.

Co se týče výše peněz, které takto údajně mají proudit do naší ekonomiky a jejich původ je zahraničí, opravdu by mě zajímal, odkud pramení informace o 80 % podílu těchto peněz na ceně vydražených zásob.

Institutem, který by měl být jakousi preferencí začínajících podnikatelů jsou i holandské dražby; padlo zde mnoho návrhů na to, aby holandské dražby jako takové byly zrušeny nebo nějakým způsobem upraveny. Je to opět otázka základní filozofie přístupu k zákonu. Volíme zde ze dvou problémů nebo nebezpečí. Domnívám se, že jestliže systém holandských dražeb napomáhá k tomu, aby převod vlastnictví uskutečněn byl, pak je třeba ho zachovat.

Problém obcí - navrhuje se padesátiprocentní podíl na výnosu z vydražených cen do rozpočtů obcí. Opět to bylo mnohokrát diskutováno, připomenu jenom jeden ekonomický rozměr, který mne napadá v tuto chvíli - jestliže kapitál, který slouží dražitelům k úhradě vydražené ceny pochází z určité části úvěrových zdrojů, potom si musíme uvědomit, co bychom tímto krokem udělali.

Bankovnímu kapitálu, který vchází do privatizace, bychom z 50 % přidělili rozpočtové určení. Udělali bychom vlastně totéž, jako by si obce měli možnost 50 % této částky půjčit v bance a posílily tím své rozpočtové zdroje. Jinými slovy to je jeden z rozměrů, jenž byl nazván penězi inflačními.

Národní kulturní památky. Zde se domnívám, že je to jakési nedorozumění, a to proto, že režim nakládání s objekty, které jsou předmětem památkové péče, je něco jiného, než případné vlastnictví nebo pronájem. Každý, kdo je vlastníkem nebo má nějaký hospodářský vztah k objektu památkové péče, je ze zákona povinen dodržovat všechna pravidla a povinnosti, které se k tomuto zákonu vážou.

Poslední hlavní téma je zachování předmětu činnosti. Malá privatizace měla jiné poslání, než za každou cenu udržet stávající strukturu obchodu, služeb a provozoven.

Dovolte, abych se závěrem vyjádřil, v jaké podobě je nám předkládáno usnesení pro diskusi v ústavně právních výborech a k některým bodům v něm. Zmínil jsem se o tom, že nepatřím k těm, kteří při slovech "holandské dražby" se chovají jako podrážděný býk v aréně. Mně to nepřipadá tak strašné zlo, i přesto co se v nich někdy děje. Pozitiva jsou podle mého názoru stále zjevná a u neatraktivních objektů není důvod, aby vyvolávací cena nemohla být snížena. Přesto tak jak je v § 10 navrženo usnesení ústavně právních výborů, nebudu se proti tomu nijak výrazně ohrazovat. Nicméně se domnívám, že by stálo za to, umožnit poněkud liberálnější podmínky v duchu původního znění zákona v § 13. Tam by směřoval můj pozměňovací návrh k textu usnesení.

Je to bod 4 § 14 odstavec 3. Můj pozměňovací návrh spočívá ve vypuštění odkazu "podle § 10 odstavec 1" a větu ukončit v místě, kde je v současné době středník. Věcně to znamená, že i v případě zopakovatelné dražby nemovitostí je možné snížit aukční vyvolávací cenu až o 80 %.

Druhý pozměňovací návrh se týká § 11 odstavec 2. Je to ten paragraf, který zvyšuje sílu sankcí proti tomu, kdo nezaplatí podle podmínek stanovených zákonem cenu vydražené věci. Ve druhé větě tohoto odstavce 2 § 11 je podmínka "uloží tento orgán takovému vydražiteli povinnost uhradit náklady" atd. Přestože zpravodajové navrhli tento problém upřesnit, zákony národních rad, domnívám se, že takto postavená podmínka ve federálním zákonu by příliš prejudikovala obsah právní úpravy národních rad. Proto si dovoluji navrhnout, aby bylo vypuštěno slovo "uloží" a aby bylo nahrazeno slovy "může uložit".

Poslední pozměňovací návrh se týká bodu 6 usnesení, § 15, odstavec 2. V tomto případě tlumočím pouze názor českého ministerstva pro privatizaci a doporučuji vypustit slova "v podmínkách placení a... ".

"Nedohodne-li se dražitel s vlastníkem, nebo s tím, kdo má právo s hospodařením nemovitosti o podmínkách placení a ve výši nájemného, rozhodne o těchto náležitostech příslušný orgán státní správy." Byl jsem upozorněn na to, že rozhodnutí o podmínkách placení a výši nájemného, rozhodne o těchto náležitostech příslušný orgán státní správy.

Byl jsem upozorněn na to, že rozhodnutí o podmínkách placení by nemělo ležet na bedrech státní správy, ale spíš na orgánech soudu. Můj návrh spočívá tedy ve vypuštění "v podmínkách placení".

Dovolil bych si svůj projev ukončit opakováním výzvy, která zde zazněla naposledy z úst pana poslance Fišery. Jestliže připustíme přijetí řady pozměňovacích návrhů v takovém rozsahu, počtu a objemu, jaký byl předložen, obávám se, že proces malé privatizace, ať je jakýkoliv, ohrozíme, ne-li téměř rozbijeme. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi, ďalej sa ešte prihlásil pán poslanec Fričar.

Poslanec SN J. Fričar: Pane předsedající, i když to zde několikrát zaznělo, přesto bych navrhoval, aby se neměnilo ustanovení § 15, tzn. aby se nezměnila délka pronájmu ze dvou na pět let. Já si totiž myslím, že jakýkoliv administrativní zásah do doby pronájmu pouze mění tržní podmínky daného procesu: Kdo jiný než majitel a než pronajímatel by se měli dohodnout na podmínkách, za kterých je tento pronájem, protože se jedná o prodej pronájmu, uskutečněn. Kdyby toto neprošlo, pak tedy navrhuji, aby byla umožněna reaktivita, tj. aby byl v tisku 772 zrušen článek 2 a článek 3 aby byl přečíslován.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Fričarovi. Chce ešte niekto vystúpiť? Ešte pán poslanec Peter Kučera sa chce vyjadriť k tejto problematike.

Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající, dámy a pánové, máme pozměňovací návrh k § 20. Pan poslanec Svoboda tady přednesl návrh, který se nám zdá, že je úzce vázán jenom k jednomu druhu vydražovaných jednotek. Dovolím si dát pozměňovací návrh k § 20, který by zněl:

"Odstavec 1 - čistý výnos z prodeje provozních jednotek podle tohoto zákona se odvádí ve výši 10 % na účet obecního (městského) zastupitelstva, v jehož obvodu se vydražená jednotka nachází. Zbytek částky z prodeje provozních jednotek se odvádí na zvláštní účet příslušného orgánu republiky."

Zdůvodnění pro tento návrh, myslím pro většinu z vás, nebude neznámé, protože víme, že v době projednávání tohoto zákona jsme měli více méně iluze o tom, jak bude možné hospodařit s prostředky obcí, jaké tyto prostředky budou a díky vývoji cen po lednu se obce dostaly do situace, že hospodaří více méně s polovinou prostředků, které měly k dispozici v loňském roce i v letech předcházejících, ale jejich potřebnost, řekl bych, vzrostla s množstvím úkolů, s množstvím činností, které jsou jim dnes svěřovány. Pro obce bylo by to zároveň velkým motivem, kdyby část těchto prostředků dostávaly na své konto, pro to, aby se stavěly daleko vstřícněji k otázce souhlasu se zařazováním jednotek do dražby. Hovořilo se zde o tom, dokonce padly pozměňovací návrhy, které se týkaly § 21 - že mnohdy tato blokace je skutečně způsobena tím, že obecní zastupitelstva váhají, spekulují, jestli se jim nepodaří tu či onu jednotku nějakým způsobem před privatizací uchránit, a tak si ji pro sebe zachovat.

Domnívám se, že v případě takovéhoto poměrného dílu vydraženého majetku by nedošlo k tomu, o čem zde hovořili, myslím, poslanci Štern a Kudláček, to znamená, že by se vytvářely inflační peníze, byla by to svého druhu, můžeme-li to tak říci, "půjčka". Ale "půjčka", která by byla stanovena v rozumné výši a která by byla účelně obcemi vynakládána. Protože obce jsou v situaci finančně velice svízelné a ještě delší dobu budou. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kučerovi. S technickou poznámkou sa hlási pán poslanec Novosád.

Poslanec SL K. Novosád: Já bych se chtěl jenom vyjádřit k tomu, co bylo řečeno přede mnou poslancem Petrem Kučerou. Rozpočty obcí byly valorizovány, navíc jsme obcím poskytli tak velký majetek, že je dnes srovnatelný jen s majetkem státu. Obce, pokud jsou ve finančních problémech, pokud nemohou pokrýt své rozpočty, mají jedinou cestu - privatizovat, privatizovat a privatizovat majetek, který jim byl svěřen.

Předsedající mistopředseda FS J. Stank: S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Borguľa.

Poslanec SL L. Borguľa: Škoda, že pán poslanec nepovedal, učiť sa, učiť sa, učiť sa. (Potlesk.) Chcel by som povedať, že samozrejme podporujem návrh pána poslanca Kučeru, a to i z toho dôvodu, že značná časť prevádzkových jednotiek, ktoré dnes v obciach máme, bolo vybudovaných tzv. v akcii Z i keď boli kritizované iste veľakrát, alebo bolo jednou z podmienok, že 20 - 30 % hodnoty diela museli priamo odviesť občania danej obce a preto si myslím, že by si obce zaslúžili pre ďalší rozvoj, aby táto hodnota pre ďalší rozvoj príslušných obcí sa vrátila naspäť. Preto podporujem návrh pána poslanca Kučeru.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem za priebeh rozpravy. Ďalej chce reagovať s poznámkou pán poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Chtěl bych jenom reagovat na vystoupení poslance Kučery. Domnívám se, že v současné době při převodu majetku města a obcí na obecní zastupitelstva dochází k tomu, k čemu jsme nechtěli, aby docházelo. To znamená municipální socialismus v úrovni obcí a měst. Pakliže by se ještě uskutečnilo, aby města a obce mohly používat nebo dostaly finanční prostředky, tak se tento majetek navíc utvrdí. Já se domnívám, že stávající stav naopak nutí obce, aby získávaly finanční prostředky z druhotných zdrojů jako jsou daně a doufám, že tímto podpoříte i urychlení daňové reformy.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Do rozpravy je teraz prihlásený pán poslanec Richter, prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SL M. Richter: Chtěl bych požádat kolegu Kučeru, zda by mi nemohl uvést jednu obec, která má rozpočet poloviční, než měla v loňském roce. Osobně takovou neznám. Znám situaci např. u nás ve městě, tam poklesl rozpočet z 20 miliónů na 16 miliónů, čili zdaleka to není polovina. Dále hovořil o půjčce, podle mne by to nebyla půjčka, byl by to dar, dokonce nenávratný. Komu by to ta obec vracela? Nevím. A také zde často zazníval jako názor termín spekulace - podvod. Myslím, že bychom měli tyto pojmy rozlišovat, v tržní ekonomice není spekulace nic přístojného. Špatný je podvod, víte-li o nějakém, požádejte orgány činné v trestním řízení, aby zasáhly. Ale spekulace, to je normální činnost v tržní ekonomice.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Richterovi, o slovo sa prihlásil poslanec Kučera.

Poslanec SL P. Kučera: Myslím, že nemá cenu tuto debatu zde rozvíjet, jenom má repliku. Při faktickém srovnání možností vychází většině obcí, že mají k dispozici vlastně polovinu prostředků než měly loni, což souvisí s tím, že se výrazně zvedly ceny těch služeb, které platí, popř. výdaje, které jsou spojeny s provozováním jejich místního hospodářství. A co se týká obratu nebo pojmu "půjčka", ten jsem použil v odkazu na své předřečníky, protože někdo takto případné finanční prostředky uvolňované obcím z fondu národního jmění nazval. Přidržel jsem se pojmu "půjčka", i když samozřejmě vím, že je to pojem pouze velice přibližný. Takže není to tak, že bych se domníval, že "půjčka" 10 % z fondu národního jmění je jiného charakteru, nežli faktický dar. Je to část prostředků, která je nenávratně obci dána.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, chtěl jsem jenom reagovat na před-předřečníka a upozornit, že index inflace v celoročním srovnání, tedy červen proti červnu, činí 1,73, to znamená, že inflace je 73 %. Jestliže tento index použiji jako defilátor, a aplikuji ten případ, který můj kolega uváděl, pak ze 16 nominálních miliónů se stane zhruba 9 miliónů reálných, a tedy dojde ke snížení o oněch 50 %. Omlouvám se, že uvádím tuto ekonomickou abecedu.