Dovolte tedy, abychom přistoupili k projednávání
uvedeného návrhu zákona, tedy novelizace
a doplnění. Požádal bych nyní
poslance Jaroslava Jurečku, aby návrh odůvodnil.
Poslanec SL J. Jurečka: Pane předsedající,
dámy a pánové, s postupujícím
procesem malé privatizace se nakupila řada zkušeností,
ale i problémů. Dovolte mi, abych své vystoupení
začal několika statistickými údaji.
Chtěl bych vás stručně seznámit
v několika číslech se stavem malé
privatizace v České republice a v Slovenské
republice ke dni 12. 7. Ve Slovenské republice k tomuto
datu byl počet vydražených provozních
jednotek 2 614. Vyvolávací cena, se kterou tyto
jednotky vstupovaly do dražby, byla 1,1 miliarda a vydražená
cena 1 miliarda 363 miliónů, čili 123 %.
Holandských dražeb z tohoto počtu bylo 465,
takže zhruba kolem 17 %. V poslední době počet
holandských dražeb na Slovensku roste a zajímavý
je také ten fakt, že v 465 holandských dražbách
byla vyvolávací cena 545 miliónů a
poklesla na realizovanou cenu 282 miliónů, čili
na 52 %.
V prvním kole se ve Slovenské republice vydražilo
2 470 jednotek a ty jednotky, které byly vydraženy
jen do nájmu, nikoli do vlastnictví, činily
zhruba 65 %; přesný počet je 1 671. Ve Slovenské
republice je dále do dražeb připraveno zhruba
6 000 jednotek.
K témuž dni v České republice byl počet
vydražených jednotek 6 103 s vyvolávací
cenou 2,9 miliard korun, vydraženou cenou 4,6 miliardy, takže
zhruba 155 %.
Holandských dražeb bylo realizováno 730, což
je 12 %. Jednotek, které se dražily jen do nájmu,
bylo 4 805, tedy asi 80 %.
Považoval jsem za vhodné začít své
vystoupení touto statistikou, která v některých
případech může posílit moji argumentaci
nebo argumentaci mých kolegů, a některou
připravenou argumentaci může vyvrátit.
Domnívám se, že privatizace je provázena
řadou problémů, ale současně
jsme svědky toho, že okresní privatizační
komise proces zvládají a privatizace se velice rychle
rozbíhá jak v České republice, tak
i ve Slovenské republice. Je zde řada brzd, které
musíme považovat za objektivní. Myslím,
že i nadále musíme trvat na důsledném
postupu ministerstev pro privatizaci při pečlivém
posouzení majetkoprávnich vztahů k provozním
jednotkám. To je problém schvalovaných karet.
Jsme svědky snahy některých podniků
protahovat úkony, které s privatizací souvisejí:
nepřesnosti a průtahy při vyplňování
karet, existují mnohé signály o zatěžování
dražených jednotek neprodejnými zásobami
atd.
Na druhé straně dochází k ovlivňování
průběhu dražeb, ať již tichými
dohodami, které směřují k holandským
aukcím, ať už neúměrnou licitací
a zvyšováním vyvolávací ceny
s pozdějším spekulativním vzdáním
se jednotek i za cenu ztráty složené dražební
jistoty.
Mám dojem, že pro řešení či
odstranění většiny těchto problémů
dává zákon č. 427 spolu s příslušnými
republikovými zákony dostatečný prostor.
Kromě toho i v tisku proběhly informace o aktivitě
orgánů činných v trestním řízení,
které směřují k postihu právě
mafiánských spekulací. Nicméně
se domnívám, že toto shromáždění
je povinno reagovat na ty skutečnosti, ten průběh
a ty problémy, které odstranit může
a musí, aniž by však v zásadě zasahoval
do celé filozofie zákona.
Jestliže dnes projednáváme novelu zákona
o malé privatizaci, je to proto, že chceme přispět
ke zlepšení techniky dražeb, že chceme vytvořit
lepší podmínky pro vydražitele, aniž
v zásadě budeme zasahovat do výkonu vlastnických
práv. Takové byly motivy navrhovatelů, když
připravovali v dubnu úpravy, které jsou obsahem
tisku 752.
Náš návrh obsahuje úpravy techniky dražeb
při stanovení tříminutového
intervalu. Mezi druhým podáním a příklepem
tohoto zákona č. 427/1990 Sb., jsme chtěli
dát čas na seriózní rozvážení
případné zvýšení nabídky.
Zkušenost ukazuje, že zájemci o dražby přistupují
k dražbám připraveni, se znalostí dražených
provozních jednotek a tříminutový
interval velmi negativně ovlivňuje rytmus dražby
a snižuje koncentraci účastníků.
Další bod úpravy spočívá
v tom, že v zájmu zvýšení podnikatelské
jistoty navrhujeme prodloužení dvouleté povinné
doby nájmu na 5 let. Vzpomínáte si na debatu,
kterou jsme absolvovali při schvalování zákona
na podzim loňského roku? Byli jsme vedeni kompromisem:
Snahou dát podnikatelskou jistotu a napomoci začínajícím
soukromým subjektům a na druhé straně
nezasahovat do výkonu vlastnických práv.
Zkušenosti, cena atd. ukazují, že bychom učinili
velmi dobře, když bychom tuto dvouletou dobu prodloužili
na pět let.
Posledním bodem, který navrhovala skupina poslanců,
bylo v podstatě odstranění opomenutí
nás všech. Totiž při možnosti prodeje
bez veřejné dražby jednotky v tzv. ekonomickém
pronájmu jsme chtěli podpořit průkopníky
podnikatelství, kteří už měli
ekonomický pronájem k jednotkám, a to ke
dni 1. říjnu 1990.
Navrhujeme zpřesnění, aby to byli ti, kteří
měli ekonomický pronájem k 1. říjnu
1990 a jejichž najímací vztah trvá i
v době podání žádosti o možnost
koupě mimo dražbu.
Od dubna, kdy jsme tento návrh připravovali a posléze
odevzdali, dražeb přibylo, nakupila se řada
dalších zkušeností. Ty se objevily i v
diskusích nad naším návrhem, a to jak
ve výboru hospodářském, výboru
pro plán a rozpočet a zejména ve výboru
ústavně právním. Některé
zkušenosti našly své vyjádření
v návrhu ústavně právních výborů,
který máte před sebou. Dovolte mi, abych
se k některým okolnostem velmi stručně
vyjádřil.
Řekl jsem už úvodem, že náš
cíl a naší povinností je reagovat v
nezbytné míře na zkušenosti, které
všichni vnímáme. Ale musíme si přitom
uvědomit, co jsme schopni a povinni spravit - dá-li
se tak říci - zákonem a co je otázkou
dalších předpisů nebo konání
orgánů činných v trestním řízení.
Rozšiřovat zásadně novelu a rozvést
diskusi o celkové filozofii zákona bych považoval
za velmi nešťastné, protože o výsledku,
o tvaru zákona mám potom velké pochybnosti.
V § 10 ústavně právní výbory
navrhují úpravu režimu holandských dražeb.
Je to věc velmi citlivá a sám jsem uvedl
ve statistice, jaký byl počet holandských
dražeb v České republice a jaký ve Slovenské
republice a o jaký objem prostředků se jedná.
Na jedné straně cítíme - a jsme informováni
jako poslanci - že v holandských dražbách
není vše v pořádku, že dochází
k tichým dohodám u výrazně pojmenované
skupiny lidí. Na druhé straně zamezením
holandských dražeb zbrzdíme proces malé
privatizace zejména v menších městech.
Úprava v § 11 ústavně právních
výborů je úpravou, která má
sankcionovat tzv. fantomy dražeb, tj. ty, kteří
draží jednotky a pak je ze spekulativních důvodů
vracejí. Máme informace, v tisku probíhají
některé odstrašující a alarmující
případy. Zase je to úprava, která
na jedné straně částečně,
ale částečně, zamezí určitým
spekulacím, na druhé straně může
vytvořit jakousi nejistotu nebo tlak na případné
seriózní zájemce s obavou, že bude sankcionován,
když nesplní platbu o den atd. Je to problém
komplikovaný, ale k tomuto problému, stejně
jako k předchozímu, mi dovolte říci,
že i sebelépe konstruovaný zákon spekulacím
nezabrání.
Další úpravy, které jsou v textu ústavně
právních výborů, v § 13 souvisejí
s holandskými dražbami. Poslední úprava
na rozdíl od našeho původního návrhu
zamezuje naprosto explicitně retroaktivitu v prodloužení
z dvou na pět let. Byli jsem si vědomi určité,
chcete-li, nečistoty, když jsme ji navrhovali, ale
měli jsme pocit, že pro držitele vydražených
provozních jednotek by to bylo spravedlivé.
Byl bych rád, kdybychom navrženou novelu schválili
a přispěli tak ke zlepšení průběhu
malé privatizace, byl bych moc rád, kdyby výsledkem
našeho jednání byla novela opravdu potřebná
a funkční. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Konstatuji, že
návrhy projednaly výbory hospodářské,
výbory pro plán a rozpočet a výbory
ústavně právní obou sněmoven.
Prosím nyní sněmovní zpravodaje výborů,
nejprve Sněmovny národů - pana poslance M.
Farkaše, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Farkaš: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
iniciatívna skupina poslancov spracovala návrh zákona,
ktorým sa mení a dopľňa zákon
č. 427/19890 Zb., o prevodoch vlastníctva štátu
k niektorým veciam na iné právnické,
alebo fyzické osoby, v znení zákona č.
541/1990 Zb. Uvedený návrh zákona prejednali
s pripomienkami a odporučili Federálnemu zhromaždeniu
prijať výbory Českej národnej rady,
a to výbor ústavnoprávny, a výbor
národohospodársky, výbory pre plán
a rozpočet, výbory hospodárske a ústavnoprávne
Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia. Na žiadosť predsedu Federálneho
zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, podľa § 39 odstavec 1 zákona o rokovacom
poriadku Federálneho zhromaždenia, predmetný
návrh zákona prejednala vláda Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky na svojej schôdzi
dňa 11. júla 1991. Pretože však stanovisko
bolo Federálnemu zhromaždeniu zaslané až
16. júla 1991, gestorské výbory, výbory
ústavnoprávne, nemali možnosť pripomienky
vlády prejednať. Vláda však súhlasí
s návrhom zákona a má tieto pripomienky.
S ohľadom na novelizáciu zákona č. 427/1990
Zb., vykonanú zákonom č. 541/1990, odporučuje
upresniť v tomto smere názov zákona. Táto
pripomienka, i keď sme nemali túto pripomienku, bola
prijatá, pretože je to legislatívnotechnická
záležitosť. V druhom bode v závere článku
1 odstavec 3 odporúčame nahradiť termín
"všeobecne platných predpisov" termínom
"právnych predpisov". V § 15 odstavec 2
uznesenia ústavnoprávnych výborov, a to na
konci tohto odstavca, formulácia znie: "všeobecne
záväzných právnych predpisov".
Ďalší návrh vlády je navrhované
predĺženie lehoty núteného nájmu
pozostávajúcich dvoch rokov, ktoré boli predĺžené
na päť rokov iniciatívnou skupinou poslancov
- vláda tu navrhuje 10 rokov. Tento návrh sme ani
nemali, ani o tejto dobe ústavnoprávny výbor
nejednal.
Vo štvrtom a poslednom bode navrhuje vláda v článku
2 ustanovenia článku 1 a bod 4, aby sa vymenil,
pretože tam je technická chyba. Táto úprava
vlastne nenastala, pretože sa to riešilo iným
spôsobom v tomto článku.
Stanovisko Slovenskej národnej rady nám doporučené
neboli. Zástupca slovenského ministerstva pre privatizáciu,
prítomný na jednání ústavnoprávnych
výborov, zákon však podporil.
Návrh zákona, ako ho skupina poslancov spracovala,
riešil tento okruh problémov: interval medzi prvým
podaním a priklepnutím predĺženie povinnej
doby nájmu z dvoch na päť rokov, podmienky platenia
a výška nájmu a v prípade, keď
sa vydražiteľ s vlastníkom, či oprávnenou
osobou, ktorá má právo s nemovitosťou
hospodáriť, nedohodli, nepresnosti dikcie v §
16 proti zámeru, ktorý mal riešiť.
Nad rámec návrhu zákona výbory ústavnoprávne
Snemovne ľudu a Snemovne národov odporúčajú
v návrhu uznesenia verejnosťou negatívne prijímané
takzvané holandské dražby riešiť
kompromisným spôsobom, a to v § 10 odstavec
1 a odstavec 2 a v § 13 odstavec 3. Vzhľadom k tomu,
že dochádza v niektorých prípadoch k
mareniu účelu dražby, navrhujú ústavnoprávne
výbory nové znenie § 11 odstavec 2, tak ako
je to uvedené v návrhu uznesenia (tlač 772).
Hospodárske výbory odporučili článok
2 návrhu zákona vypustiť. Táto ich pripomienka
je vecne vzatá v úvahu, je však vyjadrená
explicitne novo formulovaným článkom 2.
Na záver si vás dovolím poprosiť, aby
ste si opravili tlačové chyby či nepresnoti
v návrhu uznesenia vyborov ústavnoprávnych
(tlač 772), a to vo všetkých bodoch:
- na strane 3 § 11 odstavec 2 je pokačovanie "znie".
To si škrtnite a namiesto toho si dopíšte "prvá
veta sa nahradzuje takto": "Pretože následuje
pokračovnaie tohto odstavca". Týmto návrhom
by sa tomu zabránilo a bol by vypustený zostávajúci
text.
- na strane 4 si v článku za slovo "nájmu"
doplňte do zátvorky "§ 15" a za
slovo "na" si doplňte "dobu". Pokračujte
text "päť rokov".
Dovoľte mi, ako spoločnému spravodajcovi Snemovne
národov, aby som vám predložený návrh
zákona č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva
štátu k niektorým veciam na iné právnické
alebo fyzické osoby v znení zákona č.
541/1991 Zb., odporučil prijať. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji zpravodaji poslanci Mariánu Farkašovi
za jeho zpravodajskou zprávu. Nyní prosím
ze Sněmovny lidu pana poslance Tomáše Kopřivu,
aby se ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
T. Kopřiva: Pane předsedající, kolegyně
a kolegové, jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu se připojuji ke zpravodajské
zprávě kolegy Farkaše a doplňuji jeho
zprávu o přehled námětů z výborů
Federálního shromáždění
a České národní rady, které
výbory ústavně právní nezahrnuly
do doporučení výborů ústavně
právních (tisk 772).
Návrh zákona projednala Česká národní
rada, výbory hospodářské, výbory
pro plán a rozpočet a ústavně právní
a vznesly tyto připomínky.
Výbor pro plán a rozpočet navrhoval zkrácení
doby pouze na jednu minutu, výbor hospodářský
zkrácení na třicet sekund.