Chlap, ktorý sa pasuje za antiboľševika, nám
to takto hovorí. To všetko tu už bolo. Štyridsať
rokov nám tu ktosi kázal o výhodách
všetkého spoločného, o tom, že
spoločnosť a najskôr spoločnosť,
musí byť spojená a až potom jednotlivec.
Známe Stalinovo heslo: "Bohatý štát,
chudobní jednotlivci." To je ale predsa naopak. "Spokojní
jednotlivci vytvárajú spokojnú obec, obec
región a spokojné regióny spokojnú
republiku, spokojné republiky, spokojnú Európu
a svet."
Vidíme na príklade Juhoslávie, čo
spôsobuje nespokojnosť. My sme v tomto parlamente rozhodli,
nevyjadriť sa k otázke Juhoslávie. Možno,
že keby sme sa pýtali občanov, mali by na to
iný názor. Povedali by možno: "Však
ste sa vyjadrili k Litve, vyjadrite sa aj k Juhoslávii."
Ja tvrdím, že k otázke Juhoslávie sme
sa nevyjadrili kvôli spodobňovaniu. To je tak, to
spodobňovanie, že inak sa píše a inak
sa hovorí. Napríklad slovo "chlieb" hovorí
sa "p" a píše sa "b". Neplatí
ale v prípade Litva - Sovietsky zväz, tiež sa
to nedá s ničím spodobniť. Jeden je
malý, druhý veľký. Keď sa povie
Slovinsko, dá sa to spodobniť Slovensko, a potom sa
dá spodobniť i Srbsko.
Nie celkom rozumiem niektorým rečníkom, ktorí
používajú termín "vystúpiť
z federácie". To platí v prípade Juhoslávie
alebo ktorejkoľvek viacrepublikovej federácie. Keď
vystúpi Slovinsko, zostane federácia, zostane Juhoslávia.
Ale keď odmietne byť vo federácii Slovensko,
nezostane federácia, nezostane Česká a Slovenská
Federatívna Republika.
Ktosi tu povedal, že voliči nie sú hlupáci,
za ktorých sa môže kde-kto skrývať.
S tým plne súhlasím. Voliči, občania,
sú však dezinformovaní. S dezinformáciami
sa v tejto republike pracuje tak, ako sa to niektorým pánom,
alebo súdruhom - bývalým - hodí. Voliči
naozaj nie sú hlúpi. Už vedia, kto bol v Štátnej
bezpečnosti, ale nevedia, kto bol v KGB a v CIA. Je treba
im to povedať. Občania na Slovensku už vedia,
pred kým kľačalo 30 000 ľudí pri
jednaní o jazykovom zákone. Občania sledujú
i to, že keď 135 Indiánov protestuje pred Bielym
domom, informujú o tom až v Českej a Slovenskej
Federatívnej Republike. Ale keď sa pod petíciou
u nás na Slovensku podpíše 500 000 občanov,
nie sú správne informovaní občania
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky ani za
riekou Moravou.
Tiež by som sa chcel vyjadriť k tomu, čo povedal
pán podpredseda vlády Rychetský vo včerajšej
televízii, kde zklamal.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pane poslanče, jsem povinen vám upozornit, že
nehovoříte k věci. Je mně líto.
Poslanec SN J. Moric: Keď hovoril pán poslanec Kroupa,
keď hovoril o Demokritovi, hovoril k veci, ja sa chcem vyjadriť
k tomu, čo povedal pán podpredseda vlády
Rychetský k referendu včera v televízii,
pán predseda, ak by ste dovolili.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já vás musím upozornit, že je to mou
povinností, upozornit vás, abyste mluvil k věci,
jinak mám právo vám odejmout slovo. Řiďte
se podle mého upozornění.
Poslanec SN J. Moric: Chcel by som sa opýtať pána
podpredsedu Rychetského, mám magnetofonový
záznam z vašej reči, môžem ho predviesť,
povedali ste, že Slovenská národná strana
nepovažuje za možné rozhodnúť o tejto
veci, o veci štátoprávneho usporiadania, referendom.
To nie je pravda, pán podpredseda. Zástupkyňa
Slovenskej národnej strany v tomto parlamente hovorila,
že sme pre referendum, ale nie pre tento predložený
zákon.
Na základe toho dávam pozmeňovacie návrhy,
vidíte, že idem k veci, pán predsedajúci.
(Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já vám děkuji.) I ja vám.
V článku 1 odstavec 2 návrhu ústavnoprávnych
výborov navrhujem, aby namiesto "o návrhu na
vystúpenie Českej republiky alebo Slovenskej republiky
z Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa
zrohodne referendom", bol takýto odstavec:
"O návrhu na vytvorenie samostatnej Českej
republiky alebo Slovenskej republiky je možné rozhodnúť
len referendom." To je k tomu, čo som povedal, že
z dvojfederatívneho štátu sa nedá vystúpiť.
K článku 3 odstavec 2, navrhujem ešte vetu:
"Návrh Českej národnej rady, alebo Slovenskej
národnej rady je podmienený tým, že
o to požiada overiteľným spôsobom najmenej
400 000 voličov v Českej republike, alebo 200 000
voličov v Slovenskej republike.
K článku 5 odstavec 3 navrhujem odstavec 3 zmeniť
takto: "Majetok riadený Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou a štátne finančné
aktíva a pasíva atď., atď." sa delia
medzi Českú a Slovenskú republiku nie v zásade
v pomere podľa počtu obyvateľov, ale zásadne
podľa počtu obyvateľov. Keby to neprešlo,
tak bez toho "zásadne" sa delí medzi Českú
a Slovenskú republiku v pomere podľa počtu
obyvateľov. Nemusí tam byť ani "zásadne",
ani "v zásade".
Ďakujem, že ste ma vypočuli.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také já vám děkuji. O slovo se jestě
přihlásil pan místopředseda Jičínský.
Prosím. Jestli dovolíte, kolega Rašev má
ještě jednu technickou poznámku.
Poslanec SN P. Rašev: Je to skôr faktická poznámka
na adresu môjho predrečníka. Pán kolega,
ja tu môžem hrdo prehlásiť, že som
též Slovák a i tak sa v tomto štáte
necítim ako "béčko". Prosím
vás pekne, nerozširujme svoje osobné pocity
na celý národ. Ďakujem. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ten dialog by mohl být velmi zajímavý. Poslanec
Moric tvrdošíjně drží obě
ruce nahoře. Bude to krátké, pane poslanče.
Poslanec SN J. Moric: Päť slov. Pán kolega Rašev,
ja som strašne rád, že ste povedali, že
ste "téžslovák".
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Bude teď hovořit místopředseda profesor
Jičínský.
První místopředseda FS Z. Jičinský:
Do těchto sporů, vážení kolegové,
vážené kolegyně, nehodlám zasahovat,
jen bych chtěl říci pár slov k projednávanému
návrhu ústavního zákona o referendu.
Myslím, že tady zaznívají některé
argumenty, které je třeba posuzovat konkrétněji,
protože žádná ústava se nedělá
jako abstraktní teoretický model. V rámci
politické sféry, kde argumenty pro to či
ono řešení mají protiargumenty, neexistují
žádná ideální řešení,
neexistuje žádná ideální zastupitelská
demokracie, neexistuje žádná ideální
přímá demokracie. V každé realitě,
v každé ústavě, která se uplatňuje,
jsou různé instituty, které i z toho hlediska
můžeme někdy považovat za nekonsistentní,
ale jsou užity právě proto, že slouží
k řešení určitých konkrétních
praktických situací.
Chápu, že problematika referenda je příležitostí
k tomu, aby se tu projevily výrazně určité
politické postoje těch či oněch stran
či těch či oněch politických
představitelů, ale v této věci bychom
skutečně měli mít na zřeteli
především zájmy obecnější,
zájmy státu. Těmi zájmy státu
jsou zájmy České a Slovenské Federativní
Republiky i zájmy České a zájmy Slovenské
republiky.
Snažme se tedy při posuzování návrhů
dohodnout se na tom, co je v rámci toho, co jsem teď
právě uváděl, v zájmu státu,
který potřebuje určitý ústavní
institut, který až dosud chybí.
Já také nejsem žádný velký
stoupenec referenda. Nedoporučoval bych je k častému
používání, ale skutečnost nám
myslím přesvědčivě prokazuje,
že tento ústavní institut je potřeba,
že nám chybí a že bychom jej měli
do našeho ústavního řádu doplnit.
Nemyslím, že je vhodné omezit referendum jenom
na jednu otázku.
Proč jsou takové námitky proti tomu, aby
státoprávní otázky nebo určité
ústavní zákony mohly být předloženy
v referendu. Proč se to tak zásadně odmítá?
Ústavy jednotlivých spolkových zemí
v SRN byly po schválení příslušnými
zemskými parlamenty předloženy k lidovému
hlasování a teprve, jestliže při lidovém
hlasování byly schváleny, teprve tím
nabyly účinnosti. Stejně tomu tak bylo v
případě francouzské ústavy.
Proč odmítat pro naši skutečnost, která
má politickou sféru ještě značně
roztříštěnou, kde ty či ony politické
strany se přou, zda jsou více nebo méně
reprezentativní, kde politické strany, které
nejsou v parlamentu zastoupeny, nám vytýkají,
že my nejsme už pravými reprezentanty voličů,
protože vůle voličů se mezitím
změnila, že to je nezbytná podmínka
pro to, abych pro tento ústavní zákon hlasoval.
Já třeba budu ochoten hlasovat i pro minimální
referendum, pro minimální variantu tohoto ústavního
zákona, protože považuji tento ústavní
institut za důležitý. Ale neměli bychom
předem vylučovat určité věci
z řešení jen proto, že nám nespadají
do našich teoretických schémat, která
jsme si vytvořili. Měli bychom se skutečně
snažit jisté věci posuzovat s maximální
věcností, která je v zájmu nás
všech bez ohledu na to, jestli jsme občany České
republiky nebo Slovenské republiky. Jestli patříme
k té či oné národnosti, národu,
protože naše budoucnost je naší spojenou
budoucností bez ohledu na to, jaké bude státní
uspořádání, protože patříme
do centra Evropy a toto centrum Evropy potřebuje mírové
uspořádání, mírový vývoj.
Jinak naše budoucnost nebude dobrá a nebude dobrá
ani budoucnost našich dětí. Čili hovoříme-li
tady i o problematice jugoslávské, snažme se
tu jugoslávskou problematiku chápat komplexně,
nevytrhovat jen určité jevy z jugoslávského
vývoje jako něco, čeho se chceme dovolávat,
protože je tam skutečně velmi mnoho neznámých,
nejasných a také velmi nebezpečných
jevů. Myslím, že i to by mělo být
poučením, že určitým nebezpečným
tendencím by bylo dobře v zájmu našeho
vývoje se vyhnout. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji místopředsedovi Jičínskému.
Táži se ještě jednou vzhledem k tomu,
že žádná písemná přihláška
není. Vidím, že se hlásí kolega
Mandler. Prosím.
Poslanec SL E. Mandler: Mám jen tuto skromnou technickou
poznámku. Tady jsme byli svědky dosti rozhořčené
diskuse. Myslím, že obě strany měly
možnost všechno říci. Je zřejmé
asi, na které straně spíš jsou moje
sympatie, když jsem tady z Prahy, ale s jednou vyjímkou.
Myslím, že komentování, popřípadě
snaha po zesměšnění ze strany předsedajícího
na kohokoliv adresu, i když je to můj odpůrce,
není správné. Nemohu s tím souhlasit
proto, protože to může postihnout zítra
také mne, a mne už to také několikrát
postihlo. Proto v tomto případě jsem, pane
předsedající, na straně svých
odpůrců. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Byla to slova velmi rozumná, já vám za ně
děkuji, pane kolego. Budu se jimi řídit.
Ještě se hlásí do rozpravy poslanec
Šimko.
Poslanec SL I. Šimko: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené dámy, vážení
páni, hovorí sa tu o istej súvislosti, ba
i o možnej podmienenosti v hlasovaní poslancov našeho
Kresťansko-demokratického hnutia o návrhu ústavného
zákona o referende, s hlasovaním o inom návrhu
zákona. Chcel by som k tomu zaujať toto stanovisko.
Poslanci našeho hnutia nevidia takúto súvislosť.
Nevidia žiadnu súvislosť medzi hlasovaním
o návrhu zákona o referende a budú o tomto
návrhu zákona hlasovať tak, ako vo svojom stanovisku
za náš klub, povedal pán doktor Vosček.
A budú podporovať za tie pozmeňujúce
návrhy, ktoré budú považovať za
vhodné. Podľa toho sa postavíme i k výslednému
návrhu ústavného zákona. Ďakujem.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Též děkuji, ještě se hlásí
pan poslanec Kapusta.
Poslanec SL M. Kapusta: Vážený pán predsedajúci,
chcel by som len povedať niekoľko slov k tomu, čo
povedal náš zástupca klubu pán poslanec
Šimko. Ja sa plne neztotožňujem s jeho prehlásením,
pretože ja sám mám niekoľko informácií
o tom, že takéto kroky voči niektorým
poslancom Kresťansko-demokratického hnutia boli učinené.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, ještě se táži - poslanec
Šimko chce zřejmě replikovat krátce,
po něm vystoupí poslanec Mornár.
Poslanec SL I. Šimko: Keď už si takto vymieňame
poznatky pred celým plénom, myslím, že
nie si viazaný, resp. že sa necítiš byť
viazaný pri hlasovaní o tomto zákone nejakým
iným hlasovaním. Je to dúfam tak?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, poslanec Mornár.
Poslanec SL P. Mornár: Vážený
pán predseda, vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, nedá mi, aby som nepovedal pár
slov k tomu, čo tu zaznelo. Najskôr sa chcem obrátiť
na pána poslanca Mandlera a poďakovať mu. Pán
poslanec Mandler, ja vám skutočne ďakujem za
džentelmanský postoj, ktorý ste zaujali. Je
to skutočne postoj hodný chlapa a politika. Ďakujem
vám. To je prvá vec.