V tomto smyslu náš klub je za ten návrh, jak
vyšel z ústavně právních výborů,
ale to neznamená, že jsme pro něj dogmaticky,
protože v názorech ostatních se objevila řada
momentů, které, aniž by rušily smysl a
jádro referenda, je určitým způsobem
zlepšují a zdokonalují. V tomto smyslu, aniž
podkládáme další zlepšovací
návrhy, zdůrazňujeme, že jsme pro tento
návrh s tím, že zůstáváme
otevření všemu pozitivnímu, co ho zlepšuje.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Šamalíkovi, dále je
do rozpravy přihlášen Petr Burian, přiděluji
mu slovo. Připraví se pan poslanec Michal Benčík.
Poslanec SN P. Burian: Pane předsedající,
dámy a pánové, referendum je základním
nástrojem demokracie. Slouží k vyjádření
postojů občanů, voličů k řešení
daného problému. Institut referenda se v demokratických
státech uplatňuje často různě.
Referendum je natolik podstatným institutem, že je
nutné jeho právní úpravu provést
ve formě odpovídající všemi možnými
variantami vývoje. Předložený návrh
je chybný už ze samé své podstaty. Ponechává
veškerou svou pravomoc k vyhlášení referenda
jen výkonné a zákonodárné moci
a úplně přitom ignoruje nositele moci v demokracii,
kterými jsou už z podstaty tohoto slova občané,
voliči. Chybí zde totiž ustanovení o
povinnosti vypsat referendum vždy, když o to požádá
daný počet voličů. Tím bude
naplněna podstata institutu referenda.
Další vážnou závadou je článek
8. Právo na sebeurčení národů
Československa by mělo být zakotveno v Ústavě
Československa, která není bohužel známa
ani v obrysech. Tento text k článku 8 je nadbytečný
a v případě jeho přijetí by
bylo nutné vyjmenovat i všechny další
otázky, pro něž by řešení
referendem přicházelo v úvahu.
Z výše uvedeného navrhuji vypustit článek
8 a nahradit ho tímto textem: "Prezident je povinen
vyhlásit referendum, požádá-li o to
prokazatelně alespoň 300 000 občanů.
" Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Burianovi, teď má slovo poslanec
Benčík, přihlášen dále
je poslanec Tichý.
Poslanec SL M. Benčík: Vážený
pán predsedajúci, vážení poslanci,
vážené poslankyne, hlavne v súvislosti
s prípravou federálnej a národných
ústav, ale aj so vznikajúcim napätím
v spolužití našich národov stále
viac pociťujeme absenciu ústavného inštitútu
referenda. Pritom referendum chápeme, ako to bolo povedané,
ako inštitút priamej demokracie, ktorým by
bolo možné zistiť skutočnú vôľu
občanov pri riešení najdôležitejších
otázok, ktoré sa týkajú základných
otázok a nezadateľných práv. Pripájam
sa a podporujem tie názory, aby inštitút bol
komplexne upravený v nových ústavách.
Teraz však príprava a schválenie takejto komplexnej
úpravy je málo pravdepodobná. Veľmi
by sme to privítali, ale zrejme to nie je reálne.
Skutočne však chápeme obavy občanov
a predstaviteľov väčšiny politickych strán,
hnutí a občianskych združení, za situácie,
že menšinové stanovisko môže za určitých
vnútorných a medzinárodných podmienok
vyvolat takúto krízu, ktorú nebudú
ústavně orgány schopné samy riešiť.
Pre takýto prípad je zejme možné počítať
s prijatím ústavného zákona obsahovo
a časovo obmedzeného - a ja by som povedal ešte
účelového - zameraného výlučne
k jednému cieľu. K zisteniu, či občania
Českej republiky a Slovenskej republiky chcú naďalej
zotrvať v Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike. Zrejme tento zmysel mal aj pôvodný návrh
predložený pánom prezidentom, ktorý
však bol koncipovaný širšie.
Tento pôvodný návrh predpokladal možnosť
rozhodovať v referende o dôležitejších
vnútropolitických a medzinárodných
otázkach, v menšom rozsahu zakotvoval ingerenciu zákonodarných
orgánov a zrejme aj preto výbory Snemovne ľudu
a Snemovne národov pozmenili pôvodný návrh,
ktorý je obsiahnutý v spoločnej správe
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
767).
Dovoľte, aby som sa trochu kriticky vyjadril o technológii
schvaľovacieho postupu tohto zložitého a pritom
potrebného inštitútu. Viete, že návrh
je v parlamente viac ako polroka a ústavnoprávne
výbory v marci t.r. odmietli tento pôvodný
návrh. Odmietli ho z dôvodov obsahových a
ja ako člen ústavnoprávneho výboru
Snemovne ľudu kategoricky odmietam tvrdenie poslanca Mlynárika
o tom, že ústavnoprávne výbory sabotovali
tento návrh.
Len po politickom jednaní ústavnoprávne výbory
svoje zamietavé stanovisko z marca zmenili a schválili
predložený návrh. Myslím preto, že
zložitosť predlohy a význam by si zaslúžil
rozhodne starostlivejší postup. Zrejme potom i tento
proces prispel k tomu, že spoločná správa
obsahuje niektoré formulácie, s ktorými je
možné ťažko súhlasiť, a preto
skupina poslancov Komunistickej strany Čiech a Moravy a
Strany demokratickej ľavice vo Federálnom zhromaždení
predložila súbor pozmeňujúcich návrhov
k predloženému návrhu ústavného
zákona o referende.
Koncepcia pozmeňovacích návrhov skupiny poslancov
k ústavnému zákonu - chcem uviesť, že
vychádza výlučne z platného ústavného
práva - ktoré priznáva českému
a slovenskému národu nezadateľné právo
na sebaurčenie až do oddelenia. A čo je tiež
dôležité a chcel by som podtrhnúť,
že nepreindikuje budúcu právnu úpravu
referenda v nových ústavách.
Prosím, aby spravodajcovia považovali za súčasť
môjho vystúpenia písomne predložené
pozmeňujúce návrhy, predložené
skupinou poslancov (tlač 773). Naše pozmeňujúce
návrhy nemajú kategorickú a už vôbec
nie konfrontačnú povahu. To znamená, že
nevychádzame zo zásady všetko, alebo nič.
Celú predlohu sme vypracovali a predložili poslancom
len preto, aby vynikli niektoré nedostatky spoločnej
správy ústavnoprávnych výborov.
Dovoľte mi však poukázať na tie časti,
ktoré by sa podľa názorov klubu poslancov mali
akceptovať. Predovšetkým sa zdá byť
logické, aby sa zmenil názov zákona. Nejedná
se o komplexný zákon o referende, ale ide o konkrétnu
záležitosť, to znamená, že by názov
mal znieť: "Ústavný zákon o referende
o zotrvaní Českej republiky a Slovenskej republiky
v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike. "
Po druhé: článok 1 odstavec 1 pozmeniť
a jednoznačnejšie vymedziť v článku
1 predmet referenda. I predo mnou niektorí hovorili, že
"základné otázky štátoprávneho
usporiadania" je vágny výraz a pochopiteľne
z toho dôvodu i Česká národná
rada a Slovenská národná rada túto
skutočnosť namietala.
Po tretie: zdôrazňujeme základnú iniciatívu
zákonodarných orgánov republík. Pre
prípad, že by mala zostať zákonodarná
iniciatíva Federálneho zhromaždenia, tak podmieňujeme
predchádzajúci súhlas Českej národnej
rady a Slovenskej národnej rady.
Po štvrté: navrhujeme zakotviť iniciatívu
občanov - aj o tom predrečníci hovorili.
Pritom netrváme na tom, že by to muselo byť,
ako je v našom návrhu obsiahnuté, 20 %, zrejme
by sa mohlo uvažovať o 10 % oprávnených
voličov, pretože je to obvyklé v konsolidovaných
demokratických štátoch.
Po piate: vychádzajúc z výslovnej účelovosti
a dočasnosti tohto zákona, považujeme za vhodné,
zakotviť dočasnosť účinnosti.
Po šieste: v záujme toho, aby problematika spolužitia
našich národov v otázkach a v forme ústavného
inštitútu nemohla byť prostriedkom predvolebnej
licitácie, navrhujeme zakotviť ustanovenie, ktoré
by vylúčilo možnosť referenda v lehote
5 mesiacov pred voľbami.
Predložené návrhy dôsledne rešpektujú
zásadu, ktorú vyslovil a na ktorú upozornil
pán podpredseda vlády Rychetský, aby len
ľud a naše národy rozhodli o svojej budúcnosti.
Predpokladám, že povaha a rozsah môjho vystúpenia
vás dostatočne utvrdili v tom, že tak, ako
pri riešení iných otázok v tomto parlamente
nám vôbec nejde o partikulárne záujmy
a že máme vecný záujem na konštruktívnej
podpore návrhu. Po akceptovaní zásadných
pozmeňovacích návrhov, ktoré sú
v zhode so stanoviskami Českej národnej rady a Slovenskej
národnej rady a s návrhmi mnohých predrečníkov
- páni poslanci Čič, Mandler, Vosček,
Šamalík, a z časti i pán poslanec Kroupa
- v takto pozmeňovacom a doplňujúcom návrhu
členovia nášho klubu prejavia svoju politickú
a občiansku zodpovednosť, podporou dobre spracovaného
návrhu ústavného zákona o referende.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslancovi Benčíkovi. Dále
je přihlášen pan poslanec Tichý. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
před námi leží zákon, kterým
se snažíme upravit případný rozpad
našeho státu civilizovaným způsobem.
Má to svoji logiku. O podmínkách rozvodu
a rozchodu je nejlépe hovořit ještě
před tím, než samotný rozvod nebo rozchod
nastane. Jakmile by totiž došlo k tomu okamžiku,
tak nastává situace nikoliv nepodobná loupežnému
přepadení.
Protože rozhodující okolností v tomto
zákonu jsou podmínky, za kterých by měl
platit, nebudu se věnovat historickým líbezným
dálkám ani hloubkám či vrcholům
extremismu v jednom či v druhém směru. Tyto
filozofické exkurse bohužel nemají zpravidla
za závěr nic jiného než to, že
jednou je dobrá nebo lepší přímá
demokracie, jednou je lepší parlamentní demokracie
a někdy je nejlepší zcela něco jiného.
To je asi vrchol vší moudrosti, a musíme se
proto právem zabývat konkrétními podmínkami,
které tento rozchod upraví.
Po sametové revoluci se snažíme upravit podmínky
sametového rozvodu. Doufám, že z toho vznikne
alespoň froté, když ne samet.
A nyní konkrétní pozměňovací
návrhy a konkrétní podmínky. Někdo
žádá, aby se upravil pouze rozpad státu,
někdo tam dává také státoprávní
uspořádání. Domnívám
se, že je tam třeba přidat trochu optimismu
a navrhnout, že referendem lze rozhodovat také jiné
otázky, na nichž se shodnou zákonodárné
sbory federace nebo republik. Buďme trochu optimističtí.
Co když se nerozejdeme. Tak bychom ten nástroj referenda
měli mít.
Druhá okolnost je okolnost více technická.
V článku 1 odstavec 1 máme gramatickou nevhodnost,
a to tam, kde se říká: "K referendu
mohou být předloženy k rozhodnutí...".
To je nevhodné, je zde dvojitost těch "k".
Vhodnější by bylo: "V referendu mohou...".
Druhým bodem, spíše technickým, je vhodnost
doplnění odstavce jedna článku III,
kde se uvádí, že prezident vyhlásí
referendum současně v obou republikách. Mám
za to, že v tomto případě tam chybí
odkaz na článek I, odstavec 1, protože v odstavci
č. 2 téhož článku takový
odkaz je, a bylo by tedy vhodné také sem obdobný
odkaz přidat.
Třetím bodem, který by bylo vhodné
poněkud pozměnit, je odstavec 1 článek
IV. Tam se uvádí, že návrh předložený
k referendu atd. je přijat, vyslovila se pro něj
absolutní většina oprávněných
občanů v každé z republik. Tato vazba
má dvojí význam o vztah k odstavci 1 či
2 článek 1. Domnívám se, že jednoznačnější
by bylo ustanovení, které by říkalo:
"Vysloví-li se pro tento návrh nadpoloviční
většina oprávněných voličů
alespoň z jedné republiky." Pak by to bylo
shodné a komformní s článkem 5, odstavec
2.
Konečně se jedná o článek II,
odstavec 3. Jak jsem již řekl, v okamžiku rozpadu
nebo rozchodu, mění se radikální myšlení
všech účastníků a rozpory jsou
asi nevyhnutelné.
A tam, tj. v článku 5, je také v tomto vztahu
jakási mezera nebo kardinální otázka
vynutitelností rozhodnutí. V tomto návrhu
se autoři uvedených obtíží zbavili
poukazem na to, že podrobnosti rozchodu stanoví zákon
Federálního shromáždění.
To je ovšem zase odsunutí záležitosti.
Domnívám se, jak jsem již jednou řekl,
že nejlépe je tyto podmínky stanovit tehdy,
dokud se ještě nerozcházíme. Bylo by
vhodné této větě přidat i časový
termín: "Podrobnosti stanoví zákon Federálního
shromáždění před uspořádáním
referenda." Potom bude větší naděje,
že se dohodneme aspoň na tom zmíněném
"froté", když už ne na tom sametu.
Jak ovšem řešit zmíněné
zbývající spory? Mám za to, že
by bylo účelné, abychom se dohodli na tom,
že o dohled nad finančními a hospodářskýmí
podmínkami rozdělování majetku federace
aktiv i pasiv bude požádána Evropská
asociace kontrolních úřadů a řešení
případných rozporů bude svěřeno
Mezinárodnímu soudu. Národní rady
obou republik se ovšem musí zavázat k respektování
příslušného rozhodnutí. Že
takové neřešitelné rozpory vzniknou,
na to bychom asi mohli vzít jed, a pokud chceme řešení
rozchodu způsobem civilizovaným a právním,
pak toto by byla vhodná cesta.
Snad se lze ještě zmínit o některých
tvrzeních předřečníků
řečníků. Pokud vím, pan poslanec
Čič žádal doplnit, aby se stanovila
doba, ke které majetkoprávní poměry
budou řešeny. To je samozřejmě velice
zajímavá otázka, neboť je vysoce důležité,
ke kterému datu ta aktiva budeme dělit. Ale i z
tohoto důvodu by bylo vhodné, aby zákon o
hospodářském vypořádání
byl rozhodně přijat před vyhlášením
referenda. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Prosím nyní pana poslance
Hanáka, aby se ujal slova. Dalším přihlášeným
je poslanec Skalický.
Poslanec SL S. Hanák: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, rozbít stát je
velice závažný počin a to nejen z hlediska
vnitrostátního, ale jak se můžeme v
posledních týdnech přesvědčit
na různých místech Evropy, i s velmi vážnými
dopady mezinárodními. Rozbít stát
může být záležitost relativně
velmi jednoduchá. Aspoň jak to vypadá - v
Československu k tomu bude stačit jedno referendum.
Ale naopak, opačný proces - to je vždy velmi
tvrdý oříšek. Proto souhlasím
s předřečníkem, že bychom se
měli zamyslet nad tím, jakou hráz postavit
snadnosti takovéhoto činu.
Proto mi dovolte předložit pozměňovací
návrh v tisku 767 článek 4 odstavec 2: "Vyslovila-li
se pro něj nadpoloviční většina"
změnit slovo "nadpoloviční" na
slovo "třípětinová". Co
je to "nadpoloviční většina".
Když to přeženu ab absurdum, může
to být jeden ze 7 miliónů voličů,
a nebo několik set, několik málo tisíc.
Přitom víme, že volič je tvor vrtkavý.
Před volbami stačí pustit nějakou
fámu, volič znejistí a hlasuje jinak, než
by hlasoval za normálních okolností, nebo
než by hlasoval např. o 3 měsíce později.
Samozřejmě k tomu "třípětinová"
by byl potřeba dodatek - dejme tomu, že by bylo 58
% - že toto referendum by se muselo za půl roku zopakovat.