Toto jsem měl na mysli, když jsem před jedenácti
měsíci písemně žádal předsednictvo
Federálního shromáždění
o projednávání referenda ke státoprávnímu
uspořádání. Bylo to tři měsíce
před obecními volbami, v jejichž rámci
a s minimálním prodražením mohlo referendum
proběhnout. Mohli jsme mít už dnes nutný
základ pro odpovědnou tvorbu ústavy. Spolu
s tím také větší jistoty vnitrostátní,
nehledě na posílení mezinárodního
kreditu pro politiky i pro jistoty zahraničních
podnikatelů.
Nestalo se. Dodnes nemám písemnou odpověď.
Jenom při urgenci v poslaneckém klubu Občanského
fóra, jeho tehdejší předseda, poslanec
Petr Kučera, označil můj požadavek za
politicky neadekvátní. Adekvátním
se stal až po obecních volbách, až když
ho začal prosazovat pan prezident.
Dámy a pánové, nejenom politickým
vězňům padesátých let se podobné
odezvy dostává velice často. Tato sametová
licoměrnost, přes záplavu líbivých
slov, nestačí už zakrýt svou nechuť
k odpovědnému jednání. Naše tolerance
byla a je zneužívána. Podvody se však
nedají opakovat do nekonečna. Zvlášť,
když se nenecháme odradit od konkrétní
a průkazné práce.
Proto se odvolávám na volební zákon
předválečné republiky, zákon
č. 123/1920 Sb. Tento zákon nařizoval volební
povinnost a dobře věděl proč. Je to
ze stejných důvodů, které vyslovují
brannou povinnost pro zajištění nejvyšších
státních zájmů.
Z praxe víme, že posledního referenda o Nové
Kaledonii se účastnilo 20 % oprávněných
francouzských voličů.
Pro ty, kdož chápou řečené argumenty,
netřeba dalších slov. Proto předkládám
následující pozměňovací
návrhy, které mají zajistit názory,
co nejširší veřejnosti, jakož i ohled
na ekonomickou stránku věci.
Za prvé doplnit v článku 1 v odstavci 3 slovo
"právo", místo slova "práva"
použít slova "povinnost při celostátním
referendu".
Pojem "občan oprávněný volit"
nahradit pojmem "volič" ve všech dalších
souvislostech. Pak zařadit nový odstavec 4 v článku
1. Odstavec by zněl: "Volič, který se
referenda nezúčastní bez omluvného
důvodu, zaplatí příslušnému
obecnímu úřadu pokutu až do výše
500 Kčs. Omluvným důvodem je nemoc, případně
pobyt v zahraničí.
Dámy a pánové, nejen naše ústava,
ale i náš branný zákon velí občanům
nasadit hodnoty nejvyšší, nasadit zdraví
a život, pokud jde o integritu státu.
Z podobných důvodů je zcela přirozené,
aby v zájmu konsolidovaného života musel každý
odevzdat, alespoň svůj hlas. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Doležal.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, v jednom z Gulliverových
příběhů popisuje Jonathan Swift bytosti
odsouzené k věčnému pozemskému
životu. Věčný život v pojetí
velkého realisty znamená přirozeně
a logicky věčný stařecký marasmus.
Swiftovi hrdinové jsou si navíc od mládí
vědomi svého bezútěšného
osudu a to je naplňuje pocitem hlubokého neštěstí,
melancholie a frustrace.
Stejně jako lidé i státní útvary
mají svá zrození, svůj vyměřený
život a nesou si v sobě i svou smrt. Přirozený
pud sebezáchovy je vede ke snaze přežít
co nejdéle. Pokud však kalkulují s trváním
na věčné časy, znamená to jen,
že jejich konce budou krajně nedůstojné,
křečovité a trapné tak, jako jsme
to ostatně zažívali v posledních letech.
Neměli bychom si dělat iluze. Zákon o referendu
tak, jak nám byl předložen, je de facto zákonem
o smrti jednoho státního útvaru. Tady musím
podotknout, že nesouhlasím úplně s tím,
co tady řekl pan kolega Sokol. Nezdá se mi totiž,
že by otázka rozpuštění federace
nebo odchodu z federace byla vlastně zakamuflovaným
problémem, jak má federace vypadat. Zdá se
mi naopak, že pod otázkou toho, jak má federace
vypadat, se latentně skrývá otázka
odchodu z federace nebo rozpouštění federace.
Tedy zákonem o smrti jednoho státního útvaru.
Přesněji řečeno, státnímu
útvaru se přiznává právo na
smrt, s touto smrtí se počítá jako
s něčím přirozeným, s něčím,
co je nutno zákonně upravit a vyhnout se tak bolestným
a nedůstojným konvolucím.
Je třeba v této souvislosti říci,
že návrh prodělal změny v dobrém
slova smyslu. Oproti původní prezidentově
předloze, v níž bylo vystoupení z federace
zabudováno asi tak, jako kdyby do nabídkového
katalogu cestovní kanceláře byla zahrnuta
i nebožtíkova cesta do krematoria, mluví text
předložený ústavně právními
výbory o mnoho jasněji a jednoznačněji.
Přesto se domnívám, že bychom měli
pojmenovávat věci pravými jmény a
ve smyslu pozměňovacího návrhu klubu
KDSLDS pojednat v zákoně pouze a výlučně
tento jeden případ vystoupení z federace.
Pokud nebude federace skutečně otevřena svému
zákonu, pokud s ním nebude počítat
jako s reálnou možností, ale jen jako se zničující
katastrofou, pokud si budeme namlouvat, že naši vlivní
a bohatí patroni na Západě jsou s to za všech
okolností hrozbu rozpadu České a Slovenské
Federativní Republiky zaplašit, bude tento stát
vždy jen smutným vězením, v němž
si budou dva nejsilnější národy navzájem
překážet, navzájem se utiskovat, škodit
si, a to už ani nemluvím o útisku těch
dalších, slabších, kteří
tu s námi volky nevolky žijí.
Dostaneme se do rozpoložení Swiftových nesmrtelných
a paradoxní přitom je, že smrt tohoto státu
neoddálíme, pouze ztížíme.
Rozpad Jugoslávie, jemuž teď přihlížíme,
je pro nás Čechy natolik šokující
záležitostí, že ani nejsme s to o něm
na tomto fóru veřejně diskutovat. Bojíme
se podporovat právo Slovinska a Chorvatska na samostatnost,
protože podvědomě cítíme, že
je to precedens, který může do budoucna ohrozit
i integritu Československa. Budeme-li však podporovat
srbské centralisty, podporujeme současně
také i minulé a budoucí imperialistické
nároky Ruska.
Náš strach má dobré důvody, ale
není rozhodně pozitivní reakcí na
události. Rozpadem Jugoslávie dostává
střední Evropa podobu dost odlišnou od té,
jíž nabyla po první světové válce.
Může to být začátek širšího
procesu a měli bychom být na něj připraveni.
I proto je zákonná úprava o vystoupení
z federace mimořádně důležitá.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jako poslední v dnešní
diskusi vystoupí poslanec Mlynárik.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, kolegyne a kolegovia, je až s podivom,
akými peripetiami prechádzal návrh zákona
o referende. Za polroka, čo bol návrh podaný,
zdalo sa, že výbory ústavnoprávne návrh
jednoducho sabotovali. -nechuť- sa prejavila i inak a inde.
Na začiatku našej spoločnej schôdze dokonca
zaznel hlas zákon o referende vôbec neprijímať,
a to z tej strany, ktorá sa domnieva, že má
za sebou celý národ, respektíve že iba
ona predstavuje autentické národné záujmy.
Ide sa oprávnene spýtať: či sú
zástupcovia tej strany tak istí svojou legitimitou,
prečo sa bránia referendu, ktoré predsa môže
potvrdiť ich vedúce postavenie v národe, respektíve
ich postavenie v štáte? Zrejme je situácia
celkom iná a sú i oprávnené dôvody,
prečo zákon o referende neprijímať.
Ukázalo by sa tak, že tí, čo najviac
kričí, predstavujú len malú časť
populácie a v tom je i zmysel referenda. Aby jeho výsledky
jasne ukázali, čo národ vlastne chce a tak
zatvorili ústa samozvaným vodcom národa.
Že sme sa dostali tam, kde teraz sme, je predovšetkým
ich zásluhou a tých, ktorí osobné
a skupinové záujmy, nekontrolovateľnou chuťou
po pomoci utilitárne povýšili nad skutočné
záujmy a potreby národa a národností.
Naši voliči nie sú žiadni hlupáci,
za ktoré sa môže kadekto skrývať.
Verím, že správne rozhodnú, čo
je pre náš život prospešnejší,
čo je potrebné a čo má význam.
Naši ľudia nezabudli na ideály zakladateľov
štátu profesora Masaryka a generála Štefánika.
Dovoľte mi, abych vyslovil hlboké osobné presvedčenie:
neprišiel som do parlamentu rozbíjať spoločný
štát Čechov a Slovákov, ale pomôcť
mu udržať sa a zvelebiť na demokratických
základoch. Preto budem pre prijatie zákona o referende
hlasovať. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Vážení
kolegové, před ukončením dnešní
schůze ještě několik sdělení.
Zástupci poslaneckých klubů a poslanci, kteří
vystoupili s pozměňovacími návrhy
k ústavnímu zákonu o referendu, by se sešli
v čísle 534 v 19.00 hodin s místopředsedou
Sněmovny lidu poslancem Valkem.
Dále jménem předsedy Sněmovny národů
žádám předsedy a místopředsedy
ústavně právních výborů,
výborů branných a bezpečnostních
a výborů hospodářských, aby
se po skončení schůze dostavili k předsednické
tribuně na krátkou poradu v souvislosti s interpelací
poslance Kováče a odpovědí ministra
Ehrenbergera.
Mám dotaz na paní poslankyni Novákovou. Mám
tu sdělení, že by se měla sejít
komise pro lidská práva a menšiny, zda to platí
nebo ne? (Neplatí.)
Vážené Federální shromáždění,
přerušuji naše jednání. Zítra
budeme pokračovat v 9.00 hodin. Na programu bude pokračování
v diskusi k návrhu ústavního zákona
o celostátním referendu (tisk 372), usnesení
(tisk 767), dále návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu
k některým věcem na jiné právnické
nebo fyzické osoby.
Pokud jde o další program, bude se muset sejít
politické grémium a posoudit pořadí
bodů, které budeme dále projednávat.
Schůzi přerušuji, přeji vám dobrou
chuť.