Na druhej strane, pokiaľ ide o autory s kladným stanoviskom,
jedni hovoria, že referendum je protikladom oproti prílišnému
vplyvu politických strán. Výčitky
voči referendu sa netýkajú ani tak podstaty
referenda, ako skôr rozsahu. Rozoznáva sa totiž
náležite medzi referendom ako právnym inštitútom
a referendom ako politickým inštitútom.
Pokiaľ sa na referendum pozeráme z hľadiska právneho,
ide o hlasovanie občanov majúcich volebné
právo, pričom toto hlasovanie má určité
dopredu stanovené právne účinky. Ale
keď sa na referendum pozeráme v zmysle politickom,
ide síce o dopredu stanovené práva, ale právny
poriadok proti tomuto prejavu ako takémuto právne
účinky neprideľuje.
Vážené Federálne zhromaždenie,
čo povedať záverom k problematike referenda.
Tento inštitút i pri svojich kladoch a nedostatkoch
je jedinečnou možnosťou, ako prebudiť ľudí
z letargie a dáva im príležitosť rozhodnúť
o veci, ktorá je životne dôležitá,
ako pre ľudí, tak i pre štát. Samozrejme
pre rozhodovanie je primárnou záležitosťou
vhodne položená otázka, ktorá by nemala
účel a zmysel referenda znížiť.
Vážené dámy a páni, dovoľte
mi, aby som ako spoločný spravodajca ústavnoprávneho
výboru Snemovne ľudu doporučil k prijatiu návrh
ústavného zákona prezidenta republiky, tlač
372, v znení spoločnej správy ústavnoprávnych
výborov, tlač 767, vrátanie pozmeňovacích
návrhov. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Valkovi.
Nyní má slovo poslanec Vild, zpravodaj výborů
Sněmovny národů.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: Vážený pane předsedo, pane
předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych vás ve stručnosti seznámit
se základními principy, ze kterých vychází
společná zpráva ústavně právních
výborů.
Princip referenda se zužuje pouze na dvě základní
otázky, a to budou otázky státoprávního
uspořádání a bude to možnost
vystoupení jedné z republik z federace. Referendum
o státoprávním uspořádání
bude vypisovat prezident na návrhu Federálního
shromáždění, referendum o otázkách
vystoupení jedné z republik z federace na návrh
národních rad. To jsou základní principy,
ze kterých tato společná zpráva výborů
ústavně právních vychází.
Nyní bych vás chtěl seznámit s připomínkami
národních rad, které nám přišly
k této společné zprávě ústavně
právních výborů. Chtěl bych
jen zdůraznit, že do této společné
zprávy ústavně právních výborů
se tyto výbory snažily zapracovat, jak předchozí
připomínky národních rad, které
byly vzneseny k návrhu prezidenta republiky, tak připomínky
ostatních výborů Federálního
shromáždění.
K dalším připomínkám, které
mají národní rady. Začal bych Českou
národní radou, ta má připomínek
málo, ale jsou velmi důležité.
Česká národní rada navrhuje k článku
1 odstavec 1 tento článek vypustit. To se týká
vypuštění referenda, které by mohlo
být vypsáno k základním otázkám
státoprávního uspořádání.
V tom se Česká národní rada shoduje
se Slovenskou národní radou, tam bylo stejné
stanovisko. Obě dvě národní rady navrhují,
aby institut referenda byl používán pouze pro
možnost vystoupení jedné republiky z federace.
Česká národní rada navrhuje ještě
jednu změnu, a to, aby způsob provádění
referenda nebyl upraven nařízením vlády,
ale byl upraven zákonem Federálního shromáždění.
Jinak Česká národní rada s tímto
ústavním zákonem vyjádřila
svůj souhlas.
Slovenská národní rada také vyjádřila
s tímto návrhem ústavního zákona
souhlas, ale má řadu pozměňujících
návrhů. O tom prvním jsem už hovořil.
Je stejný jako u České národní
rady.
Další pozměňující návrh,
který má Slovenská národní
rada, je k článku 3. Za odstavec 2 připojit
nový odstavec 3, který zní:
"Federální shromáždění
podává návrh na vyhlášení
referenda vždy tehdy, jestliže o to požádá
alespoň 800 tisíc oprávněných
voličů v České republice a alespoň
400 tisíc oprávněných voličů
ve Slovenské republice."
Zpravodajové k této otázce nezaujali stanovisko.
Omlouvám se, vrátil bych se k prvnímu pozměňujícímu
návrhu národních rad k článku
1 odstavec 1, aby byl zúžen institut referenda pouze
na vystoupení z republik. Jako zpravodajové se domníváme,
že by to tak být nemělo, že by měla
být dána možnost zachovat institut referenda
i pro řečení základních otázek
státoprávního uspořádání,
a to proto, že se domníváme, aby tento institut
byl funkční. Spíš, že bude použit
v případech, že by bylo vypsáno referendum
k otázkám problematiky federace například
k problematice kompetencí spíš než k tomu,
že jedna z republik bude chtít z federace vystoupit.
Proto se domníváme, že by článek
1 odstavec 1 měl zůstat v té podobě,
v jaké je.
Další změna, kterou navrhla Slovenská
národní rada, je k článku 3. Doplnit
další odstavec číslo 5. Číslo
5 by to bylo pouze tehdy, kdyby se přijal předchozí
návrh. Jinak by to byl odstavec číslo 4,
který by zněl:
"Referendum se vykoná do devadesáti dní
ode dne jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů
podle článku dva."
Změna spočívá pouze v tom, že
zatím se mělo vyhlašovat referendum devadesát
dní poté, co byl podán návrh na jeho
vypsání.
Mně a kolegovi Valkovi se zdá tento návrh
přesnější, a tak bychom ho doporučovali.
Další pozměňující návrh
Slovenské národní rady byl k článku
4. Tam chtěli vypustit odstavec 4. Týká se
to pětileté doby, kdy není možné
vypsat referendum k té samé otázce. Byl bych
pro to, aby to tam zůstalo, ale jinak to vyplyne z diskuse.
Další pozměňující návrh
je návrh k článku 5. Tam Slovenská
národní rada doplňuje v odstavci 2 nahradit
slova: "po uplynutí" slovem: "uplynutím".
Zdá se nám, že je to zpřesňující.
Tento pozměňující návrh bychom
doporučili.
Další pozměňující návrh
je k článku 5. Slovenská národní
rada tam doporučuje vypustit odstavec 3.
Odstavec 3 se týká majetkoprávního
vypořádání mezi oběma republikami,
kdyby došlo k rozpadu federace.
Současně s tím navrhuji za článek
6 vložit nový článek 7, který
by zněl: "Ústavní zákon Federálního
shromáždění upraví při
zániku České a Slovenské Federativní
Republiky přechod majetku spravovaného Českou
a Slovenskou Federativní Republikou do vlastnictví
Slovenské republiky a České republiky. Taktéž
upraví státní finanční aktiva
a pasiva České a Slovenské Federativní
Republiky, měnové reservy a majetek České
a Slovenské Federativní Republiky nacházející
se mimo její území."
Tento pozměňující návrh bychom
nedoporučovali. Domníváme se, že by
to mělo zůstat tak, jak je to ve společné
zprávě výborů ústavně
právních, protože se domníváme,
že kdyby došlo, nedej bože, k rozpadu československé
federace, těžko by potom Federální shromáždění
přijímalo ústavní zákon o tom,
jak se vypořádá majetek.
Další pozměňující návrh
Slovenské národní rady byl k článku
6. Slovenská národní rada doporučuje
článek 6 upravit takto: "Způsob vykonávání
referenda upraví zákon Federálního
shromáždění."
To je stejné, co navrhovala Česká národní
rada. To bude záviset na vašem zvážení.
Jsou možné obě varianty. Varianta s nařízením
vlády, která tam byla zatím, je podle našeho
názoru operativnější. To je možná
právně čistší.
Poslední návrh Slovenské národní
rady je k současnému článku 7. Oni
doporučují další změny, a to
první, aby se ústavní zákon č.
143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění
pozdějších ústavních předpisů
doplnil takto: V článku 58, odstavec 1, druhá
věta, za slovo "federace" vložit slova "usnášet
se o návrhu na vyhlášení referenda".
To bychom doporučili. To je článek, kde se
hovoří o tom, co nemůže dělat
předsednictvo Federálního shromáždění.
Takže předsednictvo Federálního shromáždění
by se nemohlo usnést, že navrhne referendum v době,
kdy Federální shromáždění
nezasedá.
Další podobná připomínka byla,
abychom totéž upravili v ústavním zákoně
o československé federaci, že se v článku
121, odstavec 1 nebudou moci usnášet předsednictva
národních rad. To nemůžeme udělat
podle našeho názoru z toho důvodu, že
ústavní zákon č. 556/1990 Sb., v článku
II zamezil, že nemůžeme provádět
změny ústavního zákona, které
se týkají práce národních rad.
Není v kompetenci Federálního shromáždění
tuto změnu přijmout. Tuto změnu by musely
přijmout národní rady. To je prozatím
všechno.
Závěrem bych vám chtěl doporučit
ústavní zákon o referendu (tisk 372) ve znění
tisku 767 k přijetí. Chtěl bych vás
poprosit, abychom skutečně, jak tady říkal
pan místopředseda Rychetský, na chvíli
zapomněli na spory, které jsou mezi jednotlivými
stranami, a pokusili se společně tento zákon
udělat, protože se domnívám, že
je skutečně klíčový, a že
pro stabilitu naší společnosti je nezbytné,
aby ho Federální shromáždění
co nejdříve přijalo. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Vildovi.
Nyní zahajuji rozpravu. Mám tu již řadu
přihlášek do rozpravy. Dvě přihlášky
jsou jménem poslaneckých klubů. Pokud jsou
ještě další přihlášky
jménem poslaneckých klubů, prosím,
aby tak poslanci učinili nebo tak prohlásili, aby
bylo možno dát jim přednost.
Jako první vystupuje poslanec Čič.
Poslanec SL M. Čič: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, dnes, kedy rokujeme o referende, nepochybne
si uvedomujeme, o akom významnom návrhu ústavného
zákona máme rozhodnúť. Je to veľká
politická ústavná zodpovednosť okrem
iného i z toho dôvodu, že prijímame normu,
ktorá počíta s rozchodom dvoch existujúcich
republík, spojených princípmi federatívneho
štátoprávneho usporiadania. Ide o vytvorenie
ústavných základov a predpokladov pre vyhlásenie
referenda o otázkach formy štátoprávneho
usporiadania až po vystúpení zo spoločného
štátu.
Návrh ústavného zákona obsahuje nielen
formálne podmienky riešenia určitých
sporov vo vzťahoch medzi našimi národmi, eventuálne
národnosťami, ale i zásady rozdelenia majetku.
To samo osebe nie je ďaleko od otázky, čo vlastne
týmto návrhom sledujeme. Okrem iného s tým,
že sa príliš ponáhľame. Ešte
pred niekoľkými miesacmi sme nepociťovali potrebu
tak rýchlo prijať ústavný zákon
o referende. Ale návrh zákona máme pred sebou
a tým i povinnosť postaviť sa k nemu so všetkou
zodpovednosťou. Pozmeniť a doplniť jednotlivé
ustanovenia tak, aby sa garantovalo právo národov
na sebaurčenie, ako i prácu občanov príslušnej
republiky rozhodovať o najvlastnejších otázkach
svojho života. Naviac referendum umožní poznať
názory, stanoviská k otázkam štátoprávneho
usporiadania. Chcem ale zdôrazniť, že najvyšším
princípom je a musí byť záujem národov
a všetkých občanov o ekonomický, kultúrno
duchovný, sociálny a politický život
i rozvoj.
Vážené Federálne zhromaždenie,
vo svojom vystúpení nemienim definovať referendum
- urobil prednášku pán doktor Valko - nemienim
polemizovať o variantách, ktorí by prichádzali
do úvahy, hlavne pokiaľ ide o subjekty, pretože
okrem prezidenta kľudne by sme mohli navrhnúť,
že to môže byť i predsedníctvo Federálneho
zhromaždenia, nemienim hovoriť o jednotlivých
formách, ale vychádzame z návrhu a predpokladám
menom hnutia Za demokratické Slovensko doporučenie
na zmenu a doplnenie niektorých jeho článkov.
K článku 1 odstavec 1 doporučujeme doplniť
predložený text prvej vety za slovo "otázky"
"formy štátoprávneho usporiadania Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky". Pretože
táto formulácia, ktorá je v predloženom
návrhu je zaväzujúca, nie je presná
a s takýmito pojmami ako zásadné otázky,
zásadná úprava máme neblahé
skúsenosti a myslím si, že zásadné
otázky je potrebné najskôr definovať,
pomenovať, usporiadať do kategórie, ktorá
si zasluhuje takúto formu hlasovania, ktorá sa používa
v referende. Čiže považujeme túto dikciu
za príliš abstraktnú, všeobecnú,
umožňujúcu extenzívny výklad,
končiaci, ako už som povedal hneď tu na tomto
zhromaždení, dokonca i kompetenciami. To je otázka
príliš vážna na to, aby sme si neuvedomili,
aký dosah to môže mať. A z toho hľadiska
je dikcia návrhu neprijateľná.
V článku 2 doporučujeme nasledujúci
text:
"Referendum vyhlasuje prezident Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky na návrh Federálneho
zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, alebo Českej národnej rady, alebo Slovenskej
národnej rady, alebo najmenej 10 % občanov, oprávnených
voliť do Českej národnej rady, alebo Slovenskej
národnej rady, oznámením v Zbierke zákonov."
V tomto článku by mali byť vyjmenované
subjekty, ktoré majú právo iniciatívy
vo vzťahu k prezidentovi. Nestačí len konštatovať,
že referendum vyhlasuje len prezident republiky v Zbierke
zákonov.
Pokiaľ ide o návrh, aby mali možnosť uplatniť
toto svoje právo i občania, vyplýva fakticky
celkom z jednoduchého prirodzeného práva
každého občana podávať návrhy
i petície, ale hlavne návrhy na vyhlásenie
referenda, pretože toto vyplýva z demokratického
princípu postavenia občana v spoločnosti,
občianskej spoločnosti a v určitom demokratickom
politickom systému.
V článku 3 odstavec 1 za slova: "Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky" vložiť
tento text:
"... po súhlase Českej národnej rady
a Slovenskej národnej rady."
Tento návrh predložil v ústavnoprávnom
výbore pán poslanec Vosček.
Ďalej v článku 3 zaradiť nový odstavec,
ktorý by bol očíslovaný číslom
2 a tohoto znenia: "K prijatiu návrhu na vyhlásenie
referenda podľa článku 3 odstavec 1 sa vyžaduje
súhlas trojpätinovej väčšiny všetkých
poslancov Snemovne ľudu, ako i súhlas trojpätinovej
väčšiny všetkých poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej republike".
Takýto úkon, vlastne štátoprávny
akt, akým je referendum vyhlásené na základe
iniciatívy Federálneho zhromaždenia musí
mať náležitosť adekvátne, podľa
mojej mienky, ústavného zákona a nakoniec
i výsledky referenda majú účinky ústavného
zákona. Preto je potrebné, aby i prijatie, resp.
návrh na vyhlásenie referenda, bol takýmto
spôsobom garantovaný a prijatý.
K pôvodnému zneniu odstavca 3 nemáme pripomienky,
ale v náväznosti na odstavec 3 doporučujeme
nový odstavec 4:
"Česká národná rada a Slovenská
národná rada schvaľuje návrh na vyhlásenie
referenda ústavným zákonom."
To, akým spôsobom vyhlasuje, resp. podáva
návrh nikde v tomto návrhu ústavného
zákona nie je. To by tam malo byť ako samozrejmé.
V odstavci 5, teda v doterajšom odstavci 3 navrhujeme tieto
zmeny: V prvom bode za slovo "odmietnuť" vložiť
slová "na návrh"; to je skôr technická,
legislatívna, štylistická otázka.
Ďalej túto vetu ukončiť vyškrtnutím
slova "formulované". Nie je to vhodné,
aby toto bolo v ústavnom zákone takto riešené,
a veta by mala potom skončiť slovami: "...teda
otázky nie sú jednoznačné alebo zrozumiteľné".
V poslednej vete urobiť tieto úpravy: "Pokiaľ
tento zákonodarný zbor..." - navrhujeme teraz
nové znenie - "...na pôvodných otázkach
trvá..." a pokračuje veta ďalej.
Posledný odstavec sa prečísluje na odstavec
6.
V článku 4 odstavec 4 je navrhovaná možnosť
opakovať referendum k rovnakej otázke až po piatich
rokoch. Túto lehotu navrhujeme skrátiť na dva
roky.