Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Dovolte mi, abych zdůraznil, že přijetí tohoto ústavního zákona, umožňující i následné přijetí zákona o soudech a soudcích, je svrchovaně významné jako stvrzení vůle tohoto zákonodárného sboru budovat demokratický právní stát. Pevně věřím, že tato vůle na půdě Federálního shromáždění existuje.

Ústavní zákon totiž umožní naplnění tří základních postulátů, bez kterých nelze vyčkávat až do završení prací na nové Ústavě České a Slovenské Federativní Republiky.

Prvním z nich je nezbytnost konstituování správního soudnictví tak, jak nám to ukládá ústavní Listina práv a svobod, a to už více než půl roku. Druhým z nich je obnovení soudnictví obchodního, to znamená zrušení arbitráže, jejíž rozhodnutí nebyla a nejsou v zahraničí uznávána a vykonatelná a svěření rozhodování sporů z podnikatelské činnosti nezávislým soudům tak, jak je to běžné ve všech vyspělých demokraciích s tržním hospodářstvím.

Třetím neméně významným krokem je vytvoření předpokladů pro dokončení očisty soudcovského sboru pro právní legální cestu vedoucí ke zbavení soudcovských funkcí těch, kteří v minulosti profesionálně či mravně selhali a podíleli se na organizovaném systému bezpráví, ač měli být naopak garanty právních jistot a právní kultury.

Z hlediska těchto tří významných cílů, které si ústavní zákon i zákon o soudech a soudcích vytkly, se jeví skutečnosti, pro které jste vy ve Sněmovně národů změnu ústavy nepřijali, jako velmi málo významné.

První z nich byl návrh, abychom nepřikročili k systému jmenování soudců na dobu časově neomezenou, ale abychom nejprve zavedli tak zvaný systém jmenování soudců na zkoušku na dobu tří, pěti nebo sedmi let. Soudím, že tento návrh má sice zjevně pochopitelné důvody, leč sám pramení z nepochopení celkové materie.

Návrh dohodovacího výboru na významné prodloužení lhůty ustanovení, podle kterého bude možné až do konce roku 1993 podat návrh na odvolání soudce, který v minulosti selhal, v kombinaci s již předloženým návrhem zákona o kárné odpovědnosti soudců, totiž poskytne v podstatě účinnější prostředky k naplnění požadovaného cíle. Nejde o to mít možnost jednou za tři, pět nebo sedm let už dále nejmenovat opětovně soudce do funkce, jde naopak o to, aniž bychom tři, pět nebo sedm let vyčkávali, nezbytný proces očisty a obnovy soudu realizovat hned. V době co nejkratší a současně zakotvit systém důstojný kulturního právního státu.

Ani návrh na změnu sídla Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky z Prahy do Brna či jinam není od věci. Soudím však, že by bylo neodpovědné tak učinit dříve, než budeme moci před vás předstoupit s jistotou, že jsou vytvořeny všechny podmínky pro takové přemístění nezbytné.

Posléze padl návrh, aby soudci soudů všech stupňů republik byli do funkcí ustanovováni předsednictvy národních rad, což by byla zákonná analogie k tomu, že soudce na úrovni federace jmenuje hlava státu.

Dovolte mi proto, jménem předkladatele s řešením, které vám bylo ústy předsedy dohodovací komise doktora Valka sděleno, vyslovit naprostý a bezvýhradný souhlas. Dovolte mi však současně vyslovit pochybnosti o tom, zda Federální shromáždění je schopno o tak závažné změně ústavy jednat, když není usnášení schopné ani v jedné sněmovně. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Sme uznášaniaschopní v obidvoch snemovniach, avšak nie trojpätinovou väčšinou. O to sa postaráme zvonením. Zatiaľ ešte vystúpi predseda spoločného výboru pre dohodovacie rokovanie doktor Valko, ktorý ešte objasní problematiku bodu 3 správy. Ide o článok 101. Myslím, že je dôležité, aby nám vysvetlil, čo sa skrýva za ponechaním doterajšieho odstavca 5.

Místopředseda SL E. Valko: Vážené dámy, vážení páni, aby nevznikli rôzne dohady, tak vás upozorňujem, že v bode 3 dohodovacia komisia doporučuje Snemovni ľudu a Snemovni národov nasledujúcu úpravu. Keď zoberieme tlač 677 strana 4 - ponechať znenie doterajšieho odstavca 5 a označiť tento odstavec ako odstavec 4, čo v praxi znamená, že sudcovia sú menovaní bez časového obmedzenia. Prísediaci sú volení na dobu štyroch rokov. V praxi táto úprava, ktorá je uvedená v bode 3, znamená túto skutočnosť.

Dohodovacia komisia zaujala toto stanovisko po niekoľkých rokovaniach z toho dôvodu, že sme sa domnievali, že práve z dôvodov právnej istoty a istoty sudcov je ďaleko vhodnejšie, keď sudcovia budú menovaní bez časového obmedzenia s tým, to potom odôvodním pri vládnom návrhu zákona o sudcoch, že dohodovacia komisia doporučuje snemovniam predložiť lehotu, v ktorej je možno mimo kárneho opatrenia, mimo disciplinárneho opatrenia urobiť očistu v súdnictve, a to v lehote do 31.12.1993.

Z uvedeného dôvodu, aby nevzniklo zbytočne nedorozumenie, navrhujem hlasovať o všetkých troch bodoch samostatne a zvlášť. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Konštatujem, že v tomto bodu je doporučenie dohodovacieho výboru trochu iné, ako bolo stanovisko niektorých poslaneckých klubov, ktoré tu k tejto otázke žiadali časový limit až 7 rokov.

Bol za mnou predseda poslaneckého klubu Občianskej demokratickej strany pán doktor Houška a žiadal ma, aby som pred hlasovaním vyhlásil päťminútovú prestávku na krátku poradu poslaneckých klubov vzhľadom k tomu, čo som práve povedal - že stanovisko dohodovacieho výboru nie je také, ako stanovisko autorov pozmeňovacích návrhov k tomuto bodu a mohlo by to byť na prekážku schválenia tejto správy.

Vyhlasujem 20 minútovú prestávku, počas ktorej poslanecké kluby zaujmú k tomuto jednému bodu svoje stanovisko.

Zídeme sa presne o 10 hodine.

(Jednání přerušeno v 9.42 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10. 02 hodin.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Budeme pokračovať v prerušenom rokovaní.

Vážení kolegovia, dospeli sme k bodu, keď sme vypočuli správu spoločného výboru pre dohodovacie riadenie k vládnemu návrhu Ústavného zákona, ktorým sa mení a doplňuje Ústava Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v znení neskorších predpisov, tlače 677 a 729. Vyhlásil som krátku prestávku na poradu jednotlivých poslaneckých klubov, ktoré majú odlišný názor, ako je názor dohodovacieho výboru: týka sa to článku 101, hlavne odstavca 5.

Nakladanie so správou dohodovacieho výboru nie je v našom rokovacom poriadku bližšie špecifikované. Zdá sa mi však, že k tejto správe je možné zahájiť diskusiu.

Pán podpredseda vlády Rychetský mi oznámil, že keď to bude nutné, tak sa k tejto diskusii bude ujímať slova pán predseda Najvyššieho súdu doktor Motejl a nie pán podpredseda vlády Rychetský. Pán predseda Najvyššieho súdu je jednou z oprávnených osôb, ktoré tak môžu urobiť.

Takže zahajujem diskusiu k správe dohodovacieho výboru. Ako prvý sa prihlásil poslanec Václav Benda. Mám prihláseného pána poslanca Ševčíka, za klub Občianskeho hnutia. Prosím o ďalšie písomné prihlášky.

Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, jménem klubu poslanců Křesťansko-demokratické strany a Liberálně demokratické strany jsem pověřen přednést tyto pozměňovací návrhy ke zprávě dohodovací komise.

První náš návrh se týká bodu označeného písmenem B) ve zprávě dohodovací komise, 2) t. j. oné lhůty, do které je možno odvolat soudce podle § 67.

Protože byla pozměněna původní dikce § 67 a 68, která hovořila o možnosti podat návrh na odvolání, na dikci o odvolání, přičemž zvláštní zákon bude stanovovat proceduru. Předpokládá se, že proti tomuto rozhodnutí se bude možno bránit před soudem a že tedy celé řízení se bude moci vléci poměrně dlouhou dobu; domníváme se, že dvouapůlletá lhůta, která tam dneska je, neodpovídá lhůtě 3 - 5 let, o které se převážně hovořilo na politickém grémiu, a že také neodpovídá možnosti provést onu očistu postupným způsobem, a to nejen očistu z důvodů etických nebo porušení etických principů - ta podle našeho názoru je realizovatelná relativně rychle, ale především očistu z důvodu nedostatečné odbornosti, kterou předpokládá § 68.

Proto navrhujeme, aby i u § 67 i u § 68 původního návrhu zákona o soudech a soudcích buď byla použita dikce o podání návrhu a ponechána tato lhůta, nebo pokládají-li to ústavně právní výbory, které tyto věci změnily za vhodnější, aby lhůta byla prodloužena o dva roky, to znamená na místo 31.12.1993 byla 31.12.1995, zvláště vzhledem k eventuelnímu doplnění odbornosti, v které doufáme u soudců dnešní justice, myslíme, že tato lhůta je ku prospěchu jak občanů, tak soudců samotných.

Mám tlumočit jménem našeho klubu, že náš souhlas s ústavním zákonem je vázán na splnění této podmínky, tj., na prodloužení lhůty na dohodnutou dobu nebo na podání návrhu, nikoliv ukončení řízení ve věci odvolání.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán poslanec, prosil by som, aby ste presne formulovali svoj pozmeňovací návrh. Upozorňujem poslancov, že nejde o pozmeňovací návrh k agende ústavného zákona, ale k agende zákona súdoch a sudcoch.

Poslanec SN V. Benda: Dovolávám se dohody politického grémia, která nemá samozřejmě formální platnost, že bude možno po zprávě dohodovací komise vznést připomínky také k zákonu o soudech a soudcích, na které je vázán náš souhlas s návrhy dohodovací komise. Čili pro zjednodušení: v bodě B) 22) navrhujeme, aby text zněl: "V § 67 odstavec 1 a) v § 68 odstavec 1 prodloužit lhůtu, v níž lze soudce z důvodů tam uvedených odvolat takto: Ve lhůtě do 31. 12. 1995.

Druhý náš návrh se týká přímo ústavního zákona bodu A) 1) s odvoláním na to, že jsme už rozhodli, že sídlem Ústavního soudu bude město Brno, bez jakéhokoliv dávání přednosti se domníváme, že Ústavní soud a Nejvyšší soud svou agendou a hlavně svým informačním zázemím jsou natolik úzce spjaty, že doporučujeme, ale neklademe si to nikterak jako podmínku, ale podáváme pozměňovací návrh k dohodovací zprávě, aby sídlem Nejvyššího soudu bylo také město Brno.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Zdá sa mi, že hlasovaním o tomto pozmeňovacím návrhu, ktorý tu taktiež padol, bola táto možnosť odmietnutá minulý týždeň. V každom prípade registrujú i tento pozmeňovací návrh spravodajcovia. Ako ďalší do diskusie je prihlásený poslanec Ševčík.

Poslanec SN V. Ševčík: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych v tomto kratičkém expozé navázal na slova místopředsedy vlády pana Rychetského, a zvláště připomněl, že naší snahou v zákonech, které už jsme přijali a kterými se pokoušíme ne vždy s plným zdarem přetvořit zděděný právní systém v takový právní řád, který by nás opravňoval k tomu, abychom jednoho dne mohli říci, že jsme skutečně státem právním; je to, jak jistě všichni víte, nelehká situace. Nelehká situace proto, že právě justiční orgány, které podle mého soudu a přesvědčení vyžadují dost hlubokého porozumění a úporné snahy pomoci jim dostat se tam, kam ve smyslu právního státu skutečně náleží. Na druhé straně, obávám se, máme ještě po určitou dobu svázány ruce i nohy zděděným právním pořádkem z minulé doby. Není místo, ani patrně důvodu, abych na tomto místě poukazoval na zděděné hříchy, ale myslím si, že ve svém rozhodování se musíme především vést tím, co jsme již bez uzardění přijali. Mám zde na mysli hlavně Listinu základních práv a svobod, jakož i následné zákony, kde stavíme rozhodnutí správních a jiných orgánů pod soudní kontrolu. Jestliže mluvíme ještě o zbytcích dřívějšího režimu, pak stojíme vlastně před otázkou volby menšího zla. Já zcela chápu stanoviska, která zde byla tlumočena v předchozí rozpravě a koneckonců i v dohodovacím výboru, která směřovala proti zásadě ustanovování soudců na doživotí. Nicméně mám za to, že za současné pojistky dané v příslušném ustanovení téhož zákona - možného odvolání soudce, je třeba dát přednost základní ústavní zásadě - nezávislosti soudcovské; ta jedině a především bez časového omezení, a zdůrazňuji při řádném výkonu soudcovské funkce, a proti tomu nebyla-li kdy tato funkce vykonávána řádně, jsou zde dána jednak opatření už v samotném zákonu, ale hlavně také v připravovaném zákonu o kárné odpovědnosti soudců. Takže tento ústavní princip je třeba, podle mého přesvědčení zachovat, ale nejen to, současně jej také zdůraznit.

Jestliže stojíme před otázkou - jak jsem to nazval - volbou menšího zla, vidíme menší zlo v tom, respektovat obecně uznávané ústavní principy před kompromisem, resp. před situací zbytku zděděného právního řádu. To byly hlavní aspekty, které vedly klub Občanského hnutí k tomu, aby se bezvýhradně připojil ke zprávě dohodovací komise a ke slovům pana místopředsedy; a prohlašuji jeho jménem, tedy jménem klubu Občanského hnutí, že tento návrh také budeme plně podporovat a prosím, abyste aspekty, o kterých jsem se zde zmínil, při hlasování neztratili ze zřetele.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. V príspevku poslanca Ševčíka neodznel žiadny pozmeňovací návrh. Ďalší prihlásený je pán poslanec Valko, ktorý prednesie stanovisko klubu Verejnosti proti násilí.

Místopředseda SL E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, dovoľte mi, aby som za klub poslancov Verejnosti proti násilí zaujal stanovisko k ústavnému zákonu, ktorý máme v súčasnej dobe prerokovávať. Vzhľadom k tomu, že pán poslanec Ševčík už tu objasnil filozofiu predloženého návrhu zákona i konanie dohodovacieho výboru, ja sa už veľmi stručne zmienim o jednotlivých bodoch dohodovacieho konania.

Klub poslancov Verejnosti proti násiliu je toho názoru, že z hľadiska vhodnosti, a okrem iného i z hľadiska zachovania spoločného štátu, by bolo vhodnejšie, pokiaľ ide o bod jedna - určenie sídla Federálneho súdu - je potrebné ho rozmiestniť mimo územie Prahy.

Pokiaľ ide o body dva a tri dohodovacieho konania sme toho názoru, že sudcovia v súčasnej dobe by mali byť menovaní natrvalo, na neobmedzenú dobu s tým, že v priebehu pomerne veľmi dlhej lehoty, tak asi 2,5 roku, je možné previesť očistu v súdnictve tak, aby nedošlo k jeho kolapsu.

Pokiaľ ide o otázky menovania sudcov, sme toho názoru, ako som už uviedol pri objasňovaní stanoviska dohodovacieho výboru, že je nutné, aby sudcov Najvyššieho súdu, ale i sudcov nižších súdov republík menovali predsedníctva národných rád. Z vyššie uvedených dôvodov, ktoré som tu uviedol, bude klub poslancov Verejnosti proti násiliu taktiež podporovať doterajšie predložené návrhy. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ďalej vystúpi pán poslanec Vosček za klub Kresťansko-demokratického hnutia.

Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Klub poslancov Kresťansko demokratického hnutia považuje návrh spoločného výboru pre dohodovacie konanie, ako je uvedený v správe tlač 769, za vyvážené riešenie, ktoré zodpovedá základným princípom potrieb nezávislého súdnictva a potrebe jeho morálnej očisty i odborného skvalitnenia. Jednotlivé dielčie problémy tu už dostatočne rozviedli predrečníci, preto nepovažujem za vhodné tu ich opakovať. Chcem vás len ubezpečiť, že poslanci Kresťansko demokratického hnutia budú tento zákon podporovať.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Ako ďalší vystúpi poslanec Toman so stanoviskom Občiansko demokratickej strany.