Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ide zrejme o nedorozumenie v tom, ako definovať ten majetok.
Ide zrejme o nehnuteľný majetok, o byty dôstojníkov,
o rekreačné zariadenia a pod. (Poslanec SN S. Devátý:
To mám na mysli).
Ešte sa chce k tomu vyjadriť pán minister.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Je to složitější,
protože my celou řadu objektů, které
sloužily např. jako skladové prostory buď
restituujeme, a nebo jsme se jich zbavili, nebo jsme o né
nějakým jiným způsobem přišli.
Tak buď se bude jednat o veškery majetek čs.
armády a nebo na tuto otázku nelze odpovědět,
protože se to nedá definovat.
Poslanec SN S. Devátý: Já samozřejmě
nemám na mysli veškerý majetek, týkající
se např. zbraní atd. Já mám na mysli
budovy... já nevím, jak bych to řekl, já
mám na mysli soupis majetku, který armáda
měla.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Dobre, zostaneme pri takto interpretovanej interpelácii,
aby vás pán minister Dobrovský zoznámil
so stavom všetkého nehnuteľného majetku
armády.
Hlási sa poslanec Rašev.
Poslanec SN P. Rašev: Ja sa veľmi ospravedlňujem,
že do toho vystupujem, ale dovolil by som si otázku
upresniť. Ja si myslím, že je veľmi ťažké
žiadať od pána ministra, aby armáda vyčíslila
stav majetku do r. 1989, ale myslím si, že podstata
otázky je, ktorého majetku a akým spôsobom
sa ho armáda zbavila a za akých podmienok. Komu
ho dala, predala, darovala atď.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, je to presne v duchu toho, čo mal pôvodne
pán poslanec Devátý na mysli. Hlási
sa poslanec Novosád.
Poslanec SL K. Novosád: Já bych se chtěl
zeptat kolegy Devátého, zda by souhlasil s touto
dikcí: "Žádám předsedu vlády
ČSFR, aby v rámci svých pravomocí
pověřil ministryní kontroly ČSFR,
aby prověřila úplatně zcizení
majetku ze správy ministerstva obrany do jiných
rukou a to od 1. 1. 1990"
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Úplatne odcudzený? Nemôžeme hlasovať
o tomto vašom návrhu, pretože nie sme uznášaniaschopní.
Hlási sa poslanec Mlčák.
Poslanec SN J. Mlčák: Já se omlouvám,
že zdržuji, ale v podstatě chci říci
to, co řekli moji dva předřečníci.
Nejvíce by nás zajímal ten rozdíl
v majetku proti konci r. 1989 k dnešnímu dni, kam
se majetek poděl a za jakých okolností, za
kolik peněz, komu, atd.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Hlási sa ešte niekto do diskusie? Nehlási.
Ukončíme teda túto tému. S ďalšou
interpeláciou je prihlásený poslanec Mornár.
Máte slovo.
Poslanec SN J. Mornár: Vážený pán
predsedajúci, vážení členovia
vlády, vážené kolegyne a kolegovia.
Dovoľte mi, aby som predniesol interpeláciu, s ktorou
sa obraciam na pána premiéra Čalfu a na Vládny
výbor pre životné prostredie pána Ing.
Vavrouška.
Ide o túto vec. Bola zadaná výskumná
úloha monitorovania záťaže v prostredí
hlukom a vibráciami Výskumnému ústavu
mechanizácie stavebníctva Praha s cieľom upriamiť
pozornosť na hluk a vibrácie ako zdravie ohrozujúcich
faktorov v rámci životného prostredia. Myslím
si, že nie je potrebné, aby som to tu všetko
čítal. Ide o to, že zdravotníctvo v
rámci našej federácie, tzn. republikové
ministerstvá i hygienické služby sú
dostatočne vybavené na takéto výskumné
úlohy. Dokonca už za posledných 20 rokov vykonali
veľké množstvo takýchto meraní,
vrátane zmerania aplikácie, nehľadiac k tomu,
že sú to zdravotnícke inštitúcie,
ktoré majú i bližšie pochopenie k daným
problémom. V rámci zdravia obyvateľstva, resp.
zlepšenia zdravotného stavu obyvateľstva.
Nie je mi jasné, prečo bola táto výskumná
úloha zadaná výskumnému ústavu,
ktorý ani zďaleka nemá takéto skúsenosti
a nie je ani tak vybavený ako zdravotnícke zariadenie.
Podľa dokumentácie, ktorá sa mi dostala do
rúk a ktorú daný ústav hodnotí
ako situačnú správu (489800/11) k tomuto
projektu za rok 1991 bola podľa uzatvorených zmlúv
vyčerpané na riešenie úlohy 216 tisíc
Kčs z čiastky 800 tisíc Kčs, z toho
na kooperácie a materiál 35 3 36 a k tomu je ešte
doložka "v súčasnej dobe sú k riešeniu
s externými pracoviskami a pracovníkmi uzatvárané
hospodárske zmluvy vo výške 45 300 Kčs."
Myslím, že tieto čísla hovoria sami
za seba, že tento ústav nie je dostatočne kompetentný
k riešeniu danej úlohy, keď naviac máme
zdravotnícke zariadenie dostatočne vybavené
ľuďmi i meracími prístrojmi.
Ide mi o to, aby sa táto úloha riešila za menších
nákladov a menších stresových situácií.
Materiál k tomu by bolo možné v dohľadnej
dobe vypracovať hygienickou službou.
Na záver tri otázky ako zhrnutie:
- prečo bola výskumná úloha daná
Výskumnému ústavu mechanizácie stavebníctva
Praha,
- prečo neboli využité možnosti spolupráce
s jednotlivými ministerstvami republík,
- prečo v danej hospodárskej a finančnej
situácii federácie nebola zohľadnená
možnosť nižších nákladov pri
spolupráci s hygienickou službou ministerstiev zdravotníctva
obidvoch republík.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Bolo to adresované predsedovi vlády
a ministrovi životného prostredia. Odpoveď bude
daná v zákonnej lehote písomne.
Ďalej je prihlásený poslanec Ransdorf, posledným
prihláseným je poslanec Mlynárik. Uzatváram
prihlášky k interpeláciám.
Poslanec SN M. Ransdorf: Dámy a pánové, je
to více než rok, kdy prezident ČSFR Václav
Havel řekl, že je třeba žádat návrat
kulturních památek, uloupených Švédy
za třicetileté války s tím, že
se jedná o problematiku živou v našem lidu. Mezitím
se vyvinuly poměry v ČSFR tak, že naopak památky
ztrácíme, že tyto památky jsou vyváženy
z našeho území. Panuje zde tak chaotická
situace, že nevíme ani kam a za jakých okolností.
Podnětem k tomuto vývoji bylo přijetí
restitučního principu. Připojuji se z tohoto
místa k podnětu poslanců ČNR, kteří
přednesli nedávno na toto téma interpelaci
v nejvyšším českém zákonodárném
sboru.
Bohužel se setkáváme s tím, že
většinou mizí tyto velké kulturní
hodnoty v rukou šlechticů. Tady ovšem je uplatnění
restitučního principu záležitostí
přinejmenším morálně pochybnou.
Stačí zajet například na některý
z našich hradů a zámků a podívat
se do expozic. Například Hluboká, která
patřila rodině Schwarzenbergů. Když
se podíváme do expozice, najdeme tam přípis
správce třeboňského panství
z roku 1751, kde se ukládají robotní povinnosti
a v případě nedodržení se vyhrožuje
tresty. Ve stejné expozici vidíme působivý
jídelní lístek z roku 1917 na zámku
Hluboká rodiny Schwarzenbergů a ve stejné
expozici jako protiklad můžeme spatřit obžalovací
spis Kateřiny Komočové, že zcizila v
Budějovicích ošatku s bochníkem syrového
chleba dne 23. 5. 1917. Toto jsou věci, které uvádějí
bezhlavé uplatnění restitučního
principu do pochybností.
Ve světě je otázka kulturních památek
sledována velmi pečlivé, a to i v těch
zemích, které mají podobnou situaci jako
my, to znamená, že jsou ohroženy kapitálově
silnějšími partnery v evropském kontextu.
Řecko, Španělsko, Portugalsko jsou státy,
kde z půdy nejvyšších zákonodárných
sborů vzešla iniciativa na vypracovávání
katalogu kulturních památek, aby se zabránilo
úniku národního bohatství mimo hranice
státu, přestože tam je příznivější
situace, pokud jde o legislativní zázemí.
Já se domnívám, že podnětů
pro znepokojení je v dnešní době více.
Uvedu jen některé z nich, přestože materiál,
který mám k dispozici, je mnohem bohatší.
Tak jsme byli svědky toho, že rodina Lobkoviců vznesla nároky na vrácení majetku, které se dají řádově odhadnout na miliardové. To jsou skutečné tisíce položek a znepokojující okolností je, že ten, který vznáší nárok, není dokonce ani občanem našeho státu. Jedná se o majetky, které se nacházejí na těchto objektech:
Roudnice nad Labem,
zámek Nelahozeves,
Bílina,
Jezeří,
hrad Vysoký Chlumec,
Lobkovický palác na Praze 1,
Hradčany,
Jiřská ulice,
zámek Lobkovice,
zámek Encovany,
hrad Střekov,
zámek Koštíjany,
Dubí,
Lipčeves,
atd.
Podobně jsme byli nedávno svědky vyklízení
zámku Červená Lhota. Rodina Latourů
žádala navrácení tamějšího
mobiliáře. Stejně tak je tomu u obecního
úřadu v Radonicích, okres Chomutov; pod číslem
jednacím 1054/90 je tam evidován dopis, kde bývalé
majitelky velkostatku Vintířov a Dolních
Beřkovic žádají, aby se vzhledem k uplatnění
zákona o rehabilitaci a odškodnění nedisponovalo
s bývalým majetkem jejích rodiny. Je podepsána
Marie Thurn Taxisová, rozená Lobkovicová.
Dále bych mohl uvést přiklad zámku
Sychrov, kde poslední majitel panství Alain Rohan
byl dokonce členem SS, a přesto okresní úřad
v Liberci dal pokyn, aby byl sestaven popis majetku rodiny Rohanů,
a aby se s tímto majetkem nedisponovalo.
Dalšími zájemci o kulturní památky
jsou představitelé katolické církve.
Slyšeli jsme na této půdě, že tato
instituce má význam pro nás všechny
a operuje se sčítáním lidu v tomto
roce. přestože se přihlásilo na území
ČSFR k římsko-katolickému vyznání
46, 4 % obyvatel, podle sociologického výzkumu,
který byl uskutečněn v první polovině
tohoto roku (dokonce ještě po sčítání
lidu ČSFR), jen pro 17 % občanů obou našich
republik mají církve důležitý
význam. I tady by bylo na místě zvážit,
jak přistupovat k otázce národního
kulturního dědictví.
Dámy a pánové, předávání
těchto objektů se děje většinou
na základě zákona 403/90 Sb. Podle zákona
87/91 Sb., uplyne lhůta pro uplatnění nároku
až 30. září tohoto roku. Vzhledem k
tomu, že za chvíli nastanou parlamentní prázdniny,
pokládám svou interpelaci za naléhavou a
prosím, aby se takto s ní nakládalo. Budu
žádat odpověď v souladu s příslušným
ustanovením. Prosím o odpověď, kdy bude
k dispozici novela dosud už nevyhovujícího
zákona o státní památkové péči
z roku 1987 a vyhlášky 239 z roku 1959 o vývozu
kulturních památek a předmětů
muzeální hodnoty.
Připomínám, že jenom ve středočeské
galerii je ohroženo 90 % exponátů, a že
veškeré pokusy získat informace o jiných
podobné významných objektech našeho
kulturního života, jako je Národní galerie,
byly neúspěšné.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pýtam sa pána podpredsedu vlády, či
ide o federálnu problematiku.
Poslanec SN M. Ransdorf: Adresuji svou interpelaci místopředsedovi
vlády panu Mikloškovi.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Rád by som sa opýtal legislatívneho odborníka,
čo by nám povedal k tejto problematike.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážený pane poslanče. Z vašeho
vystoupení jsem dostatečně nepochopil, zda
jeho obsahem je interpelace nebo dotaz, neboť převážná
část vystoupení byla kritikou platných
zákonů přijatých Federálním
shromážděním, ale nebyla návrhem
na změnu této zákonné úpravy.
Pokud se týká zákona o památkové
péči, již 22 let není tato právní
úprava v kompetenci federace, ale je v kompetenci republik.
Žádný z členů federální
vlády nemůže odpovědět na otázku,
kdy bude nová zákonná úprava v tomto
směru předložena Federálnímu
shromáždění jinak než tak, že
nikdy, až by došlo ke změně dnešní
úpravy.
Pokud se týče vyhlášky, která
by omezovala vývoz uměleckých předmětů,
je situace ještě smutnější, nemůže
ji vydat nikdo. od 1. ledna je v kompetenci federace přijat
zákonná úprava oblasti obchodních
vztahů se zahraničím. Ale přijetí
podzákonné úpravy v této oblasti není
v kompetenci ani federace, protože ta má pouze zákonnou
úpravu, ani v kompetenci republik, protože schází
konkrétní zákonné zmocnění.
Je připraven nový vládní návrh
zákona o obchodních stycích se zahraničím,
ve kterém chceme posílit legislativní prostor
pro omezení vývozu formou oznámení
ve Sbírce zákonů. Je však pravděpodobné
podle dosavadních stanovisek vlád, že federaci
bude v tomto směru svěřena pouze regulace
oběhu zbraní a mezinárodní závazky
Cocom. A pokud se týče starožitností
a uměleckých předmětů, stanovisko
vlád obou republik je naprosto negativní, že
je pouze v jejích kompetenci upravovat konkrétní
objem tohoto druhu.
Federální vláda ani žádný
její člen nemůže žádnou
z těchto problematik cestou zákonodárnou
vůči Federálnímu shromáždění
řešit bez změny platné ústavy.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za vysvetlenie. V každom prípade interpelácia
poslanca Ransdorfa bude adresovaná tam, kam si prial, podpredsedovi
vlády pánu Mikloškovi. Nemôžeme
nechať hlasovať o tom, aby bola zodpovedná v
skrátenej lehote, pretože o tom by musela hlasovať
snemovňa a nie sme uznášaniaschopní.
Budete sa musieť uspokojiť so zákonnou lehotou
30 dní. Hlásil sa poslanec Rašev (dal prednosť
poslancovi Ransdorfovi) s technickou poznámkou.
Poslanec SN M. Ransdorf: Spokojím se v tom případě
s tím, pane předsedající, když
se o této věci bude hlasovat v pondělí,
až budeme usnášení schopní.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
To už bude druhé hlasovanie, pretože budeme hlasovať
i o návrhu paní poslankyne Petrovej. Dva hlasovacie
body sa prekladajú na pondelok. Pán poslanec Rašev
s faktickou poznámkou, s faktickou poznámkou pán
poslanec Kováč, potom vystúpi pán
poslanec Novosád a poslanec Mlynárik.
Poslanec SN P. Rašev: Vážení kolegovia,
nechcem vás zdržovať, ale neodpustím si
dve vety týkajúce sa kultúrneho dedičstva.
Prial by som vám vidieť niektoré slovenské
zámky a hrady, ktoré boli zničené
po roku 1948 po víťazstve pracujúceho ľudu.
Slúžili ako sklady umelých hnojív a
na skladovanie zemiakov. Kultúrne dedičstvo vrátiť
nemôžeme, pretože je zničené alebo
je vo vlastníctve rodín víťazov z roku
1948. Na to by sme nemali zabúdať. (Potlesk.) Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Kováč.
Poslanec SN L. Kováč: Chcel by som poprosiť,
aby ste nezabudli na moju žiadosť. Tiež som žiadal
o skrátenie lehoty odpovede na moju interpeláciu.