Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Chcem vám dnes v krátkosti vysvetliť - a mám na to oprávnenie slovenských roľníkov ako člen Slovenského roľníckeho družstevného zväzu - prečo túto akciu poľnohospodárske družstvá, štátne majetky, spoločné poľnohospodárske podniky i súkromní roľníci zorganizovali.

Už samotný fakt, že som začal citátom názorov súkromného roľníka uverejneným v denníku s tak veľkým nákladom MF dnes hovorí sám o sebe, že to nie sú len družstevníci, ktorým dosť často v poslednom období sa hovorí staré štruktúry, ale že so súčasným stavom agrárnej politiky, ktorá nemá žiadnu koncepciu, nie sú spokojní ani tí, o ktorých sa hovorí, že by mali dať nášmu poľnohospodárstvu dynamický trend, a to sú začínajúci súkromní roľnici.

Teda konkrétna príčina vyjadrenej nespokojnosti: od januára t.r. v agropotravinárskom komplexe sa uskutočňuje ekonomická reforma, ku ktorej koncepcii bolo mnoho pripomienok i na pôde tohto parlamentu, či už v reakciách na scenár ekonomickej reformy alebo na vládne prehlásenie, ktoré predniesol pán premier Čalfa. Prvý polrok tohto roku vo výsledkoch pôsobenia ekonomickej reformy priniesol veľké problémy, ktoré ohrozujú existujúce poľnohospodárske družstvá, štátne majetky, spoločné podniky, ale i začínajúcich súkromných roľníkov. Ako základný nedostatok sa ukazuje to, že dosiaľ absentuje zjednodušujúca koncepcia agrárnej politiky. Z toho vyplývajú značné problémy poľnohospodárskej prvovýroby, spojeně s odbytom predovšetkým hovädzieho jatočného dobytka, mlieka a iných i rastlinných produktov ako zemiakov, rychlenej zeleniny, repky a obilia.

Po druhé liberalizácia cien má na poľnohospodársku prvovýrobu negatívne dopady. Nákupné ceny poľnohospodárskych výrobkov sa zvýšili len o 2,8 % pri súčasnom znížení úrovne nákupu jatočných zvierat, a mlieka zhruba o 25 - 30 %. To vedie k nerealizovaným prebytkom a sťaženej finančnej situácii v týchto podnikov.

Na druhej strane ceny vstupov do poľnohospodárskej výroby vzrástli o 70 % a nastúpila i tvrdá reštriktívna banková politika. Keď k tomu pripočítame zhruba o 10 mld. korún zníženia subvenčnej politiky štátu oproti minulému roku, čo predstavuje 20 % hrubej produkcie, pričom vyspelé štáty EHS to dotujú 30 - 40 %, v Rakúsku dokonca 44 %, od kolapsu v našom poľnohospodárstve nemáme ďaleko. Na väčšine súčasných poľnohospodárskych družstiev cez zákonné opatrenia ešte výraznejšie pôsobia ekonomické tlaky.

Po tretie, spotrebiteľská verejnosť je dokonca mylne informovaná, že výšku spotrebiteľských cien určujú výrobcovia. Chcem zdôrazniť, že je to lož a klamanie spotrebiteľov, na čo použijem konkrétny prípad.

Ešte v minulom roku sa jatočné kravy vykupovali za 22 - 24 korún za kilogram kravského mäsa, dnes od poľnohospodárskych družstiev, štátnych majetkov a súkromníkov sa vykupujú za primerenú cenu 10 korún. Podotýkam, že je to zhruba polovica dnes vykupovaného jatočného mäsa, ale na pultoch predajne nenájdete lacnejšie hovädzie mäso. Podľa vysvetlenia námestníka ministra poľnohospodárstva Českej republiky Čiháka nie je v súčasnej dobe možné znížiť ceny, pretože je nedôvera k obchodníkom v predajniach s mäsom, že by s týmto mäsom manipulovali. Podľa výkupných cien jatočných kráv by sa na pultoch predajní mohlo mäso objaviť za 20 - 25 korún. Predáva sa ale v takej cene, ako kvalitné mäso z jatočných býkov.

Po štvrté, v scenári ekonomickej reformy, ktorý uplatňujú poľnohospodári od 1. januára 1991, sa objavili trojaké ceny, a to orientačné, zmluvné a garantované. Posledne menované ceny boli najnižšie a dávali záruku výrobcom potravín a surovín, že štát vykúpi za tieto ceny ich produkciu. Bohužiaľ, po uplynutí dvoch mesiacov tohoto roku sa situácia zmenila a neplatili ani štátom garantované ceny, ale platí diktát cien monopolných odberateľov. Určená výška fondu tržnej regulácie sa rýchle začala meniť a tým sa začali uplatňovať na poľnohospodárskych družstvách, štátnych majetkoch i u jednotlivcov ceny, ktoré nebrali do úvahy ani 50 % výrobných nákladov.

Po piate, to všetko dokumentuje, že tvorba scenára ekonomickej reformy pre poľnohospodárov sa robila nielen nekompetentnými ľuďmi, ale i na nekompetentných miestach, ale je to i tvorba zákonov a pravidiel, podľa ktorých sa majú poľnohospodárske družstvá a štátne majetky chovať v ďalšom období, sú značne obmedzujúce.

Podobne je tomu i teraz pri tvorbe transformačného zákona pre poľnohospodárske družstvá, ktorý sa robí rovnakými skupinami poslancov, ktorí iniciovali i zákon o vlastníckych vzťahoch k pôde, nie vláda, ktorá by mala byť zodpovedná za predloženie návrhov zákona tomuto parlamentu.

Zástupcovia poľnohospodárskej výroby, vidiac, aký je postup vlády k ich požiadavkám, 26. júna na celoštátnej porade v Čejkoviciach sa jednomyseľne pripojili k stanovisku predsedov rozpočtových výborov Snemovne národov a Snemovne ľudu, ako i predsedov rozpočtových výborov Slovenskej národnej rady a Českej národnej rady.

Vychádzajúc z vyššie uvedeného, žiadam kompetentného zástupcu federálnej vlády na čele s pánom premiérom Čalfom, aby zaujali stanovisko k nasledujúcim požiadavkám poľnohospodárov:

1. Žiadame, aby do 5. augusta predložili k verejnej diskusii koncepciu agrárnej politiky a návrh transformačného zákona pre poľnohospodárske družstvá.
2. Aby sa za garantované ceny vykúpilo kontrahované množstvo obilia z úrody tohto roku.
   1. Aby sa do konca augusta za garantované ceny vykúpilo 70 % kontrahovaného hovädzieho mäsa a zodpovedajúce množstvo mlieka a mliečnych výrobkov.

Aby sa v druhom polroku znížil odvod z miezd do poľnohospodárstva z doterajších 50 % na 25 %. Pána ministra Dlouhého žiadam o vysvetlenie použitia fondu tržnej regulácie, ktorý podľa rokovania federálnej vlády sa nemôže v republikách použiť na dotácie vnútorného trhu, ale len na export. Konkrétna otázka pánu ministrovi: či o túto časť rozdielu stúpnu spotrebiteľské ceny, alebo sa znížia ďalej nákupné ceny?

V prípade, že sa nebude na tieto požiadavky k spokojnosti poľnohospodárov zo strany vlády reagovať, dôjde k ďalším protestným akciám. Myslím, že by sme sa situáciou v poľnohospodárstve mali viac zaoberať a poľnohospodárom pomôcť, pretože takéto akcie môžu mať dopad na prácu samotného parlamentu.

(Řízení schůze převzal místopředseda SN J. Sokol.)

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu poslanci Šidíkovi. Může odpovědět pan předseda vlády přímo.

Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Nechcem odpovedať priamo, pretože ide o mimoriadne zložitý okruh problémov. Pripravíme na to odpoveď.

Včera sme rozhodovali vo federálnej vláde vo veci obilia, budúci týždeň rozhodujeme vo veci mäsa a mlieka. Veci sa riešia. Chcem ovšem reagovať na jednu z úvodných viet, že tieto akcie, ktoré urobili poľnohospodári na Slovensku, sú výkonom petičného a zhromažďovacieho práva. Keď však poslanec Federálneho zhromaždenia na pléne Federálneho zhromaždenia vysloví, že je výkonom petičného a zhromažďovacieho práva, keď poľnohospodári zablokujú cesty na Slovensku, je to taký výklad obsahu tohto zákona, s ktorým sa nikdy vnútorne nemôžem stotožniť.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu předsedovi vlády. Hlásil se kolega Novosád.

Poslanec SL K. Novosád: Včera při zasedání zemědělské komise se mi dostal do ruky materiál rolnického družstevního svazu a jejích požadavky na vládu. Když jsem tento materiál prostudoval, musím se rolnického družstevního svazu zeptat, ve které pětiletce budování socialismu mají být tyto jejích požadavky splněny. Je skutečně zoufalé, že agrární politika přešla na republiky, že chybí celková koncepce. Domnívám se, že v tomto směru jsme do jisté míry vinní také, že jsme se nechali zmanipulovat Federálním shromážděním do patové situace, kde opět zaznívá slovo kompetence.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji panu poslanci Novosádovi. Hlásí se poslanec Šidík.

Poslanec SL M. Šidík: Chcem odpovedať pánu premiérovi Čalfovi, že som hovoril v súlade. Myslel som tým, že o konaní tejto akcie boli zoznámené kompetentné orgány.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Chce k tomu ještě někdo něco poznamenat?

Poslanec SL K. Novosád: Domníval jsem se, že kolega z Federálního shromáždění bude hovořit o záležitosti naprosto jiné, a to o porušení zákona Federálního shromáždění o půdě, blokačním § 33, který vláda Slovenské republiky svévolně porušila. Její zdůvodnění, jak ho přednesl ministr Kršek v zemědělské komisi, bylo naprosto nedokonalé. Způsob, jakým bude realizována privatizace zemědělských družstev, je protiústavní a porušuje federální zákon.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Pane poslanče, to není k tématu interpelace pana poslance.

Dále poslanec Janča interpeluje předsedu vlády.

Poslanec SL B. Janča: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, bylo řečeno, že má interpelace je adresována panu premiérovi.

Vážený pane předsedo, v nařízení vlády č. 223 z 15. 12. 1990 a v doplňcích provedených nařízením vlády ČSFR z 20. 12. 1990, kterým se provádí zákoník práce, je ustanovení § 3, které je v současné době již překonané a z hlediska zvyšující se nezaměstnanosti nepřirozené a nepochopitelné. V § 3 výše citovaného nařízení vlády se v odstavci 2 praví:

"Opětovně sjednané pracovní poměry na dobu určitou, které na sebe bezprostředně navazují a trvají déle než 3 roky, lze sjednat pouze dvakrát."

V odstavci 3:

"Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s absolventy středních a vysokých škol."

Tato nařízení, zejména odstavec 3, mají neblahý dopad v některých resortech, zejména ve školství. V důsledku značné feminizace a z toho plynoucích častých mateřských dovolených je nucen zaměstnavatel vykrývat takto uvolněná místa, i když s omezením uvedených v odst. 2, pracovníky se smlouvou na dobu určitou, tedy důchodci. Přestože o tyto pracovní příležitosti dnes mají především zájem nezaměstnaní absolventi škol, vzhledem k výše citovanému odstavci 3, nemohou být přijati. V praxi to znamená, že přijde absolvent pedagogické fakulty na školský úřad, kde pro něj nemají trvalé místo, ale mají několik desítek míst na jeden až dva roky za mateřské dovolené, ale díky tomuto nařízení nemohou absolventům tato místa nabídnout, a ti zůstávají bez zaměstnání. Myslím, že je to nehumánní a diskriminující, a proto žádám, aby tyto omezující předpisy byly zrušeny.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji poslanci Jančovi. Přeje si předseda vlády odpovědět přímo? (Nepřeje.)

Jako další je do rozpravy přihlášen poslanec Alfréd Haško, který chce interpelovat místopředsedu vlády pana Mikloška a ministra obrany L. Dobrovského.

Poslanec SN A. Haško: Vážený pán minister, budú adresovať svoju interpeláciu prevážne vám. Pán podpredseda vlády, keď príde, dostane interpeláciu, pravdepodobne, písomne.

Súčasná situácia v armáde, ako sme počuli z niekoľkých príspevkov a interpelácií našich poslancov, nie je najrúžovejšia. Redislokácia našej armády podľa mojich skúseností a vedomostí prebieha pomalšie než sa predpokladalo, dosiaľ nie je známa koncepcia ministerstva obrany týkajúca sa redislokácie. I keď je mi známe, že niektoré skutočnosti uvedené v odpovedi na túto interpeláciu môžu byť predmetom tajomstva, napriek tomu žiadam o odpoveď. Je možno to riešiť podobnou formou, ako ste to urobili s poslancom Malým. Ja sa vám zaručujem, že sa vyhneme dramatickým komplikáciám.

Armáda je s každým termínom nástupu základnej vojenskej služby oslabovaná o stovky a tisíce mladých zdravých Ľudí, ktorí oslabujú akcieschopnosť a stav našej armády. Zákon o civilnej službe bol schválený parlamentom, v ktorom bývalí poslanci schvalovali všetko, čo im bolo predložené. Pamätám si na genézu schvaľovania tohoto zákona v brannom a bezpečnostnom výbore a môžem potvrdiť, že my poslanci, ktorí sme boli do parlamentu kooptovaní, sme ho dotiahli do tej podoby, v akej bol schválený. Nepredpokladali sme však, že v našej mladej generácii je toľko špekulantov, ktorí môžu zákon zneužívať. Poznatky z okresov sú katastrofálne. Mladí ľudia využívajú civilnej služby k súkromnému podnikaniu, vyhýbajú sa vojenskej službe len prehlásením, ktoré síce je možné spochybniť, ale nikto ho nemôže overiť. Týka sa to hlavne obyvateľov jednej etnickej skupiny, ktorá už v minulosti nie raz dokázala, že žiadny politický problém ani zákon jej nemôže vyhovovať. To však nie je najpodstatnejšie.

Podstatné je schválenie novely zákona číslo 73 zo 14. 3. 1990 Zb., o civilnej službe, ešte pred nástupom na vojenskú službu v októbri tohoto roku. Podľa mojich informácií novelu pripravil podpredseda vlády pán Mikloško. Mala byť vláde predložená, ale ďalší osud mi nie je známy, pretože do federálneho zhromaždenia, do tejto chvíle, predložená nebola.

Považujem schválenie novely zákona o civilnej službe za dôležité v čo najkratšej dobe, a preto vašu odpoveď považujem za naliehavú.

Předsedající místopředseda SN J. Sokol: Děkuji. Přeje si pan ministr odpovědět přímo? Prosím, máte slovo.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedající, dámy a pánové, já se obávám, že takové formulace, jaké tady nyní zazněly ve vystoupení poslance Haško (i když předpokládám a jsem si jist, že cílem toho všeho je jakési pozitivní řešení), formulace jako že situace v armádě není nejlepší, nebo že není nejrůžovější, nevedou k ničemu dobrému. Situace v celé řadě odvětví naší společnosti není nejlepší, ani v meteorologii není situace nejlepší. To skutečné nedává žádný smysl. Já vás prosím, neznepokojujme se vzájemně takovými obecnými výroky, které nemají v podstatě žádný obsah. Nyní k tomu, co bylo formulováno jako skutečná otázka.

Otázka redislokace. Vznikl dojem, nevím proč, že Československá armáda není schopna z důvodů materiálních a finančních, dodržet onen stanovený harmonogram, který byl určen rozhodnutím Rady obrany státu k redislokaci konkrétních počtů vojsk a zbraní na území Slovenské republiky. Tato domněnka je mylná, zbytečná a není ničím opodstatněná. Skutečnost je taková, že Československá armáda skutečně bude muset vynaložit větší finanční prostředky na celé redislokace, protože ubytovací objekty i objekty pro uchování a garážování vojenské techniky, které Československá armáda převzala po Sovětské armádě, jsou v daleko horším stavu, než jsme předpokládali, a náklady na jejích rekonstrukci jsou tedy podstatně vyšší už z tohoto důvodu.

Další důvod, proč stoupají náklady na rekonstrukce, je pohyb cen stavebního materiálu a stavebních prací. Československá armáda udělala analýzu této situace a našla způsob, jak uvnitř svého vlastního rozpočtu přesunout prostředky tak, aby mohla splnit všechny stanovené termíny, aby nedošlo k žádnému zpoždění a k žádné změně v redislokaci. Nevím, jestli si přesně pamatuji formulaci, která se týkala vzájemného vztahu redislokací a změny struktury ministerstva. Ministerstvo není ve svých strukturách závislé na redislokacích. Jde o změnu celé struktury (jestli jsem tomu dobře rozuměl), vytváření štábů a velitelských míst v Československé armádě. Ani tato transformační změna v Československé armádě není ohrožena. Naopak. Myslím, že se nám daří s určitým předstihem vytvářet nová tři územní velitelství (velitelství západ, střed a východ), že se nám podaří zrušit dříve než jsme předpokládali i velitelství dvou armád, které byly součástí západního vojenského okruhu. Tím získáme i určité prostředky, určitý předstih a budeme moci do značné míry redukovat počet vojsk, a především vojáků z povolání, kteří jako dejme tomu "nevyhovující" budou moci odejít z Československé armády.