Interpelace se týká velice ožehavé otázky
a otázky velice aktuální, a to otázky
odpadového hospodářství, resp. nakládání
s odpady dováženými, resp. uvažovanými
jako dovážené ze zahraničí do
našeho státu.
Jestli dovolíte, pokusím se interpelaci, kterou
mám připravenu písemně, v jejích
podstatných částech přečíst,
aby to šlo, pokud možno, trochu rychleji.
V měsíci květnu tohoto roku přijalo
Federální shromáždění
zákon č. 238/1991 Sb. o odpadech, který nabude
účinnosti dnem 1. srpna 1991. Jedná se o
první zákonnou normu, která komplexně
reguluje otázky nakládání s odpady
- do účinnosti uvedeného zákona je
prakticky nakládaní s odpady, pomineme-li subsidiární
aplikaci právních norem z více či
méně souvisejících oblastí,
regulováno pouze několika dílčími
a naprosto nedostačujícími podzákonnými
právními předpisy.
V poslední době se množí varovné
signály naznačující, že se v
souvislosti s celkovým uvolněním vnitřních
poměrů v ČSFR, a to zejména ve vztahu
k zahraničí, snaží využít
stávající vakuum do doby účinnosti
zákona o odpadech různé zahraniční
podnikatelské subjekty, především k
tomu, aby na území ČSFR dovážely
a ukládaly odpady, s jejichž zneškodněním
v zemi původu mají jejích původci
značné problémy. Zejména se jedná
o odvodněné čistírenské kaly,
tedy odpady, jejichž nezávadnost je více nežli
diskutabilní a s jejichž zneškodňováním,
co se týče tuzemských původců,
si sami nevíme rady, dále se jedná o ukládání
tříděného domácího (údajně
netoxického) odpadu a konečně o údajný
dovoz výkupového materiálu. Paradoxní
a do určité míry pikantní na celé
věci je, že k ukládání zmíněného
odpadu mají sloužit zejména vytěžené
lomy v podkrušnohorské hnědouhelné pánvi,
ale také např. lomy na Kladensku. Je tedy nasnadě
reálná hrozba, že část ČSFR
(Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pardon, pán poslanec, dovoľte, aby som vás
prerušil. Pán podpredseda vlády Mikoško
musí agendu s cudzími ľuďmi vybavovať
mimo snemovni. Prosím, pokračujte, pán poslanec.)
respektive jmenovitě již tak na únosnou mez
výstavbou reálného socialismu zdevastované
severozápadní Čechy se stanou také
navíc "smetištěm Evropy".
Jen pro ilustraci přikládáme na dokreslení
akcentované hrozby jako přiklad fotokopie následujících
tří dopisů. Jsou uvedeny dopisy, značky,
čísla a data, kdy byly tyto dopisy napsány.
Jsou přiloženy k této interpelaci, nebudu to
dále číst.
Uvedené tři dopisy dostatečně signalizují
reálnost hrozby, že některé tuzemské
právnické osoby, ať již v oblasti municipální
nebo podnikatelské, se budou snažit a také
se snaží poptávky ze strany zahraničních
subjektů po prostoru na uložení odpadů
využít k momentálnímu rychlému
zisku deviz, bez ohledu na to, jaké nepříznivé
dopady může mít takovéto počínání
pro životní prostředí pro ČSFR
a zejména pro budoucí generace. Dokonce se objevily
některé signály, zatím nepodložené
důkaznými materiály, které nevylučují
eventualitu, že již bylo ze SRN dovezeno na území
ČSFR několik tisíc tun odpadů. Varující
jsou také ne zcela ojedinělé tendence projednávat
otázky eventuálního dovozu odpadů
na naše území s ústředními
orgány státní správy - to dokazuje
například jeden z přiložených
dopisů ministerstva pro hospodářskou politiku
a rozvoj České republiky - aniž by věc
byla projednávána s věcně příslušnými
ústředními orgány státní
správy pro otázky životního prostředí,
tedy s těmi orgány státní správy,
které jako jediné jsou podle ustanovení §
3 odst. 4 lit. d) zákona o odpadech a podle komplementárních
republikových zákonů o státní
správě v odpadovém hospodářství
příslušné vyslovit od 1. srpna 1991
souhlas s dovozem a skladováním odpadů na
území ČSFR.
Dále považujeme za nutné upozornit, byť
v souvislosti s ustanoveními zákona o odpadech,
který nabude platnosti, jak bylo výše zdůrazněno,
"teprve za 20 dní" od podání této
interpelace, že zmíněný zákon
povoluje v ustanovení § 3 dovoz odpadů buď
pouze jako druhotné suroviny podle odst. 5 citovaného
ustanovení, anebo pouze za splnění, a to
kumulativního, čtyř podmínek striktně
vymezených pod lit. a) až d) odst. 4 citovaného
ustanovení. Ani jedno z obou uvedených kritérií
nelze vsak vztáhnout, resp. nelze pod něj podřadit
při nejlepší vůli dovoz odpadů,
jenž je předmětem výše uvedených
dopisů. Takže při striktní aplikaci
zákona o odpadech na zmíněné konkrétní
případy by měl být jednoznačně
jakýkoli obdobný dovoz odpadů i jejích
ukládání na území ČSFR
tak, jak je výše uvedeno, vyloučen. Ve všech
uvedených případech se tudíž
jedná velice pravděpodobně o zjevné
snahy obejít ustanovení zákona o odpadech.
Vážený pane předsedo federální
vlády, vážení páni ministři,
dovolte, abychom vám s kolegy v předmětné
věci položili následující otázky:
Za prvé - co je vám známo ohledně
shora naznačeného problému s dovozem a ukládáním
odpadů ze zahraniční, resp. jmenovitě
ze SRN na území ČSFR, a v jakém rozsahu
jste o problému informováni?
Za druhé - existují v současné době
v rámci státní správy ČSFR
dostatečně účinné mechanismy,
aby vyloučily skutečnost, že již na území
ČSFR byly dovezeny a uloženy odpady ze zahraničí
obdobným způsobem, jak je výše zmíněno?
Pokud ano, jaká opatření budou použita
ve vztahu k dovozcům těchto odpadů a jaká
opatření budou případně přijata
k efektivnímu zamezení dovozu odpadů (alespoň
na federální rovině)?
Vzhledem k tomu, že jakožto poslanci Federálního
shromáždění nemůžeme interpelovat
s kolegy v předmětné věci republikově
vlády a jejích členy, a protože jsme
si plně vědomi toho, že předmětná
záležitost se bude ve značném rozsahu
týkat ústředních orgánů
státní správy národních republik,
dovolujeme si vás zároveň zdvořile
požádat, abyste - bude-li to možné - v
uvedené záležitosti intervenovali také
u vládních orgánů obou národních
republik. Očekáváme odpověď v
zákonné lhůtě a rádi bychom
uvítali, kdyby naše interpelace byla vyřešena
urychleně, a v této souvislosti děkujeme
za pochopení; moji kolegové a já.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, bolo by vhodné, aby ste túto písomnú
správu odovzdali. Takže predseda Snemovne ľudu
nemusí do veci zasahovať. Je to potrebné odovzdať
predsedníctvu snemovne.
Ako ďalší je prihlásený pán
poslanec Kvasnička, avšak v tejto chvíli ho
nevidím.
Páni poslanci Rašev a Peter chcú interpelovať
generálneho prokurátora. Prajú si, i za okolnosti,
že tu pán generálny prokurátor nie je.
Prosím, interpelácia v každom prípade
zaznieť môže. Slovo má poslanec Rašev.
Poslanec SN P. Rašev: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni, aspoň v
krátkosti by som predostrel, čo interpelácii
predchádzalo. Predchádzalo jej oslovenie nás,
poslancov Federálneho zhromaždenia, od klubu poslancov
VPN v Slovenskej národnej rade. My sa k tomuto osloveniu
pripojujeme a na základe toho podávame interpeláciu
generálnemu prokurátorovi ČSFR dr. Gašparovičovi.
Vážený pán generálny prokurátor.
Využívame ústavného práva interpelácie
podľa § 49 ústavného zákona o čs.
federácii a § 64 odst. 1 zákona o rokovacom
poriadku Federálneho zhromaždenia ČSFR. Koncom
apríla 1986 došlo v objekte černobylskej jadrovej
elektrárne na Ukrajine k havárii, ktorej následky
sú do dnešného dňa tragické.
Dňa 1. mája 1986 boli Komunistickou stranou Československa
a Komunistickou stranou Slovenska usporiadané pompézne
oslavy takzvaného sviatku práce. Oslavy sa uskutočnili
celoplošne, na území celej Československej
socialistickej republiky, v dňoch, keď na našom
území vrcholil radiačný spád
po výbuchu reaktora v černobylskej elektrárni.
Napriek tomu, že vedúci funkcionári komunistickej
strany boli podrobne informovaní o následkoch udalosti
černobylskej jadrovej elektrárne, ako i o radiačnom
ohrození z toho vyplývajúceho, neváhali
zorganizovať oslavy, na ktorých bola účasť
už tradične povinná. Radiačnému
ohrozeniu boli hromadne vystavení žiaci škôl
všetkých stupňov, rovnako tak i ďalší
účastníci osláv, ktoré boli
faktickou povinnou oslavou komunistickej strany.
Občania našej republiky nielenže neboli informovaní
o hroziacom nebezpečí, ale zo strany funkcionárov
komunistickej strany neboli prevedené žiadne preventívne
protiopatrenia smerujúce k eliminácii následkov
radiačného spádu.
Žiadame Vás, pán generálny prokurátor,
aby ste zahájili šetrenie vo veci všeobecného
ohrozenia, ku ktorému tu - podľa nášho
názoru došlo vďaka nezodpovednosti funkcionárov
komunistickej strany, ktorí boli organizátormi povinných
osláv. Chceme Vás upozorniť, že naša
aktivita v tomto prípade nie je aktivitou prvou. Je zarážajúce,
že prokuratúra ČSFR tak pozvoľne vyšetruje
prípad všeobecného ohrozenia, keď v prípade
"růžový tank" bola jej reakcia neobyčajne
pružná a rýchla.
Som presvedčený, že dostatočné
podklady k Vášmu rozhodovaniu poskytnú ochotne
jednak republikové ministerstvá zdravotníctva
Slovenskej a Českej republiky, ako i federálne ministerstvo
vnútra Českej a Slovenskej Federatívnej republiky.
Komplexné materiály o následkoch na území
ČSFR môžu byť podľa mňa cennou
informáciou o následkoch, s ktorými by mala
byť zoznámená široká verejnosť
ČSFR.
Vopred vám ďakujeme za úprimnú pomoc
a zastávame s pozdravom za poslanecký klub VPN Ing.
Peter Kulan. Chcem pripomenúť, že k tejto interpelácii
je pripojených 19 podpisov poslancov nášho
klubu a 10 podpisov našich kolegov zo Slovenskej národnej
rady. Interpelácie odovzdáme.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Interpelácia bude postúpená
predsedníctvom sekretariátu Snemovne národov.
Prosím poslanca Kvasničku, aby predniesol svoju
interpeláciu. Pripraví sa poslanec Haško, Korman
a Janča.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
využívam svojho ústavného práva
interpelovať vládu Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky a jej členov, menovite podpredsedu pána
Jozefa Miklošku vo veci, ktorá má historicko
- estetický charakter a v našej spoločnosti
sú na ňu diametrálne odlišné
názory a hodnotenia.
Dovoľte mi najprv povedať niekoľko všeobecných
poznámok:
Realistická ilúzia v umení nie je objavom
modernej doby. Od najstarších čias ľudstva
možno sledovať snahu umenia zmocňovať sa
reality, podriadiť si ju. Priestorový a objemový
iluzionizmus renesancie sa snaží túto tendenciu
racionalizovať, priviesť ju na vedecky zdôvodnený
základ.
Staronovú myšlienku znovu oživil - hoci v úplne
iných významových súvislostiach -
dadaizmus a surrealizmus najmä v známom období
"ready - mades" Marcela Duchampa, ktorý šokuje
meštiansky estetický vkus, keď v rokoch 1913
- 1917 vytvorí a vystaví sériu svojich plastických
non - fikcií - napr. sušič fliaš, alebo
pisoár vo vertikálnej polohe, ktorý označí
ako fontánu. Pravda, tu už nejde o ilúziu,
snahu veristicky konkurovať samotnej prírode a predmetnej
skutočnosti, ale o snahu významovo použiť
periférnu vec ako pseudoestetický objekt.
V ďalšom vývoji moderného umenia potom
možno sledovať niektoré svojrázne pokusy
komponovať artefakt z civilizačného odpadu
a šrotu (napr. mobilné objekty a fontány Tiquelyho),
monumentalizovať banálne relikty a citáty reality,
situácie, anonymizované figúry, symboly pop
- kultúry a reklamy. Táto tendencia je v modernom
umení známa ako pop - art.
Aj v tomto druhu umeleckej tvorivosti zaznamenávame pokusy
o monumentálnu, pamätníkovú tvorbu,
iba že jej ideovým podtextom je spoločenská
kritika, neraz aj s poriadnou dávkou recesie.
V ďalšom vývoji moderného umenia a najmä
v krajinách tzv. východného bloku vzniká
socialistický realizmus a v jeho rámci úplne
nová špecifická tendencia, alebo smer, ktorý
by sa dal nazvať ideologický blb - artizmus.
Hrdinom druhej svetovej vojny, ktorí polozili svoje životy
za naše oslobodenia ktorí si zaslúžia
našu úctu a uznanie, sa stavajú gýčovité
monumentálne pamätníky zo zbraní.
Prípad presláveného "smíchovského
tanku" ako aj mnoho ďalších tankov a kanónov
po naších mestách a dedinách sú
jasným príkladom dekadentnej monumentálnej
tvorby. Boli inštalované ako symboly oslobodenia našej
vlasti Sovietskou armádou. Týmto atrapám
sa vždy pripisovala a - ako sa zdá, ešte stále
pripisuje spoločenská vážnosť,
historické a ideové tabu.
Tieto výtvory ideologického blbartizmu zrejme indície
vyšeuvedených výtvarných tendencií
nikdy nemali a nemajú. o žiadnom významovom
posune, o žiadnej umeleckej ilúzii si nemusíme
robiť žiadne ilúzie.
Ide skrátka len a len o tank, o delo, alebo inú
bojovú techniku, dnes uz šrot, ktorý smybolizuje
len samého seba a jeho glorifikácia je o to nezmyslenejšia,
že podobný prvok dožitého technického
skanzenu nemá vo svetovej pamätníkovej tvorbe
novej doby žiaden precedens. Nemá ani len toľko
ašpirácií, aby aspoň predstieral akysi,
čo aj pochybný estetický ideál, o
čo sa vypočítavo snaží každý
gýč.
Myslím si, že tieto ohyzdné pamätníky
sú urážkou všetkých tých,
ktorí bojovali za našu slobodu. Oní si zaslúžia
pamätníky oveľa dôstojnejšie, ktoré
by mali aj primeranú umeleckú hodnotu.
Moja otázka teda znie: "Dokedy bude vláda ešte
trpieť, aby nedôstojné gýče z
vojenského šrotu hyzdili naše mestá a
kedy sa postavia na ich miestach dôstojné monumentálne
plastiky, ktoré budú vyjadrením úprimnej
a hlbokej úcty k tým, ktorí bojovali a umierali
za ľudskú dôstojnosť a našu slobodu?"
Ďakujeme za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Nie som si celkom istý, či je to federálna
problematika, či to nespadá pod ministerstvá
kultúry jednotlivých republík a v každom
prípade sa opýtam pána podpredsedu vlády
Miklošku, aké stanovisko zaujme k tejto interpelácii.
Myslím, že sochárske lobby bude mať radosť
s tejto interpelácie.
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Dlho som nevedel, či to skončí u pornografie,
alebo u niečoho iného. Určite na interpeláciu
v zákonnej lehote odpoviem a poradím sa s členmi
vlády, s pánom ministrom obrany, ktorého
sa tiež trochu týka.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Prosím, ospravedlňujem sa poslancovi Haškovi
a Kormanovi, nedopatrením sa stalo, že prihlášku
pána poslanca Šidíka, ktorý sa prihlásil
ako prvý, som zaradil do neskoršieho poradia. Napravím
to, volám pána poslanca Mikuláša Šidíka,
potom vystúpi pán poslanec Janča a po ňom
poslanec Haško s poslancom Kormanom.
Poslanec SL M. Šidík: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
vo včerajšom deníku Mladá fronta Dnes
na prvej strane v obsiahlom článku je uverejnené
vyznanie súkromného roľníka Ladislava
Šreibera z Jihlavy o súčasnom postavení
poľnohospodárov, či súkromného
roľníka, družstevníka alebo pracovníka
v štátnom poľnohospodárskom podniku. Spomínaný
súkromný roľník uvádzal konkrétne
fakty, ako napríklad to, že keď začínal
v r. 1965 súkromne hospodáriť na výmere
35 ha, za odpredaného jedného vykrmeného
býka si mohol kúpiť 5 000 litrov nafty, ale
dnes si za rovnaký predaj vlastného výrobku
nekúpi ani 1 000 litrov. Keď k tomu pripočítame
ďalšie zvýšenie cien vstupov a zavedenie
lokalizačných poplatkov, ako i neriešenie odbytových
problémov, tak podľa tvrdenia súkromného
roľníka pána L. Šreibera dnešná
agrárna politika vlády nás všetkých
vedie do záhuby. Keď sa to nezmení, dáme
o sebe vedieť, pôjdeme do ulíc - to sú
záverečné slová spomínaného
súkromného roľníka v deníku Mladá
fronta Dnes.
Chcem vám ale oznámiť, že slovenskí
roľníci to, čo L. Šreiber sľúbil,
už včera v ranných hodinách urobili
a vystúpili do výstražného dvojhodinného
štrajku a organizovania protestných akcí. Tento
čin slovenských poľnohospodárov bol
organizovaný v súlade so zásadami petičného
a zhromažďovacieho zákona. Zúčastnilo
sa ho viac než 90 % poľnohospodárskych družstiev,
štátnych majetkov, spoločných poľnohospodárskych
podnikov, ale i súkromných roľníkov.
Vo väčšine okresov Slovenskej republiky poľnohospodári
nezostali osamotení. V okrese Veľký Krtíš
sa k nim pridali i baníci z bane Dolina, v podtatranských
okresoch, kde je veľká koncentrácia tuzemských
i zahraničných turistov, bola táto akcia
z ich strany pochopená i podporená. V okrese Rožňava
sa k poľnohospodárom pridali baníci a hutníci
vracajúci sa z nočných smien. Na hraničnom
prechode v Slovenskom Novom Meste v okrese Trebišov akciu
podporili i maďarskí turisti, ktorých blokácia
ciest zastihla pri prechode z územia Maďarska na naše
územie.
Po skončení akcie o 9.00 hodine ráno Čs.
rozhlas na stanici Československo vysielal viac než
hodinovú priamu reportáž so zástupcami
poľnohospodárskych podnikov, roľníckeho
družstevného zväzu, ktorej sa zúčastnil
i minister poľnohospodárstva a výživy
pán Ing. Kršet. V tejto rozhlasovej relácii
bolo konštatované, že akcia bola prvou výstražnou
akciou a celá akcia prebehla bez konfliktov. Stretla sa
medzi širokou občianskou verejnosťou s pochopením
a porozumením.