Poslanec SN R. Zelenay: Za klub HZDS, za Snemovňu ľudu
navrhujem pána Šimka.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Prosím ešte návrh do Snemovne
národov. Pán poslanec Grebeníček.
Poslanec SN M. Grebeníček: Před chvílí
bylo ještě možné navrhovat za nejpočetnější
klub - poslance Zdeňka Masopusta.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Grebeníček, bolo
by dobré za Snemovňu národov tento návrh
predložiť.
Poslanec SN M. Grebeníček: Poslanec Olej.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: V takomto prípade by boli kompletní.
(Hlasy: Nejsou.)
Vážené kolegyne a kolegovia, netrúfam
si týmto spôsobom zostaviť dohodovací
výbor. Prosil by som, keby opäť predsedovia ústavnoprávnych
výborov posúdili predložené návrhy,
pretože sa ukazuje, že máme zase viac Slovákov
v Snemovni národov, atď. a budeme hlasovať vo
výboroch zase zvlášť, oddelene. Hlási
sa pán poslanec Novosád a potom pán poslanec
Zapletal.
Poslanec SL K. Novosád: Vzhledem k tomu, že už
jsem členem jednoho dohodovacího výboru,
vzdávám se této funkce u zákona o
soudech a soudcích.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: O tom teraz práve nehovoríme. Hovoríme
o kongregáciách. Prosím, pán poslanec
Zapletal.
Poslanec SN P. Zapletal: Já bych se jen odvolal na §
32 jednacího řádu. Nechápu, proč
se tady zbytečně o těchto věcech dohadujeme,
proč se nemůžeme třeba domluvit na grémiu.
Zdá se mi trochu unfair, když se nám předloží
na plénu jména, a teď máme o nich na
plénu jednat. Nevím, proč to nemůžeme
udělat takovým gentlemanským způsobem,
když se podíváme na § 32, kde není
napsáno, kdo to určuje.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Práve z toho dôvodu, aby sme sa s touto
problematikou čo najskôr vyporiadali, mysleli sme,
že predložíme návrh, ktorý by mohol
byť prijateľný. Bohužiaľ, nie je tomu
tak. Z toho dôvodu buď grémium alebo predsedovia
ústavnoprávnych výborov.
Dal by som hlasovať o tom, či súhlasíte
v obidvoch snemovniach s tým, aby sa tento nesúhlas
snemovní riešil formou dohodovacieho riadenia prostredníctvom
dohodovacieho výboru. Proti tomuto návrhu nikto
zatiaľ nenamietal, takže myslím, že môžme
o ňom hlasovať.
Pýtam sa poslancov Snemovne národov, kto je pre
riešenie uvedeného nesúladu, nech zdvihne ruku
a stlačí tlačidlo! Je to v súlade
s § 31 zákona o rokovacom poriadku. (93) Deväťdesiattri.
Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (8) Osem. Ďakujem.
Osem sa zdržalo, hlasovali všetci prítomní
poslanci.
Teraz hlasujú poslanci Snemovne ľudu. Kto je pre tento
spôsob riešenia, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo! (89) Osemdesiatdeväť. Ďakujem.
Kto je proti? (0) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (5) Päť. Ďakujem.
Päť sa zdržalo hlasovania, taktiež hlasovali
všetci poslanci.
Obidve snemovne súhlasia s týmto spôsobom
riešenia tohto nesúladu.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 265, SN
č. 271)
Na programe máme skupinu obchodných dohôd,
ktoré k vysloveniu súhlasu predložila federálna
vláda.
Ide o vládne návrhy, ktorými sa predkladajú
k vysloveniu súhlasu Federálnemu zhromaždeniu
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
- Obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky s vládou Albánskej
ľudovej socialistickej republiky, podpísaná
v Prahe dňa 25. októbra 1990 (tlač 593),
- Obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vládou Bulharskej republiky
o obchode a platbách, podpísaná v Prahe dňa
6. decembra 1990 (tlač 594).
- Obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vládou Korejskej ľudovodemokratickej
republiky, podpísaná v Prahe dňa 1. novembra
1990 (tlač 595).
- Dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky a vládou Maďarskej republiky o vzájomnom
obchode a platbách po 1. januári 1991, podpísaná
v Budapešti dňa 5. decembra 1990 (tlač 596).
- Dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky a vládou Poľskej republiky o obchode a platbách,
podpísaná v Prahe dňa 14. decembra 1990 (tlač
597).
Týmito piatimi bilaterálnymi dohodami sa riešia
rovnako vzájomné obchodné otázky.
Doporučujem preto snemovniam prerokovať tieto vládne
návrhy súčasne. Rozumie sa tým, že
odôvodnenie navrhujúce federálnou vládou
a spravodajské správy budú prednesené
naraz ku všetkým piatim dohodám.
Hlasovať však budeme o každej dohode zvlášť
Sú k tomuto procedurálnemu postupu námietky?
(Nejsou.)
Nie sú žiadne námietky. Považujem to za
váš súhlas. Prosím preto, aby výklad
k prerokovávaným obchodným dohodám
(parlamentné tlače 593 až 597) podal poverený
člen federálnej vlády, pán Pavel Rychetský.
Prosím, aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové poslanci.
V souvislosti s ukončením platnosti dlouhodobých
obchodních dohod uzavřených v rámci
bývalé Rady vzájemné hospodářské
pomoci se státy, s nimiž mělo Československo
sjednáno zúčtovací platební
vztah v převoditelných rublech, bylo dohodnuto,
že od 1. ledna 1991 budou vzájemné obchodní
vztahy realizovány na principech světového
obchodu, včetně oblasti cen a zúčtování
ve volně směnitelných měnách.
Proto bylo nezbytné s danými státy sjednat
a podepsat nové dohody o obchodu a platbách. Při
jednání o těchto dohodách se vycházelo
z usnesení federální vlády č.
185 z 22. března 1990 a č. 413 ze 14. června
1990, ve kterých byl vysloven souhlas, aby ministr zahraničního
obchodu projednal nové obchodní a platební
dohody a jejich návrhy předložil vládě
České a Slovenské Federativní Republiky
ke schválení.
Na základě souhlasu s uzavřením dohod
daných v příslušných usneseních
federální vlády byly ve čtvrtém
čtvrtletí 1990 podepsány obchodní
dohody s Albánskou republikou a s Korejskou lidově
demokratickou republikou a dohody o obchodu a platbách
s Maďarskou, Bulharskou a Polskou republikou. Jednání
s Rumunskem o nové obchodní dohodě nebyla
dosud uzavřena s ohledem na nedostatečné
plnění skluzových dodávek na úhradu
československého aktivního salda, platebně
bilančních vztahů, v převoditelných
rublech z rumunské strany, a proto s touto zemí
nemáme zatím obchodní dohodu uzavřenou.
Příznačná pro podepsané obchodní
dohody je jejich nová kvalita. Byl ukončen systém
pětiletých obchodních dohod, opírajících
se o všeobecné dodací podmínky Rady
vzájemné hospodářské pomoci.
Nebude používán systém mnohostranného
zúčtování v převoditelných
rublech prostřednictvím Mezinárodní
banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní
investiční banky v Moskvě a upuštěno
bylo i od sjednávání závazných
zbožových listin zboží, specifikujících
množstevně nebo hodnotově dodávky.
Jaké důvody nás vedou k tomu, abychom tyto
dohody předložili ke schválení Federálnímu
shromáždění? Především
to je skutečnost, že všeobecné dodací
podmínky Rady vzájemné hospodářské
pomoci i dohoda o mnohostranném zúčtování
v převoditelných rublech prostřednictvím
Mezinárodní banky hospodářské
spolupráce a Mezinárodní investiční
banky v Moskvě a upuštěno bylo i od sjednávání
závazných zbožových listin zboží,
specifikujících množstevně nebo hodnotově
dodávky.
Jaké důvody nás vedou k tomu, abychom tyto
dohody předložili ke schválení Federálnímu
shromáždění? Především
to je skutečnost, že všeobecné dodací
podmínky Rady vzájemné hospodářské
pomoci i dohoda o mnohostranném zúčtování
v převoditelných rublech byly při tehdejším
přijetí schválení nejvyšším
československým zákonodárným
sborem, a proto i nyní nově uzavřené
dohody vyžadují souhlasu Federálního
shromáždění.
Neméně závažným důvodem
pro tento postup je i to, že v dohodách s Albánskou
republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou
je sjednána doložka nejvyšších výhod
a tyto země přitom nejsou členy GATT. Je
nutné tudíž tyto dohody považovat za hospodářské
smlouvy obecné povahy, vyžadující podle
platného znění ústavního zákona
o československé federaci schválení
Federálním shromážděním
a ratifikaci prezidentem republiky.
Nové obchodní dohody, s výjimkou Albánské
republiky a Korejské lidově demokratické
republiky, jsou sjednány na bázi obchodu ve volně
směnitelných měnách, přičemž
se připouští při dohodě obou
stran i jiné formy obchodu v souladu s právní
legislativou dané země. Dohody respektují
provádění zahraničně obchodní
činnosti v souladu s podmínkami mezinárodního
obchodu.
Ve vztahu k Albánské republice a Korejské
lidově demokratické republice, s ohledem na stav
ekonomik těchto zemí a rovněž tak s
přihlédnutím k relativně nízkému
obchodnímu obratu byly sjednány obchodní
a platební dohody na bázi zúčtování
v clearingových amerických dolarech. Tím
se dostaly obchodní a platební dohody se zeměmi
bývalého rublového clearingu na srovnatelnou
úroveň s obdobnými dohodami s ostatními
zeměmi světa.
Toto jsou důvody, pro které doporučuji Federálnímu
shromáždění, aby se všemi pěti
dohodami vyslovilo svůj souhlas. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Opatrením predsedov snemovní
boli tieto vládne návrhy prikázané
podľa § 59 zákona o rokovacom poriadku Federálneho
zhromaždenia na prerokovanie výborom hospodárskym,
zahraničným a výborom pre plán a rozpočet
oboch snemovní. Zhrnutím výsledkov prerokovávania
návrhov a prípravou stanoviska pre snemovne boli
poverené hospodárske výbory. Tieto výbory
zvolili spoločných spravodajcov a prednesením
spravodajských správ poverili poslanca Ladislava
Vrchovského za Snemovňu ľudu a Antona Ondrejkoviča
za Snemovňu národov.
Teraz prosím pána poslanca Vrchovského, aby
predniesol spravodajskú správu za výbory
Snemovne ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
L. Vrchovský: Pane předsedající, dámy
a pánové, jako společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu dovolím si vám
sdělit několik podrobností k vysvětlení
problematiky vzájemného obchodu mezi Českou
a Slovenskou Federativní Republikou a zeměmi bývalé
Rady vzájemné hospodářské pomoci.
S Albánií budeme mít obchodovaný obrat
řádově ve výši 30 miliónů
amerických dolarů, což odpovídá
minimálním možnostem exportu albánské
strany. Vysokým vývozem z naší strany
bychom vyrobili zbytečně československé
pasivum. Albánie minimálně 2 až 3 roky
nebude mít prostředky na to, aby jakékoliv
saldo splatila.
S Bulharskem byl v roce 1990 docílen obrat řádově
ve výši 850 miliónů rublů, v
roce 1991 očekáváme obchodovaný obrat
ve výši 50 až 60 miliónů amerických
dolarů. Bulharsko však musí vůči
České a Slovenské Federativní Republice
splnit závazek svého aktivního salda platební
bilance a vydodat nám zboží za 300 miliónů
převoditelných rublů.
S Korejskou lidově demokratickou republikou je podepsána
dohoda na bázi clearingu, tj. vyrovnání exportu
a importu k dosažení obchodní bilance, se s
těmito zeměmi sjednávají indikativní
listiny zboží. Jsou podkladem pro dosažení
rovnováhy.
To znamená, že už to nebudou jako v minulosti
listiny s počty kusů jednotlivého zboží,
jsou to seznamy indikativní, které umožňují
v rámci clearingu obchodovat.
S Maďarskem byl v roce 1990 realizován obrat ve výši
1,9 miliard rublů, očekávaný obrat
v roce 1991 je ve výši 500 až 600 miliónů
amerických dolarů. Česká a Slovenská
Federativní Republika však zde musí splatit
zhruba 195 miliónů rublů.
Poslední zemí je Polsko. Zde se obchod v konvertibilní
valutě rozbíhá poměrně dobře.
S Polskem očekáváme v roce 1991 obchodovaný
obrat řádově ve výši 1,3 miliardy
amerických dolarů. Polsko vůči nám
musí splnit svůj závazek ve výši
280 miliónů převoditelných rublů
svého aktivního salda obchodní bilance. Stav
obchodovaného obratu, ke kterému v případě
našeho obchodu s Polskem dochází, je způsoben
hlavně tím, že jsme zvláště
v posledních pěti letech dováželi z
Polska zhruba za 1 miliardu rublů stavebních a stavebně
montážních prací. Tento objem jsme museli
splatit naším zbožím, což se platilo
v domluvené struktuře asi 85 % strojírenského
zboží a 15 % surovin a spotřebního zboží.
Tento objem se vlivem vnitřních podmínek
československých zmenšil pouze na 200 miliónů
amerických dolarů a na rok 1992 předpokládáme
další spad - řádově o 50 miliónů
dolarů. S Polskem tedy dochází k absolutní
změně struktury obchodovaného obratu.
Vývoj komoditní struktury se zeměmi Rady
vzájemné hospodářské pomoci
za uplynulých 10 let nedoznal velkých změn
a v podstatě byla obchodovaná struktura ve složení
70 % stroje a zařízení, 30 % suroviny a ostatní
zboží. Tato struktura se plus minus 5 % změnila
ve vztahu k jednotlivým relacím, významnější
změny doznala pouze v Maďarsku, kde za rok 1989 a
rok 1990 byl poměr 50 % stroje a zařízení
a 50 % ostatní zboží. Perspektiva je bohužel
chmurná.
Ve vzájemném obchodu dojde k poklesu zejména
v oblasti stroje a zařízení. Dojde k tomu
z několika důvodů. Za prvé řada
strojů dovezených z těchto zemí neodpovídá
požadavkům na kvalitu a technickou úroveň.
To se týká obzvlášť Bulharska.
Za druhé ve všech těchto zemích probíhají
strukturální změny a bohužel ani jedna
z těchto zemí nemá dopracovanou koncepci,
kam vlastně mají strukturální změny
vyústit. Proto je v současné době
velice těžké umístit v zemích
bývalého trhu Rady vzájemné hospodářské
pomoci stroje a zařízení, zejména
investiční povahy. Dá se předpokládat
zvýšení obchodované struktury surovinami
a spotřebním zbožím.
Ve velmi problematické poloze zůstávají
zemědělské výrobky. Ani jedna z uvedených
zemí nemá vypracovaný systém ochranářských
opatření své zemědělské
výroby. Pravdou je, že k něčemu takovému
jsme v minulosti nebyli nuceni.