V pomocném materiálu k tisku 693, kterým
předkládám srovnání paragrafovaného
znění dosavadního zákona a navrhované
novely, v němž rovněž je uvedena nová
důvodová zpráva, kterou jsem právě
přednesl, je na úvodní straně rovněž
uvedeno, že navrhuji další dva doplňky.
Protože však usnesením výborů sociálních
a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
z 9. 7. 1991 byly oba tyto doplňky dodatečně
zahrnuty do návrhu těchto výborů,
rozšiřuje se o ně tisk 693 a není třeba,
aby plénum Federálního shromáždění
o nich hlasovalo jako o pozměňujících
návrzích. Uvede to zpravodaj.
Při doplnění slov § 2 zákona
tak, aby byl vyloučen eventuálně výklad,
že jde o taxativní výčet veškeré
činnosti Československé tiskové kanceláře
jako zpravodajské agentury souhlasím i já,
po posledním jednání výborů
kulturních a sociálních, aby tam byla doplněna
slova "kromě jiné zpravodajské činnosti".
Výraz " zpravodajská" je potom nutno chápat
především podle § 1, kde je Československá
tisková kancelář definována jako zpravodajská
organizace (v dosavadní úpravě "Zpravodajský
orgán"), dále podle výčtu ustanovení
podle § 2, který je taxativním výčtem
pokud jde o činnost zpravodajské agentury československé
federace a demonstrativním výčtem pokud jde
o činnost zpravodajské agentury vůbec; a
konečně je ho nutno chápat podle statutu
Československé tiskové kanceláře
ve smyslu § 6. Dikcí navrhovanou výbory kulturním
a sociálními je zajištěna funkce Československé
tiskové kanceláře jako zpravodajské
agentury i nad rámec povinností Československé
tiskové kanceláře jako sdělovacího
prostředku československé federace podle
písm. a), b), a c) § 2; podnikatelská činnost
Československé tiskové kanceláře
jdoucí nad rámec zpravodajské činnosti
je upravena v souladu s obecně platnými právními
předpisy v § 3 navrhované novely. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Uhlovi. Za spravodajcu
sociálne a kultúrne výbory zvolili v Snemovni
ľudu poslanca Jiřího Musílka a v Snemovni
národov poslanca Michala Prokopa. Prosím pánov
poslancov, aby predniesli svoje spravodajské správy.
Ako prvý vystúpi pán poslanec Jiří
Musílek.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Musílek: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že navrhovatel
novely zákona o Československé tiskové
kanceláři pan poslanec Petr Uhl odůvodnil
s pečlivostí a důkladností jemu vlastní
průběh dalších změn jeho původního
návrhu, který nebyl na 14. společné
schůzi Federálního shromáždění
v březnu t.r. Sněmovnou národů přijat,
usnadnil mi úlohu, a proto moje zpravodajská zpráva
bude poměrně stručná.
Chtěl bych především zdůraznit
konstruktivnost jednání mezi navrhovatelem, oběma
zpravodaji a oponenturou v osobě pana poslance Mandlera.
Navrhovatel naprostou většinu připomínek
akceptoval, a tím došlo k podstatnému zjednodušení
v duchu legislativní čistoty, odstranění
nadbytečných ustanovení a neuralgických
bodů, které do jisté míry privilegovaly
monopolní postavení agentury.
Výsledkem této, tak říkajíc
redukční diety, je nově upravené znění
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 123/1965 Sb., o Československé
tiskové kanceláři. Vy jste jej obdrželi
jako tisk č. 693. Současně vám navrhovatel
pan poslanec Uhl předkládá i pomůcku
v podobě sloupkového srovnání dosavadního
i novelizovaného znění včetně
doplňků k důvodové zprávě.
V této příloze jsou navrhovatelem předloženy
ještě dvě drobné legislativní
změny, o kterých hovořil a které odůvodní
ve své zpravodajské zprávě společný
zpravodaj Sněmovny národů pan kolega Michal
Prokop.
Navrhovanou novelou zákona o Československé
tiskové kanceláři, včetně změn
se zabývaly výbory sociální a kulturní
Sněmovny lidu a Sněmovny národů jako
výbory garanční a vyjádřily
k ní souhlasné stanovisko.
Doporučuji vám, dámy a pánové,
jako společný zpravodaj Sněmovny lidu návrh
zákona o Československé tiskové kanceláři
ve znění tisku 693 včetně změn
uvedených v usnesení výborů sociálních
a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
č. 111 projednat a schválit. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Musílkovi.
Prosím, aby za výbor Snemovne národov vystúpil
jeho predseda Michal Prokop.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Prokop: Děkuji. Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, bylo
toho už řečeno tolik že mi nezbývá,
než uvést jen některé technické
podrobnosti.
Za prvé nevím, zda-li máte všichni v
lavicích usnesení č. 111 našich výborů,
ani ne, které vlastně upřesňuje doplňující
návrh kolegy Uhla na legislativní úpravu,
vsuvku těch dvou pojmů.
V pomůcce, kde je sloupkové srovnání,
je uvedeno trochu jiné znění, než naše
výbory potom přijaly.
Doporučuji, abyste si doplnili v článku I.
§ 2 nebo v tomto případě v § 2
ve sloupkovém znění, máte tam větu
"Československá tisková kancelář
kromě jiné činnosti", slovo "zpravodajské".
To je doplněk, který doporučují naše
výbory jako součást usnesení.
Druhá změna, kterou pan kolega Uhl ve srovnávacím
materiálu navrhuje, je doplnění slova "vzájemnou".
To zůstává stejné, výbory to
odsouhlasily. Je to rovněž součástí
předkládaného usnesení.
Dovolte mi, abych se i já vyjádřil k tomu,
v čem vidím já pozitivum navrhované
úpravy a v čem se liší, podle mého
názoru, od původního návrhu, který
tady před několika měsíci v Sněmovně
národů neprošel. Za prvé se domnívám,
že došlo k zestručnění zákona
a k jeho zprůhlednění a zlogičtění.
Původně navrhovaná předloha byla v
podstatě jen malou úpravou a opsáním
původního zákona o Československé
tiskové kanceláři dosud platného,
který samozřejmě vycházel z poměrně
jiných společenských podmínek, a tomu
také zákon odpovídal.
Domnívám se, že doba, kdy v zákoně
byly taxativně vyjmenovávány jasné
věci po způsobu plukovníka Bedřicha
Krause von Zillerguta je zaplať bůh za námi
a že nemusíme v zákoně vyjmenovávat
věci, které jsou nad slunce jasné. Myslím,
že těmto požadavkům nová předloha
vyhovuje.
Za druhé, a to považuji snad za vůbec nejdůležitější,
bych vás chtěl upozornit na to, že po dohodách
z navrhované předlohy zmizel § 3 a), který
ve své podstatě znamenal určitou kodifikaci
monopolu státní tiskové agentury. To byl
paragraf, který říkal, že Československá
tisková kancelář nesmí dostat určité
druhy informací později než jiné tiskové
agentury, ať zahraniční nebo jakékoliv.
Skupina poslanců, kteří pracovali spolu s
navrhovatelem na přípravě této předlohy,
dospěla i s navrhovatelem a zástupci Československé
tiskové kanceláře k názoru, že
tento paragraf skutečně není nutný
a jeho vypuštěním, domnívám se,
padá i obava některých kolegů poslanců
z toho, že by Československá tisková
kancelář i nadále požívala jakési
výsady monopolní státní tiskové
agentury. To považuji za jedno z největších
pozitiv navrhované úpravy.
Konečně za třetí se mi zdá,
že velmi důležitým faktem je to, na co
už pan navrhovatel upozorňoval. Je zapotřebí,
aby zákon vycházel ze státoprávního
uspořádání, aby nesymetričnosti
Československé tiskové kanceláře,
která v současném znění zákona
stále trvá, byla zrušena, abychom vyhověli
kompetenčnímu zákonu v oblasti sdělovacích
prostředků a umožnili, aby vznikly Československá
tisková kancelář České republiky,
Československá tisková kancelář
Slovenské republiky a ústřední Československá
tisková kancelář, aby získala poněkud
jiný statut odpovídající současným
poměrům.
Domnívám se, že i v tomto ohledu je ta předloha
na místě a že splňuje tyto požadavky.
Proto vám, vážení kolegové, s
čistým svědomím jako zpravodaj výborů
Sněmovny národů doporučuji s doplňky,
které jsem na začátku uvedl, v tisku usnesení
našich výborů zákon přijmout.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Prokopovi. Otváram
diskusiu. Písomne je prihlásený len jeden
poslanec, a to pán dr. Lubomír Voleník. Prosím,
máte slovo, pán poslanec.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
kolegové poslanci, už podruhé v krátké
době si dovolím před vás předstoupit.
Co se týče návrhu změny zákona
Československé tiskové kanceláře,
vítám ho a v podstatě ho akceptuji téměř
bez výhrad. Měl bych malou připomínku,
která se ale týká právě změn,
se kterými jsme byli seznámeni dnes a právě
změn, které jsou v § 2 zákona, kde je
uváděno, že Československá tisková
kancelář kromě jiné zpravodajské
činnosti...atd. Pan navrhovatel Uhl zdůvodnil tuto
změnu tím, že původní znění
tak, jak bylo navrženo, v podstatě bylo výčtem
taxativním, kdežto tato změna vede k tomu,
že výčet je pojímán jako výčet
demonstrativní.
V této souvislosti bych chtěl upoutat vaši
pozornost trochu jiným směrem. Vrátím
se k jedné zákonné předloze, kterou
jsme projednali před několika dny. Je to zákonná
předloha o Federální bezpečnostní
informační službě a používání
zpravodajských prostředků. Zákon,
který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen
jako zákon č. 244/1991 Sb. V tomto zákoně
se totiž používá také přívlastku
"zpravodajský" a na řadě míst.
Například už v názvu tohoto zákona,
jak jsem ho zde četl, potom v § 1 se říká,
že Federální bezpečnostní informační
služba je zpravodajským orgánem, v § 2
se říká o činnosti cizích zpravodajských
služeb atd.
Domnívám se, že tady dochází
k určité kolizi, k matení pojmů. Proto
bych navrhoval, aby § 2 předlohy, kterou máte
nyní před sebou, byl modifikován v tom směru,
který je podle mého názoru daleko elegantnější
a čistší, a to tak, aby za slovo "ČTK"
bylo dáno slovo "zejména" místo
slovo "kromě jiné zpravodajské činnosti".
Je to kratší, elegantnější a to,
co následuje, je skutečně demonstrativní
výčet. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Voleníkovi. Ďalej
je do diskusie prihlásený pán poslanec Karol
Stome, prosím, aby vystúpil.
Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, chtěl bych reflektovat slova svého
předřečníka. Nedomnívám
se, že bychom se úpravou dostali tam, kam jsme původně
chtěli, to je abychom vymezili činnost naší
tiskové kanceláře pouze na činnost
novinářskou a ne třeba jinou podnikatelskou
činnost.
Ale domnívám se, že je správné,
že bylo upozorněno, že výraz "zpravodajský"
se v naší legislativě používá
v promiskue, což může zadávat příčiny
k nedorozumění. Nicméně bych chtěl
vyjádřit svůj názor na Československou
tiskovou kancelář a chtěl bych obrátit
pozornost tohoto shromáždění na činnost
tohoto orgánu, který si klade za povinnost informovat
ve jménu československého státu nestranně
a úplně.
Já tento zákon považuji za nouzové východisko.
Přesvědčuje mě o tom ne důsledná
a ne dobrá zpravodajská - ve významu novinářská
- činnost této kanceláře. Já
jsem na začátku června řekl ve výborech,
že tato tisková kancelář tím,
jak se projevuje v některých svých zpravodajských
(ve významu, jak jsem řekl) počinech, si
nezasluhuje nárok na existenci. Chtěl bych upozornit
na maličkost: Včera jsme zde, v tomto shromáždění,
projednávali zprávu o kriminalitě v tomto
státě. Hovořil jsem mimo jiné v souvislosti
s celkovým klimatem o tom, že jsme něco dlužni.
Jsme dlužni zejména to, abychom zjistili, kdo pozval
sovětská vojska do Československa. Byli jsme
dlužni nárůst kriminality tím, že
mladiství nejsou zvýhodněni, že zaměstnavatelé
učňů a studentů nemají žádnou
daňovou úlevu.
Obě tyto zprávy unikly Československé
tiskové kanceláři, ačkoliv její
reportéři byli v tomto shromáždění
přítomni. Já se nedomnívám,
že zjištění, kdo pozval sovětská
vojska do Československa v roce 1968 ani zjištění,
kdo nese odpovědnost za oněch dvacet let, která
jsme v tomto shromáždění odsoudili,
jsou tak bezvýznamnou okolností, že by Československá
tisková kancelář jako orgán tohoto
státu (do jisté míry vládní
tisková kancelář) o tom neměla reportovat.
I když tento zákon považuji za nouzový,
domnívám se, že ho asi budeme muset schválit
s tím, co říkal kolega Voleník (o
terminologii zpravodajství by se měla rozvinout
rozprava), ale že budeme muset pečlivě zkoumat,
do jaké míry je tato tisková kancelář
hodna svých úkolů, které se nám
dávají ke schválení.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem dr. Stomemu. Chce ďalej vystúpiť
niekto v diskusii? Hlási sa poslanec Uhl.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, děkuji oběma poslancům
za relativní podporu, zejména poslanci Stomemu.
Na jeho popud byl skutečně z původního
návrhu vypuštěn § 3 a). Jen bych chtěl
opravit, že Československá tisková kancelář
nevystupuje ve jménu československého státu
nestranně. To ne! Československá tisková
kancelář vystupuje nestranně, podává
informace, které jsou nestranné, nadstranické,
objektivní atd; a kromě tohoto zaručuje československé
federaci její zpravodajství, to je prohlášení
různých státních orgánů,
samozřejmě včetně prohlášení
poslanců. Nevím, zda se mám omlouvat poslanci
Stomemu za to, že jsme včera z jeho projevu dali asi
tři nebo čtyři jiné myšlenky
a nedali jsme ještě ty dvě myšlenky, které
on považuje za tak důležité. Je to profesionální
věcí zpravodajů, kteří to posuzovali.
My o těchto otázkách diskutujeme. Každý
den z tohoto parlamentu dáváme deset až patnáct
zpráv, pokud zasedá plénum. Jsou to zprávy
poměrně dlouhé, ale nemohou být tak
obsažné, aby obsahovaly všechno, protože
veřejnost se přece jen zajímá také
o jiné věci než jen o průběh
Federálního shromáždění.
Nicméně si velmi vážím závěrečných
slov poslance Stomeho, nejen toho, že budeme muset možná
pro tento zákon hlasovat, ale i toho, že se chystá
na důkladnou kontrolu v Československé tiskové
kanceláři. Já už jsem mu vyšel
vstříc, už jsem mu předal příslušné
materiály, naši jednodenní produkci, a budeme
v tom pokračovat.
Chtěl bych ještě doplnit, že statut (pokud
tento zákon bude schválen), který budeme
vypracovávat, budeme dělat v úzké
součinnosti se sociálními a kulturními
výbory a se všemi poslanci, kteří o
to budou mít zájem.
Pokud jde o pozměňovací návrh poslance
Voleníka, já se v zásadě nestavím
tak zcela proti tomu, aby tam bylo slovo "zejména",
ale nedoporučuji to z toho důvodu, že toto
slovo pak nechává Československou tiskovou
kancelář příliš široké
možnosti další činnosti, zatímco
vazba "kromě jiné zpravodajské činnosti"
říká, že s výjimkou § 3
(kde o registrování československé
tiskové kanceláře pro podnikatelskou činnost
rozhoduje soud) může Československá
tisková kancelář dělat jen zpravodajskou
agenturní činnost. Já slova "zpravodajská"
používám tak, jak používá
obecná čeština (a slovenština také)
často stejného slova pro dvě různé
věci. Např. slovo "řád"
se používá jak pro trestní řád,
tak pro ve smyslu metálu atd. "Zpravodajství"
je skutečně české slovo, které
má dva významy. Jednak špionážní
rozvědnou službu, jednak získávání
informaci za účelem jejich zveřejňování.
Lidé, kteří se tím zabývají,
jsou jednak zpravodajové, jednak zpravodajci. U lidí
se význam liší i slovně. U činnosti
samotné jde bohužel o slovo souzvučně.
Proto se přimlouvám za to, abyste tento návrh
poslance Voleníka neschvalovali, protože by se Československé
tiskové kanceláři slovem "zejména"
dávala příliš velká možnost
pro jakoukoli jinou činnost. Takto se vymezuje jen činnost,
zaměřená na agenturní zpravodajství.
Já jsem se v důvodové zprávě
zmínil o tom, že jde o agenturní zpravodajství
a toto slovo, použité už v § 1, je přebíráno
z původního znění, kde se hovoří
o zpravodajském orgánu. Příkladnost
je také k tomu, aby se vědělo, o jaký
druh zpravodajství jde.
Současný paragraf 2 obsahuje pokud jde o vztah Československé
tiskové kanceláře a státu výčet
taxativní, ale pokud jde o agenturní zpravodajství,
je to samozřejmě demonstrativní. Další
činnosti, např. podávání zpráv
kulturních, sportovních církevních
atd., vydávání různých publikací
- tam nejsou. Je to samozřejmé, každá
zpravodajská agentura, která v této zemi
působí (působí zde svými korespondenty
více než 10 zahraničních agentur, tyto
činnosti vykonává a nepotřebuje k
tomu žádný zákon.
Proto bych se přimlouval za to, abyste slova "kromě
jiné zpravodajské činnosti" nenahrazovali
slovem "zejména", ale pokud to uděláte,
získá Československá tisková
kancelář větší volnost, a pokud
budu jejím ústředním ředitelem
já, nebude mi to vadit.