Podmínkou pro uvolnění druhé tranše
je z československé strany splnění
čtyř základních kvantitativních
makroekonomických ukazatelů, které jsou totožné
s ukazateli stanovenými Mezinárodním měnovým
fondem. Je to opět podmínka, která je naprostým
derivátem dohody s Mezinárodním měnovým
fondem, plyne z toho, že Evropská společenství
si pro tuto půjčku nestanoví absolutně
žádné nové dodatkové podmínky.
Já bych velmi rád toto jasně zopakoval.
Půjčka Evropských společenství
je poskytnuta na dobu 7 let, je nejen zdrojem posílení
našich devizových rezerv, ale její poskytnutí
představuje po půjčce od Mezinárodního
měnového fondu další signál,
další výrazný projev důvěry
v probíhající ekonomickou reformu ze strany
nejvýznamnějšího evropského integračního
seskupení a měla by se stát katalyzátorem
dalšího přílivu soukromého finančního
kapitálu do československého hospodářství.
Proto doporučuji, abyste s touto dohodou vyslovili souhlas.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Klausovi. Vládny návrh
prerokovali hospodárske výbory, výbory pre
plán a rozpočet a zahraničné výbory
obidvoch snemovní. Predsedovia snemovní poverili
zhrnutím výsledkov k prerokovaniu výbory
pre plán a rozpočet. Prednesením spravodajských
správy boli výbormi poverení, resp. zvolení
poslanci Štefan Gürtler, Vojtech Bugár.
Prosím pána poslanca Gürtlera, aby predniesol
spravodajskú správu za výbory Snemovne ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
Š. Gürtler: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, tisk 716, který máme nyní schválit
a v němž se jedná o půjčce pro
Československo, byl projednán ve výborech
pro plán a rozpočet a máme i usnesení
příslušných výborů zahraničních
a hospodářských. Půjčka poskytovaná
České a Slovenské Federativní Republice
za účelem posílení československých
devizových rezerv pro období zavedení vnitřní
konvertibility koruny a liberalizace zahraničního
obchodu, je to v podstatě pohotovostní půjčka
od Mezinárodního měnového fondu. Všechny
půjčky až ke krytí deficitu nebo účelové
či bez bližšího určení mají
zásadní vadu všech půjček - musí
se vracet.
Když se stát ocitne v potížích
a my v těchto potížích jsme, a skupina
států s dobrým renomé je ochotna poskytnout
pomoc za výhodných podmínek a předložený
materiál o takových podmínkách mluví
jednoznačně, když podle situace na finančních
trzích se předpokládá, že úroková
sazba se pohybuje kolem 5 až 6 %, mluvil o tom i pan ministr,
že kromě administrativních poplatků
bude smlouva krajně výhodná. Musím
říci, že na výboru pro plán a
rozpočet byla obsáhlá diskuse na téma
půjčky a úroky, dluhy a pohledávky
vůbec. Přes veškerou a obsáhlou diskusi
při vlastním zasedání k této
dohodě nebyl nikdo proti a výbory souhlasily.
Navrhuji proto, na základě rozhodnutí výboru
pro plán a rozpočet, dohodu o půjčce
podle tisku 716 doporučit ke schválení. Děkuji
za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem spravodajcovi výborov Snemovne
ľudu. Teraz má slovo poslanec Bugár za výbory
Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
V. Bugár: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
podstata dohody o pôžičke medzi Európskym
hospodárskym spoločenstvom a Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou podpísanej v Bruseli 29.
mája 1991 bola už podrobne vysvetlená predkladateľom
vládneho návrhu ministrom financií, pánom
Klausom.
Napriek tomu považujem ešte za nutné zdôrazniť,
že ide o pôžičku 375 miliónov ECU
poskytnutú na posilnenie našich devízových
rezerv. Splatnosť pôžičky je sedem rokov,
predpokladaná úroková sadzba 5 až 6
%. I keď úroková sadzba nie je a ani nemôže
byť súčasťou tejto dohody, pokladám
za žiadúce a účelné, aby vláda
o podpise čiastkových kontraktov informovala parlament
o skutočnej výške tejto úrokovej sadzby.
K mojej krátkej správe je potrebné dodať,
že v diskusii k tomuto vládnemu návrhu vo výboroch
pre plán a rozpočet vyplynula nutnosť zo strany
vlády informovať parlament alebo aspoň garančné
výbory pri príprave takýchto dôležitých
dohôd. Vzhľadom k tomu, že podľa predbežných
dostupných informácií táto pôžička
bude pre Českú a Slovenskú Federatívnu
Republiku výhodná i vzhľadom k súhlasným
stanoviskám zahraničného, hospodárskeho
výboru i výboru pre plán a rozpočet,
ako spoločný spravodajca Snemovne národov
doporučujem schváliť vládny návrh
dohody podľa tlače 716. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bugárovi, písomné
prihlášky do diskusie nemám. Pýtam sa
vás, či chce niekto vystúpiť k tejto
problematike. Nikto sa nehlási.
Pán minister Klaus žiada o slovo.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Byl jsem dotázán
poslancem Hubálkem, jak je to s nákladovou stránkou.
Já bych chtěl opakovat, že administrativní
náklady představují jen malý zlomeček
této půjčky a že v každém
případě náklady provedené experty
sedícími v Bruselu jsou neskonale nižší
nejen z toho důvodu, že úrokovou sazbu oni
dostanou nižší než my, což je významná
věc, ale i administrativa by byla dražší
z naší strany.
O tom, že potřebujeme pohotovostní půjčky
a že je budeme získávat od Mezinárodního
měnového fondu, od Světové banky a
od evropských společenství bylo součástí
ekonomické reformy jako koncepční výchozí
předpoklad. V tomto smyslu to bylo od počátku
součástí vládního scénáře
ekonomické reformy. Informovat o konkrétních
podmínkách parlament budeme.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi. V zasadacej
miestnosti je prítomných 99 poslancov Snemovne národov,
z toho 54 zvolených v Českej republike a 45 v Slovenskej
republike a 98 poslancov Snemovne ľudu. Obidve snemovne sú
uznášaniaschopné.
Hlasujeme o návrhu schvaľovacieho uznesenia, ktoré
je uvedené v parlamentnej tlači č. 716 na
prvej strane.
Prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu. Kto je
za návrh tohto uznesenia, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo! (86) Osemdesiatšesť. Ďakujem.
Kto je proti? (1) Jeden. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (10) Desať. Ďakujem.
Jeden poslanec nehlasoval.
Poslanci Snemovne ľudu návrh schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, nech
zdvihne ruku a stlačí tlačidlo! (95) Deväťdesiatpäť.
Ďakujem.
Kto je proti? (1) Jeden. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (12) Dvanásť. Ďakujem.
Musím požiadať o nové hlasovanie. Sú
to poslanci, ktorí prišli v priebehu hlasovania a
hlasovacie zariadenie nezablokovalo ich príchod. Čiže
zaevidovalo u mnohých prítomnosť a tým
sa stalo, že máme mínus štyri hlasy. Takže
z toho dôvodu, aby to bolo úplne jasné, by
som prosil, keby sme v Snemovni národov hlasovali ešte
raz.
Prosím ešte raz poslancov Snemovne národov,
kto súhlasí s navrhnutým uznesením,
nech zdvihne ruku. (88) Osemdesiatosem. Ďakujem.
Kto je proti? (1) Jeden. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (8) Osem. Ďakujem.
Osem sa zdržalo hlasovania, dvaja poslanci nehlasovali. I
poslanci Snemovne národov s návrhom súhlasia.
Vzhľadom k súhlasnému uzneseniu obidvoch snemovní
môžem konštatovať, že Federálne
zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky súhlasí s Dohodou o pôžičke
medzi Európskym hospodárskym spoločenstvom
a Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, podpísanou
v Bruseli dňa 29. mája 1991.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 167, SN
č. 269, SL č. 263)
Ďakujem pánu ministrovi Klausovi, ktorý sa
ponáhľa na zasadnutie federálnej vlády.
Ďakujem obidvom spravodajcom.
V súlade so schváleným poradím máme
teraz na programe
návrh sociálnych a kultúrnych výborov
na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov k návrhu
poslanca Snemovne národov Ing. Petra Uhla na vydanie zákona,
ktorým sa mení a doplňuje zákon č.
123/1965 Zb., o Československej tlačovej kancelárii
(tlač 693).
Na minulej spoločnej schôdzi snemovní doporučil
predseda Snemovne národov, aby sa rokovanie o tomto návrhu
zákona, ku ktorému boli prijaté rozdielne
uznesenia snemovní, vrátilo do sociálnych
a kultúrnych výborov obidvoch snemovní.
Obidve snemovne s navrhnutým postupom súhlasili,
uznesenie bolo prijaté 14. mája 1991.
Sociálne a kultúrne výbory znovu prerokovali
tento návrh zákona dňa 5. júla a 9.
júla t.r. a navrhli, aby bol prijatý v znení
obsiahnutom v tlači 693.
Vychádza samozrejme z tlače 244 a 521, ale predmetom
nášho rokovania bude tlač 693. Chce sa navrhovateľ
iniciatívneho návrhu, pán poslanec Petr Uhl
vyjadriť k predloženému uzneseniu sociálnych
a kultúrnych výborov?
Prosím, má slovo poslanec Petr Uhl.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, dne 19. 3. 1991 projednávala společná
schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů
můj návrh na vydání novely zákona
o Československé tiskové kanceláři
- původní tisk č. 244 - podle tisku 521.
Výbory ústavně právní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů na základě
souhlasného stanoviska výborů sociálních
a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
a na základě stanovisek dalších ústavních
orgánů České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky
doporučily tehdy sněmovnám, aby můj
návrh na vydání novely zákona schválily.
Můj návrh však schválila pouze Sněmovna
lidu. V části Sněmovny národů,
složené z poslanců zvolených v České
republice, chybělo ke schválení návrhů
16 hlasů, přičemž 30 poslanců
chybělo v této části sněmovny
vůbec. V části Sněmovny národů,
složené z poslanců zvolených ve Slovenské
republice, chybělo ke schválení mého
návrhu 11 hlasů, přičemž 28 poslanců
z této části sněmovny bylo nepřítomných.
Ve Sněmovně národů se proti přijetí
návrhu zákona vyslovilo 7 poslanců zvolených
v České republice a jeden poslanec zvolený
ve Slovenské republice; 13, respektive 19 poslanců
se zdrželo hlasování a 3, respektive 1 poslanec
hlasování ignorovali.
Ucelenou koncepci oponentního charakteru přednesl
na plénu poslanec Emanuel Mandler. Tuto koncepci formuloval
do protinávrhu, který sice nezískal ani v
jedné ze sněmoven počet hlasů potřebných
k jeho přijetí, nicméně hlasů
bylo tolik, že v další fázi legislativního
procesu musel vzít navrhovatel jeho koncepci v úvahu
a zamyslet se nad tím, nakolik je koncepce poslance Emanuela
Mandlera protichůdná vůči koncepci
navrhovatele. Při podrobnějším rozboru
a zejména při setkání, které
uspořádaly výbory sociální
a kulturní dne 4. června 1991, se ukázalo,
že rozdíly v obou koncepcích jsou zejména
v oblasti legislativní, formální. Navrhovatel
se tedy proto rozhodl ustoupit od původního návrhu
a až na několik detailů souhlasil s tím,
aby za základ projednávání jeho návrhu
byl vzat protinávrh poslance Emanuela Mandlera.
Po rozpravě ve výborech sociálních
a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
o mém návrhu, jíž se zúčastnil
i ředitel Československé tiskové kanceláře
pro Slovensko, doktor Svetozár Štúr, schválily
oba výbory znění návrhu novely zákona,
uvedené v tisku č. 693. I při tomto jednání
jsem si osvojil podané pozměňovací
návrhy.
V těch částech, v nichž navrhovaná
úprava podle tisku č. 693 je totožná
s navrhovanou úpravou podle tisku č. 521, odkazuji
vás, milé kolegyně a vážení
poslanci, na důvodovou zprávu, která byla
přílohou druhou v příloze tisku č.
521 pomůckou pro poslance Federálního shromáždění
z 15. března 1991.
Znění, které je navrhováno nyní,
se odlišuje od původního znění
zejména v tom, že navrhovanou novelou se upravuje
pouze vztah Československé tiskové kanceláře
jako zpravodajské organizace České a Slovenské
Federativní Republiky k federálním státním
orgánům (§ 1 a § 2).
Dále se zpřesňuje podnikatelské oprávnění
Československé tiskové kanceláře;
toto ustanovení má přechodný charakter
a přechodem Československé tiskové
kanceláře z organizace příspěvkového
typu na jiný typ hospodářské organizace
přestane mít svoji raison d´tre (§ 3).
Titul ústředního ředitele Československé
tiskové kanceláře, jakož i nových
ředitelů dvou předpokládaných
subjektů Československé tiskové kanceláře
České republiky a Československé tiskové
kanceláře Slovenské republiky, je generální
ředitel místo ústřední ředitel,
neboť Československá tisková kancelář
nemůže být nadále chápána
jako ústřední státní orgán.
Titul generální ředitel je naprosto běžný
v zahraničí, a to i pro instituce menšího
rozsahu a významu (§ 4).
Zcela se vypouští § 5, který upravoval
působnost Československé tiskové kanceláře
na Slovensku a není nyní nahrazován jinými
ustanoveními. Novela rovněž nepředjímá
vznik Československé tiskové kanceláře
České republiky a Československé tiskové
kanceláře Slovenské republiky a neupravuje,
jak to činil návrh podle tisku č. 521, vzájemné
vztahy a vzájemnou působnost Československé
tiskové kanceláře, Československé
tiskové kanceláře České republiky
a Československé tiskové kanceláře
Slovenské republiky.
Všechny tyto zákonem neupravené otázky
budou řešeny statutem Československé
tiskové kanceláře (a rovněž statutem
Československé tiskové kanceláře
České republiky a statutem Československé
tiskové kanceláře Slovenské republiky),
jak to upravuje § 6. Vzájemná vazba tří
agentur bude operativně zajišťována ředitelskou
radou, složenou z generálních ředitelů
Československé tiskové kanceláře,
Československé tiskové kanceláře
České republiky a Československé tiskové
kanceláře Slovenské republiky. Veřejná
kontrola činnosti Československé tiskové
kanceláře a kontrola zákonem upraveného
vztahu mezi Československou tiskovou kanceláří
a státními orgány bude zajišťována
kolegiem Československé tiskové kanceláře.
Toto vše upravuje § 6.
Podle již přijatého tzv. malého kompetenčního
zákona (běží o zákon ze dne 20.
3. 1991 o rozdělení působnosti mezi Českou
a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou
a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných
informačních prostředků - náš
tisk 520), který předpokládá existenci
Československé tiskové kanceláře
České republiky a Československé tiskové
kanceláře Slovenské republiky a delimitaci
do tří měsíců od jejich vzniku,
upravuje navrhovaná novela, že působnost Československé
tiskové kanceláře České republiky
a Československé tiskové kanceláře
Slovenské republiky upraví svými zákony
národní rady (§ 6 odstavec 3).
Všechny ostatní vztahy, zvláště
pak další obor činnosti v oblasti zpravodajství
(tedy nestátní povahy) a povinnosti Československé
tiskové kanceláře vůči státním
orgánům České a Slovenské Federativní
Republiky, resp. vůči Československé
tiskové kanceláři České republiky
a Československé tiskové kanceláři
Slovenské republiky, jakož i práva Československé
tiskové kanceláře vůči Československé
tiskové kanceláře České republiky
a Československé tiskové kanceláře
Slovenské republiky, budou upraveny statutem a dalšími
podzákonnými normami, resp. jsou či budou
upraveny obecně platnými právními
předpisy.