Čtvrtek 11. července 1991

7. den jednání - čtvrtek 11. 7. 1991

(Pokračování schůze v 9.02 hodin.)
Přítomno:124 poslanců Sněmovny lidu
72 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice
58 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek, Andelová, Bakšay, Bartončík, Baštigal, Battěk, Černý A., Čičmanec, Danihel, Dienstbier J. st., Dlouhý, Hrušínský, Kakačka, Kavan, Kňažko, Kováč, Langoš, Miller, Rajnič, Ropek, Sedlák, Tvrdá, Vysloužil, Žalud

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Lux, Němec, Parkanová

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Babáková, Čalfa, Dubček, Gémesi, Kočtúch, Košnár, Kováč Marián, Krištofík, Mečiar, Molnár, Posluch, Slota, Sýkora, Tahy, Viktorín, Vincze

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram 7. deň spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia. Všetkých vás srdečne vítam. Vítam i pána ministra Klausa za federálnu vládu. Podľa včerajšieho oznámenia máme dnes na programe:

34

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky na vyslovenie súhlasu Dohoda o pôžičke medzi Európskym hospodárskym spoločenstvom a Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou, podpísaná v Bruseli dňa 29. mája 1991 (tlač 716)

a

Návrh výborov sociálnych a kultúrnych na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov k návrhu poslanca Snemovne národov Ing. Petra Uhla na vydanie zákona, ktorým sa mení a doplňuje zákon č. 123/1965 Zb., o Československej tlačovej kancelárii (tlač 693).

Vládne návrhy, ktorými sa predkladajú na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky

28

obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a vládou Albánskej ľudovej socialistickej republiky, podpísaná v Prahe dňa 25. októbra 1990 (tlač 593),

29

obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a vládou Bulharskej republiky o obchode a platbách, podpísaná v Prahe dňa 6. decembra 1990 (tlač 594),

30

obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a vládou Korejskej ľudovo demokratickej republiky, podpísaná v Prahe dňa 1. novembra 1990 (tlač 595),

31

dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a vládou Maďarskej republiky o vzájomnom obchode a platbách po 1. januári 1991, podpísaná v Budapešti dňa 5. decembra 1990 (tlač 596),

32

dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a vládou Poľskej republiky o obchode a platbách, podpísaná v Prahe dňa 14. decembra 1990 (tlač 597),

33

vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky návrh na vypovedanie Zmluvy o právnej ochrane vynálezcov, priemyslových vzorov, úžitkových vzorov a ochranných známok pri uskutočňovaní hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce prijatej dňa 12. apríla 1973 v Moskve a Dohody o vzájomnom uznávaní autorských osvedčení a iných ochranných dokumentov na vynálezy prijatej dňom 18. decembra 1976 v Havane (tlač 670).

Návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 1/1991 Zb., o zamestnanosti (tlač 738),

Uznesenie k správe generálneho prokurátora, predsedu Najvyššího súdu a ministra vnútra o stave bezpečnosti a boja proti kriminalite,

Správa o výsledkoch rokovania spoločného výboru pre dohodovacie konanie, ktorý bol zriadený pre zjednotenie rozdielnych uznesení snemovní v prípade návrhu zákona o zmenách v sociálnom zabezpečení (tlač 640) - návrh uznesenia (tlač 712).

O tejto správe by sme nehlasovali. Federálne zhromaždenie by bolo len informované. Potom by zasadli kluby, ktoré by prerokovali svoje stanoviská k navrhnutej zmene. Až potom by sme pristúpili k hlasovaniu.

S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Vild.

Poslanec SN J. Vild: Pane předsedo, já bych chtěl požádat, jestli byste mohl svolat poslance z kuloárů a jestli bychom mohli hlasovat o včerejším návrhu poslaneckého klubu občanského hnutí, aby na pořad této schůze byl zařazen lustrační zákon, který by se nejprve projednal ve výborech, a pak by se projednal na plenárním zasedání Federálního shromáždění.

Prosím vás tedy, abyste svolal poslance a abychom o tomto procedurálním návrhu klubu Občanského hnutí hlasovali.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Doporučujem nielen za seba, ale predovšetkým na základe výsledkov porady, ktorá bola dnes ráno u prvého podpredsedu Federálneho zhromaždenia prof. Jičínskeho, aby sa o tejto veci hlasovalo po politickom grémiu, ktoré je zvolané na dnešok. Tam bude tento návrh Občianskeho hnutia prerokovaný a po ňom by sme prikročili k hlasovaniu. Súhlasíte s týmto takto, pán poslanec? (Poslanec SN J. Vild: Souhlasím.)

S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Voleník.

Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové poslanci, já bych měl k návrhu kolegy Vilda protinávrh, který bych přednesl za klub ODS. Chtěl bych navrhnout, aby zásady onoho lustračního zákona byly přikázány urychleně výborům, aby je výbory projednaly, a aby se postupovalo dále stejně jako se vždy v tomto parlamentě postupovalo - pokud je mi známo - v případě zásad zákonů. Z připomínkované zásady zákonů se neprojednávaly na plénu, ale vracely se přímo navrhovateli, aby podle nich urychleně dopracoval paragrafované znění zákona. Navrhuji proto, aby se postupovalo tímto způsobem.

Maximálně se tím urychlí celý legislativní proces a vyloučí se řada dalších, ne právě pro nás jako parlament, příznivých vektorů. Domnívám se, že projednávání zásad na plenárním zasedání parlamentu, by prodloužilo dobu zasedání a vedlo by pravděpodobně v některých případech k ne právě příjemným exhibicím některých kolegů (nechť mi to odpustí). Mám v dobré paměti, jak někteří poslanci postupovali při projednávání otázky lustrací. Domnívám se, že toho nepříliš hezkého už bylo dost a že bychom se měli skutečně věnovat práci.

Vezměme také v úvahu to, že jsme na tomto zasedání neprojednali některé velmi závažné návrhy zákonů, se kterými bychom se také měli na tomto plénu vyrovnat ještě než odejdeme na parlamentní prázdniny. Prosím, abyste zvážili návrh, který jsem přednesl, a pokud možno ho podpořili. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, doporučujem, aby sme ďalej o tomto probléme nediskutovali. Poslanec Vild súhlasil s tým, aby sa jeho návrh prerokovával až po porade na politickom grémiu. Prednesené návrhy sú rozdielne a týkajú sa dvoch politických klubov. Myslím, že na politickom grémiu sa názory zjednotia. V prípade, že poslanec Vild bude trvať na tom, aby tento bod bol zaradený do programu, budeme o tom potom hlasovať.

Chcel by som pripomenúť, že tento návrh už bol výborom prikázaný, takže pokiaľ ide o rokovanie výborov, postupuje sa už týmto spôsobom.

Poslanec SN J. Vild: Měl bych jednu poznámku. Jde o to, aby zásady projednalo také plénum, a to z toho důvodu, aby naše usnesení bylo pro vládu závazné, a to co v zásadách schválíme.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Súhlasíte s tým, že o tomto bode programu budeme hovoriť na základe doporučenia politického grémia.

Hlási sa pán poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, pokud přijmeme názor, že zásady nemáme v plénu projednávat a máme projednávat pouze paragrafované znění k zákonům, pak se staneme souborem amatérských právníků a vzdáme se toho nejpodstatnějšího, co v tomto parlamentu je.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Prosím, aby sme o tom nediskutovali, pretože v tejto chvíli nemáme čo prijať. Súhlasili ste s tým, aby sme to prerokovávali po grémiu.

Hlási sa pán poslanec Voleník.

Poslanec SL L. Voleník: Jakožto nikoli zcela amatérský právník si dovoluji podotknout maličkost. Zásady zákona v tomto parlamentu se projednávaly vždycky takovým způsobem, jaký jsem navrhl a nikoli plénem. Tak to konkrétně upravoval i jednací řád, který jsme změnili. Domnívám se, že otázka, kterou zde nastínil poslanec Zeman, je výstřel naprosto mimo cíl.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Súhlasíte, aby sme sa k tomu vrátili po grémiu? (Souhlas.).

Prerokujeme

34

vládny návrh, ktorý sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k vysloveniu súhlasu Dohoda o pôžičke medzi Európskym hospodárskym spoločenstvom a ČSFR, podpísaná v Bruseli dňa 29. mája 1991 (tlač 716).

Vládny návrh odôvodní minister financií Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dne 1. března 1991 vyslovila federální vláda souhlas se sjednáním dohody o půjčce mezi EHS a ČSFR. Svůj souhlas se sjednáním této dohody vyslovily i vlády obou republik, vláda České republiky 6. března a vláda Slovenské republiky 19. března.

Na základě zmocnění daného ministru financí usnesením vlády byl dojednán definitivní text smluvních dokumentů a 29. 5. jsem spolu s předsedou Státní banky československé, panem Josefem Tošovským tuto dohodu v Bruselu podepsal. Svým usnesením ze dne 6. června vyslovila s dohodou souhlas federální vláda a doporučila prezidentu republiky dohodou po vyslovení souhlasu Federálním shromážděním ratifikovat.

Podle této dohody poskytne Evropské hospodářské společenství Československu půjčku ve výši 375 miliónů ECU, tzn. zhruba 500 miliónů dolarů na posílení našich devizových rezerv v období po zavedení vnitřní konvertibility československé měny a po zavedení liberalizace zahraničního obchodu. Půjčka bude uvolněna ve dvou tranších, zhruba v poloviční výši, první tranše 185 miliónů ECU bude poskytnuta ihned po vstupu dohody v platnost a druhá tranše bude následovat po šesti měsících po poskytnutí první tranše.

Dohoda je právním základem pro poskytnutí uvedené půjčky a vymezuje základní práva i povinnosti obou smluvních stran, kterými jsou Evropské hospodářské společenství, zastoupené komisí Evropských společenství a České a Slovenské Federativní Republiky, zastoupena na základě zmocnění daného usnesením vlády České a Slovenské Federativní Republiky ministrem financí.

Dohoda o půjčce a na ní založený budoucí právní vztah mezi komisí Evropských společenství a Českou a Slovenskou Federativní Republikou má specifický charakter, který vyplývá z toho, že komise Evropských společenství není finanční institucí s vlastními zdroji poskytování úvěrů. Chtěl bych podotknout, že se tím tato dohoda výrazně liší od podobných dohod, které můžeme sjednávat s institucemi jako je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.

Podstatnou obsahovou náležitostí této dohody je proto závazek komise Evropských společenství obstarat příslušné částky vlastním jménem emisí obligací na finančním trhu.

Na finanční trh vstoupí komise Evropských společenství teprve po vstupu dohody v platnost, tedy po její ratifikaci. Proto také budou definitivní podmínky půjčky, to znamená úrokově a jiné náklady, známy až poté, co komise Evropských společenství vstoupí na finanční trh se svými obligacemi.

Veškeré náklady této emise budou vycházet z podmínek mezinárodních finančních trhů. Vzhledem k tomu, že eminentem obligací bude Komise evropských společenství, lze očekávat, že nákladovost této emise bude vzhledem k mimořádné spolehlivosti této instituce, k jejímu renomé, nepochybně optimální - neskonale lepší, než jaké podmínky bychom mohli získat sami.

Ze strany Komise evropských společenství nebude tato půjčka zatížena žádnými dalšími náklady, kromě nákladů administrativních a pro Komisi evropských společenství v žádném případě nepůjde o ziskovou operaci. Navíc z očekávaných zhruba deseti až čtrnácti nabídek československé straně bude předložena pouze nabídka nejvýhodnější s tím, že rozhodnutí o akceptaci předložené nejvýhodnější nabídky bude plně ponecháno na nás. Na základě akceptace nejvýhodnější nabídky československou stranou budou mezi Komisí evropských společenství a příslušnou bankovní institucí uzavřeny potřebné dohody, které budou tvořit přílohu k této dohodě. Budou konkretizovat emisi obligací a upravovat vztahy mezi Komisí evropských společenství a příslušnou bankovní institucí, čili právě to je určitá specifičnost této dohody.

Další součástí dohody je společné prohlášení, které stanoví podmínky pro uvolnění první a druhé tranše této půjčky. Tyto podmínky v podstatě nepřinášejí pro nás absolutně nic nového, protože od prvopočátku bylo jasné, že Komise evropských společenství váže svou půjčku na už dávno před tím dohodnuté podmínky s Mezinárodním měnovým fondem. Čili podmínkou pro uvolnění první tranše, která nastane v následujících týdnech, bude-li to dnes vámi schváleno - je vůbec prvotní dohoda o pohotovostním úvěru mezi Československem a Mezinárodním měnovým fondem. Čili tato podmínka byla splněna už 7. ledna letošního roku, takže v podstatě tato podmínka je už dána, ale my jsme s Evropským společenstvím v podstatě bez jednoho měsíce k dnešnímu dni jednali rok, a proto vznikla tato zdánlivě zastaralá podmínka.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP