Přítomno: | 124 poslanců Sněmovny lidu |
72 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice | |
58 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice |
Nepřítomní poslanci:
Sněmovny lidu:
Adam, Adámek, Andelová, Bakšay, Bartončík,
Baštigal, Battěk, Černý A., Čičmanec,
Danihel, Dienstbier J. st., Dlouhý, Hrušínský,
Kakačka, Kavan, Kňažko, Kováč,
Langoš, Miller, Rajnič, Ropek, Sedlák, Tvrdá,
Vysloužil, Žalud
Sněmovny národů zvolení v České republice:
Lux, Němec, Parkanová
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:
Babáková, Čalfa, Dubček, Gémesi,
Kočtúch, Košnár, Kováč
Marián, Krištofík, Mečiar, Molnár,
Posluch, Slota, Sýkora, Tahy, Viktorín, Vincze
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie,
vážení hostia, otváram 7. deň
spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia. Všetkých vás
srdečne vítam. Vítam i pána ministra
Klausa za federálnu vládu. Podľa včerajšieho
oznámenia máme dnes na programe:
Vládny návrh, ktorým sa predkladá
Federálnemu zhromaždeniu Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky na vyslovenie súhlasu Dohoda
o pôžičke medzi Európskym hospodárskym
spoločenstvom a Českou a Slovenskou Federatívnou
Republikou, podpísaná v Bruseli dňa 29. mája
1991 (tlač 716)
a
Návrh výborov sociálnych a kultúrnych
na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov k návrhu
poslanca Snemovne národov Ing. Petra Uhla na vydanie zákona,
ktorým sa mení a doplňuje zákon č.
123/1965 Zb., o Československej tlačovej kancelárii
(tlač 693).
Vládne návrhy, ktorými sa predkladajú
na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vládou Albánskej
ľudovej socialistickej republiky, podpísaná
v Prahe dňa 25. októbra 1990 (tlač 593),
obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vládou Bulharskej republiky
o obchode a platbách, podpísaná v Prahe dňa
6. decembra 1990 (tlač 594),
obchodná dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky a vládou Korejskej ľudovo
demokratickej republiky, podpísaná v Prahe dňa
1. novembra 1990 (tlač 595),
dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky a vládou Maďarskej republiky o vzájomnom
obchode a platbách po 1. januári 1991, podpísaná
v Budapešti dňa 5. decembra 1990 (tlač 596),
dohoda medzi vládou Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky a vládou Poľskej republiky o obchode a platbách,
podpísaná v Prahe dňa 14. decembra 1990 (tlač
597),
vládny návrh, ktorým sa predkladá
na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky návrh
na vypovedanie Zmluvy o právnej ochrane vynálezcov,
priemyslových vzorov, úžitkových vzorov
a ochranných známok pri uskutočňovaní
hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce prijatej
dňa 12. apríla 1973 v Moskve a Dohody o vzájomnom
uznávaní autorských osvedčení
a iných ochranných dokumentov na vynálezy
prijatej dňom 18. decembra 1976 v Havane (tlač 670).
Návrh zákona, ktorým sa mení zákon
č. 1/1991 Zb., o zamestnanosti (tlač 738),
Uznesenie k správe generálneho prokurátora,
predsedu Najvyššího súdu a ministra vnútra
o stave bezpečnosti a boja proti kriminalite,
Správa o výsledkoch rokovania spoločného
výboru pre dohodovacie konanie, ktorý bol zriadený
pre zjednotenie rozdielnych uznesení snemovní v
prípade návrhu zákona o zmenách v
sociálnom zabezpečení (tlač 640) -
návrh uznesenia (tlač 712).
O tejto správe by sme nehlasovali. Federálne zhromaždenie
by bolo len informované. Potom by zasadli kluby, ktoré
by prerokovali svoje stanoviská k navrhnutej zmene. Až
potom by sme pristúpili k hlasovaniu.
S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec
Vild.
Poslanec SN J. Vild: Pane předsedo, já bych chtěl
požádat, jestli byste mohl svolat poslance z kuloárů
a jestli bychom mohli hlasovat o včerejším
návrhu poslaneckého klubu občanského
hnutí, aby na pořad této schůze byl
zařazen lustrační zákon, který
by se nejprve projednal ve výborech, a pak by se projednal
na plenárním zasedání Federálního
shromáždění.
Prosím vás tedy, abyste svolal poslance a abychom
o tomto procedurálním návrhu klubu Občanského
hnutí hlasovali.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Doporučujem nielen za seba, ale predovšetkým
na základe výsledkov porady, ktorá bola dnes
ráno u prvého podpredsedu Federálneho zhromaždenia
prof. Jičínskeho, aby sa o tejto veci hlasovalo
po politickom grémiu, ktoré je zvolané na
dnešok. Tam bude tento návrh Občianskeho hnutia
prerokovaný a po ňom by sme prikročili k
hlasovaniu. Súhlasíte s týmto takto, pán
poslanec? (Poslanec SN J. Vild: Souhlasím.)
S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec
Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové poslanci,
já bych měl k návrhu kolegy Vilda protinávrh,
který bych přednesl za klub ODS. Chtěl bych
navrhnout, aby zásady onoho lustračního zákona
byly přikázány urychleně výborům,
aby je výbory projednaly, a aby se postupovalo dále
stejně jako se vždy v tomto parlamentě postupovalo
- pokud je mi známo - v případě zásad
zákonů. Z připomínkované zásady
zákonů se neprojednávaly na plénu,
ale vracely se přímo navrhovateli, aby podle nich
urychleně dopracoval paragrafované znění
zákona. Navrhuji proto, aby se postupovalo tímto
způsobem.
Maximálně se tím urychlí celý
legislativní proces a vyloučí se řada
dalších, ne právě pro nás jako
parlament, příznivých vektorů. Domnívám
se, že projednávání zásad na
plenárním zasedání parlamentu, by
prodloužilo dobu zasedání a vedlo by pravděpodobně
v některých případech k ne právě
příjemným exhibicím některých
kolegů (nechť mi to odpustí). Mám v
dobré paměti, jak někteří poslanci
postupovali při projednávání otázky
lustrací. Domnívám se, že toho nepříliš
hezkého už bylo dost a že bychom se měli
skutečně věnovat práci.
Vezměme také v úvahu to, že jsme na
tomto zasedání neprojednali některé
velmi závažné návrhy zákonů,
se kterými bychom se také měli na tomto plénu
vyrovnat ještě než odejdeme na parlamentní
prázdniny. Prosím, abyste zvážili návrh,
který jsem přednesl, a pokud možno ho podpořili.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie,
doporučujem, aby sme ďalej o tomto probléme
nediskutovali. Poslanec Vild súhlasil s tým, aby
sa jeho návrh prerokovával až po porade na
politickom grémiu. Prednesené návrhy sú
rozdielne a týkajú sa dvoch politických klubov.
Myslím, že na politickom grémiu sa názory
zjednotia. V prípade, že poslanec Vild bude trvať
na tom, aby tento bod bol zaradený do programu, budeme
o tom potom hlasovať.
Chcel by som pripomenúť, že tento návrh
už bol výborom prikázaný, takže
pokiaľ ide o rokovanie výborov, postupuje sa už
týmto spôsobom.
Poslanec SN J. Vild: Měl bych jednu
poznámku. Jde o to, aby zásady projednalo také
plénum, a to z toho důvodu, aby naše usnesení
bylo pro vládu závazné, a to co v zásadách
schválíme.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Súhlasíte s tým, že o tomto
bode programu budeme hovoriť na základe doporučenia
politického grémia.
Hlási sa pán poslanec Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
pokud přijmeme názor, že zásady nemáme
v plénu projednávat a máme projednávat
pouze paragrafované znění k zákonům,
pak se staneme souborem amatérských právníků
a vzdáme se toho nejpodstatnějšího,
co v tomto parlamentu je.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Prosím, aby sme o tom nediskutovali,
pretože v tejto chvíli nemáme čo prijať.
Súhlasili ste s tým, aby sme to prerokovávali
po grémiu.
Hlási sa pán poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Jakožto nikoli zcela amatérský
právník si dovoluji podotknout maličkost.
Zásady zákona v tomto parlamentu se projednávaly
vždycky takovým způsobem, jaký jsem
navrhl a nikoli plénem. Tak to konkrétně
upravoval i jednací řád, který jsme
změnili. Domnívám se, že otázka,
kterou zde nastínil poslanec Zeman, je výstřel
naprosto mimo cíl.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Súhlasíte, aby sme sa k tomu vrátili
po grémiu? (Souhlas.).
Prerokujeme
vládny návrh, ktorý sa predkladá Federálnemu
zhromaždeniu Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky k vysloveniu súhlasu Dohoda o pôžičke
medzi Európskym hospodárskym spoločenstvom
a ČSFR, podpísaná v Bruseli dňa 29.
mája 1991 (tlač 716).
Vládny návrh odôvodní minister financií
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky Václav
Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, dne 1.
března 1991 vyslovila federální vláda
souhlas se sjednáním dohody o půjčce
mezi EHS a ČSFR. Svůj souhlas se sjednáním
této dohody vyslovily i vlády obou republik, vláda
České republiky 6. března a vláda
Slovenské republiky 19. března.
Na základě zmocnění daného
ministru financí usnesením vlády byl dojednán
definitivní text smluvních dokumentů a 29.
5. jsem spolu s předsedou Státní banky československé,
panem Josefem Tošovským tuto dohodu v Bruselu podepsal.
Svým usnesením ze dne 6. června vyslovila
s dohodou souhlas federální vláda a doporučila
prezidentu republiky dohodou po vyslovení souhlasu Federálním
shromážděním ratifikovat.
Podle této dohody poskytne Evropské hospodářské
společenství Československu půjčku
ve výši 375 miliónů ECU, tzn. zhruba
500 miliónů dolarů na posílení
našich devizových rezerv v období po zavedení
vnitřní konvertibility československé
měny a po zavedení liberalizace zahraničního
obchodu. Půjčka bude uvolněna ve dvou tranších,
zhruba v poloviční výši, první
tranše 185 miliónů ECU bude poskytnuta ihned
po vstupu dohody v platnost a druhá tranše bude následovat
po šesti měsících po poskytnutí
první tranše.
Dohoda je právním základem pro poskytnutí
uvedené půjčky a vymezuje základní
práva i povinnosti obou smluvních stran, kterými
jsou Evropské hospodářské společenství,
zastoupené komisí Evropských společenství
a České a Slovenské Federativní Republiky,
zastoupena na základě zmocnění daného
usnesením vlády České a Slovenské
Federativní Republiky ministrem financí.
Dohoda o půjčce a na ní založený
budoucí právní vztah mezi komisí Evropských
společenství a Českou a Slovenskou Federativní
Republikou má specifický charakter, který
vyplývá z toho, že komise Evropských
společenství není finanční
institucí s vlastními zdroji poskytování
úvěrů. Chtěl bych podotknout, že
se tím tato dohoda výrazně liší
od podobných dohod, které můžeme sjednávat
s institucemi jako je Mezinárodní měnový
fond nebo Světová banka.
Podstatnou obsahovou náležitostí této
dohody je proto závazek komise Evropských společenství
obstarat příslušné částky
vlastním jménem emisí obligací na
finančním trhu.
Na finanční trh vstoupí komise Evropských
společenství teprve po vstupu dohody v platnost,
tedy po její ratifikaci. Proto také budou definitivní
podmínky půjčky, to znamená úrokově
a jiné náklady, známy až poté,
co komise Evropských společenství vstoupí
na finanční trh se svými obligacemi.
Veškeré náklady této emise budou vycházet
z podmínek mezinárodních finančních
trhů. Vzhledem k tomu, že eminentem obligací
bude Komise evropských společenství, lze
očekávat, že nákladovost této
emise bude vzhledem k mimořádné spolehlivosti
této instituce, k jejímu renomé, nepochybně
optimální - neskonale lepší, než
jaké podmínky bychom mohli získat sami.
Ze strany Komise evropských společenství
nebude tato půjčka zatížena žádnými
dalšími náklady, kromě nákladů
administrativních a pro Komisi evropských společenství
v žádném případě nepůjde
o ziskovou operaci. Navíc z očekávaných
zhruba deseti až čtrnácti nabídek československé
straně bude předložena pouze nabídka
nejvýhodnější s tím, že
rozhodnutí o akceptaci předložené nejvýhodnější
nabídky bude plně ponecháno na nás.
Na základě akceptace nejvýhodnější
nabídky československou stranou budou mezi Komisí
evropských společenství a příslušnou
bankovní institucí uzavřeny potřebné
dohody, které budou tvořit přílohu
k této dohodě. Budou konkretizovat emisi obligací
a upravovat vztahy mezi Komisí evropských společenství
a příslušnou bankovní institucí,
čili právě to je určitá specifičnost
této dohody.
Další součástí
dohody je společné prohlášení,
které stanoví podmínky pro uvolnění
první a druhé tranše této půjčky.
Tyto podmínky v podstatě nepřinášejí
pro nás absolutně nic nového, protože
od prvopočátku bylo jasné, že Komise
evropských společenství váže
svou půjčku na už dávno před
tím dohodnuté podmínky s Mezinárodním
měnovým fondem. Čili podmínkou pro
uvolnění první tranše, která
nastane v následujících týdnech, bude-li
to dnes vámi schváleno - je vůbec prvotní
dohoda o pohotovostním úvěru mezi Československem
a Mezinárodním měnovým fondem. Čili
tato podmínka byla splněna už 7. ledna letošního
roku, takže v podstatě tato podmínka je už
dána, ale my jsme s Evropským společenstvím
v podstatě bez jednoho měsíce k dnešnímu
dni jednali rok, a proto vznikla tato zdánlivě zastaralá
podmínka.