Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Vládní návrh odůvodní ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky Ján Langoš. Uděluji mu slovo.

Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Vážené Federálne zhromaždenie, dovoľujem si predložiť ku schváleniu prístup Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k Dohode OSN o právnom postavení utečencov (Ženeva 1951) a Protokol OSN, ktorý sa týka právneho postavenia utečencov (New York 1967). Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky s týmto prístupom vyslovila súhlas svojím uznesením č. 231 zo dňa 18. apríla 1991.

Obidva tieto medzinárodné dokumenty stanovujú základné, v medzinárodnom spoločenstve dnes už rozsiahle prijaté štandardy, ktoré sa vzťahujú na zaobchádzanie s osobami, ktoré pre oprávnené obavy pred prenasledovaním z rasových, náboženských a národnostných dôvodov či v dôsledku príslušnosti k určitým spoločenským vrstvám alebo zastávaniu určitých politických názorov sú donútené krajinu svojho pôvodného trvalého pobytu opustiť a zdržiavajú sa v cudzine.

Pôvodná dohoda z roku 1951 sa vzťahovala len na osoby, ktoré sa do takejto situácie dostali v dôsledku udalostí pred 1. februárom 1951, zatiaľ čo protokol z roku 1967 ustanovenie dohody rozšíril na akékoľvek ďalšie kategórie utečencov, ktorí opustili svoju vlasť i po tomto dátume.

Predošlý totalitný režim, ktorý panoval v Československu pred 17. novembrom 1989, odmietal k týmto dokumentom pristúpiť. Dôvody, ktoré k tomu viedli, vyplývali z jeho nehumánneho ideologického zamerania, avšak mnoho občanov, podrobených zo strany tohto režimu rôznym druhom a stupňom perzekúcií, nútených opustiť svoju vlasť, malo to šťastie, že mohlo výhody postavenia uprchlíkov v demokratických krajinách využívať.

Z tohto hľadiska je prístup Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, k uvedeným medzinárodným dokumentom, morálnou splátkou dlhu, ktorý voči demokratickým krajinách, medzi ktoré sa chceme počítať, máme.

Súčasne je i pragmatický dôvod pre prístup k týmto dokumentom. Československo sa stáva a v dohľadnej dobe sa bude stále viac stávať krajinou, kam budú - i keď často s prechodným úmyslom - smerovať cesty utečencov zo zemí, kde ešte panujú rôzne formy prenasledovania občanov. Prístup k obidvom dokumentom je za týchto okolností podmienkou pre to, aby hlavne v naliehavých situáciách dostala Česká a Slovenská Federatívna Republika potrebnú podporu od OSN a od ostatných krajín.

Prístup k Dohode OSN o právnom postavení utečencov a k Protokolu OSN, ktorý sa týka právneho postavenia utečencov, prináša celý rad povinností a záväzkov. Preto je v obidvoch dokumentoch stanovené, že zmluvné štáty premietnu svoje záväzky do vnútroštátneho zákonodarstva, a to ako federálneho, tak národných republík. V tomto smere bol už urobený podstatný krok prijatím zákona č. 498/1990 Zb., o utečencov.

Za najpodstatnejšiu časť dohody je možné pokladať definíciu pojmu utečenec, ktorá umožní rozhodovať o tom, či určitá osoba bude alebo nebude zahrnutá medzi osoby, na ktoré sa ďalšie články dohody vzťahujú.

O zásadách zaobchádzania s osobami, ktoré boli uznané za utečencov, je možné všeobecne povedať, že sa zmluvný štát zaväzuje zaobchádzať s nimi ako s vlastnými občanmi vo veciach osobného postavenia a školského vzdelania. V iných otázkach sa zmluvný štát zaväzuje zaobchádzať s nimi čo najprijateľnejšie ako s inými cudzincami na svojom území.

Významnou zásadou je zákaz navrátenia utečencov na hranice krajín, kde im preukázateľne hrozí prenasledovanie.

Dohoda však zdôrazňuje i povinnosť utečencov voči krajinám, na ktorých území sa nachádzajú, to znamená, že sa musia podriadiť zákonom, nariadeniam a predpisom, ktoré sa týkajú napríklad udržovania verejného poriadku.

V dohode sú ustanovenia, ktoré zabezpečujú všeobecne i v mimoriadnych situáciách pre zmluvný štát možnosť uplatniť voči utečencom mimoriadne opatrenia, určované záujmami ich bezpečnosti.

Vážené Federálne zhromaždenie, vzhľadom k významu uvedených skutočností odporúčam prístup Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky k Dohode OSN o právnom postavení utečencov a Protokolu OSN, ktorý sa týka právneho postavenia utečencov, schváliť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministrovi. Sděluji sněmovnám, že vládní návrh projednaly výbory ústavně právní a zahraniční obou sněmoven. Prosím poslankyni Kláru Samkovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu výborů Sněmovny národů. (Poslankyně Samková žádá, aby nejprve vystoupil zpravodaj Sněmovny lidu.) Zpravodajem za Sněmovnu lidu je poslanec Kopřiva, kterému dáma dává přednost. Prosím, má slovo jako první.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec T. Kopřiva: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků, podepsaná v Ženevě v roce 1951 a Protokol OSN, týkající se právního postavení uprchlíků, podepsaný v New Yorku v roce 1967, projednaly ústavně právní výbory a zahraniční výbory Federálního shromáždění.

Svůj souhlas s přístupem České a Slovenské Federativní Republiky k úmluvě a protokolu OSN zaslala po projednání ve výborech Slovenská národní rada a Česká národní rada. Ve výborech Federálního shromáždění zástupce předkladatele odpověděl uspokojivě na řadu položených otázek, výbory ústavně právní a výbory zahraniční doporučily přistoupení k úmluvě a k protokolu.

Vzhledem k dostatečně jasnému a úplnému úvodnímu slovu pana ministra Langoše bych si dovolil připomenout vám pouze několik vět z důvodové zprávy.

Na základě přistoupení České a Slovenské Federativní Republiky k Úmluvě a Protokolu OSN o uprchlících získá žadatel přiznáním postavení uprchlíka na území České a Slovenské Federativní Republiky a současně též uznání svého postavení z hlediska mezinárodního práva. Po přistoupení k uvedeným dokumentům bude možné uprchlíkům vydávat tzv. uprchlický pas.

Lze předpokládat podstatné prohloubení spolupráce s úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, a to jak na úseku finanční a materiální pomoci, tak především při zprostředkování možností vycestování uprchlíků do třetích států.

Jako společný zpravodaj Sněmovny lidu doporučuji sněmovně, aby vyslovila s předkládaným vládním návrhem (tisk 666) souhlas. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kopřivovi. Nyní má slovo poslankyně Samková.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně K. Samková: Domnívám se, že vše podstatné již zde bylo řečeno jak mým předřečníkem, kolegou Kopřivou, tak panem ministrem Langošem. Domnívám se, že přijetí této úmluvy bude dalším krokem do společenství evropských států a národů. Domnívám se, že to bude velice užitečné z hlediska mezinárodního, a to právě z již vzpomínané spolupráce našich nejvyšších úřadů, do jejichž kompetence tato problematika patří, s úřadem Spojených národů.

Myslím, že z tohoto hlediska můžeme konstatovat, že přijetí této úmluvy nás vlastně staví do rovnocenného postavení s ostatními státy, díky jemuž nám nebudou vyplývat pouze povinnosti ve vztahu k uprchlíkům, ale též i jistá práva, která naše postavení jako státu, který uprchlíkům poskytuje jistá práva, výrazně zlepší.

Proto jako společná zpravodajka Sněmovny národů se plně připojuji k návrhu kolegy Kopřivy a doporučuji tisk č. 666 přijmout a schválit.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní poslankyni Samkové. Hlásí se ještě někdo do diskuse? Poslanec Konečný a Žáček.

Poslanec SL J. Konečný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení kolegové, kolegyně, rád bych upozornil na některé problémy, které se vyskytují v souvislosti s uprchlíky. Nejde mi o to, že se setkávám ve většině případů s nesouhlasem našich občanů s přijímáním uprchlíků, i když jde ze strany naší vlády o legální postup.

Víme, že k problematice uprchlíků jsme se vyjádřili loni a chápeme ji nejen jako naše určité morální gesto, ale i morální satisfakci za to, že i našim občanům bylo v minulosti umožněno, aby mohli odsud odejít, respektive když přišli do cizích zemí, aby tam mohli pobývat.

Jde však o zcela něco jiného. Naše bezpečnostní orgány se v poslední době čím dále více setkávají s jedním negativním jevem, se kterým souvisí i bezpečnost v oblasti hranic a pochopitelně nejen tam. Čím dál dochází k většímu ilegálnímu přechodu hranic, ale hlavně k "dovozu" uprchlíků. Jde hlavně o dovoz, promiňte, že používám tohoto výrazu, ale je to doslova tak, z Rumunka v tureckých kamiónech. Kamióny jsou zapečetěny a na našem území tito lidé je opouštějí. Většinou jde o děti, ženy, ale pochopitelně také o muže. Tito lidé zůstávají bez prostředků, nemají zaopatření a většinou chtějí přejít do Německa. Přirozeně - chtějí přejít ilegálně, a odtud jsou k nám opět vraceni. Stává se, že jsou u nás prohlášeni za nežádoucí, třeba i třikrát, protože se opět nějakým způsobem snaží dostat přes hranici, a opět jsou vráceni zpět. Vůči našim bezpečnostním orgánům se stávají velice agresívními. Například jen v oblasti Božího daru bylo v posledním období takových případů asi 50.

Nikdo třetí většinou tyto uprchlíky nechce, sousední země je vracejí, pokud od nás utíkají. Myslím, že by bylo zapotřebí nějakým způsobem tento vztah upravit. Jde mi však ještě o jednu záležitost.

Čím dále, tím více se na naší zelené hranici objevují tzv. převaděči, kteří jsou právě ve spojení s uvedenými dovozci, resp. s řidiči tureckých kamiónů a nějakým způsobem se de facto tyto osoby snaží převádět přes hranice. Je třeba, aby na této zelené hranici, a to zejména v oblasti hranice s Německem, byly učiněny nějaké kroky k tomu, aby tito převaděči byli zadrženi a aby vůči nim byl veden také náležitý postih. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Žáček.

Poslanec SL L. Žáček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vláda České a Slovenské Federativní Republiky předložila společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění návrh o právním postavení uprchlíků na podkladě Úmluvy OSN, Ženeva 1951, a Protokolu OSN, New York 1967.

Úvodem chci říci, ze plně souhlasím s poskytnutím azylu politickým uprchlíkům. Výše uvedená Úmluva OSN i Protokol OSN svým obsahem rovněž mají na mysli politické uprchlíky, kteří se nacházejí mimo svou vlast a mají oprávněně obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo politických.

Oba tyto dokumenty jsou zaměřeny na počátek padesátých a konec šedesátých let tohoto století. Jsou v souladu s Chartou Spojených národů a deklarací lidských práv.

Mnozí naši emigranti po roce 1948 a 1968 využili této vysoce humánní možnosti. V současné době se politická mapa Evropy změnila a pojem politický uprchlík přestal existovat díky demokratizačnímu procesu ve střední a východní Evropě. Dnes se objevil nový typ uprchlíka, vyzbrojeného nadějí na blahobyt nebo aspoň slušný život. Není to uprchlík politický, o kterém oba dokumenty hovoří, ale uprchlík ekonomický, který našemu státu vytvoří nesmírné problémy, a to i problémy morální.

V polovině roku 1990 k nám přišla velká skupina běženců z Rumunka, která se nadále rozrůstá a zvětšuje i o jiné národnosti, jak tady o tom již hovořil předřečník.

To je teprve začátek. Tato migrace může přerůst v zoufalý a nekontrolovatelný exodus. Počet imigrantů může dosáhnout několika miliónů.

Náš stát vynakládá denně na jednoho ekonomického uprchlíka 150,- Kčs, 4 500,- Kčs měsíčně, 54 000,- Kčs ročně. Takový není ani průměrný plat našich občanů, ani nejvyšší důchod. Náklady spojené s těmito uprchlíky jsou kryty z rozpočtové rezervy federace. Tito lidé nepřispěli ničím k tvorbě národního důchodu, ba naopak, mohou pomoci naši ekonomiku položit na lopatky.

Nejsme bohatý stát, prožíváme přechod z plánovitého hospodářství na tržní hospodářství. Rodí se něco nového, ale za velkých porodních bolestí, za poklesu životní úrovně našeho lidu. Kdo dobře sleduje dění v naší zemi ví, že vyspělé sousední státy nepřijímají tyto uprchlíky, a pokud přejdou přes naši hranici, tak nám je vracejí zpět. A to jsou bohaté, ekonomicky silné státy. Nezapomeňme, že značně vzroste již tak vysoká kriminalita a zločinnost.

Předložený vládní návrh (tisk 666) nemá nic společného s Úmluvou a Protokolem OSN. Proto budu hlasovat proti. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě někdo do diskuse? Poslanec Mlynárik - faktická poznámka.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážení kolegovia a kolegyne, pánu predrečníkovi by som chcel len pripomenúť, že my, čo sme zažili emigráciu, my, ktorí sme zažili pohostinstvo demokratických krajín, môžeme len s vďakom prijať tento zákon a vrátiť svetu to, čo sme si dosiaľ od neho požičali.

Ja by som mal len jednu otázku na pána ministra Langoša, či boli vyriešené kompetenčné spory medzi Ministerstvom obrany, zahraničných vecí a Ministerstvom vnútra, pokiaľ ide o utečenecké tábory v oblasti Ovemora lazu.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Sokol má také další faktickou poznámku.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážené Federální shromáždění, myslím, že to, jak hodnotil situaci pan kolega Žáček, je přílišný optimismus, Tady se sice do jisté míry ve většině východoevropských zemí zmírnil politický tlak, ale uprchlíků z důvodů rasových, národnostních a jiných bude pořád dost a není pravda, že by to byli dnes jenom lidé, kteří touží po lepším bydle. Myslím, že úprava, která je tady navrhována, to umožňuje rozlišit a lidí, kteří budou utíkat před svou vlastní vládou a před svými spoluobčany ve východní Evropě, obávám se, ještě na desetiletí bude dost.

Naopak se obávám, že právě národnostní a rasové konflikty, které nás čekají, zdaleka nekončí a naopak to vypadá, že jim jaksi kyne "světlá budoucnost". Takže po této stránce myslím, že by bylo nezodpovědné, kdybychom dnes, kdy tu možnost máme, byť nejsme bohatý stát, se chtěli z této odpovědnosti vyhnout. Velmi by mně připadalo nebezpečné toto optimistické hodnocení, že v Evropě je dnes po všech stránkách všechno v pořádku. To se obávám, že vůbec neodpovídá skutečnosti. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se poslanců, zda si někdo přeje ještě slovo v této rozpravě? (Nikdo.) Není tomu tak. Rozpravu končím. Pan ministr - závěrečné slovo.

Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Dovolím si len krátko odpovedať pánu poslancovi Žáčkovi, že pravdepodobne došlo k nepochopeniu toho, čo vlastne znamená prístup k Dohode a Protokolu.

Problém, o ktorom hovoril pán poslanec Žáček, by mal byť vyriešený novonavrhovaným zákonom o pobyte cudzincov, pretože tie osoby, o ktorých ste hovorili, sú cudzinci. Nie sú to osoby, ktorým bol priznaný štatút utečenca a ktoré majú isté výhody z tohto štatútu, výhody, ktoré im poskytuje štát.