Oproti doterajšej zákonnej úprave obsahuje
predložený vládny návrh zákona
rad nových chybných inštitútov. Za najvýznamnejší
z nich považujeme možnosť preskúmavať
niektoré rozhodnutia služobných orgánov
súdnych, konkrétne rozhodnutie o prepustení,
o náhrade škody a o uložení disciplinárneho
trestu. V celom rade ustanovení bola prevzatá alebo
priblížená úprava k Zákonníku
práce, samozrejme pri zohľadnení špecifických
podmienok policajnej služby. Podrobnosti obsahuje dôvodová
správa, takže chcem poukázať len na jednu
významnú skutočnosť.
Zatiaľ čo doterajší Zbor národnej
bezpečnosti bol budovaný na ideologických
základoch, čomu zodpovedali i politicky motivované
kritériá o služobnom pomere, vychádza
tento predložený vládny návrh zo zásady
dôslednej a úplnej apolitickosti k policajným
zborom i jednotlivým policajtom. Ich činnosť
je podriadená iba zákonom, ďalším
všeobecným záväzným právnym
predpisom a rozkazom nadriadeného.
Od samého začiatku prípravy návrhu
nás viedla snaha, aby zákon o služobnom pomere
policajtov vytvoril potrebný rámec pre prípadný
neskorší prechod na predpokladanú právnu
úpravu štátnej služby. Osobne sa domnievam,
že predložený návrh zákona tieto
požiadavky spĺňa.
Zatiaľ nie je možné derogovať zákon
číslo 100 z roku 1970 Zb. o služobnom pomere
príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti
v znení neskorších predpisov, pretože
týmto zákonom sa upravuje až po prijatí
zvláštnych zákonov služobný pomer
príslušníkov Zboru nápravnej výchovy
a príslušníkov Federálnej bezpečnostnej
a informačnej služby a v podstate ich služobný
pomer policajtov republikových policajných zborov
do schválenia a do doby účinnosti zákona
o služobnom pomere príslušných policajných
zborov.
Príprave a prejednaniu návrhu zákona bola
venovaná mimoriadna pozornosť. Legislatívna
práca na osnove zákona bola od začiatku koordinovaná
i s Ministerstvom vnútra Českej republiky a s Ministerstvom
vnútra Slovenskej republiky, o čom svedčia
nielen obsahy obdobných vládnych návrhov
zákonov predložených vládou Českej
republiky a vládou Slovenskej republiky, ale prakticky
i rovnaký čas ich predloženia zákonodarným
zborom.
Predložený vládny návrh zákona
o služobnom pomere policajtov, zaradených v policajných
zboroch Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky,
bol prejednaný so všetkými ústrednými
orgánmi štátnej správy federácie
a obidvoch republík, s ďalšími ústrednými
orgánmi a s niektorými politickými stranami
a hnutiami. Posúdila ho i vláda Českej a
Slovenskej Federatívnej Republiky a vláda Slovenskej
republiky, legislatívna rada vlády Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky a samotná federálna
vláda. Ako vládny návrh zákona bola
osnova posúdená ústavnoprávnymi výbormi
i výbormi brannými a bezpečnostnými
Federálneho zhromaždenia.
O pozornosti, ktorú návrhu venovali poslanci v týchto
výboroch, svedčila nielen bohatá diskusia
vo výboroch, ale i uplatnené pripomienky, ktoré
prispeli k prehľadnosti a čistote zákonnej
úpravy. Všetkým poslancom týchto výborov
za ich úsilie ďakujem.
Dovoľte mi, aby som vám menom vlády Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, ale i menom svojím
predložený vládny návrh zákona
o služobnom pomere policajtov zaradených v policajných
zboroch v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike
odporučil ku schváleniu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministrovi.
Návrh projednaly výbory branné a bezpečnostní
a výbory ústavně právní obou
sněmoven. Opatřením předsedů
sněmoven byly pověřeny výbory branné
a bezpečnostní, aby předložily této
společné schůzi stanovisko. Tyto výbory
zpracovaly návrh usnesení a sněmovny určili
zpravodaje. Zpravodaji jsou poslanec Fričar a poslanec
Bláha. Pokud tady nejsou, volám je, aby se dostavili
do jednací síně. Poslanec Fričar je
přítomen, dostává slovo jako první.
Omlouvám se za chybu, kterou mám v prezidiální
zprávě. Měl jsem zde uvedeno jako zpravodaje
poslance Fričara a poslance Bláhu. Došlo k
omylu. Ve Sněmovně lidu je zpravodajem poslanec
Malý, má slovo jako první.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Malý: Pane předsedající, dámy
a pánové, dovolte, abych se jako společný
zpravodaj Sněmovny lidu vyjádřil k předloženému
návrhu zákona.
Předložený vládní návrh
zákona reaguje na zásadní změny v
politickém systému, k nimž došlo v celé
společnosti a které se významnou měrou
bezprostředně dotýkají i bezpečnostního
aparátu. Těmto změnám musí
odpovídat i poslání policejních sborů,
což je nutno promítnout i do zákonné
úpravy služebního poměru policistů.
Dosavadní zákonná úprava služebního
poměru příslušníků Sboru
národní bezpečnosti obsažená
v zákoně č. 100/1970 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, již
požadavkům na poslání policejních
sborů neodpovídá. Na tomto místě
je třeba poukázat na dobu vzniku této zákonné
úpravy, tj. na dobu normalizace společenského
života počátkem sedmdesátých
let.
V zákoně se pak výrazně projevila
ideologizace služebního poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti. Protože nebylo
možné tento celkový duch dosavadního
zákona odstranit částečnými
novelizacemi, bylo nezbytné přikročit ke
zpracování nové zákonné úpravy,
která vychází zejména ze zásad
likvidace dosavadního modelu jednotného bezpečnostního
ozbrojeného sboru (kterým je Sbor národní
bezpečnosti) a jemu odpovídající koncepci
samostatných zákonných úprav služebních
poměrů policistů zařazených
v jednotlivých policejních sborech, a to na úrovni
federace i republik, posílení právních
jistot policistů, důsledné apolitičnosti
federálních policejních sborů a jejich
podřízení toliko zákonu, možnosti
vstupu nezávislého soudu do procesu ochrany práv
policistů ve věcech služebního poměru,
přiblížení právní úpravy
policejní služby právní úpravě
platné pro pracovníky v pracovním poměru
převzetím některých institutů
ze zákoníku práce v těch případech,
kde odchylná úprava ve služebním poměru
není nezbytná, zakotvení postavení
odborových orgánů.
Těmto zásadám odpovídá celková
koncepce předloženého vládního
návrhu zákona. Je třeba mít na paměti,
že se v ní promítají ty postuláty,
které jsou charakteristické pro činnost policistů
kteréhokoliv policejního sboru. Zde je možné
poukázat na styk s kriminálním prostředím
při plnění služebních úkolů,
rizikovost služby, časovou náročnost
kladenou na výkon služby, požadavky na morální
a občanskou bezúhonnost policisty apod.
V souladu s výše uvedenými skutečnostmi
nepřevzal návrh z nynějšího zákona
požadavek oddanosti socialistickému společenskému
zřízení jako jedné z obligatorních
podmínek pro přijetí do služebního
poměru, dále nepřevzal úpravu služební
kázně - zejména druhy kázeňských
trestů, některé důvody pro skončení
služebního poměru propuštěním
a právní úpravu pro příslušníky
Sborů nápravné výchovy. Naopak návrh
nově upravuje vztahy, jejichž úprava byla dosud
provedena pouze pod zákonnými normami, i když
podle nich dosud rozhodovalo o právech a právem
chráněných zájmech příslušníků
ozbrojeného bezpečnostního sboru. Jde především
o úpravu řízení ve věcech služebního
poměru, úpravu přestupkového řízení,
úpravu postavení odborových orgánů,
přezkoumávání některých
rozhodnutí soudy a precizaci celé řady dalších
ustanovení.
Osobně považuji za důležitou skutečnost,
že v návrhu zákona, byť tak není
výslovně stanoveno, se promítají významné
prvky vojenské organizovanosti federálních
policejních sborů. V této souvislosti jde
především o ustanovení pojednávající
o hodnostech policistů, jejich ustanovování
do funkcí, úpravě kázeňské
pravomoci a v úpravě vztahu nadřízenosti
a podřízenosti. Je zřejmé, a vyplynulo
to i z diskuse ve výborech, které návrh projednaly,
že tyto prvky vojenské organizovanosti nelze v současné
době nahradit jinými instituty, a to s ohledem na
potřebu zabezpečení nepřetržité
akceschopnosti policejních sborů a s tím
související odpovědnosti jednotlivých
policistů.
Jak jsem se již zmínil, zákon o služebním
poměru příslušníků Sboru
národní bezpečnosti již neodpovídá
současným požadavkům a potřebám,
takže musí být nahrazen novou, moderní
úpravou. Přesto však není navržen
ke zrušení, neboť se jím řídí,
a do doby přijetí příslušných
zákonů ještě budou řídit,
služební poměry policistů Policejního
sboru Slovenské republiky, obou sborů nápravné
výchovy a v neposlední řadě pak i
služební poměry příslušníků
Federální bezpečností informační
služby. Proto je potřebné ponechat tento zákon
i nadále v platnosti. Zákon č. 100/1970 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů,
bude možno derogovat až poté, kdy Česká
národní rada a Slovenská národní
rada upraví svými zákony služební
poměry osob zařazených v republikových
sborech a poté, kdy bude upraven i služební
poměr příslušníků Federální
bezpečnostní informační služby,
který je v současné době připravován.
Případná aplikace zákona o služebním
poměru policistů na příslušníky
federální policejní služby totiž
není vhodná ani z toho důvodu, že nejde
o příslušníky policie, ale o příslušníky
zpravodajské služby. Po pečlivém posouzení
předloženého vládního zákona
a s přihlédnutím k jeho dosavadnímu
ústavnímu projednání doporučuji
Sněmovně lidu a Sněmovně národů,
aby předložený vládní návrh
zákona o služebním poměru policistů,
zařazených v policejních sborech České
a Slovenské Federativní Republiky, schválila
se změnami a doplňky, které jsou obsaženy
v návrhu výborů branných a bezpečnostních
v tisku č. 745. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Malému
a nyní prosím zpravodaje výborů Sněmovny
národů poslance Fričara, aby přednesl
svoji zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Fričar: Pane předsedající, kolegyně
a kolegové, jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů bych vás chtěl
ve stručnosti seznámit s průběhem
tvorby a návrhu vládního zákona o
služebním poměru policistů zařazený
v policejních sborech (tisk 702).
Jak již bylo řečeno jak předkladatelem,
tak mým kolegou zpravodajem, návrh tohoto zákona
je právní normou, která v dohledném
časovém horizontu dvou až tří
let má umožnit plynulý přechod v řízení
policejních sborů z čistě vojenského
na civilně správní, tak jak tomu bylo běžné
u našich policejních sborů za první
republiky a je běžné např. v Rakousku,
SRN a pod. Tato přechodná právní norma,
lze-li ji takto nazvat, a její potřeba dnes je již
zřejmá ze složení federálních
policejních sborů, který z důvodu
současného personálního složení,
tak z vlastního poslání těchto sborů
je vojenský způsob velení nutný.
Vzpomenu např. ochrannou službu, službu ochrany
objektů zvláštního významu, Pohraniční
policii a pod. Výjimku snad tvoří pouze federální
kriminální policie, u které personální
složení i způsob práce by zavedení
civilně správního řízení
nečinila ani dnes žádné velké
potíže. Z těchto důvodů jsou
i v návrhu tohoto zákona v § 6 ponechány
vojenské hodnosti. Problematika způsobu řízení
federální policie a hodností byla široce
diskutována ve výborech branných a bezpečnostních
Federálního shromáždění.
Většinové stanovisko v obou výborech
vyznělo na podporu řízení federálních
policejních sborů ve shodě s návrhem
zákona (tisk 702).
Mám za to, že je zde třeba, samozřejmě,
i když to není rozhodující, se zmínit
o finančním dopadu případné
změny řízení policejních federálních
sborů. Jen pouhá výměna hodnostního
označení policistů by si vyžádala
částku kolem 5 miliónů korun a to
je, prosím, pouze maličkost. Víte, že
se nedostává prostředků, tato otázka
zde byla diskutována a padla zde cifra 1,5 miliardy Kčs,
která by byla potřeba, aby se situace zásadně
v policejních sborech změnila.
A nyní bych přešel v krátkosti ke genezi
tohoto zákona. S jeho přípravou se započalo
koncem léta minulého roku. Přijetím
kompetenčního zákona v našem Federálním
shromáždění, bylo však třeba
zásadně návrh tohoto zákona přepracovat.
V nové podobě byl potom 29. prosince předložen
vládě České a Slovenské Federativní
Republiky, nejdříve legislativní radě,
pak je předložen vládě, vláda
ho schválí a v 25. týdnu minulého
roku je předložen k projednání Federálnímu
shromáždění. Souběžně
je tisk 722 předložen k projednání národním
radám a národním vládám. Ve
Slovenské národní radě jej projednaly
výbory ústavně právní a bezpečnostní.
Oba výbory návrh projednaly a schválily bez
připomínek. V České národní
radě byl návrh zákona přikázán
k projednání výborům ústavně
právním a petičnímu, pro právní
ochranu a bezpečnost. Z České národní
rady bylo sděleno, že se k tomuto návrhu zákona
nebudou výbory vyjadřovat. Důvody uvedeny
nebyly.
Ve Federálním shromáždění
byl návrh zákona o federálních policejních
sborech projednán ve výborech ústavně
právních a branně bezpečnostních,
jak již bylo vzpomenuto. Výbory ústavně
právní projednaly návrh zákona 21.
června a vyslovily s návrhem zákona souhlas
se sedmi doplňujícími a pozměňujícími
návrhy, které výbory branně bezpečnostní
zapracovaly do usnesení (tisk 745) bezezbytku.
Připomínky se týkaly především
sladění § 121 až § 124 návrhu
zákona se zákoníkem práce, občanským
zákoníkem a zásadami správního
řízení. Jednalo se především
o právo promlčení, promlčecích
lhůt a uplatnění nároků ze
služebního poměru. Za pomoci legislativních
odborníků z federálního ministerstva
vnitra, vlády a parlamentu bylo toto sladění
bezezbytku provedeno, samozřejmě tak, aby odpovídalo
specifikám policejních federálních
sborů. Nově byl pak koncipován závěr
§ 4 a to vytvořením nových odstavců
5, 6 a 7. I to byl požadavek výborů ústavně
právních, které požadovaly, aby tento
návrh zákona obsahoval přesné znění
služební přísahy. To se samozřejmě
stalo - doplněním těchto tří
zmíněných odstavců.
Bylo však třeba v návaznosti na takto koncipovaný
§ 4 doplnit § 128 a zohlednit tak policisty, kteří
již dříve složili přísahu
podle stávající právní normy
a tato přísaha není plně totožná
s přísahou uvedenou v § 4. Přesto se
tito policisté považují za policisty, kteří
složili řádnou přísahu dle návrhu
tohoto zákona (tisk 702).
Jak jsem již uvedl, je třeba pohlížet
na návrh zákona (tisk 702), jako na právní
normu umožňující plynulý přechod
k civilně správnímu řízení
sborů federální policie. Upozorňuji
v tomto smyslu na § 16 až § 18 - propuštění
ze služebního poměru. Paragraf 24, umožňující
policistovi odmítnout rozkaz nadřízeného;
paragraf 18 umožňuje policistovi obrátit se
na soud za účelem přezkoumání
rozhodnutí služebního orgánu (propuštění
ze služebního poměru, náhradě
za jím způsobenou škodu, uložení
kázeňského trestu). V § 119 je zakotvena
součinnost služebních a odborových orgánů.
Vše je zkoncipováno s cílem, aby u těchto
paragrafů, ale nejen u nich, došlo ke sladění
návrhu předkládaného zákona
především se zákoníkem práce,
s cílem vytvořit předpoklady přechodu
na nový způsob řízení policejního
sboru.
Výbory branné a bezpečnostní jako
výbory gesční doporučily návrh
zákona o služebním poměru policistů
zařazených v policejních sborech České
a Slovenské Federativní Republiky (tisk 702), ve
znění návrhu usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů (tisk 745) Federálnímu
shromáždění ke schválení.
Já se k tomuto doporučení připojuji.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu zpravodaji.
Vítám mezi námi místopředsedu
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky pana Rychetského, který mezi tím
přišel.
Zahajuji nyní rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy?
Prosím, poslanec Ježek.
Poslanec SL K. Ježek: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, využívám
možnosti, že se zatím nikdo do rozpravy nehlásí
a chtěl bych upozornit na zřejmou chybu, podle mého
soudu, zjevnou chybu v návrhu usnesení č.
745 na straně 5, § 128 první odstavec. První
věta mi nedává smysl, zřejmě
tam něco vypadlo. Pokud bylo záměrem změnit
název na Hradní policie, tak by měla být
věta upravena tak, aby dávala smysl. Mám
pravdu?
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jako druhý se přihlásil
poslanec Špaček, připraví se poslanec
Jedinák.
Poslanec SL J. Špaček: Pane místopředsedo,
kolegyně a kolegové, chci předložit
pouze jeden doplňovací návrh, který
se týká § 11, který upravuje otázky
přemístění a přeložení
policistů. Zdá se mi totiž, že vychází
pouze jednostranně, poněkud zjednodušeně
řečeno z potřeby služby, a zapomíná
také na druhou stránku, kterou přináší
život, kterou přináší praxe, totiž
obyčejné lidské potřeby policistů.
Z informací, které se mi podařilo získat
vyplývá, že přibližně polovina
případů předložení a přemístění
policistů vychází z jejich vlastních
žádostí, pramenících z osobních
potřeb nebo z osobních problémů. Domnívám
se, že by tedy ani toto ustanovení neměl §
11 opominout. Proto navrhuji, aby do § 11 byl doplněn
nový odstavec 3 tohoto znění: "Policista
může být přeložen do jiného
místa služebního působiště
na vlastní žádost po předchozí
dohodě s nadřízeným služebním
orgánem."