Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V odstavci 2 se ale říká, že vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policejních sborů stejná práva a oprávnění jako policisté. Logicky by mohli použít pouze prostředky donucovací, uvedené v § 41, případně speciální donucovací prostředky podle § 56 odstavec 1 a 2, ale nic jiného. Jestliže se ale tady mluví, že "pokud síly a prostředky těchto policejních sborů nebudou dostatečné", z výkladu této dikce se ptám: Budou zároveň s vojáky povolávány i dělostřelectvo, tanky, letadla nebo o jaké prostředky se jedná v odstavci 1 § 63?

Domnívám se, že tato otázka je tak závažná, že by neměla být řešena v tomto zákoně. Pokud dojdete k názoru, že první část mé argumentace týkající se vojenské doktríny a novely branného zákona je nesprávná, prosím, abyste alespoň zvážili tu skutečnost, že takto závažná věc by měla být řešena v připravovaném zákoně o Československé armádě a neměla by být takto násilně a neorganicky začleněna do zákona o federálních policejních sborech. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Ladislav Kováč, připraví se poslanec Janča. S technickou poznámkou se hlásí poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Hubálek: Mám jen krátkou oponenturu k názoru, který vyslovil pan poslanec Kostya. (Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Pane poslanče, jste ale přihlášen do diskuse.) Policie je posílená armádou v současné době.

Poslanec SN L. Kováč: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, kolegovia, vážení hostia, ochrana Ústavy a ústavného zriadenia, práv a slobôd občanov je jedným z dôležitých predpokladov pre pokrokový vývoj každej demokratickej spoločnosti. Pre plnenie týchto úloh a pre zabezpečovanie výsledkov revolučných zmien, predovšetkým pri ochrane bezpečnosti, života a zdravia občanov, majetku a verejného poriadku, patrí významné miesto policajným zborom.

Činnosť týchto zborov musí vychádzať z potrieb a záujmov ľudu, musí zodpovedať vôli ľudu a smerovať k obnoveniu potrieb a prehlbovaniu vzájomnej dôvery a spolupráce. To však bolo za totalitného systému potlačované a koncepcia dosiaľ platného zákona podporovala prioritnú záležitosť vedúcej úlohy Komunistickej strany Československa, jednotu Zboru národnej bezpečnosti a ochranu majetku v socialistickom vlastníctve.

Nová právna úprava vychádza z princípov zvrchovanosti národných republík a rozdeľuje pôsobnosť medzi federáciu a republiky. Tým dochádza k dôslednému oddeleniu riadenia orgánov polície v pôsobnosti republík a v pôsobnosti federácie a k vylúčeniu koncentrácie moci v jednom orgáne.

Dovoľte mi preto túto právnu úpravu aspoň týmto drobným doplňujúcim podnetom vylepšiť. Zaistenie bezpečnosti civilnej leteckej dopravy pred teroristickými útokmi vychádza z úloh Federálneho policajného zboru. Ochrana civilnej leteckej dopravy a dôsledkov vyplývajúcich z jej ohrozenia, vrátane medzinárodných záväzkov prijatých Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou v tejto oblasti, vyžadujú zakotvenie tak široko pojatého oprávnenia pre policajtov. Na základe pripomienok personálu, ktorý kontrolu na letiskách koná, dovolím si podať v § 23 odstavec 2 túto zmenu. Za slovo "žieraviny" doplniť slovo "a iné veci".

Zdôvodnenie: Ide o rozšírenie tejto náplne, pretože napríklad rôzne orientálne z východoázijské obranné či útočné zbrane typu "mundžáky", spreje, nožnice a slzotvorné prostriedky by sa mohli použiť pre prípadné teroristické útoky.

Záverom by som chcel podotknúť, že pre tento, tak potrebný zákon budem hlasovať a verím, že podobne urobíte tak aj vy, vážené kolegyne a kolegovia. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Janča, poté poslanec Hubálek.

Poslanec SL B. Janča: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky by měl zejména umožnit policistům dostatečným způsobem chránit oprávněné zájmy občanů. Jakékoli oklešťování pravomocí kriminálním živlům.

Dále bych chtěl připomenout, že policista se často ve výkonu služby dostává do styku s nebezpečnými látkami a věcmi. Je proto potřebné, aby byl pro řádný výkon služby v předstihu dostatečně prakticky seznámen s uvedenými látkami a věcmi, jejich vlastnostmi, účinky a manipulací s nimi. Tyto látky a věci je nutné v nezbytném množství držet, skladovat a používat jako srovnávací materiál pro expertizní činnost, pro výcvik služebních psů, na zjišťování drog nebo výbušnin apod.

Proto dovolte, abych předložil dva pozměňovací návrhy. První se týká § 16. V tomto paragrafu v odstavci 1 jsou body a), b), c) a d). Týká se toho, že policista je oprávněn zajistit osobu, která - a nyní navrhuji doplnit bod e) - "na základě doložitelných informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu".

Druhý pozměňovací návrh: Za § 21, který se nazývá Oprávnění k používání nebezpečných látek, zařadit § 22 s názvem Oprávnění k držení nebezpečných látek. Znění tohoto paragrafu navrhuji následující: "Policista je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti apod. držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Takovými látkami se rozumí zejména výbušniny, výbušné předměty, drogy, padělky peněz, známek a cenných papírů."

Ostatní paragrafy by se přečíslovaly. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Hubálek, připraví se poslanec Chýlek.

Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se za prudší reakci na konstatování kolegy pana poslance Kostyi. Všichni dobře víte, že žijeme v mimořádných situacích. Snažili jsme se a pomáháme je řešit i tím, že k posílení policie byla použita a používá se armáda, tedy Pohraniční stráž, tak, že musíme jednat s ohledem na potřeby i s ohledem na to, že existují demokratické korektivy zneužití této moci. To úvodem.

Hlavním smyslem mého vystoupení je podat pozměňovací návrhy v souvislosti s § 41 a jmenovaným § 63. Paragraf 41 v písm. ch) říká, že lze použít úderů zbraní. Z textu zákona víme, že zbraní se rozumí jak palná zbraň, tak i zbraň chladná, nůž, pažba nože. Ovšem při konzultacích mi příslušníci říkali, že v případě sporu, kdy dojde ke rvačce s recidivistou či podobným živlem, advokáti ve snaze použít maximálních možností práva argumentují i zdánlivými maličkostmi. Víme, že kdyby nás někdo napadl a vytrhneme plaňku z plotu, je to také zbraň. Proto bych doporučoval k úvaze, zda by nešlo v písm. ch) zrušit dosavadní text a nahradit ho tím, že policista může použít úderu libovolným předmětem. To by byla první změna, která by současně vedla k vypuštění § 48, který je věnován pouze tomu, že lze použít úderu střelnou zbraní.

Paragraf 63 mluví o použití vojáků k posílení policejních sborů obou republik. V současné době jsem v jednání s představiteli Sboru nápravné výchovy v Čechách. Protože věznice nemají dostatečnou ostrahu, nemají ani dostatek příslušníků Sboru nápravné výchovy k zajišťování pořádku uvnitř věznic. Rád bych předložil novelu zákona, která by dovolila použití vojáků ne k vnitřní službě, kde by mohlo dojít k ohrožení jejich života při vzpourách ve věznicích, kdy bychom na sebe vzali příliš odpovědnost, ale byl bych rád, kdyby se dovolilo právě vsunutím určitého ustanovení do § 63, aby příslušníci armády mohli vykonávat svou běžnou práci, jako je strážní služba na ostraze kolem věznic, na tzv. "špačkárnách", kde by prakticky nemohli ovlivňovat převýchovný proces, nebo nemohli by ani doplatit svou bezpečností.

Z toho důvodu bych doporučil několik změn do § 63, kde do odstavce 1 by se vsunulo "jakož i úkolů Sboru nápravné výchovy České republiky a Slovenské republiky". V navazujících ustanoveních, kde se vymezuje označení vojáků páskou policie, tak jejich podřízenost příslušným republikovým ministrům vnitra, tam by se doplnilo "i ministrů spravedlnosti republik". Tím bychom otevřeli prostor národním radám a vládám obou republik, aby podle vlastního uvážení mohli řešit tuto tíživou situaci.

Všichni dobře víme, kolik vzpour a nepěkných událostí se v našich věznicích odehrává a je to do jisté míry také nedostatkem odborných pracovníků. Tím, že bychom dovolili republikám z federálních zdrojů, tedy ze stavu armády odčerpat na strážní službu, mohly by své příslušníky, kteří mají odborné zaškolení ve vztahu k výchově vězňů uvolnit pro službu kolem cel, v dílnách, na pracovištích.

Předávám písemně tyto pozměňovací návrhy k § 41 a § 63 a byl bych rád, kdybyste se nad tím zamysleli a podporovali je. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Hubálkovi. Slovo má poslanec Chýlek, připraví se poslanec Jégl.

Poslanec SL S. Chýlek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, je to jen několik dní, co tady zazněly tři zprávy o stavu a vývoji kriminality v Československu: Zpráva generálního prokurátora, zpráva předsedy Nejvyššího soudu a zpráva ministra vnitra České a Slovenské Federativní Republiky. Všichni víme, že to nebyly zprávy radostné a já jen lituji, že jsme neměli dosud možnost dokončit diskusi k těmto zprávám.

Je zřejmé, že dnešním zákonem máme v rukou jistý nástroj, kterým můžeme pomoci tomu, aby úsilí o změnu situace v kriminalitě a vývoji kriminality bylo úspěšnější. Sám jsem dalek toho, abych přeceňoval možnosti policejních sborů, vždycky poukazuji zejména na prameny, zdroje, hluboké prameny, na výchovu atd. Nicméně i tento zákon je velmi účinný nástroj a jsem přesvědčen, že ho musíme použít k tomu, aby naše policejní sbory měly dostatečné pravomoci a účinnost v tomto směru zasahovat.

Těmito myšlenkami jsou neseny dva pozměňovací návrhy, které chci nyní předložit. První se týká § 51, jedná se o používání zbraní. "Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech...", a tam odkazuji na bod b). Původně se psalo, že jestliže nebezpečný pachatel, proti němuž se zakročuje, se na výzvu nevzdá, nebo se zdráhá opustit svůj úkryt atd. Zpráva výborů branně bezpečnostních (tisk 744) změnila slova "nebezpečný pachatel" za slova "pachatel zvláště nebezpečného úmyslného trestného činu". Jsem toho názoru, že tato změna je příliš zužující, že je třeba ponechat sborům pravomoc v případech, kdy vědí, že se jedná o nebezpečného pachatele a nevědí, zda právě teď trestní čin spáchal, ale je známo z předchozích informací, že se o nebezpečného pachatele jedná. Jsem tedy pro to, aby se ponechal původní text, to znamená slova "nebezpečný pachatel".

Druhý pozměňovací návrh se týká § 58 - zákroky služby rychlého nasazení. Služba rychlého nasazení provádí služební zákroky... a nyní bod c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a zejména při jejich zadržení. Opět zpráva branně bezpečnostních výborů v tisku 744 mění termín "nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti" na slova "pachatelům zvláště závažných úmyslných trestních činů".

Domnívám se, že oba tyto názory, tzn. názor původního textu zákona i názor zpravodajské zprávy mají své opodstatnění, a proto doporučuji, aby tento bod byl rozšířen tak, že by zahrnoval oba tyto termíny. To znamená, že by zněl:

"Nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestních činů, zejména při jejich zadržení."

Jedná se vlastně o rozšíření. To je vše. Děkuji za pozornost. Návrhy odevzdávám zpravodajům.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní má slovo poslanec Jégl, připraví se poslanec Hanák.

Poslanec SL P. Jégl: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi ještě jednou se zastavit u již zde zmíněné otázky hlavy páté návrhu tohoto zákona, která zde byla zmíněna poslancem Kostyou, tak poslancem Hubálkem. V hlavě páté se pojednává o vztahu ozbrojených sil a ozbrojených sborů, resp. o povolávání a vyčleňování vojáků k plnění úkolů policejních sborů. Co se týče již zde vyslovených názorů, k panu Kostyovi bych řekl jen to, že jeho výklad vojenské doktríny nebyl zcela přesný.

Vojenská doktrína přímo explicitně tohoto "vnitřní použití armády" nezakazuje, nicméně ho značně omezuje. Rozhodně nelze interpretovat vojenskou doktrínu tak, že by měla umožnit působení armády ve smyslu použití vojáků k udržování veřejného pořádku.

Dovolte mi malou rekapitulaci současného stavu této otázky.

Na počátku roku 1990 byl novelizován branný zákon. Mimo jiné byl novelizován také ve vztahu k tomuto problému. V § 1 písm. c) bylo zrušeno stávající znění, které umožňovalo používat vojáky při udržování veřejného pořádku a bezpečnosti uvnitř státu. Tato klauzule se přeformulovala v tom smyslu, že vojsku se umožnilo působit pouze při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě přímého násilného útoku proti ústavnímu zřízení.

Zhoršení bezpečnostní situace na jaře roku 1990 dalo podnět ke vzniku jisté improvizace, a to zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění. Je to zákonné opatření č. 207/1990 Sb. Obsahem tohoto zákonného opatření je to, že vláda se zmocňuje k vyčleňování příslušníků Pohraniční stráže a vojáků vojsk ministerstva vnitra k plnění úkolů Veřejné bezpečnosti, přičemž vojáci mají být použiti v případě, že je to nutné k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku na území příslušné republiky. V lednu tohoto roku, kdy jsme byli nuceni reagovat na hrozby teroristických útoků ze strany Saddáma Hussaina, bylo nutné použít vojáků v činné službě k ochraně jistých exponovaných objektů, byť toto opatření bylo použito tak, že byl použit poněkud širší výklad branného zákona s tím, že Saddám Hussain byl vlastně prohlášen za živelnou pohromu, neboť branný zákon takové použití explicitně neumožňuje. V tom smyslu byl následně velmi moudře novelizován branný zákon, a to tak, že vojáků v činné službě smí být se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky použito také ke střežení objektů zvláštního významu a k ochraně státních hranic.

Dovolte mi nyní se vrátit k zákonu o policejních sborech a k navrhovanému znění hlavy páté.

Domnívám se, že se zde jedná o rozšíření obsahu branné povinnosti. Paragraf 64 je v podstatě inkorporované zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění a paragraf 63 vlastně vyplývá z provedené již zmíněné novely branného zákona. Zvláště u § 64 se domnívám, že tento paragraf má skutečně charakter jistého provizória. Používat vojáky k zajištění veřejného pořádku skutečně není v souladu s vojenskou doktrínou a jedná se zde vlastně o nepřímou novelu branného zákona. Tento zákon by měl určovat rozsah branné povinnosti, nikoliv zákon jiný.

Na rozdíl od poslance Kostyi se domnívám, že nám zde ani nechybí nový zákon o Československé armádě, jako spíše nový ústavní zákon o obraně státu. Ten současný je v podstatě ideologickou slátaninou různých komunistických tezí koncepcí obrany. Nedá se to jinak nazvat. Nicméně jeho novelizace v současné době před přijetím nové ústavy by rovněž nebyla nejlepším řešením.

Domnívám se, že řešit tuto otázku tímto způsobem, jakým je řešena v hlavě páté, také není nejlepší. Můj návrh spočívá v tom, abychom vypustili § 64, aby tato otázka byla řešena nadále zákonným opatřením, které lze daleko pohodlněji omezit časově, resp. zrušit. Tato změna (vypuštění § 64), kterou navrhuji, se promítne dále do § 65, kde se vyškrtne část podle § 64 odstavec 1 a dále se to promítne do § 77 odstavec 4.

Druhá otázka, o které se chci zmínit, je otázka kontroly používání operativní techniky. V tomto smyslu navrhuji jisté rozšíření stávajícího § 39 o nový odstavec. Současný odstavec by se očísloval jako odstavec č. 1. Znění je v podstatě analogické s tím, jaké bylo použito u zákona o Federální informační bezpečností službě: Kontrolní orgán je oprávněn řediteli federálního policejního sboru, vymezenou ustanoveními § 29 a § 38, nebo která je nezákonná. Je oprávněn mu nařídit, aby všechny údaje, vedené v evidencích federálního Policejního sboru, které přesahují jeho působnost nebo které byly získány neoprávněně nebo jsou nepravdivé, uložil tak, aby k nim nikdo s výjimkou soudu neměl přístup.