Středa 10. července 1991

Před brannými a bezpečnostními výbory projednaly návrh zákona výbory ústavně právní. Převážná většina připomínek vzešlých z tohoto jednání - jak o tom mluvila paní kolegyně Petrová - je zapracována do návrhu usnesení sněmoven, které máte před sebou jako tisk č. 744. V krátkosti uvedu připomínky, které se nezdařilo plně akceptovat.

Branným a bezpečnostním výborům se nepodařilo v § 1, odstavec 4 (tisk 701) najít požadovaný ekvivalent slova "Spolupracují", který by jiným vhodným výrazem přesněji definoval spolupráci mezi policejními sbory, jak to požaduje usnesení ústavně právních výborů.

Usnesení výborů ústavně právních požadovalo v § 14 tisku 701, který se týká oprávnění policisty požadovat vysvětlení, doplnit v odstavci 1 text: "Policista je povinen dbát, aby tato osoba nebyla přitom nešetrně nebo významu věci nepřiměřeně obtěžována, pokud jde o dobu trvání a místo takového úkonu."

Ve stejném paragrafu v odstavci 2 je požadováno doplnit znění: "Pokud zjevně nejde o požadavky, které mají povahu šikany. Jde-li o takový případ nebo o nepřiměřené zasahování do osobní svobody, může občan požadovat u soudu, aby se policie takového jednání zdržela, nebo aby mu poskytla přiměřené zadostiučinění ve formě omluvy nebo finančního odškodnění." Branné a bezpečnostní výbory v souhlasu s významem požadovaného doplňku upravily konstrukci § 14, ale současně konstatovaly, že uvedený problém je již ve vládním návrhu dostatečně upraven v § 7 odstavec 1. Ostatní požadavky byly beze zbytku přijaty.

Výbory branné a bezpečnostní zapracovaly do návrhu usnesení sněmoven celkem 38 doplňků. Většinou se jedná o zpřesnění paragrafovaného znění či o převzetí některých ustanovení ze zákonů, které už byly přijaty republikovými parlamenty. Pokusím se v krátkosti tyto změny komentovat a prosím, abyste obrátili pozornost k tisku č. 744.

V bodě 1 se jedná o změnu názvu Policejního sboru ochrany prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Již o tom hovořila kolegyně Petrová.

Stejně tak změna názvu Policejního sboru České republiky na Policii České republiky je respektováním přijatého zákona České národní rady.

Doplnění textu § 1 odstavec 4 o Federální bezpečnostní informační službu je zakotvením možnosti spolupráce těchto služeb při plném respektování rozdílných sborů působnosti, které jsou již vymezeny ze zákona.

V bodě 3 v § 2 odstavec 1, který vymezuje úkoly Federálního policejního sboru navrhují branné a bezpečnostní výbory spolu s výbory ústavně právními přeznačení jednotlivých písmen podle závažnosti obsahu.

V bodě 4 se nahrazuje termín "objasňování přestupků" termínem "projednávání přestupků". Navrhovaný termín zahrnuje procesní stadium od zjištění přestupku až po vydání rozhodnutí. Navíc vychází ze zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, kde je navrhovaná textace uvedena. Jedná se o společný návrh branných a bezpečnostních výborů a výborů ústavně právních. Změna má vazbu i na paragraf 28 (tisk 701) předloženého návrhu, který je po jejím přijetí možné podle bodu 25 tisku č. 744 vypustit.

Nad bodem 5 se v branných a bezpečnostních výborech vedla rozporná diskuse, jejímž výsledkem je většinové stanovisko navrhující uvedené znění. Tento návrh vychází z představy, že službu rychlého nasazení není možné úkolovat v celém rozsahu paragrafu 2 návrhu zákona. Snaží se tedy o zpřesnění. Nebere zcela v úvahu fakt, že vzhledem k tomu, že v § 58 podle přečíslovaného znění § 57 návrhu zákona jsou upraveny zákroky služby rychlého nasazení včetně toho, proti komu tyto zákroky mohou směřovat. Je možné toto ustanovení považovat ve vztahu k ostatním ustanovením zákona za speciální a tento bod tedy není nejspíše zcela nezbytný.

Body 8 a 9 zpřesňují povinnosti policisty provést služební zákrok a umožňují zprostit policistu této povinnosti, pokud to nedovoluje jeho zdravotní stav, či je pod vlivem léků nebo jiných látek, pouze v době mimo službu. Branné a bezpečnostní výbory se domnívají, že původní znění bylo příliš změkčující a neprospívalo by řádnému výkonu služby.

Bod 15 - jedná se o převzetí textu ze zákona České národní rady. Jedná se o paragraf, který upravuje zjišťování totožnosti. Zcela smysluplná je první věta nového odstavce 1, která má zpřesňující charakter.

V bodě 17 - jde o text navržený k převzetí ze zákona České národní rady. Při právních konzultacích, které jsem absolvoval po skončení jednání branných a bezpečnostních výborů, se mi nepodařilo zjistit právní specifikaci termínu "právní zájem", který je tam uveden a se kterým je operováno. Podle mého osobního přesvědčování (omlouvám se za jeho prezentaci z tohoto místa), může jít v konečném důsledku této úpravy o poněkud perzekuční působení § 15 navrhovaného zákona. Bod 27 pojednává o přesunu celého bloku textu, který jedná o oprávnění k použití operativních prostředků, kolegyně Petrová už o tom hovořila. Změna názvu "zpravodajská technika" za "operativní prostředky" je podmíněna jednak jednotnou úpravou se zákonem České národní rady, ale především rozdílným charakterem použití těchto prostředků v činnosti Federální bezpečnostní informační služby v činnosti policejních sborů.

V bodech 29 a 34 se jedná o náhradu termínu "nebezpečný pachatel" za "pachatel zvlášť závažného úmyslného trestného činu" ve vztahu k použití zbraně. V § 51 navrhovaného zákona je to vedeno snahou omezit možnost zneužití oprávnění použití zbraně, jedná se však o změnu značně zužující, jejímž dopadem může být vyšší pravomoc ohrožení zakročujícího policisty.

Ostatní body tisku 744, o kterých jsem se nezmínil, jsou prostým doplněním či zpřesněním původního paragrafovaného znění vládního návrhu zákona.

Vážené federální shromáždění, předkládaný návrh zákona nabízí možnosti výrazného zvýšení schopnosti federálních policejních sborů čelit narůstající kriminalitě. Zároveň nabízí rovnováhu mezi těmito možnostmi a ochranou občanů. Nabízí policejním sborům možnosti, které jsou tyto sbory v současné době schopny efektivně využít. Přijetí tohoto zákona je současně naším dávným dluhem vůči občanům, policistům i pachatelům trestních činů.

Jako zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučuji tento dluh dnes splatit. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Soukupovi. Zahajuji rozpravu, do které jsou zatím přihlášeni dva poslanci. Prosím další kolegy, kteří se hlásí do diskuse, aby podávali písemné přihlášky.

Jako první se přihlásil poslanec Žáček, ale poslanec Mlynárik podává přihlášku za klub. Pane poslanče Žáčku, budete mluvit za sebe nebo jménem klubu? (Za sebe.) Potom má pan poslanec Mlynárik přednost. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia, snáď žiadny zákon vo výboroch brannobezpečnostných neprechádzal tak zložitou, ale i dôkladnou a vyčerpávajúcou cestou ako tento zákon.

Boli sme si vedomí závažnosti tohto návrhu v súčasnej situácii stúpajúcej trestnej činnosti.

Pán minister Langoš uviedol, v čom sa nová koncepcia polície odlišuje od koncepcie Zboru národnej bezpečnosti. K jeho slovám by som chcel doplniť fakt, že režim diktatúry, hoci zakladal svoju moc na polícii, vytvárajúc de facto policajný štát, túto službu diskvalifikoval a znehodnocoval.

V zložkách Zboru národnej bezpečnosti bolo vyhradené prvoradé a prednostné postavenie politickej polícií, Štátnej bezpečnosti. Táto zložka zámerne a systematicky dlhodobo zneužívala bežnú policajnú a potrebnú službu, kriminálnu, dopravnú a poriadkovú políciu, k svojim teroristickým cieľom. Tým tieto zložky v očiach verejnosti diskreditovala.

Polícia sa z ochrancu spoločnosti stávala jej postrachom celou škálou teroristických metód a akcií. Nie je div, že spoločnosť mala strach z nekontrolovateľnej moci, zo svojvôle a tejto činnosti polície.

Tento aspekt pôsobil i opačne v dobe po 17. novembri 1989. Príslušníci bezpečnostných zborov zneisteli, stratili takhovoriac pôdu pod nohami. Boli to dôsledky minulosti. Nebola tu ani zákonná norma, ktorá by vymedzila právny rámec polície, dodala jej sebadôveru a pomohla jej zbaviť sa nešťastných reminiscencií.

I keď prijatím zákona sa hneď, podľa nášho názoru, nevyrieši všetko, budú tu ešte pôsobiť tiene minulosti, predsa sa čaká pevný právny rámec právneho štátu, kde polícia, pod kontrolou verejnosti, v spolupráci s ňou, sa stane nie postrachom, ale skutočným ochrancom spoločnosti.

V tomto zmysle klub poslancov Verejnosti proti násiliu odporúča vládny návrh zákona o policajných zboroch v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike Federálnemu zhromaždeniu k prijatiu. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní má slovo poslanec Žáček, připraví se poslanec Uhl.

Poslanec SL L. Žáček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Předkládám doplňovací návrh k § 23: odstavec 2 - přečíslovat na odstavec 3 a nový odstavec 2 bude mít toto znění:

"Prohlídky osob a zavazadel se neprovádějí u poslanců zákonodárných sborů, tj. poslanců Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, České národní rady a Slovenské národní rady, členů federálních a republikových vlád, prokurátorů, soudců a členů diplomatického sboru."

Jako odůvodnění uvádím, že tato výjimka je běžná v demokratických státech. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní má slovo poslanec Uhl, připraví se poslankyně Sándorová.

Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní a pánové, věnoval jsem návrhu tohoto zákona obzvláštní pozornost, poněvadž vlastně navazuje na zákon o Sboru národní bezpečnosti, to znamená na zákon, kterým prostředí opozice, nezávislé hnutí Charty 77, bylo v minulosti velmi sužováno.

Pro vaši informaci bylo sužováno tímto zákonem více než zákonem trestním nebo trestním řádem, protože šlo o velký záběr proti velmi mnoha lidem, byť na krátkou dobu.

Jednalo se zejména o původní paragrafy 19 a 23, které odpovídají dnešním paragrafům 14 a 16. To znamená paragrafy: oprávněni požadovat vysvětlení a institut zajištění.

Po důkladné rozvaze a po rozpravě v branných a bezpečnostních výborech bych rád dosvědčil, že obě tato ustanovení doznala takových změn, že je prakticky vyloučena, zejména v souvislosti s jinými demokratickými institucemi tohoto státu, možnost zneužití. Přiznám se však, že návrhy ústavně právních výborů, které šly ještě dále, než je výsledek branných a bezpečnostních výborů, pokud jde o § 14, mají mou podporu, a pokud někdo takový pozměňovací návrh v té dikci, jaký je navrhovaly ústavně právní výbory, ještě podá, budu pro něj hlasovat.

Domnívám se však, že není nezbytně nutné, aby tento návrh, který podaly výbory ústavně právní, byl do tohoto paragrafu zahrnut. Přesto si však dovoluji navrhnout jednu změnu, a to vypuštění odstavce 2 z § 14.

Tento odstavec 2 říká, že osoba, od které požaduje orgán vysvětlení, a kterou vyzývá, aby se dostavila, je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

V původním znění § 19 zákona o Sboru národní bezpečnosti je tato povinnost oné osobě ukládána jenom pokud jde o výzvu, nikoli pokud jde o požadavek. Docházelo ke komickým situacím, jsa předveden nebo pozván, jsem se dostavil a řekl jsem: Podle odstavce 2 jsem vaší výzvě vyhověl, ale nejsem povinen vyhovět vašemu požadavku, to je dostavil jsem se, ale vypovídat nebudu.

Zákonodárce se nyní použil a doplnil to i povinností vyhovět požadavku. Domnívám se však, že to není správné.

Pokud jde o povinnost vyhovět výzvě, ta je dostatečně ošetřena odstavcem osmým, kde se uvádí, že pokud osoba nevyhoví bez dostatečné omluvy, nebo závažných důvodů oné výzvě, tak bude sankcionována takto: sankce na neuposlechnutí výzvy je ostatně dána i jiným obecným předpisem.

V tisku č. 744 si všimněte, že odstavec 1 se ještě doplňuje větou: "Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned." To by částečně nahradilo odstavec 2, který je širší a netýká se pouze závažné trestné činnosti, ale v podstatě jakékoli situace, která vzniká při objasňování skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku atd., atd.

Čili pokud půjde o závažnou trestnou činnost, tak v prvním odstavci je, že osoba je povinna vyhovět ihned, a to vyhovět se váže jak na výzvu, aby se dostavila, tak samozřejmě se to dá vztáhnout i na samotnou výpověď.

Odstavec 3 a 4 a také částečně 5 potom upravují, kdo může odepřít vysvětlení. Já se domnívám, že legislativně není čisté stanovovat povinnost občanovi nebo člověku, který se dostavil na výzvu, aby vypovídal. To je ten požadavek. Není to legislativně čisté proto, že tento zákon zároveň nestanoví sankci na odepření výpovědi tak, jako to stanoví např. trestní řád, který má celou řadu sankcí, jednak je to správní sankce, pokuta při odmítnutí výpovědi, svědecké výpovědi, jednak může to být i sankce trestní, pokud nedůvodným odmítnutím výpovědi se onen člověk dopouští trestného činu křivé výpovědi. Tam to ošetřeno je, ale zde to ošetřeno není a to je další důvod, proč si myslím, že bychom měli odstavec 2 vypustit.

Mluvím o tom tak podrobně, protože to je kus našeho minulého života a samozřejmě, že legislativní úpravu současnou poměřujeme nejen minulou, ale také minulou praxí. Ale znovu bych chtěl zdůraznit, že všechna ustanovení tohoto předkládaného zákona v podstatě zaručují správné chování politice v demokratickém zřízení. A proto se i já osobně velmi přimlouvám, abyste bez ohledu na to, zda některé pozměňovací návrhy, které byly předneseny nebo budou předneseny, projdou, abyste tento zákon schválili.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Uhlovi. Poslanec Uhl mi dovolí, protože to je člověk, který velmi přesně formuluje, a to oceňuji, ale překvapuje mě, že v souvislosti se zákonem užívá sloveso "ošetřovati". Já jsem zatím měl dojem, že se ošetřuje nemocný člověk. Tady se ujal tento novotvar a nemyslím si, že bychom ho měli v parlamentu užívat. Mně osobně přitom velmi bolí uši.

Paní poslankyně Sándorová má slovo, připraví se poslanec Dostál.

Poslankyně SN E. Sándorová: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, predkladaný zákon o federálnej polícii a súčasne zákon o služobnom pomere policajtov má sledovať súčasne dva ciele:

Jednak posilniť právnu istotu príslušníkov policajného zboru a taktiež i prelomenie nedôvery voči tomuto zboru zo strany verejnosti, lebo jedine súčinnosťou verejnosti a polície je možné úspešne čeliť ďalšiemu prudkému rastu kriminality. Policajti môžu rázne zakročiť iba vtedy, keď ich oprávnenia sú dostatočne vymedzené. Spoločnosťou však budú aktívne podporovaní len vtedy, keď po dobu svojej činnosti nebudú neodôvodnene zasahovať do všeobecne uznávaných slobôd občanov. Môžem konštatovať, že vzhľadom k špecifickým úlohám, ktoré plnia federálne policajné zbory, v týchto zákonoch sú rovnomerne riešené obidva problémy. Oprávnenia polície umožňujú okamžitý zásah, keď si to vyžiada ochrana občanov pred nezákonnosťou a súčasne je jasne vymedzený spôsob používania donucovacích prostriedkov tak, aby sa minimalizovali zásahy do práv a slobôd občanov.

Prijatím tejto zákonnej úpravy sa priblížime i k zásadám obsiahnutým v rezolúcii Rady Európy č. 690 z roku 1979 o polícii. Ako o tom už hovorila i kolegyňa Petrová, pred prijatím republikových zákonov o polícii sa viedli vášnivé diskusie o kompetenciách republikových policajných zborov, zapríčinené obavami o to, že rozdielne vymedzenie oprávnenia policajtov môže mať za následok neprehľadnosť vzťahov občanov a polície. Tieto obavy sa našťastie nenaplnili, v týchto častiach v podstate všetky tri policajné zákony, sú si veľmi podobné.

Nedostatočná koordinácia prác na týchto zákonoch však zapríčinila terminologický chaos. Napríklad prostriedky, ktoré sú v zákone o Federálnej bezpečnostnej informačnej službe nazývané spravodajskými prostriedkami, v zákone Českej národnej rady o polícii sú operatívno-pátracími prostriedkami, v zákone Slovenskej národnej rady o polícii prostriedkami operatívno-pátracej činnosti, v našom návrhu o polícii operatívnymi prostriedkami. Samotná technika v dvoch zákonoch sa nazýva operatívnou technikou, v zákone Slovenskej národnej rady sú to informačno-technické prostriedky.

Branné a bezpečnostné výbory Federálneho zhromaždenia vo svojom uznesení č. 108 z 20. mája sa vyslovili pre to, aby používanie spravodajských prostriedkov všetkými bezpečnostnými zložkami bolo upravené jednotnou právnou normou, aby sa tým eliminovalo nebezpečie ich zneužitia.

Kolegyňa Petrová už uviedla, že napríklad v zákone Českej národnej rady o polícii k použitiu týchto prostriedkov nie je potrebné povolenie prokurátora, iba súhlas ministra vnútra. Uvedomujúc si, že do zákonov národných rád nie sme oprávnení zasahovať, určitú nápravu tohto stavu však môžeme dosiahnuť aspoň zjednotením terminológie používanej v zákone o Federálnej informačnej službe a v zákone o federálnej polícii, aby tak nebola zmarená snaha uvedeného uznesenia branných a bezpečnostných výborov.

Uvedomujúc si oprávnenosť argumentov, ktoré tu predniesol kolega Soukup, týkajúcich sa toho, že istý rozdiel terminológie je spôsobený tým, že policajné zbory tieto prostriedky používajú k iným účelom než Federálna informačná služba, navrhujem preklenúť tento rozpor tým, že názov tretej časti tohto zákona by zostal v pôvodnom znení, ako je to v tlači 744, avšak v § 29 odstavec 1 písm. a) slová "operatívna technika" by boli nahradené slovami "spravodajská technika". Samozrejme prispôsobiť tejto zmene ďalší text. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Máte to písemně? Děkuji.

Slovo má poslanec Dostál, připraví se poslanec Mynář.

Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já se omlouvám, že svůj pozměňovací návrh předkládám až tady, mě ušlo, když se to probíralo v branných a bezpečnostních výborech, takže musím vystoupit. Je to velice stručný návrh.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP