Před brannými a bezpečnostními výbory
projednaly návrh zákona výbory ústavně
právní. Převážná většina
připomínek vzešlých z tohoto jednání
- jak o tom mluvila paní kolegyně Petrová
- je zapracována do návrhu usnesení sněmoven,
které máte před sebou jako tisk č.
744. V krátkosti uvedu připomínky, které
se nezdařilo plně akceptovat.
Branným a bezpečnostním výborům
se nepodařilo v § 1, odstavec 4 (tisk 701) najít
požadovaný ekvivalent slova "Spolupracují",
který by jiným vhodným výrazem přesněji
definoval spolupráci mezi policejními sbory, jak
to požaduje usnesení ústavně právních
výborů.
Usnesení výborů ústavně právních
požadovalo v § 14 tisku 701, který se týká
oprávnění policisty požadovat vysvětlení,
doplnit v odstavci 1 text: "Policista je povinen dbát,
aby tato osoba nebyla přitom nešetrně nebo
významu věci nepřiměřeně
obtěžována, pokud jde o dobu trvání
a místo takového úkonu."
Ve stejném paragrafu v odstavci 2 je požadováno
doplnit znění: "Pokud zjevně nejde o
požadavky, které mají povahu šikany. Jde-li
o takový případ nebo o nepřiměřené
zasahování do osobní svobody, může
občan požadovat u soudu, aby se policie takového
jednání zdržela, nebo aby mu poskytla přiměřené
zadostiučinění ve formě omluvy nebo
finančního odškodnění."
Branné a bezpečnostní výbory v souhlasu
s významem požadovaného doplňku upravily
konstrukci § 14, ale současně konstatovaly,
že uvedený problém je již ve vládním
návrhu dostatečně upraven v § 7 odstavec
1. Ostatní požadavky byly beze zbytku přijaty.
Výbory branné a bezpečnostní zapracovaly
do návrhu usnesení sněmoven celkem 38 doplňků.
Většinou se jedná o zpřesnění
paragrafovaného znění či o převzetí
některých ustanovení ze zákonů,
které už byly přijaty republikovými
parlamenty. Pokusím se v krátkosti tyto změny
komentovat a prosím, abyste obrátili pozornost k
tisku č. 744.
V bodě 1 se jedná o změnu názvu Policejního
sboru ochrany prezidenta České a Slovenské
Federativní Republiky. Již o tom hovořila kolegyně
Petrová.
Stejně tak změna názvu Policejního
sboru České republiky na Policii České
republiky je respektováním přijatého
zákona České národní rady.
Doplnění textu § 1 odstavec 4 o Federální
bezpečnostní informační službu
je zakotvením možnosti spolupráce těchto
služeb při plném respektování
rozdílných sborů působnosti, které
jsou již vymezeny ze zákona.
V bodě 3 v § 2 odstavec 1, který vymezuje úkoly
Federálního policejního sboru navrhují
branné a bezpečnostní výbory spolu
s výbory ústavně právními přeznačení
jednotlivých písmen podle závažnosti
obsahu.
V bodě 4 se nahrazuje termín "objasňování
přestupků" termínem "projednávání
přestupků". Navrhovaný termín
zahrnuje procesní stadium od zjištění
přestupku až po vydání rozhodnutí.
Navíc vychází ze zákona č.
216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování
do zahraničí, kde je navrhovaná textace uvedena.
Jedná se o společný návrh branných
a bezpečnostních výborů a výborů
ústavně právních. Změna má
vazbu i na paragraf 28 (tisk 701) předloženého
návrhu, který je po jejím přijetí
možné podle bodu 25 tisku č. 744 vypustit.
Nad bodem 5 se v branných a bezpečnostních
výborech vedla rozporná diskuse, jejímž
výsledkem je většinové stanovisko navrhující
uvedené znění. Tento návrh vychází
z představy, že službu rychlého nasazení
není možné úkolovat v celém rozsahu
paragrafu 2 návrhu zákona. Snaží se
tedy o zpřesnění. Nebere zcela v úvahu
fakt, že vzhledem k tomu, že v § 58 podle přečíslovaného
znění § 57 návrhu zákona jsou
upraveny zákroky služby rychlého nasazení
včetně toho, proti komu tyto zákroky mohou
směřovat. Je možné toto ustanovení
považovat ve vztahu k ostatním ustanovením
zákona za speciální a tento bod tedy není
nejspíše zcela nezbytný.
Body 8 a 9 zpřesňují povinnosti policisty
provést služební zákrok a umožňují
zprostit policistu této povinnosti, pokud to nedovoluje
jeho zdravotní stav, či je pod vlivem léků
nebo jiných látek, pouze v době mimo službu.
Branné a bezpečnostní výbory se domnívají,
že původní znění bylo příliš
změkčující a neprospívalo by
řádnému výkonu služby.
Bod 15 - jedná se o převzetí textu ze zákona
České národní rady. Jedná se
o paragraf, který upravuje zjišťování
totožnosti. Zcela smysluplná je první věta
nového odstavce 1, která má zpřesňující
charakter.
V bodě 17 - jde o text navržený k převzetí
ze zákona České národní rady.
Při právních konzultacích, které
jsem absolvoval po skončení jednání
branných a bezpečnostních výborů,
se mi nepodařilo zjistit právní specifikaci
termínu "právní zájem",
který je tam uveden a se kterým je operováno.
Podle mého osobního přesvědčování
(omlouvám se za jeho prezentaci z tohoto místa),
může jít v konečném důsledku
této úpravy o poněkud perzekuční
působení § 15 navrhovaného zákona.
Bod 27 pojednává o přesunu celého
bloku textu, který jedná o oprávnění
k použití operativních prostředků,
kolegyně Petrová už o tom hovořila.
Změna názvu "zpravodajská technika"
za "operativní prostředky" je podmíněna
jednak jednotnou úpravou se zákonem České
národní rady, ale především rozdílným
charakterem použití těchto prostředků
v činnosti Federální bezpečnostní
informační služby v činnosti policejních
sborů.
V bodech 29 a 34 se jedná o náhradu termínu
"nebezpečný pachatel" za "pachatel
zvlášť závažného úmyslného
trestného činu" ve vztahu k použití
zbraně. V § 51 navrhovaného zákona je
to vedeno snahou omezit možnost zneužití oprávnění
použití zbraně, jedná se však o
změnu značně zužující,
jejímž dopadem může být vyšší
pravomoc ohrožení zakročujícího
policisty.
Ostatní body tisku 744, o kterých jsem se nezmínil,
jsou prostým doplněním či zpřesněním
původního paragrafovaného znění
vládního návrhu zákona.
Vážené federální shromáždění,
předkládaný návrh zákona nabízí
možnosti výrazného zvýšení
schopnosti federálních policejních sborů
čelit narůstající kriminalitě.
Zároveň nabízí rovnováhu mezi
těmito možnostmi a ochranou občanů.
Nabízí policejním sborům možnosti,
které jsou tyto sbory v současné době
schopny efektivně využít. Přijetí
tohoto zákona je současně naším
dávným dluhem vůči občanům,
policistům i pachatelům trestních činů.
Jako zpravodaj Sněmovny lidu vám doporučuji
tento dluh dnes splatit. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Soukupovi.
Zahajuji rozpravu, do které jsou zatím přihlášeni
dva poslanci. Prosím další kolegy, kteří
se hlásí do diskuse, aby podávali písemné
přihlášky.
Jako první se přihlásil poslanec Žáček,
ale poslanec Mlynárik podává přihlášku
za klub. Pane poslanče Žáčku, budete
mluvit za sebe nebo jménem klubu? (Za sebe.) Potom má
pan poslanec Mlynárik přednost. Prosím, aby
se ujal slova.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, kolegyne a kolegovia, snáď žiadny
zákon vo výboroch brannobezpečnostných
neprechádzal tak zložitou, ale i dôkladnou a
vyčerpávajúcou cestou ako tento zákon.
Boli sme si vedomí závažnosti tohto návrhu
v súčasnej situácii stúpajúcej
trestnej činnosti.
Pán minister Langoš uviedol, v čom sa nová
koncepcia polície odlišuje od koncepcie Zboru národnej
bezpečnosti. K jeho slovám by som chcel doplniť
fakt, že režim diktatúry, hoci zakladal svoju
moc na polícii, vytvárajúc de facto policajný
štát, túto službu diskvalifikoval a znehodnocoval.
V zložkách Zboru národnej bezpečnosti
bolo vyhradené prvoradé a prednostné postavenie
politickej polícií, Štátnej bezpečnosti.
Táto zložka zámerne a systematicky dlhodobo
zneužívala bežnú policajnú a potrebnú
službu, kriminálnu, dopravnú a poriadkovú
políciu, k svojim teroristickým cieľom. Tým
tieto zložky v očiach verejnosti diskreditovala.
Polícia sa z ochrancu spoločnosti stávala
jej postrachom celou škálou teroristických
metód a akcií. Nie je div, že spoločnosť
mala strach z nekontrolovateľnej moci, zo svojvôle
a tejto činnosti polície.
Tento aspekt pôsobil i opačne v dobe po 17. novembri
1989. Príslušníci bezpečnostných
zborov zneisteli, stratili takhovoriac pôdu pod nohami.
Boli to dôsledky minulosti. Nebola tu ani zákonná
norma, ktorá by vymedzila právny rámec polície,
dodala jej sebadôveru a pomohla jej zbaviť sa nešťastných
reminiscencií.
I keď prijatím zákona sa hneď, podľa
nášho názoru, nevyrieši všetko, budú
tu ešte pôsobiť tiene minulosti, predsa sa čaká
pevný právny rámec právneho štátu,
kde polícia, pod kontrolou verejnosti, v spolupráci
s ňou, sa stane nie postrachom, ale skutočným
ochrancom spoločnosti.
V tomto zmysle klub poslancov Verejnosti proti násiliu
odporúča vládny návrh zákona
o policajných zboroch v Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike Federálnemu zhromaždeniu k prijatiu. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo poslanec Žáček, připraví
se poslanec Uhl.
Poslanec SL L. Žáček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Předkládám doplňovací návrh
k § 23: odstavec 2 - přečíslovat na
odstavec 3 a nový odstavec 2 bude mít toto znění:
"Prohlídky osob a zavazadel se neprovádějí
u poslanců zákonodárných sborů,
tj. poslanců Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky,
České národní rady a Slovenské
národní rady, členů federálních
a republikových vlád, prokurátorů,
soudců a členů diplomatického sboru."
Jako odůvodnění uvádím, že
tato výjimka je běžná v demokratických
státech. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo poslanec Uhl, připraví se poslankyně
Sándorová.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, věnoval jsem návrhu tohoto
zákona obzvláštní pozornost, poněvadž
vlastně navazuje na zákon o Sboru národní
bezpečnosti, to znamená na zákon, kterým
prostředí opozice, nezávislé hnutí
Charty 77, bylo v minulosti velmi sužováno.
Pro vaši informaci bylo sužováno tímto
zákonem více než zákonem trestním
nebo trestním řádem, protože šlo
o velký záběr proti velmi mnoha lidem, byť
na krátkou dobu.
Jednalo se zejména o původní paragrafy 19
a 23, které odpovídají dnešním
paragrafům 14 a 16. To znamená paragrafy: oprávněni
požadovat vysvětlení a institut zajištění.
Po důkladné rozvaze a po rozpravě v branných
a bezpečnostních výborech bych rád
dosvědčil, že obě tato ustanovení
doznala takových změn, že je prakticky vyloučena,
zejména v souvislosti s jinými demokratickými
institucemi tohoto státu, možnost zneužití.
Přiznám se však, že návrhy ústavně
právních výborů, které šly
ještě dále, než je výsledek branných
a bezpečnostních výborů, pokud jde
o § 14, mají mou podporu, a pokud někdo takový
pozměňovací návrh v té dikci,
jaký je navrhovaly ústavně právní
výbory, ještě podá, budu pro něj
hlasovat.
Domnívám se však, že není nezbytně
nutné, aby tento návrh, který podaly výbory
ústavně právní, byl do tohoto paragrafu
zahrnut. Přesto si však dovoluji navrhnout jednu změnu,
a to vypuštění odstavce 2 z § 14.
Tento odstavec 2 říká, že osoba, od
které požaduje orgán vysvětlení,
a kterou vyzývá, aby se dostavila, je povinna požadavku
nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
V původním znění § 19 zákona
o Sboru národní bezpečnosti je tato povinnost
oné osobě ukládána jenom pokud jde
o výzvu, nikoli pokud jde o požadavek. Docházelo
ke komickým situacím, jsa předveden nebo
pozván, jsem se dostavil a řekl jsem: Podle odstavce
2 jsem vaší výzvě vyhověl, ale
nejsem povinen vyhovět vašemu požadavku, to je
dostavil jsem se, ale vypovídat nebudu.
Zákonodárce se nyní použil a doplnil
to i povinností vyhovět požadavku. Domnívám
se však, že to není správné.
Pokud jde o povinnost vyhovět výzvě, ta je
dostatečně ošetřena odstavcem osmým,
kde se uvádí, že pokud osoba nevyhoví
bez dostatečné omluvy, nebo závažných
důvodů oné výzvě, tak bude
sankcionována takto: sankce na neuposlechnutí výzvy
je ostatně dána i jiným obecným předpisem.
V tisku č. 744 si všimněte, že odstavec
1 se ještě doplňuje větou: "Při
odhalování závažné trestné
činnosti je osoba povinna vyhovět ihned." To
by částečně nahradilo odstavec 2,
který je širší a netýká
se pouze závažné trestné činnosti,
ale v podstatě jakékoli situace, která vzniká
při objasňování skutečností
důležitých pro odhalení trestného
činu nebo přestupku atd., atd.
Čili pokud půjde o závažnou trestnou
činnost, tak v prvním odstavci je, že osoba
je povinna vyhovět ihned, a to vyhovět se váže
jak na výzvu, aby se dostavila, tak samozřejmě
se to dá vztáhnout i na samotnou výpověď.
Odstavec 3 a 4 a také částečně
5 potom upravují, kdo může odepřít
vysvětlení. Já se domnívám,
že legislativně není čisté stanovovat
povinnost občanovi nebo člověku, který
se dostavil na výzvu, aby vypovídal. To je ten požadavek.
Není to legislativně čisté proto,
že tento zákon zároveň nestanoví
sankci na odepření výpovědi tak, jako
to stanoví např. trestní řád,
který má celou řadu sankcí, jednak
je to správní sankce, pokuta při odmítnutí
výpovědi, svědecké výpovědi,
jednak může to být i sankce trestní,
pokud nedůvodným odmítnutím výpovědi
se onen člověk dopouští trestného
činu křivé výpovědi. Tam to
ošetřeno je, ale zde to ošetřeno není
a to je další důvod, proč si myslím,
že bychom měli odstavec 2 vypustit.
Mluvím o tom tak podrobně, protože to je kus
našeho minulého života a samozřejmě,
že legislativní úpravu současnou poměřujeme
nejen minulou, ale také minulou praxí. Ale znovu
bych chtěl zdůraznit, že všechna ustanovení
tohoto předkládaného zákona v podstatě
zaručují správné chování
politice v demokratickém zřízení.
A proto se i já osobně velmi přimlouvám,
abyste bez ohledu na to, zda některé pozměňovací
návrhy, které byly předneseny nebo budou
předneseny, projdou, abyste tento zákon schválili.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Uhlovi.
Poslanec Uhl mi dovolí, protože to je člověk,
který velmi přesně formuluje, a to oceňuji,
ale překvapuje mě, že v souvislosti se zákonem
užívá sloveso "ošetřovati".
Já jsem zatím měl dojem, že se ošetřuje
nemocný člověk. Tady se ujal tento novotvar
a nemyslím si, že bychom ho měli v parlamentu
užívat. Mně osobně přitom velmi
bolí uši.
Paní poslankyně Sándorová má
slovo, připraví se poslanec Dostál.
Poslankyně SN E. Sándorová: Vážený
pán predsedajúci, vážené kolegyne
a kolegovia, predkladaný zákon o federálnej
polícii a súčasne zákon o služobnom
pomere policajtov má sledovať súčasne
dva ciele:
Jednak posilniť právnu istotu príslušníkov
policajného zboru a taktiež i prelomenie nedôvery
voči tomuto zboru zo strany verejnosti, lebo jedine súčinnosťou
verejnosti a polície je možné úspešne
čeliť ďalšiemu prudkému rastu kriminality.
Policajti môžu rázne zakročiť iba
vtedy, keď ich oprávnenia sú dostatočne
vymedzené. Spoločnosťou však budú
aktívne podporovaní len vtedy, keď po dobu
svojej činnosti nebudú neodôvodnene zasahovať
do všeobecne uznávaných slobôd občanov.
Môžem konštatovať, že vzhľadom
k špecifickým úlohám, ktoré plnia
federálne policajné zbory, v týchto zákonoch
sú rovnomerne riešené obidva problémy.
Oprávnenia polície umožňujú okamžitý
zásah, keď si to vyžiada ochrana občanov
pred nezákonnosťou a súčasne je jasne
vymedzený spôsob používania donucovacích
prostriedkov tak, aby sa minimalizovali zásahy do práv
a slobôd občanov.
Prijatím tejto zákonnej úpravy sa priblížime
i k zásadám obsiahnutým v rezolúcii
Rady Európy č. 690 z roku 1979 o polícii.
Ako o tom už hovorila i kolegyňa Petrová, pred
prijatím republikových zákonov o polícii
sa viedli vášnivé diskusie o kompetenciách
republikových policajných zborov, zapríčinené
obavami o to, že rozdielne vymedzenie oprávnenia policajtov
môže mať za následok neprehľadnosť
vzťahov občanov a polície. Tieto obavy sa našťastie
nenaplnili, v týchto častiach v podstate všetky
tri policajné zákony, sú si veľmi podobné.
Nedostatočná koordinácia prác na týchto
zákonoch však zapríčinila terminologický
chaos. Napríklad prostriedky, ktoré sú v
zákone o Federálnej bezpečnostnej informačnej
službe nazývané spravodajskými prostriedkami,
v zákone Českej národnej rady o polícii
sú operatívno-pátracími prostriedkami,
v zákone Slovenskej národnej rady o polícii
prostriedkami operatívno-pátracej činnosti,
v našom návrhu o polícii operatívnymi
prostriedkami. Samotná technika v dvoch zákonoch
sa nazýva operatívnou technikou, v zákone
Slovenskej národnej rady sú to informačno-technické
prostriedky.
Branné a bezpečnostné výbory Federálneho
zhromaždenia vo svojom uznesení č. 108 z 20.
mája sa vyslovili pre to, aby používanie spravodajských
prostriedkov všetkými bezpečnostnými
zložkami bolo upravené jednotnou právnou normou,
aby sa tým eliminovalo nebezpečie ich zneužitia.
Kolegyňa Petrová už uviedla, že napríklad
v zákone Českej národnej rady o polícii
k použitiu týchto prostriedkov nie je potrebné
povolenie prokurátora, iba súhlas ministra vnútra.
Uvedomujúc si, že do zákonov národných
rád nie sme oprávnení zasahovať, určitú
nápravu tohto stavu však môžeme dosiahnuť
aspoň zjednotením terminológie používanej
v zákone o Federálnej informačnej službe
a v zákone o federálnej polícii, aby tak
nebola zmarená snaha uvedeného uznesenia branných
a bezpečnostných výborov.
Uvedomujúc si oprávnenosť argumentov, ktoré
tu predniesol kolega Soukup, týkajúcich sa toho,
že istý rozdiel terminológie je spôsobený
tým, že policajné zbory tieto prostriedky používajú
k iným účelom než Federálna informačná
služba, navrhujem preklenúť tento rozpor tým,
že názov tretej časti tohto zákona by
zostal v pôvodnom znení, ako je to v tlači
744, avšak v § 29 odstavec 1 písm. a) slová
"operatívna technika" by boli nahradené
slovami "spravodajská technika". Samozrejme prispôsobiť
tejto zmene ďalší text. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Máte to písemně?
Děkuji.
Slovo má poslanec Dostál, připraví
se poslanec Mynář.
Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, já se omlouvám,
že svůj pozměňovací návrh
předkládám až tady, mě ušlo,
když se to probíralo v branných a bezpečnostních
výborech, takže musím vystoupit. Je to velice
stručný návrh.