Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek, Bakšay, Bartončík, Baštigal, Battěk, Černý J., Danihel, Dienstbier J.st., Dlouhý, Hrušínský, Jambor, Kavan, Klaus, Kňažko, Korman, Kováč, Miller, Rajnič, Ropek, Soboňa, Tvrdá, Vysloužil, Žalud

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Hlavička, Lux, Němec, Parkanová, Senjuk

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Babáková, Čalfa, Dubček, Gémesi, Košnár, Kováč Marián, Krištofík, Mečiar, Molnár, Posluch, Slota, Sýkora, Tahy, Viktorín, Vincze

(Řízení schůze převzal první místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené kolegyně, budeme pokračovat v 16. společné schůzi Federálního shromáždění. Prosím ty, kteří se zatím zdržují v kuloárech, aby se dostavili do jednací síně. Začneme dnešním programem.

Budeme projednávat

Vládní návrh zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 701) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 744), vládní návrh zákona o služebním poměru policistů zařazených v policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 702) a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 745), dále Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků, a Protokol OSN týkající se právního postavení uprchlíků (parlamentní tisk č. 666).

Předpokládám, že odpoledne by nám mohl zbýt čas na to, abychom projednali návrh usnesení zahraničních výborů k situaci v Jugoslávii.

Projednáme nyní

vládní návrh zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 701) a návrh usnesení SL a SN (tisk 744).

Prosím pana ministra Langoše, aby opustil kuloár a dostavil se do jednací síně. Pan ministr dokouří a dostaví se do jednací síně. Pane ministře, máte slovo k vládnímu návrhu zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky.

Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Ďakujem za slovo. Vážený pán predsedajúci, dámy a páni poslanci, predkladaný návrh zákona o policajných zboroch Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky má pre oblasť bezpečnostnej pôsobnosti federácie nahradiť dosiaľ platný zákon o Zbore národnej bezpečnosti. Odpovedá to ústavne určenému podielu vyjadrenému v článku 27 odstavec 1 písm. b), ústavného zákona č. 143/1968 Zb., o československej federácii v znení ústavného zákona č. 556/1990 Zb., ktorý zveruje do pôsobnosti federácie úpravy zriaďovania, postavenia, oprávnenia a ostatných pomerov ozbrojených bezpečnostných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

Ústavnokompetenčnými zmenami prijatý model troch policajných zákonov poskytol možnosť prispôsobiť právne postavenie a organizáciu policajných zborov Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, charakteru ich úloh, ktoré sa často veľmi výrazne odlišujú od úloh policajných zborov národných republík, rovnako tak vyrovnal potrebu priblížiť zákonné podmienky zhodných právnych inštitútov tejto triády zákonov tak, aby rozdiely neboli na škodu istotám obyvateľov celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a nekomplikovali justičnú a kontrolnú prax. Navrhuje sa vytvoriť Federálny policajný zbor a Zbor hradnej polície. Federálny policajný zbor bude plniť úlohy odvodené pre neho zo zákona č. 384/1990 Zb., o vymedzení pôsobnosti Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vo veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti. Ide predovšetkým o úlohy na úseku boja proti terorizmu, odhaľovanie organizovania trestnej činnosti súvisiacej s rozširovaním a držaním drog, pašovaním, falšovaním peňazí, ochrany štátnych hraníc a ochrany objektov zvláštneho významu.

Plneniu určených úloh je podriadená i organizácia Federálneho policajného zboru, ktorá sa neviaže na územné členenie štátu. Zbor hradnej polície bude plniť úlohy súvisiace s ochranou prezidenta Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a objektov, ktoré sú jeho sídlom.

Predkladaným návrhom sa predovšetkým napĺňa zámer položiť ďalší z mnohých stavebných kameňov do základov štátu, ktorý má byť v skutočnosti právnym štátom. Prijatie zákona je tiež očakávané ako isté potvrdenie skutočnosti, že štátna starostlivosť o bezpečnosť občanov, majetku, ústavného zriadenia, štátnych hraníc Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky a ďalších zákonom chránených hodnôt a záujmov v podmienkach otvorenosti Československa svetu je neoddiskutovateľnou funkciou štátu. Nový policajný zákon Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky má spolu s národnými zákonmi o polícii pôsobiť tiež ako významný morálno-psychologický predel. Jeho prijatie, demokraticky zvoleným parlamentom legitimuje nielen juridisticky každý úkon policajta, uvedený v súlade s právom, ale dáva mu i vážnosť a prvotnú autoritu.

Nový zákon by mal posilniť sebadôveru polície pri obhajovaní zákona a hrdosti na službu právu. Verejnosť pritom očakáva, že zákon zreteľne vyznačí a bude garantovať cestu políciou už nastúpenú, t. j. opustenie pohodlných vrchnostenských návykov z minulosti a utváranie chápania polície ako verejnej služby s profesionálnou etikou a úrovňou. Osnova návrhu sa niekedy pri povrchnom pohľade prirovnáva k zákonu o Zbore národnej bezpečnosti. Ide snáď o asociáciu vyvolanú niektorými formálnymi znakmi, nie však čo do obsahového pojatia a ducha zákona. Zákon o Zbore národnej bezpečnosti, ktorý sa má nahradiť dnes vami prejednávaným návrhom, bol ovládnutý duchom tzv. politicky správneho uplatňovania zákona, ako to vyjadril minister vnútra Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky pri jeho schvaľovaní vo Federálnom zhromaždení v roku 1974.

Porovnaním princípov úpravy tohto zákona s teraz predkladaným návrhom možno najlepšie postihnúť obsahový kontrast týchto osnov. Proti princípu vedúcej úlohy komunistickej strany stojí princíp politickej nezávislosti výkonu služby policajných zborov, proti superkoncentrácii policajnej moci, označovanej ako jednota ZNB, je postavená národná a funkčná deľba kompetencií a účelná decentralizácia proti jednostrannej politickej orientácii na sovietske vzory dáva návrh zákona multipolárnej nepolitickej spolupráce s Interpolom a ďalšími zahraničnými policajnými subjektami do kontrastu s tzv. ľudovosťou a účasťou pracujúcich v podobe laického suplovania bezpečnosti, kladie návrh na profesionalitu a službu občanom, proti princípom socialistickej zákonnosti kladie zákonnosť bez všetkých prívlastkov, prísnu viazanosť iba zákonnými podmienkami, podrobenie sa polície verejnej kontrole inštitúciami právneho štátu a slobodnými oznamovacími prostriedkami.

Z celého predkladaného projektu chcem upozorniť práve na tú stránku, ktorá je pre návrh zákona výrazne charakteristická. Ide o precizovanie základných podmienok alebo hypotéz právnych noriem, ktoré nutne obmedzujú nezdravú služobnú horlivosť polície vo vzťahu k občanom, ale súčasne sú bezpečným štítom policajtov, ktorým zaručuje, že nikto nemôže spochybniť správny a energický zákrok na ochranu práva. Spojuje sa tu duch navrhovaného zákona s jeho konkrétnymi účinkami. Tu sú v dennej praxi policajnej služby najsilnejšie obsiahnuté konkrétne legislatívne garancie právnej istoty občanov, ktoré sú vlastným zmyslom právneho štátu. Realizuje sa tu myšlienka, že právo na slobodu je i právom na bezpečnosť tejto slobody.

Predkladaný návrh zákona o policajných zboroch Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky je výsledkom rozsiahleho prípravného legislatívneho procesu. Návrh bol zhodnotený niekoľkými sto pripomienkami, poradami s odborníkmi z teórie a praxe. Návrh zákona bol prejednaný vládami Slovenskej republiky, Českej republiky a federálnou vládou, ako vládny návrh potom bol prejednaný výbormi snemovien Federálneho zhromaždenia. Chcem poďakovať za pozornosť, ktorú vládnemu návrhu zákona venovali poslanci ústavnoprávnych a brannobezpečnostných výborov. Uplatnené pripomienky sú vo väčšej miere obsiahnuté v uznesení, ktoré svedčí o starostlivosti a precíznosti, ktorá bola návrhu venovaná. Som presvedčený o tom, že prispejú k jasnosti a jednoznačnosti zákonnej úpravy.

Dámy a páni poslanci, vládny návrh zákona o policajných zboroch Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky sa pripája k tým legislatívnym činom, u ktorých realizáciu nebolo možné odkladať za termín prejednávania súčasného ústavného provizória, a preto nie je vylúčené, že môže neskoršie dôjsť k čiastočným zmenám. Návrh vám ovšem predkladáme s tým, že sa pre jeho prijatie a životnosť urobilo zo strany predkladateľov všetko. Menom vlády ho odporúčam prijať. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji ministru Langošovi. Návrh projednaly branně bezpečnostní výbory a ústavně právní výbory obou sněmoven. Návrh usnesení předložily pod tiskem č. 744 branně bezpečnostní výbory. Tyto výbory pověřily zprávami poslankyni Janu Petrovou a poslance Jiřího Soukupa.

Prosím jako první zpravodajku Sněmovny národů, poslankyni Petrovou, aby přednesla svou zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně J. Petrová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás jako společná zpravodajka Sněmovny národů seznámila s postupem projednávání návrhu zákona, který máme nyní na programu. Jedná se o vládní návrh zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 701).

Návrh zákona projednaly dne 20. 6. 1991 výbory ústavně právní obou sněmoven a vyslovily s návrhem souhlas s pozměňovacími a doplňujícími návrhy, kterými se zabývaly garanční výbory branně bezpečnostní na své společné schůzi 27. 6. 1991, které návrh zákona i s dalšími pozměňovacími návrhy schválily a doporučily sněmovnám.

Výbory branně bezpečnostní Slovenské národní rady doporučily se třemi odchylkami návrh zákona schválit a výbory České národní rady se z časových důvodů s předlohou nezabývaly. Stanovisko obou národních rad mám zde před sebou.

Projednáváním tohoto návrhu činíme další krok k řešení u nás tak složité bezpečnostní situace, jak jsem už o tom mluvila ke zprávě o stavu bezpečnosti a kriminality. Pokračujeme tím dále v decentralizaci složek ministerstva vnitra. Návrh zákona byl původně připraven pro federální sbor i policejní sbory republik, avšak po přijetí malého kompetenčního zákona o vymezení pravomoci ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti (zákon 384/1990 Sb.) se tento návrh zabývá pouze federálním policejním sborem a ochranou prezidenta republiky.

Není to stav zdaleka ideální. Je naprosto v pořádku, jestliže jsou jednotlivé policejní sbory řízeny federací a republikami. Myslím si však, že systémově a legislativně by měla tyto otázky řešit federace. Nyní budeme mít tři zákony o policii, tři zvláštní zákony o služebním poměru k těmto policejním sborům, právní úprava v republikách je jiná než ve federaci a všichni máme víc práce a komplikací. Vítám tedy alespoň ten fakt, že se tím zbavíme velkých sborů národní bezpečnosti a jeho sovětského modelu řízení a budeme mít konečně policii jako v jiných demokratických státech.

Nyní mi dovolte několik slov k návrhu zákona, zvláště v porovnání s policejními zákony národních rad. V § 29 až § 37 našeho návrhu je upraveno používání operativních prostředků, které se naše výbory rozhodly převzít s menšími odchylkami ze zákona o Federální informační bezpečnostní službě. Vyhověli jsme tak i návrhům ústavně právních výborů na jednotnou legislativní úpravu používání zpravodajských nebo operativních prostředků. Národní rady mají používání těchto prostředků upraveno samostatně, ale jak Česká národní rada, tak Slovenská národní rada má ve svém návrhu také získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ekonomických zájmů Slovenské republiky a České republiky.

Ve všech třech zákonech je zakotvena kontrola operativní techniky ze strany parlamentu. Větší rozdíl je v názorech na povolení používání operativních prostředků. Federální shromáždění, stejně jako Federální bezpečnostní informační služba navrhuje používat zpravodajské nebo operativní prostředky pouze po povolení prokurátora. Na úrovni České národní rady povoluje používání těchto prostředků ministr. Další odchylky jsou například v oprávnění požadovat vysvětlení, oprávnění k prohlídce dopravních prostředků, použití výbušnin a výbušných předmětů, v úpravě donucovacích prostředků a při použití zbraně. Jak jsem už řekla, tyto rozdílnosti vycházejí z nepříliš šťastného rozdělení legislativních kompetencí v této otázce.

Branně bezpečnostní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů přijaly 38 pozměňovacích návrhů, mimo jiné návrh na změnu názvu ochrany prezidenta republiky. Spíše organizační chybou nedošlo již k návrhu na změnu názvu celého zákona.

Dovolte mi na závěr, abych vám předložila společný pozměňovací návrh obou zpravodajů a po poradě s několika dalšími členy výborů. Název zákona v návrhu zní takto: "Zákon o federálním policejním sboru a sboru hradní policie."

Vážení kolegové, jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů vám doporučuji návrh zákona ve znění společné zprávy výborů (tisk 744) s dodatečným pozměňovacím návrhem přijmout. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslankyni Petrové. Nyní má slovo sněmovní zpravodaj výborů Sněmovny lidu, poslanec Soukup.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, než přistoupím k přednesení zpravodajské zprávy, dovolte mi upozornit na některé tiskové chyby, které budeme muset v tiscích, které máme předložené k jednání, korigovat.

Na straně druhé (tisk 744) v bodě 5 je nutné nahradit text "§ 58 tohoto zákona" textem "§ 57 tohoto zákona". Dělalo by to potíže při orientaci, protože došlo k přečíslování.

Na straně druhé (tisk 744) bod 6 je třeba nahradit odkaz 3 odkazem 4. Došlo k tiskové chybě a není to správné znění.

Na konci tohoto bodu doplnit větu a značení následujících odkazů přečíslovat.

Na straně čtvrté (tisk 744) je uveden odkaz na § 2, písm. e), c) a d), protože však toto značení bylo změněno podle bodu 3 (tisk 744), jedná se ve výsledném znění o písmena c), a) a b).

Děkuji za trpělivost a nyní již k projednávanému návrhu zákona.

Předložený návrh zákona o policejních sborech České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 701) projednaly na společné schůzi jako gesční výbory branné a bezpečnostní Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 27. června 1991. K uvedenému datu Federální shromáždění neobdrželo k tomuto zákonu stanoviska národních rad, nemohlo k nim tedy být přihlédnuto.

Podle zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění tento fakt nebrání projednání předloženého zákona na společné schůzi sněmoven. Předpokládáme, že neexistence stanovisek národních rad je způsobena časovou tísní, vzniklou z komplikovanosti a současně naléhavosti projednávaného tématu a že srovnání dnes předloženého návrhu s již přijatými zákony o republikových policejních sborech nezavdá důvody k zásadnímu nesouhlasu. Jednou z charakteristik námi projednávaného zákona je snaha o co největší míru právní jednoty mezi zákony upravujícími činnost republikových i federálních policejních sborů.