Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pan poslanec Malý přednesl návrh na zvýšení pokut. Tady samozřejmě z úzce ekologického hlediska se dá říci, že čím vyšší pokuta, tím lepší pokuta, protože by skutečně měla mít odstrašující účinek.

Na druhé straně ovšem musíme brát ekologické problémy v souvislosti s ekonomickými. V tomto smyslu se obávám, že navržené pokuty jsou příliš vysoké a že by znamenaly příliš velký zásah do ekonomiky. Navíc tady není řešení, a to z důvodů skutečně kompetenčních, a tady myslím, že je to správné, problém poplatků.

Připravované návrhy zákonů České národní rady a Slovenské národní rady předpokládají, že bude zpoplatněno veškeré znečištění vypouštěné ze zdrojů, to znamená, že bude každý producent odpadů motivován ekonomicky na tom, aby snižoval odpady s tím, že pravděpodobně bude přijata zásada, že až do výše určitého technologického limitu porostou poplatky lineárně. Po překročení limitu, kdy dochází ke zvýšení emisí škodlivin do ovzduší v důsledku nedbalosti, špatné údržby, nedodržování technologické kázně, dojde k určitému skoku a růst poplatků bude progresívní, podstatně vyšší. V tomto smyslu je třeba brát pokuty v souvislosti nebo ve vazbě na připravované poplatky a ty budou velice tvrdé.

Potom bych se chtěl u tisku 743 vyjádřit k navrhovaným variantám. Na straně 3, bod 5 jsou první varianty v § 6 odstavec 4. Já se velmi přimlouvám za to, aby byl ponechán původní text, to znamená, aby tam byla zachována slova "s přihlédnutím k přiměřenosti výdajů na jejich pořízení". Je tím míněna technologie - ze dvou základních důvodů.

První důvod je, že je to běžná praxe všude ve světě, včetně Evropských společenství. To je spíš formální důvod. Věcný důvod je ten, že bychom měli rozlišovat technologie, které fungují dejme tomu v laboratorních měřítcích nebo v měřítcích malých provozů anebo které fungují za extrémně vysokých nákladů.

I v tomto smyslu bychom měli hledat takové technologie, které jsou jakýmsi kompromisem mezi dokonalostí a náklady, které se na ochranu ovzduší dají vynaložit. Nebezpečí, na které upozorňoval poslanec Richter, totiž nebezpečí voluntaristického výkladu tohoto pojmu tady je, ale v tomto smyslu jednak máme možnost se opřít o zkušenosti evropské, americké nebo jiné zahraniční a jednak výklad, co je v dané etapě nejlepší dostupnou technologií i přiměřenými náklady, je věcí České republiky a Slovenské republiky. V tomto smyslu právě proto, že je tady mezinárodní kontrola, lze zajistit objektivitu právě porovnáváním. Proto doporučuji variantu první.

Další varianta je na následující straně, odstavec 4, kde se mluví o § 10 c). Tam podle jednoho návrhu by mělo být vypuštěno hodnocení projektů na zavedení nových výrob a technologií u velkých a středních zdrojů znečištění. Opět chápu důvody, které vedou k návrhu na vypuštění písmene c), neboť zase jsou motivovány snahou vyvarovat se případného zneužívání tohoto ustanovení.

Vycházejí z toho, že by měl být hodnocen až vlastní výsledek vlastní technologie. Ale velmi doporučuji, aby tam odstavec zůstal.

První důvod je opět ten, že je to běžnou součástí norem Evropských společenství. Druhý důvod spočívá v tom, že všechny tři vlády schválily přistoupení Československa k dohodě o hodnocení vlivu na životní prostředí, překračující hranice státu, to je dohoda z Evropského společenství, podle které i zahraniční subjekty mají právo vyjadřovat se k projektu. Bylo by nelogické, kdyby sousedé, Rakušani, Němci, Poláci, se vyjadřovali k našim projektům a naše republikové státní orgány by v tomto směru neměly právo do hodnocení zasahovat.

Třetí důvod je zásadní. Všichni víme, že každé uvedení nového provozu nebo továrny do chodu znamená několik měsíců experimentálního chodu. Každá technologie vyžaduje určité přechodové experimentální stadium. Kdyby byl realizován projekt, který nedává záruky, že budou dodrženy emisní limity, tak je to vlastně experimentování na lidech, protože během přechodové doby se velmi zřídka podaří dodržet předepsané hodnoty. To je otázka delšího období.

Kdybychom připustili výstavbu a provoz, byť jen zkušební, technologií, u nichž je zřejmé už předem z analýzy, že je to projekt, který nedává záruky, tak bychom se prohřešili na základních zásadách humanity. Z tohoto důvodu doporučuji, aby tento paragraf byl zahrnut do zákona.

Na straně 5 bod 13. K tomu už jsem se vyjádřil. Jsem přesvědčen, že by skutečně měla být zachována pětiletá přechodová fáze, která je dostatečně dlouhá na to, aby podnik mohl reagovat a přitom není tak krátká, aby ho finančně zruinovala.

Dovolte mi vrátit se k dalším navrhovaným námětům. Pan poslanec Cuhra navrhoval na doplnění § 18 o to, že by pokuty měly být ukládány neprodleně. Domnívám se, že je to zpřesnění textu a nejsem si zcela jist, jestli je to z hlediska právního nezbytné, ale v každém případě to znamená jednoznačné vymezení textu.

Poslanec Jambor v souvislosti s § 21 vznesl velmi závažný problém jaderných elektráren obecně a elektráren umístěných v Jaslovských Bohunicích, zvlášť. Jsem přesvědčen o tom, že tento problém není možné řešit v rámci tohoto zákona, přestože jde o zcela zásadní problém, prostě proto, že celá povaha věci je natolik rozdílná, že by to vlastně byly dva různé zákony. Existuje zákon o jaderné bezpečnosti, který je nyní připravován k novelizaci. Tam se budou zákonná opatření podstatně zpřísňovat.

Byla vypracována zpráva o elektrárně V 1, o jejím stavu. Všichni víme, že tato elektrárna je zastaralé koncepce, nemá kontejnment, je umístěna ve druhé seismicky nejvíce ohrožené zóně v Československu, horší je už jen Komárno. Víme zároveň, že naštěstí je elektrárna předimenzována a je pod velmi solidní kontrolou, má dostatečně kvalitní a svědomitou obsluhu. Samozřejmě, čím dříve bude možné tuto elektrárnu zavřít, tím lépe, ale obávám se, že ekonomická situace naší ekonomiky, a to federální, stejně jako slovenské, to bezprostředně neumožňuje a nejsou k tomu ani důvody.

Mohu vás ujistit jen o tom, že skutečně elektrárna je pod velmi pečlivým dohledem a její další provoz je podmiňován plněním velkého souboru jasně termínovaných opatření. Zprávu o V, pokud by to bylo přání poslanců, je možné rozmnožit. Byla projednána ve vládě, je možné ji dodat každému poslanci.

Dalším problémem je ta havarovaná elektrárna A 1, která je velmi značným nebezpečím pro životní prostředí, zvláště vzhledem ke kontaminaci podzemních vod. Opět je pro to připravena zpráva s podrobným návrhem řešení. V nejbližší době bude projednávána ve federální vládě, potom může být k dispozici poslancům.

Pak tady byla zmíněna řada věcí, třeba význam energetiky, to jsou věci, které se tady budou řešit. Pan poslanec Kováč: plně souhlasím s jeho hodnocením tragické situace ve Slovenském ráji v důsledku fungování Krompach a Rudňanů, ale nemohu s ním souhlasit, pokud jde o navrhovanou úpravu § 2, kde navrhuje rozšíření o "koncentrace", protože je to problém, který je podrobněji řešen v nově upravených limitech. Paragraf o limitech, to je § 5, byl původně formulován velmi obecně, ale tím, že během projednání bylo navrženo, aby na tento návrh zákona navazovala opatření, tak bylo potřeba zpřesnit technicky i fyzikálně, přesně doložit limity. V tomto smyslu se domnívám, že upravený návrh paragrafu tomu odpovídá.

Totéž platí o navrženém rozšíření seznamu znečišťujících látek. Ten je předmětem dalšího jednání a v tomto smyslu to byl první návrh, který se bude dále rozšiřovat a upravovat.

Domnívám se, že jsem se dotkl všech zásadních věcí a připomínek. Nezdůrazňoval jsem souhlas, jen bych udělal výjimku s panem poslancem Voleníkem, protože jeho projev byl věcně naprosto přesný a navíc ještě velmi přesvědčivý a myslím, že by takové vystoupení mělo být publikováno, protože se obávám, že řada lidí pod tlakem jiných běžných událostí problémy životního prostředí podceňuje.

Jsem rád, že řada poslanců, a snad nejvýrazněji pan poslanec Voleník, zdůraznila, že jde o věci, se kterými si nemůžeme zahrávat, protože jde o bytí celé populace. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ospravedlňujem sa vám, pán minister, neviem, či som si nevšimol...

Ministr-předseda Federálního výboru pro životní prostředí J. Vavroušek: Omluva musí být na mé straně. Zapomněl jsem říci základní zaklínací formuli a uvědomil jsem si to v době, kdy jsem děkoval: To je ta, že souhlasím s navrženými změnami tak, jak byly předneseny ve zprávách zpravodajů obou sněmoven Federálního shromáždění s těmi dílčími výhradami, které jsem tady vznesl a ty se týkají prakticky doby přechodové fáze.

Domnívám se, že by měla být jen pětiletá z důvodů, které jsem vysvětlil, ale jinak jsem přesvědčen o tom, že zpravodajská zpráva byla zpracována velmi pečlivě a že ve svém souhrnu představuje podstatné zlepšení kvality předloženého návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Tam, kde sa prikláňa predkladateľ, v tomto prípade federálna vláda, k variantu, tak bude súčasťou celého textu a pozmeňovací návrh bude to, kde to navrhovateľ neodporúča.

Teraz udeľujem záverečné slovo spravodajcom, pokiaľ o to požiadajú. Hlási sa pán poslanec Soldát.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Soldát: Chtěl bych doplnit odpověď pana ministra panu Jedinákovi, že tuto otázku řeší ještě § 14 odstavec 3 a 4 a § 20 písm. e).

Co se týká pozměňovacího návrhu poslance Malého, souhlasím s panem ministrem, abychom pokuty dále nezvedali. Myslím, že jsou dostatečně vysoké. Navíc se problém řeší poplatky, které stanoví Česká národní rada a Slovenská národní rada a dále jsou zde ještě ekonomické nástroje k řízení ekologické politiky, které mají být předloženy vládě a výborům pro životní prostředí do 15. července. Myslím, že stát má v rukou dost prostředků, aby to mohl omezovat.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že vedle pokuty je tam ještě možnost omezení nebo zastavení výroby. Pokud se podnik nebude chovat ekonomicky vhodně, bude to znamenat obrovské dopady pro finanční situaci. Proto si myslím, že není nutné pokuty zvedat.

Co se týká pozměňovacího návrhu pana poslance Ryndy, to pan ministr vysvětlil. Nechám na sněmovně, aby o tom rozhodla hlasováním. Je zde návrh z výborů Sněmovny národů, aby písm. c) bylo vypuštěno. Pan ministr se přiklání k tomu, aby byl schválen návrh pana poslance Ryndy. Nechám na sněmovnách, aby o tom rozhodly samy.

Pokud se týká lhůty 5 až 7 let, myslím, že bychom neměli argumentovat jako pan ministr, že by příští vláda nebyla vázána. Pokud by byla lhůta sedmiletá, nemusela by být vázána ani vláda, která přijde příští rok po volbách. Nechám na zváženou sněmovnám, zda bude lhůta pěti- nebo sedmiletá. Chci upozornit na to, že podniky, jejichž zisky se pohybovaly kolem 1 miliardy Kčs, by dávaly na odsíření částky, které by se pohybovaly kolem 3 až 4 miliard Kčs. Zvažte tedy, zda tento stát na to má ve lhůtě pěti let, zda má na to, dát všechno do souladu s tímto zákonem. Podotýkám, že obě národní rady navrhují lhůtu sedmi let. Hlasování nechám sněmovnám.

Podporuji stanovisko pana ministra, aby nebyla v § 6 odstavec 4 vypuštěna slova "vzhledem k... na jejich pořízení". To zde bylo dostatečně vysvětleno. Mohlo by to zavádět k neúměrným nárokům u provozovatelů.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Praje si vystúpiť pán poslanec Muška? (Áno.)

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Muška: Možno vystúpim v priebehu hlasovania k niektorým konkrétnym pozmeňovacím návrhom. Stručne sa prikláňam ku stanovisku kolegu Soldáta, ktoré predniesol. V podstate sa s ním stotožňujem. Nesúhlasím s výrokom, ktorý predniesol pán minister ku zmene lehoty z piatich na sedem rokov.

Poviem to trochu inak. Nie je to len otázka, toho, že sme zohľadňovali návrh republikových orgánov. Ale je to otázka toho, ako sa bude tento zákon uplatňovať v praxi a tu môže byť opačný argument. Každý zákon, ak je dobrým zákonom, by mal mať určitú úctu a mal by byť reálny. Osobne si myslím, že z hľadiska návrhov, ktoré tu boli prednesené, že doba 5 rokov v súčasných našich podmienkach reálna nie je. Pán minister naznačil, že potom sa to môže novelizovať. Potom by tento zákon nebol reálny a stratil by úctu. Preto si myslím, že je na mieste prijať tento kompromis.

Chcel by som zaujať stanovisko k návrhu pána poslanca Kováča. V § 2 v prvej vete nedoporučuje charakteristiku škodlivých látok, pretože by to mohlo zvádzať i pri vyjadrovaní sa orgánov štátnej správy, resp. budúcich znečisťovateľov, prevádzkateľov zdrojov znečistenia k tomu, že by sa oháňali tým, že koncentrácia sa nedosahuje a tým pádom to nespadá pod posúdenie. Iste, že má logiku to, že len určitá koncentrácia zapríčiňuje znečistenie životného prostredia a ovzdušia, ale myslím, že pre potreby tohto zákona by bolo dobré, nechať túto pôvodnú formuláciu.

Pokiaľ sa týka návrhu poslanca Cuhry, k § 18, odstavec 8, tak ho nedoporučujem. Tento návrh zákona sme sa snažili upravovať tak, aby nešiel príliš do detailov, aby sme zabránili zbytočným pripomienkam k tomu, že zasahujeme do kompetencie národných rád a táto otázka sa môže kľudne riešiť v rámci zákona o štátnej správe.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Vážené kolegyne a kolegovia, myslím, že môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Vezmite si pred seba túto tlač, ktorá má názov "pomocný pracovný materiál", ktorá má spracované pripomienky podľa tlače 743 a doplnok k tlači 743. To sú dva dokumenty, podľa ktorých teraz budeme postupovať.