Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Šamalíkovi.
Konštatujem, že do rozpravy sú písomne
prilásení traja poslanci. Za klub Občianskeho
hnutia prehovorí poslanec Vild. Týmto otváram
rozpravu.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, já mám krátký
pozměňovací návrh za klub Občanského
hnuti. Návrh se týká § 34, což
jsou předpoklady pro funkci soudce a přísedícího,
je to to, o čem hovořil pan místopředseda
vlády doktor Rychetský. Já vám přečtu
návrh poslaneckého klubu Občanského
hnutí.
K § 34 vložit nový odstavec 3 tohoto znění:
"Zvláštní zákon může
stanovit další podmínky a postup při
přezkoumávání předpokladů
a morálních vlastností potřebných
pro funkci soudce.
Dosavadní odstavec 3 se pak označí jako odstavec
4 a odstavec 4 se pak označí jako odstavec 5.
V § 62 odstavec 1 text v závorce zní: "
§ 34 odstavec 1, 2, 3 to je jenom technická legislativní
úprava. Jedná se nám o to, aby už v
předpokladech pro výkon funkce soudce a přísedícího
byla zakotvena podmínka, že ten člověk
nespolupracoval se Státní bezpečnosti.
Chtěl bych jenom říci jednu věc: podle
mého názoru, pane předsedo, bude nutno rozhodnout,
nevím, jestli by to nemělo být ještě
před rozpravou, jak se postavíme k tomu, že
vláda nepřijala tři věci ke společné
zprávě. Kdyby totiž došlo k tomu, že
budeme vycházet ze společné zprávy
výborů, tak bych tyto tři návrhy to,
co vláda nepřijala přednesl jako pozměňovací
návrhy.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Rozhodne bude o tých troch veciach nutné hlasovať
zvlášť, mimo spoločného hlasovania
o tejto spravodajskej správe. Ovšem námietka,
ktorá sa týka sídla ústavného
orgánu, je tak podstatná, že pochybujem, že
o nej vôbec môžeme dať hlasovať, o
tomto pozmeňovanom návrhu v bode 31 § 33 odstavec
l, pretože to predpokladá ústavnú zmenu
a tá zatiaľ nebola navrhnutá. Pán poslanec
Világi mi hovorí, že to nepredpokladá
ústavnú zmenu.
Ujasní sa to v diskuii. O týchto bodoch, kde má
vláda námietky nechám hlasovať potom
zvlášť.
Poslanec SN J. Vild: Děkuji.
Předsedajicí předseda SN M. Šútovec:
Do rozpravy pozývam teraz paní poslankyňu
Parkanovú.
Poslankyně SN V. Parkanová: Vážený
pane předsedající, milé kolegyně,
kolegové, vážení hosté, předkládám
pozměňovací návrh k projednávanému
návrhu zákona o soudech a soudcích. Můj
návrh obsahuje převážně vypuštění
některých ustanovení, eventuálně
jejich části, výjimečně doplnění
nového ustanovení.
Celkem se jedná o jedenáct změn, z nichž
všechny sleduji stejný cíl změnit charakter
vojenského soudnictví změnou postavení
vojenských soudců. S ohledem na tento jediný
cíl žádám, aby o všech navrhovaných
změnách bylo hlasováno současně,
neboť jakékoli rozdělení návrhu
by ztratilo logiku a smysl.
Dříve, než vás seznámím
s konkrétně navrhovanými změnami,
dovolte mi, abych v krátkosti uvedla motivaci, která
mně k podání návrhu vede. Řada
z vás zastává názor, že bychom
návrh zákona o soudech a soudcích v předložené
podobě neměli vůbec přijímat.
řada z vás zastává názor, že
pokud ano, v žádném případě
by v něm neměl zůstat zachován institut
vojenského soudnictví.
Pokud jde o vojenské soudy a soudce, při zcela pragmatickém
uvažování, zejména s přihlédnutím
ke stavu naši justice, je zřejmé, že úplné
rozbití struktury vojenských soudů by přineslo
řadu negativních důsledků, a to i
v justici civilní. Tento drastický a radikální
krok v tomto okamžiku bych považovala za málo
odpovědný hazard. Přicházím
proto s návrhem, který je kompromisem mezi oběma
krajními postoji, totiž zachovat vojenské soudnictví
beze změny na straně jedné a zrušit
zcela vojenské soudy na straně druhé. Můj
návrh nezasahuje do struktury vojenských soudů,
ale mění postavení vojenských soudců
s cílem přiblížit vojenskou justici
justici civilní v těch bodech, kde stávající
rozlišení je málo pochopitelné, ba přímo
nesmyslné. Nevidím žádný důvod
proti tomu, aby vojenští soudci měli postavení
občanských civilních pracovníků
Československé armády.
Podle mého mínění soudci přísluší
a sluší soudcovský talár a nikoli vojenská
uniforma. Ztratí-li vojenský soudce tento zelený
rovnošat, zcela jistě neztratí nic ze své
soudcovské vážnosti a autority, která
se ostatně, doufám, ani dříve neodvozovala
z vojenské uniformy a důstojnické hodnosti,
potažmo z vojenské nadřízenosti a podřízenosti,
ale z kvality svobodného a nezávislého rozhodování.
Soudce by měl být především soudce
a teprve potom eventuálně i voják.
S ohledem na předpokládanou úpravu výše
soudcovského platu odpadá i další významná,
i když nahlas nevyřčená námitka,
že by totiž vojenští soudci přišli
o tzv. hodnostní příplatek, který
je dosud zvýhodňuje proti soudcům civilním.
I tato diferenciace je podle mého mínění
jedním z dalších reliktů minulosti a
já se domnívám, že není žádný
důvod pro to pokračovat v platovém zvýhodňování
vojenských soudců.
V žádném případě tato
moje poznámka neznamená nic jiného než
přesvědčení, že nároky
kladené na soudce civilních soudů jsou přinejmenším
stejně tak velké jako nároky kladené
na soudce soudů vojenských.
Můj postoj k návrhu projednávaného
zákona tak, jak jsem jej právě uvedla, se
promítá do předloženého návrhu
(tisk 678) i s následujícími změnami:
Paragraf 22 odstavec 2 vypustit část věty
"a plní další povinnosti, které
vyplývají z jeho vojenského služebního
poměru". Stejná část věty
se v mém návrhu vypouští i z odstavce
2 § 24.
Dále navrhuji vypustit odstavec 3 § 34, odstavec 4
§ 35, odstavec 1 § 43, přičemž odstavec
2 se stává celým paragrafem 43, dále
vypustit odstavec 3 § 51, z § 52 v odstavci 2 vypustit
část věty "s výjimkou soudců
vojenských soudů a soudců vojenského
kolegia Nejvyššího soudu České
a Slovenské Federativní Republiky".
Dále vypustit odstavec 1 a 2 § 53. Následující
paragrafy by byly přečíslovány, §
59 odstavec 2 návrhu nyní by byl § 58 odstavec
2 vypustit; dále vypustit z § 62 nyní §
61 odstavec 4 a závěrem zařadit nový
odstavec 4 do § 69 návrhu (nyní by to byl §
68) v tomto znění:
"Služební poměr soudců vojenských
soudů a soudců vojenského kolegia Nejvyššího
soudu České a Slovenské Federativní
Republiky, pokud splňují podmínky v odstavci
1, zaniká dnem účinnosti tohoto zákona
a tímto dnem zároveň mezi nimi a ministerstvem
obrany České a Slovenské Federativní
Republiky vzniká pracovní vztah". Připomínám
ještě jednou, že o všech mnou navrhovaných
změnách je třeba rozhodnout jediným
hlasováním, neboť všechny navrhované
změny spolu souvisejí a sledují společný
cíl, jak jsem jej shora uvedla.
Vážené kolegyně a kolegové, záleží-li
vám na tom, aby s nepoměry v Československé
armádě postupně přibližovaly
v oblastech, kde to lze připustit, poměrům
civilním, Prosím vás o podporu předloženého
návrhu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem paní poslankyní Parkanovej.
Ďalší v rozprave vystúpi pán poslanec
Miroslav Roček. S faktickou poznámkou sa hlási
pán poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Vážené kolegyně
a kolegové, já k souboru pozměňovacích
návrhů právě přednesenému,
k § 43 odstavec 1, jsem nepostřehl způsob doplňování
soudců z civilistů, zda to má být
zcela odvázáno od vojenských cvičení,
nebo zda způsob doplňování se má
vztahovat i na toto. Já jsem to z toho návrhu nepochopil.
Jestli by mi to mohla paní navrhovatelka ještě
jednou říci, je to § 43 odstavec 1, který
se navrhuje k vypuštění.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pani poslankyňa Parkanová, buďte taká
láskavá a vysvetlite problém.
Poslankyně SN V. Parkanová: Jestli jsem dobře
porozuměla otázce, tak § 43 setkával
s odstavce a řešil by problematiku způsobu
doplňování za branné pohotovosti státu.
Netýkalo by se to normálního ustanovení
soudců.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Stome, ste spokojný s takýmto
vysvetlením?
Poslanec SN K. Stome: Zdá se mí, že v §
43 hovoří o dvou oblastech. Jednak o tom, jakým
způsobem mohou být soudci pro vojenskou problematiku
získávání v době nikoli zvláštní
situace, to je branné pohotovosti, a jednak hovoří
o tom, jakým způsobem mohou být zařazení
civilisté, kteří jsou povoláni na
vojenské cvičení.
Předloha v § 43, kterou projednáváme,
v odstavci 1 předpokládá, že někteří
takoví civilisté povolaní na vojenské
cvičení mohou fungovat v rámci vojenských
soudů. Tím bychom vytvořili kádr vojenských
soudců pro budoucnost, kdybychom potřebovali, aby
například zasáhli v mimořádné
situaci, kterou předpokládá odstavec 2 nebo
v jiné situaci.
Vypustíme-li odstavec 1, uniká mi, jakým
způsobem by se provádělo doplňování
těchto kvalifikovaných lidí, jestli se s
tím počítá v návrhu nějakým
jiným způsobem anebo jestli se to vypustí
jako nadbytečné. To by byl smysl mého dotazu.
Asi jsme si s paní kolegyní úplně
neporozuměli.
předsedajíci předseda SN M. Šútovec: Možno, že pani poslankyňa Parkanová ešte riešenie domýšľa.
Teraz prosím o stanovisko spravodajcu Snemovne ľudu
a prosím potom pána podpredsedu za navrhovateľa,
aby túto záležitosť nakoniec vzal do úvahy.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Pohanka: Námitka kolegy Stomeho má logiku. Opravdu
asi není nezbytně nutné první odstavec
§ 43 vypustit. Já se ovšem domnívám,
že vím, co sledovala paní kolegyně Parkanová
vypuštěním, aby totiž tito civilisté,
kteří zrovna konají vojenskou službu,
nesoudili v uniformě u vojenského soudu, ale to
se dá zařídit. Tady se pořád
musí počítat s potřebou polních
soudů, nižších, vyšších,
a s vojenským soudnictvím za války. I když
budou soudit civilní soudci, tak by zůstala vojenská
justice, jakousi specializaci civilních soudů, tak
jako budeme mít v rámci obecných soudů
specializované senáty v rozhodování
správním, obchodním a podobně. Tady
je celkem žádoucí, aby měli k tomu vztah
a věděli o vojně více než druzí
a mohli být použitelní za zvláštních
situaci. Je možné to vypustit a bude třeba,
aby kolegyně Parkanová uvážila, jestli
na tom bude trvat nebo zda od návrhu na vypuštění
odstavce 1 § 43 upustí.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Myslím, že premyslieť celú túto
záležitosť bude pre navrhovateľku dôležité,
pretože navrhuje, aby sa hlasovalo o všetkých
zmenách naraz. Prosím, pán poslanec Roček.
Poslanec SN M. Roček: Pane předsedající,
dámy a pánové, vycházím z podnětu
kladenských právníků. Týká
se § 71.
Způsobilost pro výkon soudcovského povolání
lze předpokládat pouze u prokurátorů,
notářů, advokátů a arbitrů.
V žádném z dalších právnických
povolání nelze ani 6-ti letou praxi prokázat
způsobilost k výkonu soudcovské funkce, tím
méně pak vědeckou nebo pedagogickou činnosti.
Zavádění výjimek podle § 71 silně
zavání praxí totalitního režimu,
který také ve snaze posílit své pozice
v justici, připouštěl nejrůznější
výjimky.
Pozměňovací návrh tedy zní:
Paragraf 71 vypustit a zbývající tři
paragrafy přečíslovat. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako ďalší vystúpi v rozprave
pán poslanec pavel Měřák.
Poslanec SN P. Měřák: Pane předsedající,
dámy a pánové, mám jen několik
pozměňovacích návrhů a jednu
otázkou na přítomné zpravodaje anebo
zástupce vlády pana místopředsedu
Rychetského.
Pokud jde o pozměňovací návrhy, první se týká ustanovení § 18 odstavec 2, kde doporučuji zařadit nové písm. c), které by znělo:
"Projednává zprávu o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů s republikovou působností a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě."
Domnívám se, že jde o potřebné
sjednocení kompetence nejvyšších soudů
republik a federace s ohledem na ustanovení § 31 odstavec
3 c). Není důvod, aby nejvyšší
soudy republik neměly obdobnou zákonodárnou
iniciativu ve vztahu k republikovým zákonům,
jakou zákon přiznává nejvyššímu
soudu federace ve vztahu k zákonům federálním.
Druhý pozměňovací návrh mám
k ustanovení § 34 odstavec 1, kde ústavné
právní výbory z původního znění
tisku 678, jako podmínku jmenování soudce
"který má trvalé bydliště
na území České a Slovenské
Federativní Republiky".
Navrhuji, aby se tato vložená věta vrátila zpět do ustanovení § 34 odstavec 1.
Další pozměňovací návrh
se týká ustanovení § 38 odstavec 3,
kde doporučuji zařadit nové znění
"soudce soudů republiky jmenuje předsednictvo
příslušné národní rady
na návrh ministra spravedlnosti příslušné
republiky; dále u soudce Nejvyššího soudu
republiky činí tak na návrh vlády
příslušné republiky". Zde se domnívám,
že nepůjde o velkou agendu, vzhledem k tomu, že
soudci jsou jmenování na neomezenou dobu. Půjde
tedy jen o jakési kontinuální doplňování
soudcovského sboru.
Další návrh se tyká ustanovení § 46 odstavec 1 b), který doporučuji zcela vypustit, a to vzhledem k tomu, že písm. a) pokrývá ty případy, kdy soudce ve věku 65 let už není zdravotně zcela způsobilý k tomu, aby zastával svou funkci. V případě, že sněmovny vyhoví tomuto návrhu, doporučuji vypustit zcela písm. a) a § 46 odstavec 1 by zůstal v té podobě bez označení jednotlivých písmen.
Další pozměňovací návrh
se týká ustanovení § 67 odstavec 1,
kde znění první a druhé věty
doporučuji nahradit takto:
"Ve lhůtě šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona lze podat návrh na odvolání soudce."
Domnívám se, že v současné době,
kdy všichni soudci, kteří by podléhali
tomuto zvláštnímu režimu, jsou už
dostatečně známi, nic nebrání
tomu, aby takový návrh do šesti měsíců
mohl být podán.
Další pozměňovací návrh
se týká ustanovení § 6 7 odstavec 2
ve znění tisku 730, kde doporučuji úvodní
část první věty přeformulovat
takto:
"Ve lhůtě šesti měsíců lze též podat návrh na odvolání soudce z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně", a potom ustanovení pokračuje tak, jak je v tisku 730 uvedeno."
Poslední pozměňovací návrh
se týká ustanovení § 7 odstavec 2, kde
doporučuji navrhované znění zpřesnit
takto:
"Každý má právo na soudce podle
zákona zřízeného a příslušného."
Navrhovatel, respektive ústavně právní
výbory v dosavadním znění pouze opsaly
znění článku 38 Listiny základních
práv a svobod. Domníváme se, že takovéto
zpřesnění je vhodné a potřebné,
protože jako zákonného soudce lze chápat
jen soudce zřízeného a příslušného
podle zákona.
Na závěr svého vystoupení bych rád
položil otázku, o které jsme mluvil v úvodu.