A teď bych tedy přešel k závěru. Domnívám se, že všechno by mělo skončit pozitivním východiskem.
1) Navrhujeme schválit státní závěrečný účet.
2) Navrhujeme, aby federální vláda nám
předložila společně se zprávou
o plnění rozpočtu za druhé čtvrtletí
i výhled plnění rozpočtu do konce
roku 1991 a aby byla realizována novela zákona
o rozpočtových pravidlech, která z důvodů
výše uvedených ve své užší
variantě zužuje zmocnění vlády
modifikovat rozpočty, a tím svým způsobem
obcházet Federální shromáždění,
a ve své širší variantě shrnuje
zpodrobnění rozpočtové skladby včetně
skladeb státních finančních aktiv
a pasív (nezapomeňte, vážení
kolegové, že o těchto stomiliardových
částkách rozhodujeme jen jednou ročně,
nikoliv v rámci čtvrtletních kontrol) a povinnost
dlouhodobého rozpočtového výhledu
tak, jak je obvyklé v zemích, které usilují
o tržní ekonomiku nebo ji dokonce mají.
Poslední dvouvětou poznámku už řeknu
bez brýlí. Nechtěl bych konkurovat panu ministrovi
a jeho 18 stránkovému projevu. Chtěl bych
říci jen několik vět - přesněji
dvě věty k tomu, o čem hovořil z hlediska
ekonomické situace. I když někdy několik
vět může kompenzovat i 18 stránkové
projevy.
Takže, chtěl bych konstatovat, že pokud se soustředíme
pouze na jeden parametr, jakým je rozpočtový
přebytek, pak bychom neměli zapomenout na tragické
zjištění federálního ministerstva
kontroly, které říká právě
v souvislosti se státními aktivy a pasívy:
"Absence účetních pravidel dovoluje
mezi těmito dvěma oblastmi provádět
takové finanční operace, které v konečném
důsledku relativně vždy zaručí
dodržení bilancí státního rozpočtu
nebo odůvodnění relativně jakéhokoli
použití prostředků aktiv a pasív
federace jeho předložením ke schválení
operace ex post." Zažili jsme tedy, vážení
kolegové, že východní Německo
zdůrazňovalo vrcholový sport a Sovětský
svaz zdůrazňoval kosmický výzkum.
Neměli bychom akceptovat jen rozpočtový přebytek,
protože bychom se podobali zešílevší
hospodyni, která zuřivě drhne jedinou dlaždičku
v koupelně uprostřed obecné špíny.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Milošovi Zemanovi, ktorý
prehovoril ako spravodajca výborov Snemovne ľudu.
Otváram diskusiu. Písomné prihlášky
do diskusie nemám. Pýtam sa, či chce niekto
z poslancov požiadať o slovo? Pán poslanec Schneider.
Poslanec SL J. Schneider: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, nechtěl bych příliš
zdržovat. Jen si dovolím několik poznámek
a dva pozměňovací návrhy.
Jako člen rozpočtového výboru bych
chtěl říci, že zpravodajské zprávy
pánů předsedů rozpočtových
výborů opravdu jistým způsobem zobrazují
až bouřlivou a někdy zavádějící
debatu, která probíhala nad státním
závěrečným účtem za
minulý rok v těchto výborech. Řekl
bych, že zobrazují jen jednu stranu té diskuse,
možná by se dalo říci, že tu odvrácenou.
K té debatě bych chtěl říci
asi toto: Zajisté, že jako hodnocení státního
závěrečného účtu za
minulý rok souvisí s hodnocením hospodářské
situace, zrovna tak jistě souvisí hodnocení
státního závěrečného
účtu s posuzováním vývoje rozpočtu
a zákona o státním rozpočtu na rok
tento. Nicméně se domnívám, že
ve dvou případech navrhovaného usnesení
se projevuje určitý posun debaty v rozpočtovém
výboru právě směrem k problematice
letošního roku, ať už rozpočtu nebo
hospodářské situace. Byli jsme svědky
toho, že jsme často nediskutovali o roku minulém,
ale o roku současném, a tak jsme opět už
po několikáté v tomto roce opakovali rozpravu
o hospodářské situaci. Ono to nemusí
být na škodu, nicméně z hlediska věcného
se nedomnívám, že by bylo vhodné právě
při této příležitosti věci
opět opakovat.
Proto navrhuji - a opírám se přitom o určitá
minoritní stanoviska, která byla v rozpočtovém
výboru podpořena - aby právě tyto
zmínky (a to hovořím k písmenu b),
bodu 3 - tam, kde jsou ty varianty) se z návrhu usnesení
vypustily. Alespoň výbor Sněmovny lidu pro
plán a rozpočet minoritně toto stanovisko
podpořil. To se odrazilo ale pouze v tom, že se objevily
dvě varianty tohoto bodu. Já si tedy dovoluji na
základě jednání v rozpočtovém
výboru navrhnout, abychom písmeno b) v bodu 3 vypustili.
Čili je to vlastně jakási třetí
varianta k tomuto usnesení jako pozměňovací
návrh.
Na vysvětlenou k variantě druhé. Tam byla
vypuštěna poslední věta, která
říká, že nebylo vyjasněné
krytí této položky ze zdrojů státních
finančních aktiv. To alespoň v poslední
fázi jednání rozpočtového výboru
už nebyla pravda, protože toto krytí vyjasněno
bylo. Proto se tam objevila ta varianta druhá. Nicméně
si myslím, že návrh na vypuštění
tohoto písmene má zcela racionální
jádro právě v tom, že s problematikou
souvisí jen okrajově.
Druhá problematika, jejíž dvě stránky
se objevily také ve variantách, je to závěrečné
písmeno f), kde se hovoří k novele zákona
o rozpočtových pravidlech. Varianty opět
odrážejí diskusi, která se odehrávala
v garančních výborech.
Já bych rád řekl to, co - pokud jsem dobře
poslouchal - řečeno nebylo, totiž argument
z druhé strany. Jistě zákon o rozpočtových
pravidlech není dokonalý. Je nutné si uvědomit,
že státní rozpočet na rok 1990 byl připravován
podle zákona o rozpočtových pravidlech z
roku 1989. Znovu jsme tento zákon novelizovali pro přípravu
rozpočtu na rok letošní a nyní bychom
měli navrhnout, aby tento zákon o rozpočtových
pravidlech byl novelizován znovu. Bylo zdůvodněno
proč, aby se omezila zmocnění vlády
pro rozpočtové přesuny. Já se domnívám,
že jistě lze v mnohém diskutovat o kvalitě
zákona o rozpočtových pravidlech. Nicméně
kladu si otazník nad termínem, kdy by měl
být tento zákon novelizován. Jednak myslím,
že z podstaty věci zákon o rozpočtových
pravidlech je zákonem o určitých pravidlech
a pravidla jaksi ztrácejí smysl, když se mění
příliš často. Nicméně
důvody tu jsou, ale kladu si otázku, jestli má
smysl přijímat zákon o rozpočtových
pravidlech, který neobsahuje zdaleka jen tyto body, o kterých
tu mluvíme, ale obsahuje podstatné části,
které navazují na ústavní zřízení.
Jestli má smysl přijímat novelu dříve,
než máme vyjasněné otázky státoprávního
a ústavního zřízení. Čili
vzhledem k tomuto si dovoluji navrhnout opět jako třetí
variantu vypuštění tohoto bodu f) a domnívám
se, že v rámci čtvrtletních kontrol
státního rozpočtu, které umožňuje
stávající zákon o rozpočtových
pravidlech, první kontrolu jsme tady měli, kontrola
za II. čtvrtletní nás čeká
v září letošního roku, je možné
většiny záměrů, které
chceme tímto způsobem dosáhnout, dosáhnout
i bez zákonné úpravy, čili tolik jako
v jednom z rozpočtových výborů. Děkuji
vám za to, že jste vyslechli moji improvizovanou snahu
zobrazit diskusi v garančních výborech i
z druhého pohledu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Schneiderovi. Hlási
sa ešte niekto o slovo? Poslanec Tomis má faktickú
poznámku, potom pán poslanec Kočtúch..
Poslanec SN V. Tomis: Děkuji. Já bych chtěl
požádat pana ministra financí, aby vysvětlil,
čím vznikl schodek ve Slovenské republice
a co bylo jeho příčinou - té půl
miliardy.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Kočtúch.
Poslanec SL H. Kočtúch: Vážený
pán predsedajúci, vážené kolegyne,
vážení kolegovia, "Clara pacta - boni
amici" - platí nielen ako starorímske heslo,
ale platí i pre nás. V diskusii o štátnom
záverečnom účte musíme mať
na zreteli nesmiernu zložitosť prechodného obdobia.
To, čo sa nám predkladá a kde sa hádame
o percento, desatinku percenta, alebo kde sa hovorí o absolútnych
cifrách takých alebo onakých, musíme
vidieť, že ide o zatiaľ netržné ukazovatele,
že naša štatistika a evidencia je ešte stále
poplatná, dá sa povedať starému výkazníctvu,
starej evidencii, a preto musíme naše závery
či úspešné, alebo neúspešné
realizovať. Čo mám na mysli? Rektifikujeme
údaje. Pokiaľ dovolíte, za roky 1970 - 1980,
ďalej sme sa zatiaľ nedostali. Rektifikácia zásluhou
rôznych cenových a metodických nepresností,
ktorým bola poplatná socialistická štatistika,
dosahuje z hľadiska hrubého spoločenského
produktu 498 miliárd korún, teda dokonca viac, než
je súčasný objem štátneho rozpočtu,
a pokiaľ ide o hrubý domáci produkt, až
535 miliárd korún.
Skrytý cenový vývoj je rôznym spôsobom
zakomponovaný, nechcem uvádzať ďalšie
podrobnosti, ale keď si vezmeme našu štatistiku,
tak Hliník nad Hronom, jediný dodávateľ
a výrobca hliníku, a v štatistikách
ho nájdete, že vyrába 32 tisíc 750
ton - ale skutočnosť je niečo medzi 65 až
68 tisícami korunami. Takže, aké sú
vlastne naše údaje a komu vlastne veriť? Takže
preto podporujem uznesenie nášho rozpočtového
výboru, že v dobe, keď hospodárske čísla
nie sú ekonomickými faktami, musíme veľmi
podrobne a veľmi pedantne s veľkými položkami
hospodáriť a naše výbory Federálneho
zhromaždenia musia veľmi uvážlivo nájsť
prah citlivosti, aby sme neprijímali niečo, čo
hlúpym nepomáha a múdrym len zväzuje
ruky. Zatiaľ i naša legislatíva v mnohých
prípadoch sa vyznačuje tým druhým
prípadom.
Za druhé zazneli tu otázky okolo štátneho
rozpočtu a manka, ktoré je v Slovenskej republike
468 miliónov korún. Nalistujte si, prosím,
ružovú knižočku, ktorú máte,
tu najstručnejšie na strane 23 máte prehľad
federálnych dotácií za roky 1986, 1987, 1988,
1990. Pán minister Klaus vo svojom entrée povedal,
že šlo o dotácie z federácie na republiky,
ktoré mali globálny charakter. Teda mali za úlohu
kompenzovať zvýšené ceny, devalváciu,
riešenie niektorých otázok školstva.
Vieme, že z hľadiska Slovenska devalvácia, zvýšenie
cien, tak i školské otázky, alebo iné,
demografická skladba, boli citlivejšie. Ale keď
si vezmeme rozdelenie tých znížených
dotácií za rok 1990, zistíte, že z celkových
dotácií Slovensko dostalo 39,01 %, keď priemer
za 5 rokov činil 41,13 %. Keby bol dodržaný
trend - hovorím, je to otázka technická,
otázka účtovnícka atď. - ale
keby bol dodržaný päťročný
trend, ten schodok Slovenskej republiky 462 miliónov korún
by sa zmenil na prebytok vo výške 1 miliardy 260 miliónov.
A prebytok Českej republiky by bol schodkom 1,5 miliardy
korún. Hovorím, že sú to čísla
dané prítomnými pravidlami, nie sú
to ekonomické fakty. Máme rozkolísanú
cenovú hladinu, všetky štrukturálne záležitosti
atď. Preto, pokiaľ budeme takto diskutovať k veci,
kto na koho dopláca atď. - keď budeme riešiť
tieto otázky tak, ako sa riešili pred 50 až 60
rokmi. (Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Slovo má poslanec Kočtúch, prosím
kľud.) Ako pred 50 - 60 rokmi, pán ministerský
predseda Malypetr, nedosiahneme nič. Navrhujem, aby k citlivosti
týchto otázok sme menovali alebo poprosili, aby
z českej strany 20 ekonomických odborníkov
a zo slovenskej strany tiež 20 ekonomických odborníkov
tieto otázky dešifrovalo, pripravili nám niekedy,
buď v septembri, alebo v októbri prehľad, ako
sa k nemu vecne vyjadrili. Pani Burešová mala včera
v Práci rozhovor a povedala, že je potrebné
ekonomicky argumentovať. Ak argumentujeme ekonomicky, ekonomickými
faktami, ale nie vždy hospodárskymi číslami,
a nepoužívajme pinzetový princíp. Len
toľko.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: S faktickou poznámkou sa hlási poslanec
Zeman. Dávam mu slovo.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Vážené kolegyně a kolegové,
přihlásil jsem se k faktické poznámce,
protože se asi skutečně jedná o nedorozumění.
Promiňte mi, pane ministře, že používám
váš oblíbený termín. (Smích
v sále.) My jsme totiž naprosto neměli v úmyslu
tímto požadavkem vyvolat jakoukoli diskusi o tom,
kdo na koho doplácí. Profesor Kočtúch
na tomto jednání se Slovenskou národní
radou byl a závěry zná. Tady jde čistě
o evidenci, o průhlednost rozpočtu, ať se to
týká České republiky nebo Slovenské
republiky, ať se to týká dopravy anebo letectví,
ať se to týká čehokoliv. Problém
je zcela jinde. Výbory se ani slovem nezmínily o
tom, že někdo na někoho doplácí.
Výbory ve všech položkách žádaly,
aby byly transparentní a aby nedocházelo k zamlžování
některých problémů. To je vše.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Hlási sa ešte niekto o
slovo? Hovoriť bude poslanec Tichý.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
chtěl bych se věnovat jen jedné věcné
okolnosti z projevu pana poslance Schneidera. Uvedl, že 4
miliardy, které nejsou do rozpočtu na rok 1991 zahrnuty,
mají již krytí vyjasněné. Poslouchal
jsem pozorně všechny předchozí tři
řečníky před panem Schneiderem a poslouchal
jsem i diskusi v rozpočtových výborech. V
žádném z vystoupení se vyjasnění
zdroje úhrady těchto 4 miliard neobjevilo. Zkusme
si říci, jaké jsou možnosti podle rozpočtových
pravidel.
Podle rozpočtových pravidel by bylo nutné
uhradit tyto 4 miliardy jako položku do rozpočtu nezahrnutou
úsporou na jiné straně. Protože však
nejde o položku, o níž říkají
rozpočtová pravidla, že by se měla "jako
do rozpočtu nezahrnutá" objevit v průběhu
roku 1991, nelze dost dobře toto ustanovení rozpočtových
pravidel použít. Pak je možné tuto částku
uhradit z rozpočtového přebytku roku 1990,
neboť rozpočtový přebytek roku 1990
automaticky vstupuje do státních aktiv. Ovšem,
aby mohla být tato položka z těchto státních
aktiv uhrazena, musí zde být souhlas Federálního
shromáždění. Nevím, zda bylo
Federální shromáždění
o tento souhlas požádáno.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tichému. Faktickú
poznámku má poslanec Schneider. Chce zrejme reagovať
na vystúpenie poslanca Tichého.
Poslanec SL J. Schneider: Chtěl bych to jen objasnit. Neřekl
jsem, že to bylo objasněno tady. Řekl jsem,
že to bylo vyjasněno na jednání rozpočtových
výborů. Dále moje argumentace byla taková,
že toto nesouvisí se státním závěrečným
účtem za rok 1990, protože přebytek,
jak zde navrhoval kolega Tichý - ze kterého by se
to mohlo hradit, schválením státního
závěrečného účtu převádíme
do státních finančních rezerv. To
bylo vyjasněno na jednání rozpočtových
výborů.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ešte sa hlási poslanec
Tichý. Dávam mu slovo.
Poslanec SN B. Tichý: Rozpočtový přebytek
přechází do finančních aktiv
z titulu platnosti rozpočtových pravidel a nikoliv
z titulu našeho usnesení.
Pokud je někomu jasné, z čeho to má
být hrazeno, prosím vás, netajte nám
to. Myslím, že to zde ještě nikdo neslyšel.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Chce ešte niekto vystúpiť
v rozprave? Slovo má poslanec Kudláček.
Poslanec SL L. Kudláček: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych podpořil
návrh poslance Schneidera na vypuštění
bodu f). Chtěl bych dát otázku zpravodajům,
kteří podpořili zařazení tohoto
bodu do usnesení. Jsou mi nejasné zejména
tři okruhy nebo s nimi nesouhlasím.
Povinnost dlouhodobějšího rozpočtového
výhledu - mohli byste specifikovat, co to je a jak si to
představujete uvést v zákoně o rozpočtových
pravidlech?
Specifikace parlamentem kontrolovaných údajů
- mám za to, že z titulu funkce parlamentu všechny
údaje jsou kontrolovatelné. Prosím o bližší
objasnění.
Omezení zmocnění vlády k rozpočtovým
přesunům - nedovedu si představit takové
omezení zmocnění v zákoně o
rozpočtových pravidlech. Kdo jiný by takové
zmocnění měl mít, který jiný
orgán, který vládne rozpočtem, by
to mohl provádět?
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi.
O faktickú poznámku požiadal poslanec Šilhán.
Poslanec SL V. Šilhán: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, chci
v této souvislosti upozornit na jednu věc. To, co
projednáváme, je mimořádná
záležitost, protože postavení zákona
o státním rozpočtu je v rámci všech
systémů zákonů specifické.
Projednávat státní závěrečný
účet znamená zpovídat se z něčeho,
co má mimořádný význam v celém
hospodářství a v životě národa.
Chci poukázat na to, že ten kdo má rozpočtovou
suverenitu, je pouze parlament. Nemá ji nikdo jiný.
To znamená, že parlament musí do rozpočtu
dokonale vidět a všichni, kteří ho předkládají
buď jako návrh nebo pak jako státní
závěrečný účet (jako
zpověď), jej musí předkládat
tak, aby bylo vše jasné. O nic více a o nic
méně nejde. Tak je koncipován i návrh
usnesení rozpočtového výboru v písmenu
f), mluvíme-li o variantě první. Nic více
a nic méně. Stranicko-politické otázky
- pokud jsou podhoubím různých námitek
a poznámek, jak jsem slyšel, tady nemají co
dělat. Tady jde o odbornou a věcnou záležitost.
(Potlesk.)