Z podkladů, které máte k dispozici a které
nechci podrobněji komentovat, vyplývá, že
v aktivech a pasivech federace došlo v průběhu
minulého roku včetně operací v rámci
tzv. finančního zúčtování
ke dvěma výrazným změnám. Především
se zvýšil výrazně stav aktiv federace
o 88 mld. korun, ovšem převážná
část této změny souvisí pouze
s přesunem vládních úvěrů,
jejichž financování přešlo od počátku
roku 1990 na státní rozpočet. Neznamená
to, že by tato změna znamenala poskytnutí nových
vládních úvěrů. Saldo čerpání
vládních úvěrů a splátek
těchto úvěrů představovalo
za loňský rok 12 mld. korun, o které se zvýšila
aktiva našeho státu v zahraničí. Z toho
největší část 7,7 mld. korun
představovalo poskytnutí poslední tranže
vládního úvěru Sovětskému
svazu. V podstatě šlo o transformaci našeho aktivního
salda platební bilance do formy vládního
úvěru, která byla dohodnuta ještě
předchozí vládou, vedenou panem Adamcem.
Rozhodující část zvýšení
aktiv souvisí s kursovými změnami, provedenými
v průběhu roku 1990, s převodem našich
vládních rublových pohledávek na dolarové
pohledávky. V zásadě jde pouze o korekci
vládních pohledávek v jejich korunovém
vyjádření.
Druhá významná změna se týkala
státních finančních pasív a
souvisela rovněž se změnami kursu. Z přepočtu
bankovních pohledávek a závazků ve
vztahu k zahraničí vznikl záporný
kursový podíl ve výši 26 miliard, na
jeho úhradu poskytla Státní banka úvěr
státu. V současné době se připravuje
dohoda mezi vládou a bankou o postupném splácení
tohoto úvěru v dalších letech.
Po finančním zúčtování
roku 1990 tak činí dluh federace u Státní
banky československé 60,2 miliardy korun, jehož
jedna část vyplývá z poskytnutí
úvěrů na krytí zmíněných
ztrátových kursových rozdílů,
a druhá část z úvěrů,
poskytnutých na krytí zahraničních
vládních pohledávek. Protože stav depozit
federace v bance činí 29,5 mld. korun, představuje
čistá zadluženost federace 39,7 mld. korun.
Vláda považuje za nutné prvně informovat
o těchto věcech Federální shromáždění
nejen proto, že je to její povinnost, vyplývající
ze zákona o rozpočtových pravidlech, ale
zejména proto, že rozhodování státu
by mělo vycházet ze znalostí celkové
finanční situace státu.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte mi, abych závěrem vyjádřil
svůj názor, že projednávání
státního závěrečného
účtu probíhalo v orgánech Federálního
shromáždění sice v kritickém
duchu, ale současně s obapolnou snahou analyzovat
výsledky naší ekonomiky a hospodaření
státu objektivně. Věřím, že
tomu tak bude i zde.
Jménem vlády ČSFR navrhuji, aby Federální
shromáždění předložený
návrh státního závěrečného
účtu federace za rok 1990 schválilo. Děkuji
za dlouhou pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Klausovi, predsedovia
snemovní prikázali podľa § 39 odst. 2
zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia
tento vládny návrh k prejednaniu výborom
pre plán a rozpočet oboch snemovní. Samozrejme
i ostatné výbory prejednávali jednotlivé
príslušné kapitoly. Tieto výbory predložili
písomne uznesenie, ktoré máte v tlači
726. Ich stanoviská prednesú predsedovia oboch výborov.
Za výbor pre plán a rozpočet Snemovne ľudu
prednesie stanovisko jeho predseda, pán poslanec Michal
Borguľa. Prosím, aby sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Borguľa: Vážené poslankyne, vážení
poslanci, štátny záverečný účet
a záverečné účty jednotlivých
kapitol boli vo výboroch Federálneho zhromaždenia
riadne prejednané. Záverečný účet
federácie za rok 1990 vykazuje viac než 4 mld. prebytkov.
To označili výbory, kde bol záverečný
účet prejednávaný, za po- zitívum.
V súlade s diskusiou vo výboroch je treba konštatovať,
že sa prestáva jednostranne nastavovať ruka k
Ministerstvu financií - federálnemu i národ-
ným - čo je iste tiež pozitívum. Zároveň
je treba konštatovať, že tomu bolo tak nielen vďaka
nekompromisnosti pána ministra, ale i celého ministerstva.
Šetriť sa muselo, pokiaľ sa malo dosiahnuť
plánovitého prebytku, hlavne preto, že štátna
pokladňa sa plnila podstatne pomalšie.
Výbory poukazovali na výraznú súvislosť
s hospodárskym vývojom v roku 1990, ktorý
sa pohyboval po inej než predpokladanej trajektórii.
Pripomeňme si len jedno číslo: namiesto plánovaného
1,7 procentného hospodárskeho rastu v roku 1990
bol zaznamenaný 3 procentný pokles. I cez to, že
sa všeobecne šetrilo, v niektorých oblastiach
- zdá sa mi - sme boli rozšafní, a to práve
tam, kde by občan šetrenie najviac privítal.
Mám tu na mysli výdaje na štátnu správu,
ktoré sa zvýšili tak, ako tu už bolo uvedené,
o 18,2 %. Neplánovane sa nakúpilo napr. 82 tankov
T 72 a uskutočnili sa i ďalšie mimoriadne výdaje.
Pretože sa to stalo mimo parlament, nezdá sa, že
by si vláda náš parlament ctila a vážila
pri takýchto zásadných a závažných
úpravách.
Je nutné kriticky konštatovať, že vláda
v minulom roku sa rozhodla niektoré negatívne tendencie
hlavne na strane príjmov rozpočtu namiesto svojho
aktívneho vplyvu na výrobnú sféru
preniesť na bedrá občanov. Keď dnes hovoríme
o tom, že štátny záverečný
účet bol prebytkový, je potrebné si
zároveň ale pripomenúť odstránenie
zápornej dane z obratu potravín, kde sa síce
časť príjmov vrátila občanovi
vo forme vyrovnávacieho príspevku, avšak štátna
pokladňa prišla minimálne o 5 mld. korún.
Takmer 14 mld. bol príjem štátnej pokladne
po dvojnásobnom zvýšení cien benzínu
a naftových výrobkov a ďalšie mimoriadne
dodatočné príjmy prišli do pokladne
napr. pri zmenách cien tabakových výrobkov
a ďalších. Parlament pritom nebol informovaný,
na čo sa tieto mimoriadne príjmy využívajú.
Z pripomienok, ktoré vo výboroch zazneli, by som
chcel uviesť len tie najzávažnejšie. Dodnes
nie je doriešená otázka dopadu devalvácie
československej koruny na zahraničné pohľadávky
a záruky organizácií pôsobiacich v
zahraničnom obchode. Po prepočtoch pohľadávok
a záväzkov, ktoré mali v dobe devalvácie
podniky zahraničného obchodu, vznikol schodok, a
to celkom 16,5 mld. Kčs. I v dôsledku toho je dnes
kritická situácia vo veľkých podnikoch
zahraničného obchodu, ako je Chemapol, Koospol a
ďalšie, čo však má negatívny
dopad na financujúce banky a tuzemské dodávateľské
organizácie. Schodok 16,5 mld. nebol i cez jednania s Ministerstvom
financií a štátnou bankou v dobe jednania uzatvorený
a nie je ani započítaný - celý alebo
jeho časť - či už do celkového
záverečného účtu, alebo pohybu
aktív a pasív federácie.
Hospodárske výbory preto vo svojom uznesení
upozorňujú Federálne ministerstvo financií
na potrebu tieto finančné dopady riešiť.
Bolo by, myslím, vhodné, keby sa pán minister
vyjadril, prečo tieto veci nie sú vyjasnené,
prípadne - keď sa nebudú riešiť cez
štátny rozpočet - akým spôsobom
dôjde ku konečnému vysporiadaniu tejto nemalej
čiastky.
Z ďalších podstatných diferencií
a pripomienok by som chcel pripomenúť, že o viac
ako 350 mil. je horší vzťah k rozpočtu
ku kapitole Federálneho ministerstva dopravy. Okrem zmeny
kurzu tu mala vplyv i menšia výroba, a tým
i nižšie požiadavky na prepravné výkony,
ale i zvýšené ceny hlavne pohonných
hmôt. Vláda preto rozhodla zvýšiť
neinvestičnú dotáciu o 343 mil. Kčs
a zároveň zvýšiť pôžičku
zo štátneho rozpočtu federácie o 462
mil. Kčs do roku 1992.
I v tejto súvislosti hospodárske výbory preto
doporučili Ministerstvu financií posúdiť
účelnosť uplatnenia dane z obratu pohonných
hmôt pre organizácie železničnej a vodnej
dopravy.
V súvislosti s prejednávaním kapitoly federálneho
ministerstva hospodárstva by som chcel pripomenúť
požiadavok tiež hospodárskeho výboru,
a to, aby najneskôr do 30. 8. toto ministerstvo predložilo
svoju predstavu o budúcej štruktúre a funkcii
tohto ministerstva, a zároveň, aby tieto výbory
požiadali vládu zvážiť potrebu zriadenia
zvláštneho federálneho výboru pre poľnohospodárstvo
a výživu.
V podstate toto boli všetko takéto zásadnejšie
pripomienky, ktoré zazneli v jednotlivých výboroch
pri prejednávaní jednotlivých kapitol.
Záverom by som chcel konštatovať dve veci: za
prvé - až na prístup výborov hospodárskych,
bolo prejednanie jednotlivých kapitol vo výboroch
bezprostredné. Značne lakonické sú
uznesenia jednotlivých výborov. Toto môže
svedčiť buď o bezproblémovosti, ktorá
bola pri prejednávaní kapitol štátneho
záverečného účtu, ale môže
to zároveň svedčiť i o tom, že
takto dôležitým veciam, ako je štátny
záverečný účet, bude treba
v budúcnosti vo výboroch venovať pravdepodobne
väčšiu pozornosť.
Za druhé - vo viacerých výboroch zazneli
požiadavky na sprehľadnenie a hlavne na väčšiu
podrobnosť rozborov a správ o hospodárení
štátnych rozpočtov. V tomto ohľade očakávame,
že Federálne ministerstvo financií už
v najbližšom štvrťroku usmerní správu
kapitol tak, aby sme dostali správy podstatne podrobnejšie,
a to v súlade s metodikou Medzinárodného
menového fondu.
Vážené poslankyne a poslanci, vzhľadom
k uvedeným skutočnostiam, doporučujem prijať
uznesenie v zmysle parlamentnej tlače č. 726, ktorý
na uvedené pripomienky, ktoré som v správe
uviedol, reaguje. V návrhoch sú uvedené dve
variantné riešenia. Ako spravodajca doporučujem
prijať variant uvedený pod číslom 1.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Borguľovi, ktorý
vystúpil ako spravodajca výborov Snemovne ľudu.
Teraz prosím Miloša Zemana, predsedu výboru
pre plán a rozpočet Snemovne národov, aby
ako spravodajca za výbory Snemovne národov predniesol
svoju správu. Slovo má poslanec Miloš Zeman.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
máme před sebou - alespoň tak doufám
- dva tisky: tisk č. 726, který je návrhem
našeho usnesení pocházejícím
od gesčních výborů pro plán
a rozpočet, a tisk č. 691, který je vládním
návrhem našeho usnesení v zásadě
k téže problematice. Dá se říci,
že tisk č. 691 - tedy onen vládní návrh
- je v zásadě podmnožinou návrhu výboru
pro plán a rozpočet s jedinou změnou, na
kterou bych si dovolil vás upozornit.
V bodě 1 b) vládního návrhu, který
se týká použití rozpočtového
přebytku, je v závěru věty formulace
"po realizaci dodatečných finančních
opatření a úprav uskutečněných
ministrem financí". Protože široký
výklad této formulace by - dovedeno ad absurdum
- umožnil ministru financí rozpuštění
celého rozpočtového přebytku, použily
ve svém usnesení výbory pro plán a
rozpočet formulaci: "po realizaci drobných
a nesporných změn, o kterých bude federální
ministerstvo financí informovat výbory pro plán
a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů."
Je to mimochodem formulace, která byla použita při
projednávání návrhu státního
závěrečného účtu na
našich výborech pracovníky ministerstva financí,
tak jsme ji dali do usnesení.
A toto je jediný rozdíl, který se týká
oné podmnožiny. Výbory pro plán a rozpočet
by tím mohly skončit a do jisté míry
tak napodobit federální vládu, která
dostala poměrně obsáhlý materiál
o státním závěrečném
účtu dva dny před svým zasedáním
a věnovala mu přibližně 20 minut jednacího
času. Chtěl bych ovšem konstatovat, že
my jsme měli času podstatně více a
snažili jsme se některé věci - protože
se jedná o souhrn státních rozpočtů
- dohadovat i s kolegiálními výbory České
národní rady a Slovenské národní
rady. Vyhnuli jsme se přitom pokušení, které
je dost běžné a které se týká
teorie malého bílého psa, tzn. soustřeďovat
se na položky řádu desítek, max. stovek
miliónů korun a nechat si unikat položky miliardové.
Jak jsme uspěli, musíte posoudit sami svým
stanoviskem k navrhovanému usnesení.
Když si toto usnesení vezmete do rukou, zjistíte,
že naše doplňky začínají
bodem 3. Pokud jde o bod 3 a), jedná se o následující
problém: jak všichni víme, v průběhu
minulého roku došlo k podstatné změně
rozpočtu. O této změně Federální
shromáždění nebylo naprosto informováno.
Jinými slovy. Schválili jsme jeden rozpočet
a nyní na konci období vlastně technikou
fait accompli, tedy technikou hotového faktu, je nám
předkládán rozpočet jiný, upravený,
ale námi nejen neprojednaný, ale také nijak
neposouzený. Bylo by asi korektní vytknout federální
vládě, že nás o podstatných změnách
rozsahu příjmových a výdajových
položek federálního rozpočtu neinformovala.
Bylo by to korektní, ovšem pouze tehdy, kdyby neexistovalo
usnesení federální vlády, které
mám před sebou. Je to usnesení č.
688, v němž vláda jednak schválila změny
státního rozpočtu federace na rok 1991 a
jednak - cituji - "uložila ministru financí vypracovat
samostatnou informaci o změnách státního
rozpočtu federace na rok 1990 pro Federální
shromáždění". Konec citátu.
Naše výbory tedy v bodě 3 a) svého usnesení
konstatují, že nic takového, bohužel,
nebylo provedeno. Znovu upozorňuji - a ještě
se k tomu vrátím, pokud mě nepřeruší
zahraniční návštěva - že
opět dovedeno ad absurdum, ale příliš
daleko to k absurditě není, bychom se mohli ocitnout
v situaci, že konečný rozpočet, nebo
rozpočet několikrát modifikovaný během
roku bude něco úplně jiného, než
rozpočet, který schválíme na začátku
období, takže naše schvalovací úsilí
vyjde tak trochu na zmar.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Príchod zahraničnej návštevy
očakávame najskôr pred pol štvrtou.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Jsem přesvědčen, že nebudu
mluvit déle než dalších 10, maximálně
15 minut, ale spíše 10.
Přecházím k bodu b). Zde jsou dvě
varianty, které se liší pouze svým rozsahem.
Začnu tou obšírnější variantou
a začnu rokem 1991, i když můžete právem
namítnout, proč mluvím o roce 1991, když
máme posuzovat rok 1990. Došlo k tomu, že podle
zákona o rozpočtových pravidlech měly
být splátky vůči SBČS, vyplývající
z vládních úvěrů v rozsahu
4 mld. Kčs - a to není položka malá
- zahrnuty buď jako výdaje v souvislosti s vládními
úvěry, nebo jako výdaje v souvislosti se
státním dluhem jako regulérní výdajová
položka do státního rozpočtu federace.
Nestalo se tak, i když příjmy z téže
aktivity zde zahrnuty jsou. V důsledku toho samozřejmě
dochází k optickému zvětšení
rozpočtového přebytku. Připusťme,
že šlo o chybu, i když musím poděkovat
federálnímu ministerstvu kontroly, které
na tuto chybu upozornilo. Ale s rokem 1990 to souvisí tím,
že se zde navrhuje, aby tato částka 4 mld.
Kčs byla uhrazena ze zdrojů státních
finančních aktiv.
Teď se dostávám k téže problematice,
o níž před chvílí mluvil pan
ministr, to znamená k souvislosti státních
finančních aktiv a pasív a rozpočtu.
Chtěl bych konstatovat, že tato položka je značně
neprůhledná, protože obsahuje pouze salda a
nikoli vymezené toky. Nejsou jasně odděleny
státní finanční rezervy, které
jsou pouze v kompetenci Federálního shromáždění
jako podmnožina oněch státních finančních
aktiv a pasív, což dokládá i onen růžový
materiál, který jste dostali. Jen tak se mohlo stát,
že ony 4 mld., které byly na základě
porušení zákona o rozpočtových
pravidlech neoprávněně uhrazovány
ze zdrojů roku 1990, unikají z přehledu státních
finančních aktiv a pasív na té rozlišovací
úrovni, na níž je i vedena.
Nejen to, jak víte, v září 1990 náš
vklad v národní měně do Mezinárodního
měnového fondu činil 10,3 mld. Kčs.
Po devalvacích se tato částka zvýšila
zhruba na 20 mld. Kčs. Usnesením hospodářské
rady bylo rozhodnuto hradit tuto částku rovněž
ze zdrojů státních finančních
aktiv, aby nebylo nutné tuto věc projednávat
ve Federálním shromážděni. Je
to jistě milá pozornost, ale opět konstatuji,
že bohužel, ani tato dvacetimiliardová položka,
která má v podstatě formu naší
směnky, zde žádným způsobem není
zohledněna. Máme-li evidenční systém,
kde nám uniká tu 4 mld., tu 20 mld., pak patrně
uznáte, že to není evidenční
systém dobrý a že bychom dekompozice údajů
o státních finančních aktivech a pasivech,
resp. v jejich rámci o státních finančních
rezervách měli disponovat podrobnějšími
informacemi.
Jsem povinen uvést, že minoritní vótum
v jednom z výborů navrhovalo tento bod vyloučit,
patrně vzhledem k souvislosti mezi rokem 1991 a 1990. Většina
se však rozhodla ho tam nechat právě vzhledem
k onomu financování.
Kolega Borguľa už mluvil o míře konkrétnosti
nebo spíš nekonkrétnosti jednotlivých
rozpočtových položek. Navrhujeme tedy určitou
dekompozici, aby parlament mohl uplatňovat svoji skutečnou
rozpočtovou suverenitu a aby především
konečně věděl, o čem vlastně
v rozpočtu rozhoduje.
Dále žádáme - a to je poslední,
4. bod - aby Federální shromáždění
dostávalo nejen zprávy ex post v rámci průběžných
čtvrtletních zpráv, ale aby bylo rovněž
informováno v jistém předstihu o možných
modifikacích státního rozpočtu. Zdůrazňuji
informováno.
O ostatních finančních
aktivech jsem už mluvil. Zbývá mně tedy
více méně předposlední bod.
Chtěl bych konstatovat, že onen půlmiliardový
schodek v rozpočtu Slovenské republiky a jeho krytí
z federálních zdrojů nás nenaplňuje
podezřením z věcných důvodů,
že bychom to tedy Slovenské republice nepřáli.
Ani z kvantitativních důvodů. Ale přesně
z důvodů, jak jsem předtím mluvil
např. o zmíněných 4 miliardách.
V návrhu vládního usnesení se totiž
nedočtete o tomto schodku vůbec a v textu je to
velice zasunuto. Proto s plným souhlasem rozpočtových
a kontrolních výborů Slovenské národní
rady žádáme vládu o dodatečnou
specifikaci této položky, aniž bychom tím
jakkoli bránili schválení státního
závěrečného účtu. Jde
tedy opět jen o to neutajovat před Federálním
shromážděním, resp. před těmi,
kdo by snad četli jen návrhy usnesení, podstatné
informace, které by nás mohly zajímat.