Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Harmonogram, ktorý sme pre prácu ústavnej komisie vypracovali znie tak, že do konca júna by sme mali mať pracovný návrh ústavy. V písomnej správe, ktorú máte, sa hovorí o tom, ktoré hlavy ústavy už boli spracované. Ukončím úvodné slovo tým, že tento harmonogram sa narušuje a neviem, či na terajšom rokovaní Českej národnej rady bude zaujaté definitívne stanovisko na usporiadanie veci vo vnútri Českej republiky.

Ešte je tu jeden dôležitý blok, ktorý je v rokovaní medzi politickými predstaviteľmi na programe dňa, a to je otázka vzťahov Českej a Slovenskej republiky, kde sa líšia názory na to, ako ten vzťah upraviť.

Jedná sa o to, že Kresťansko-demokratické hnutie predložilo návrh, aby to bolo vyjadrené zmluvou. v doterajšom rokovaní sa hovorí o tom, že je to úvaha, aby to bola aj deklarácia, aby to bola prípadne nejaká iná forma, ktorá by proklamovala vzťahy Českej a Slovenskej republiky a ktorá by vyjadrovala vôľu českého a slovenského národa žiť v spoločnom federatívnom štáte. Táto záležitosť nie je uzatvorená a opätovne v týždni sa uskutoční ďalšia porada, kde sa budeme snažiť dosiahnuť v tomto konsens.

Samozrejme, veľmi dôležité pre ďalší postup je, aby sme mohli v ústavnej komisii pokročiť ďalej, stanovisko, ktorým by sme mali politický súhlas strán zúčastnených v parlamente na pokračovanie prác na tejto našej ústave, ale predpokladá to vyriešiť tieto dva problémy, t. j. zmluvu alebo deklaráciu a potom stanovisko Českej národnej rady, ktoré by jednoznačne formulovalo svoju opozíciu vo vzťahu Moravy a Sliezska.

Toľko na úvod.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu predsedovi Dubčekovi.

Otváram rozpravu. Písomne sa do nej prihlásila zatiaľ len poslankyňa Soňa Matochová. Dávam jej slovo.

Pán poslanec Tahy sa hlási s technickou poznámkou.

Poslanec SN M. Tahy: Chcel by som len upresniť informáciu pána predsedu Dubčeka, že síce iniciátorom požiadavky na uzatvorenie zmluvy bolo Kresťansko-demokratické hnutie, ale fakticky predkladajú túto žiadosť všetky politické sily v koalícii.

Poslankyně SM. S. Matochová: Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyslovila ke zprávě o činnosti komise poslanců pro přípravu nové ústavy a vyjádřila některé z názorů, které zaujímá klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko I.

V současné době je pro nás tato rozprava jednou z mála možností, ne-li jedinou, jak se vyjádřit k průběhu a způsobu postupu prací na přípravě nové ústavy. Přijetí ústavy je nepochybně hlavním úkolem tohoto parlamentu. Podle harmonogramu prací na přípravě ústavy, který byl obsažen v tisku č. 95, měl být do konce května předložen návrh nové ústavy. Z tohoto hlediska jsme očekávali, že ze zprávy bude zřejmý jasný a koncepční pohled na problematiku, navrženo variantní řešení a hluboká analýza všech sporných bodů. Materiál, který jsme obdrželi, lze charakterizovat jako velmi obecný a příliš se neliší od zpráv z tisku.

Zatím není jasná ani otázka zcela zásadní, ale zejména není jasný postup vedoucí k řešení této otázky, a to, zda federace bude vytvořena na principu územním, či národnostním. Dosud sice nebylo definitivně politicky rozhodnuto, že nebude použit princip územní, nicméně v Chartě lidských práv, která má být součástí nové ústavy, je předjímán princip národnostní. Přitom tento princip vylučuje, aby se Morava stala rovnoprávným subjektem federace.

Chtěla bych velice zdůraznit, že bychom si neměli nechat ujít historickou možnost vytvoření moderního státoprávního uspořádání, zvláště když je známo, jaké problémy vyvstávají v praktickém fungování v podstatě konfederací, protože pokud jedna ze stran nesouhlasí, nemůže být dosaženo dohody.

Na rozdíl od uvedeného ve zprávě bych chtěla uvést, že Česká národní rada přijala usnesení o státoprávním a územně správním uspořádání. To se vyslovuje v tom smyslu, že nová ústava má být vytvořena na principu územním a občanském. Konstatuje, že vícečlenná federace je pro budoucnost přijatelná a doporučuje, aby nová ústava neobsahovala ustanovení, která by bránila možným změnám státoprávního uspořádání.

Podivem ve zprávě je též to, že kompetenční zákon, který ve svém fungování vyvolává řadu problémů, by se jako celek beze změn měl stát součástí ústavy.

Mimo komisi pro přípravu ústavy, jsou zástupci politických stran zastoupeni v parlamentě, se uskuteční i jiná jednání o přípravě ústavy. K těmto zpravidla nejsou zváni zástupci Moravy a Slezska. Tady se do jisté míry opomíjí skutečnost, že v parlamentních volbách se 1,7 miliónu obyvatel Moravy - budu konstatovat velice suše - vyslovilo, že pro ně má otázka územního a státoprávního uspořádání jistou relevanci.

Jen jako poznámku bych uvedla, že podle předběžných statistických průzkumů se na jižní Moravě a v Brně hlásí kolem 60 % obyvatel k moravské národnosti. Toto je věc k zamyšlení, zejména v souvislosti s posledním vývojem na Moravě, kde skutečně dochází k radikalizaci určité části obyvatelstva. A nejspíš je pravděpodobno to, že se jedná o formu politického protestu.

Samozřejmě jsme si vědomí toho, že změna státoprávního uspořádání je nesmírně obtížná, a to s ohledem na současnou politickou situaci, tak s ohledem na to, že se alespoň ve vztahu k Moravě ze strany federace jedná o decentralizaci moci zákonodárné a výkonné. Je nepochybné, že principy fungování federace umožňují přehlasování otázce spolkového uspořádání, protože poslanci z Čech, popřípadě Slovenska, nejsou nijak vázáni odpovědností vůči svým voličům. V tomto smyslu se stává problém Moravy a Slezska daleko obecnější a bude vypovídat o míře demokracie. Tak zvaná nezralost Moravy a Slezska podle mě spočívá ze strany Čech a Slovenska v tom, že ukazuje spíše neochotu vidět objektivně existující stav věcí, ze strany Moravy samé se spíš jedná o problém, jak nalézt vhodnou formu státní správy a samosprávy. A v tomto pohledu se jedná o neexistenci demokratických principů, které by vedly ke zjištění převažujícího mínění občanů. Tímto mám na mysli například referendum, které se typicky používá pro řešení těchto otázek, a to i v těch zemích, kde se jinak referendum nepoužívá.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti budou poslanci Hnutí za samosprávnou demokracii - SMSI navrhuje, aby dokud nebude přijato definitivní politické rozhodnutí o tom, zda základem ústavy bude princip národnostní, či územní, byla ústava odborníky připravována variantně.

Dále navrhujeme, aby komise poslanců pro přípravu ústavy podávala pravidelné zprávy o postupu prací na přípravě ústavy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pani poslankyni Matochovej.

S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Mlynárik. Ja sa medzitým pýtam, či sa ešte niekto hlási do rozpravy? Pán poslanec Posluch, pán poslanec Tomis.

Poslanec SN J. Mlynárik: Chýba mi v správe pána Dubčeka zmienka o tom, že v Českej národnej rade sa pripravuje tzv. katastrofický scenár, ktorý vlastne torpéduje existenciu federácie, resp. pripravuje na úrovni, ktorá je pre nás, aspoň pre Federálne zhromaždenie, ktoré sa snaží udržať štát, neprijateľná. Myslím si, že je to tak závažná vec, že by sme mali byť o tom informovaní.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán poslanec Posluch ako ďalší v rozprave.

Poslanec SN M. Posluch: Chcel by som sa ešte stručne vyjadriť k tomu, čo tu pred chvíľou uviedla poslankyňa Matochová. Pokiaľ išlo o správu a zmienku o tom, že kompetenčné zákony by mali prejsť ako súčasť návrhu novej ústavy, to nie je celkom presné, pretože kompetenčný zákon v tejto podobe mal byť východiskom. Samozrejme, že posun je možný na obidve strany.

Pokiaľ ide o variantné riešenie, kolegyňa zrejme nie je členkou poslaneckej komisie, pretože komisia expertov, ktorá pripravuje podklady, vo väčšine prípadov predkladá variantné riešenie, kde zohľadňuje najrôznejšie návrhy a o nich potom rokujú poslanci v rámci poslaneckej skupiny. Myslím, že u nás nefungovali prevodové páky, pretože som považoval za samozrejmé, že každý poslanec, ktorý tam je za svoju stranu, v rámci tejto poslaneckej skupiny bude náležito informovať všetkých členov svojho klubu o tom, čo komisia rokovala. Je to vecou každej politickej strany alebo hnutia.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Tomis. Kto sa ešte hlási? Zatiaľ nikto.

Poslanec SN V. Tomis: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, aby za klub HSD řekl stanovisko, protože jsem členem této parlamentní komise.

Především bych chtěl odpovědět panu Posluchovi, že ani já jako člen této komise, neznám žádné variantní řešení, které by připravila expertní skupina: Náš klub jí odevzdal podklady konkrétně v říjnu 1990, do dneška nebyly rozpracovány jako expertní varianta.

Pokud mohu hovořit o práci na přípravě ústavy vůbec, měli bychom vědět, že rozhodnutí o přípravě nové ústavy není rozhodnutí právní, ale že je to rozhodnutí politické. To je jedna věc.

Druhá věc: Všichni bychom si měli uvědomit, že v tomto státe nerozhoduji jen parlamentní politické strany. Dnes víme a všichni to cítíme, že politické rozložení sil mezi občany je daleko jiné, než které se nachází zde ve Federálním shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a vychází z června 1990.

Z toho důvodu bych apeloval na předsednictvo Federálního shromáždění tak, jako jsme žádali pana prezidenta už asi deseti dopisy, aby nevynechával, byť ne koaličního partnera, naše hnutí, které dnes má 220 000 prokazatelných podpisů pro trojfederaci, dále v únoru by nás volilo 27 %. Těchto 27 % je 553 000 lidí, kteří požaduji trojfederaci nebo spolkové uspořádání. Dále tady řekla kolegyně, kolik lidí se hlásí k národnosti moravské a slezské a z toho podle našich průzkumů téměř 90 % je pro trojfederaci.

Mně se zdá, že všichni v tomto státě stojíme s klapkami na očích a vidíme a známe jenom anomální dvojfederaci na národnostním principu. Je třeba si uvědomit jednu věc, že tady existuje historická země moravsko-slezská, která byla zrušena, což jsme ve Federálním shromáždění uznali sami v květnu loňského roku, tj. že byla zrušena nedemokraticky, nespravedlivě, a že má nárok na rehabilitaci. Řekl bych, že je to dnes poslední věc tomto státě, která není rehabilitována.

Je třeba si uvědomit, že Morava a Slezsko tady je se svými 4 200 00 obyvateli, a že tedy převážná většina těchto lidí požaduje, aby Morava byla rovnoprávná s ostatními zeměmi a samosprávná, tedy aby to, co si vyrobí, v této zemi zůstalo a spravedlivou alikvotní část, aby odváděla pro federaci.

Prosím všechny, kteří jste přítomni, i když je to hodně málo, abyste podpořili toto úsilí, nevycházeli z dogmatu staré komunistické ústavy, která v roce 1968 tady vytvořila jen dva národy a nás zlikvidovala: Zlikvidovala nás právně a zlikvidovala nás i v myšlení lidí a mládeže, jako že Morava a Slezsko neexistují, že je to prostě Česko. Chci podotknout, že Morava a Slezsko není Česko, nikdy nebylo a věříme, že nikdy nebude. Žádám vás všechny, aby se skutečně sešly politické strany a hnutí bez ohledu na to, zda jsou parlamentní nebo ne, a takto aby se vše společně posoudilo a navrhlo spravedlivé řešení neparlamentních i politických stran s námi zastupují na Moravě a Slezsku téměř 63 % obyvatel. Těch 63 % obyvatel má právo, aby chtělo svoje uznání a svoji samosprávu, a proto aby byli přibíráni jako rovnocenní partneři při vytváření ústavy.

Zítra poprvé pan president vyhověl naší žádosti a také i náš zástupce Hnutí za samosprávnou demokracii - SMS se zúčastní v Bratislavě jednání s koaličními stranami. Je to první úspěch. Velice touto cestou děkuji panu prezidentovi, že takto přistoupil na náš, byť asi desátý návrh.

Stejně tak bych prosil, aby i toto Federální shromáždění vzalo do úvahy moravské poslance, aby vzalo do úvahy všechno to, co je třeba k přípravě nové spravedlivé ústavy pro všechny historické země České a Slovenské Federativní Republiky.

Naše hnutí v těchto dnech předloží ústavu země Moravsko-slezské, zveřejní a dá ji také k dispozici této komisi jako jeden z variantních a podkladových materiálů. Věřím, že komise expertů se také k tomuto našemu návrhu vyjádří a i to zveřejníme v tisku, aby se k tomu mohl vyjádřit lid Čech a Moravy. Rozhodně musíme odmítat, aby Česká národní rada, pokud není zajištěn při hlasování zákaz majorizace pro poslance z Moravy a Slezska, protože je jich 76 a z toho 65 požaduje trojfederaci, nemůžeme připustit, aby tato Česká národní rada rozhodovala za nás a bez nás jenom proto, že tam není vyřešen ještě tento zákaz majorizace poslanců z Moravy a Slezska.

Chtěl jsem vám tyto důležité aspekty říci, požádat vás o podporu a pomoc. Nechceme a nikdy jsme se nechtěli odtrhnout, chceme být spojovacím článkem mezi Čechy a Slováky, ale požadujeme jako téměř třetinová historická země, abychom mohli mít rovnoprávnost a vaše uznání.

Ještě chci říci jednu věc, která mi není příjemná, a to je to, co tady řekla kolegyně Matochová. Kolik občanů se hlásí k moravské a slezské národnosti. Je třeba si uvědomit, že my jako historická země, bychom těžko u mezinárodních organizací dosáhli svého uznání. Nikdy jsme nechtěli budovat Moravsko-slezskou zemi - republiku - na národnostním principu, ale jestliže k tomu budeme donuceni českou reprezentací, eventuálně slovenskou reprezentací, která nám zatím drží palce, budeme se na tomto principu ucházet o obranu u všech mezinárodních orgánů a organizací. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: S faktickou poznámkou sa hlási poslanec Peter Kučera, potom pán poslanec Zeman.

Poslanec SL P. Kučera: Já bych reagoval velice krátce na vystoupení pana poslance Tomise. Dotkl se zde usnesení České národní rady, zpochybňuje právo České národní rady vyslovovat se k otázkám státoprávního uspořádání. Domnívám se, že to je přinejmenším na pováženou. Chtěl bych říci, že moravští poslanci měli plnou možnost uplatnit své připomínky na jednání tohoto zákonodárného orgánu. Usnesení České národní rady zřejmě zná i pan poslanec Tomis a chceme-li budovat demokracii - a on se toho často dovolává - potom by samozřejmě v tomto případě po diskusí schválené usnesení měla respektovat i ta část poslanců a nepostupovala naprosto jednotně, to on sám ví, která byla v menšině.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, díky stařecké sešlosti reaguji s opožděním faktickou poznámkou pouze na vystoupení kolegy Mlynárika, takže vás nebudu nudit úvahami o formě státoprávního uspořádání. Sám jsem milovník spolkového státu, ale domnívám se, že k tomu bude ještě příležitost se vyjádřit.

Poslanec Mlynárik se vyjádřil o katastrofickém scénáři České národní rady jako o formě jakési sabotáže, nebo abych ho citoval přesně - torpédování jednotného československého státu.

Jako milovník katastrofických scénářů bych chtěl pouze upozornit, že tyto scénáře obvykle zpracováváme proto, abychom se připravili na riziko, které si sami nepřejeme. Jestliže tedy druhá strana vyslovuje požadavky na samostatný Slovenský stát, pokládám racionální a chladnou úvahu o této možnosti z druhé strany za plně oprávněnou. Uvědomme si, že pokud v bytě instalujeme minimax, tak z toho logicky nevyplývá, že bychom byli milovníky požáru, nebo dokonce pyromani. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán poslanec Sláma sa hlási s ďalšou technickou poznámkou. Pán poslanec Tahy chce reagovať na to, čo tu odznelo. Prosím, dám mu prednosť pred poslancom. Slámom.

Poslanec SN M. Tahy: Ďakujem. Chcel by som reagovať na to, čo tu povedal pán poslanec Zeman. Treba si uvedomiť, že slovenská strana nereaguje na tie veci, ktoré propaguje napríklad pán Sládek - napríklad o pripojení Podkarpatskej Rusi, aby sa Slovensko dostalo do klieští.

Slovenská strana, ktorá je dnes vo vláde Slovenskej republiky, neusiluje o samostatný štát - Slovenský štát, ani to tak neproklamuje.

Poslanec SN V. Sláma: Během brífinku pana Křižana - jak to řekl pan Tomis, a s tím bych velice souhlasil a ještě bych ho podpořil v jedné věci - v jednání představitelů parlamentních stran k Ústavě České a Slovenské Federativní Republiky v Bratislavě na toto jednání v přítomnosti pana prezidenta pozval atd., a že ho tam pozval za moravské hnutí, proti tomu nic nemám, naopak to chválím, domnívám se, že by se tam měl někdo za ně objevit a mělo by se to řešit. S tím souhlasím, ale s tím dalším už ne. Jako Moravan a člen moravského hnutí - jsem zde za ODS - mne se dost nemile dotýká to, že nás budou zastupovat pomocníci Státní bezpečnosti.