Vážený pán minister, aj keď chápem
potreby armády pre zaistenie bojaschopnosti, prosíme
vás, aby ste s plnou vážnosťou pristupoval
k tejto žiadosti a podľa vašich možností
uvoľnený priestor pre potreby armády znížil
na maximálnu mieru.
Za pochopenie vám ďakuje spolu s nami aj 1 205 podpísaných
občanov vysídlených obcí. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bola interpelácia na pána ministra
Dobrovského. Odpoveď bude zrejme v písomnej
forme v zákonne stanovenej lehote.
Z ďalších písomne prihlásených
sa svojou interpeláciou hlási poslanec R. Sacher.
Po ňom sa pripraví poslanec Tomis a Šolc.
Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, 27. února jsem interpeloval
pana federálního ministra Langoše a 8. března
jsem obdržel odpověď. Nemíním komentovat
nic, co se mezitím stalo. Je však pravdou, že
v interpelaci jsem položil některé otázky,
na které mi nebylo odpovězeno.
První otázka zní, zdali bude vytvořena
z Technické správy akciová společnost.
Druhá otázka zněla, zdali někdo z
výše uvedených pánů, tím
byli myšleni páni Palas, Kožený, a zaměstnanců
federálního ministerstva vnitra nebo členů
jejich rodin bude akcionářem a jaký bude
jejich podíl. Třetí otázka zněla
- žádal jsem vládu, aby zabránila úniku
kapitálu a duševního bohatství převedením
této správy do jiné organizační
jednotky. Dále jsem žádal pana ministra, aby
předložil profil svých náměstků.
Lze konstatovat, že v odpovědi, ze které je
vyvozována opodstatněnost likvidace Technické
správy, není ani jeden fakt, týkající
se vlastního rozpočtu Technické správy,
ekonomičnosti tohoto zařízení pro
federální ministerstvo vnitra, včetně
vlastního vývoje a výroby bezpečnostní
techniky.
Měl jsem za to, že interpelace povede k jakémusi
zamyšlení nad celkovou situací a že výsledkem
bude racionální řešení celé
záležitosti. Tak by to bylo obvykle přirozené.
Neopodstatněnost existence Technické správy
byla místo toho podepřena příkladem
projektu Zábrana, který, jak pan ministr ví,
se na Technické správě nikdy neřešil,
a to ani vývojově, ani výrobně a byl
to projekt pro zcela jiný útvar ministerstva vnitra,
který řešil civilní sektor. Další
projekt Vítkov - ani ten se neřešil na Technické
správě - podobná situace byla u případů
Antonín a Záznam. Šlo o úkoly zařazené
do zvláštní části státního
plánu, tak jako úkoly vojenské techniky.
Tato Technická správa mohla přispět
k vhodnému řešení katastrofální
situace na poli zločinnosti a kriminality. Kdyby byla správně
zaměřila svoji činnost, mohla v krátké
době poskytnout naší policii hodně potřebné
techniky. Naše policie bude však nadále zřejmě
bez techniky.
Není optimálnější cesta, jak
vybavit policii potřebnou technikou, než prostřednictvím
bývalé Technické správy, kdy podle
hrubého odhadu by nakupovaná technika byla v současné
době dvakrát až třikrát dražší
než z produkce této správy. Mám za to,
že náš stát není tak bohatý,
aby si tento luxus mohl dovolit. Likvidaci Technické správy
také končí naděje, že policie
v krátké době potřebnou techniku získá.
O tom ostatně mluví i náš rozpočet.
Měl bych však určité dotazy a první
dotaz bych směroval na pana ministra Langoše. Předem
chci říci, že nic z toho, co zde říkám,
není mířeno proti cti, vážnosti
nebo proti osobě pana ministra a já doufám,
že mi to věří a skutečně
v žádném případě se ho
nechci dotknout ani v nejmenším.
Stejně tak nemám v úmyslu rozvracet tady
toto společenské zřízení, nemám
v úmyslu šířit poplašné
zprávy.
Neboli první dotaz zní: Je pravdou, že pan
ministr Langoš podepsal s německou firmou Kreutler
(Krojtler) dohodu o pronájmu objektu Správy spojení?
Za druhé. Byla této firmě předána
technická dokumentace všech požadovaných
zařízení, včetně operativní
techniky?
Třetí dotaz. V čem je spatřována
výhodnost této dohody?
Potom mám další dotazy. Tiskový mluvčí
federálního ministerstva vnitra pan Fendrych nedávno
v televizi obsahově shodně prohlásil - omlouvám
se, že to musím říci tak, jak to řekl,
že na vnitru jsou sice amatéři, ale že
jsou to dobří lidé. Žel, ta první
část se potvrdila. Téměř ve
shodné době byly uloupeny některé
obrazy P. Picassa. Ptám se: byla v dostatečně
dlouhém předstihu před útokem na tato
díla předána vedení federálního
ministerstva vnitra a Federální informační
služby zpravodajským způsobem získaná
informace, která avizovala zvýšené ohrožení
těchto děl?
Další otázka: Proč nebyla přijata
taková opatření, která by tyto hodnoty
chránila před útokem? Další otázka:
Jaká kádrová opatření z toho
byla vyvozena?
Další otázka: Může pan ministr
vnitra vyvrátit mé hluboké podezření
v tom, že ze spojovacích uzlů telefonních
linek byly propojeny svody do centrály Federální
informační služby, a to linky sekretariátů
nevládních politických stran, a že je
intenzivně prováděn odposlech?
Další otázka: Má pan ministr spojů
přehled o těchto svodech?
Poslední dotaz: Jsou úkolováni pracovníci
4. agenturně operativního pracoviště
Federální informační služby,
či jinak označeného pracoviště
na získávání informaci o Křesťansko-demokratickém
hnutí, Křesťansko-demokratické straně
a Čs. straně lidové, případně
jiných nevládních politických stranách,
a komu tyto informace slouží? To je vše.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec a minister Langoš interpelovaný,
zrejme bude odpovedať ústne.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: odpoviem krátko,
ústne a s dovolením pána poslanca Sachera
vyčerpávajúcim spôsobom do siedmich
dní.
So západonemeckou firmou Kreutler, ktorá je špecializovaná
na špeciálnu techniku a takmer výhradne zaisťuje
potreby nemeckého ministerstva vnútra, som zmluvu
neuzatvoril. Pánu poslancovi Sacherovi môžem
dať nahliadnuť do zoznamu alebo zápisu o predbežnom
rokovaní s pánom Kreutlerom. Firme nebola odovzdaná
dokumentácia o tejto technike, ktorá sa nevyskytuje
ani na komerčnom, ani na špeciálnom európskom
trhu. Dokumentácia o výrobkoch alebo produktoch
Technickej správy, ktoré nie sú nahraditeľné,
ani špeciálnym prevozom z Federálneho ministerstva
vnútra neodišla. Tá je chránená.
Spravodajsky získané informácie - pán
Sacher má na mysli zrejme videokazetu - sa dostala vyšetrovaciemu
tímu do rúk 2 dni pred krádežou obrazov.
Ja ani riaditeľ FBIS sme o tejto kazete nemali predtým
informácie.
Zo spojovacích uzlov ústredí neboli do budovy
Federálnej informačnej služby zavedené
žiadne rozhrania. S novým ministrom spojov sme sa
minulý týždeň dohodli, že prevedieme
v Prahe inšpekciu všetkých rozhraní vo
všetkých ústredniach, kde je možné
pripojiť špeciálnu techniku s istým zámerom.
Federálna informačná služba nezískava
žiadne informácie o žiadnej politickej strane
v Československu, aj keď by o niektorých politických
stranách, o ktorých by to usúdil pravdepodobne
aj parlament, bolo dobré informácie získavať.
Toľko ústne. Do siedmich dní dostane pán
poslanec Sacher písomnú odpoveď.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánovi ministrovi. Pýtam sa pána
poslanca Sachera, či je s odpoveďou spokojný.
Poslanec SL R. Sacher: Chtěl bych panu ministru Langošovi
za tuto promptní odpověď poděkovat.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Podľa rokovacieho poriadku sa môže k predmetu
interpelácie, eventuálne k odpovedi, konať
rozprava. Hlási sa niekto? Prosím, pán poslanec
Soukup má slovo.
Poslanec SL J. Soukup: Je to v podstatě doplňující
informace, která je Federálnímu shromáždění
známá, nicméně pro pořádek.
Protože interpelace pana poslance Sachera uvedla fakta závažného
významu, vytvořily branně bezpečnostní
výbory obou sněmoven komisi, která měla
situaci kolem Technické správy ministerstva vnitra
a dalších bodů v interpelaci uvedených
důkladněji ozřejmit. Z řady důvodů
- jedním z nich byla i práce nad zákonem
o FBIS a dalším je veliký rozsah faktů,
které je potřeba získat - komise svojí
práci zatím neukončila.
Já bych si dovolil požádat toto Federální
shromáždění, aby konečný
uzávěr této interpelace odložilo na
dobu, kdy mu budou závěry této komise předány.
Za komisi mohu slíbit, že se pokusíme dokončit
svoji práci v co nejkratší době. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec, praje si ešte niekto vystúpiť
na odpoveď ministra Langoša? (Nikdo.) Ďakujem.
Nikto.
S ďalšou interpeláciou sa prihlásil poslanec
Václav Tomis a potom ešte pán poslanec Šolc.
Bol by som rád, keby dnes ostalo pri týchto troch
prihlásených, pretože ešte sú tu
nejaké odpovede na interpelácie.
Poslanec SN V. Tomis: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, využívám
svého práva interpelovat předsedu vlády
z toho důvodu, že má interpelace se dotýká
vlastně více ministrů federální
vlády.
Protože jsme nedávno projednali zprávu o ekonomické
a sociální politice vlády, navštívil
jsem podnik Kovona Karviná, abych si ověřil,
zda vše, co tady bylo řečeno, je pravda. A
tam jsem zjistil, že hlavním důvodem toho,
že podniky jsou nesolventní a že podniky nemohou
plnit své úkoly a nemohou zaměstnávat
potřebný počet občanů, je restriktivní
politika vlády, zejména investiční,
která značně ovlivňuje i u dalších
podniků nesolventnost.
Při probíráni této záležitosti
u podnikového ředitele jsem získal tyto informace:
podle dodavatelsko - odběratelských vztahů
koncem r. 1990, kterých měl podnik Kovona Karviná
nadměrně, zvýšil zásoby potřebného
materiálu, aby pokryl výrobou objednávky.
V lednu na základě restriktivní investiční
politiky vlády podniky postupně rušily své
smlouvy. Podniku Kovona zůstaly obrovské zásoby,
ale protože nespal, připravil náhradní
program a na tento náhradní program musel zakupovat
nové materiálové zásoby. Na to si
musel vzít půjčku nebo úvěr,
samozřejmě na 22% úrok. Čili zásoby
byly, nemohl je prodat, postupně je různě
rozprodává. To znamená, že federální
vláda nedala včas správná pravidla
hry pro podniky, aby se toto nestalo. To je jedna věc.
Podnik tedy připravil náhradní program ve
spolupráci se zahraničními firmami a také
si zajistil zvýšený odbyt na půl miliardy
místo 17 mil. Kčs v roce 1990. Ani tento odbyt však
nemůže zajistit práci všem pracovnikům.
Je tedy velmi důležitá věc ta, že
současně s těmito zprávami jsme projednávali
i zprávu o ekologické situaci u nás, která
není dobrá a plno věcí se neřeší
a zůstává vlastně na stavu, který
zde byl předtím. Tento podnik Kovona vyrábí
právě ekologická zařízení.
Jsou to zařízení, která nesmírně
naše životní prostředí potřebuje.
Především jsou to čističky odpadních
vod, které mohou vyrábět od 5 osob až
po 800 tisíc obyvatel. Je to technologické zařízení,
které, jestliže je kanálový přivaděč
a odvod do odpadních vod, za dva měsíce může
být smontované a být v provozu.
Dále jsou to obrovské možnosti rekonstrukce
a zvýšení kapacity čističek až
3krát. Například pro stotisícové
město Havířov je možné uspořit
na nákladech právě touto technologickou úpravou
60 % původního nákladu.
Podnik také vyrábí i sociální
buňky Pakto s toaletou Vanto se sběrným kontejnerem
na základě švédské licence, která
je vhodná pro vybavení stavenišť, sportovních,
kulturních akcí, ve zdravotnictví pro dlouholežící
pacienty, které je třeba dopravovat na WC, na parkoviště,
horské hotely, které znečišťují
fekáliemi vodoteče téměř čisté.
Z toho je vidět, že restriktivni politika vlády
není správná a myslím si, že
na Západě vlády pomáhají podnikům,
aby se dostaly z takovéto nedobré situace, do níž
se samy svou vinou nedostaly.
Dále si myslím, že kdyby se snížila
restrikce, protože máme úsporu v rozpočtu,
bylo by jistě možné, aby obecní, městské
úřady, které mají rozpracovány
projekty na ekologické stavby, mohly nabídky Kovony
využít. Stejně tak při zvýšení
finančního rozpočtu pro zdravotnictví
by bylo možné využít zařízení
na kontaminovaný odpad, který také Kovona
vyrábí. Kovona by zvýšila výrobu
a mohla by se zvýšit i zaměstnanost cca 3 000
pracovníků z řad uvolněných
hutníků. Poslední můj dotaz s tím
úzce souvisí. Pokud jsem hovořil s pracovníky
při prohlídce tohoto podniku, 95 % pracovníků
tvrdilo, že v současné době vláda
zřejmě nemá přehled o tom, kolik mají
v rodinách v průměru měsíčně
na jednu hlavu. Podle vyjádření pracovníků
vychází to ani na 500 - 900 Kčs, podle zařazení
pracovníka. U techniků to bylo někde 1 000
Kčs. V průměru tedy 500 - 1 000 Kčs.
V současné době obdrželi tito pracovníci
od inkasa, že se jim zvyšuje cena za teplo a teplou
vodu od 620 do 750 Kčs. Když to propočetli,
dostávají se tedy na hlavu i pod 500 Kčs.
Toto samozřejmě nesouhlasí s existenčním
minimem nebo hranicí potřebnosti. Lidé jednoznačně
řekli, že vláda by si měla tento průzkum
udělat, protože říkají: především
se musíme najíst a naše děti a pak teprve
budeme moci platit státu tyto náklady, které
stejně nespotřebujeme, protože teplo i teplá
voda se ztrácí. Říkají ne,
že by nechtěli platit, ale nebudou moci platit, protože
na to nemají.
Ptám se tedy, zda vláda má promyšleno,
jakým způsobem chce na těchto lidech vymáhat
nedoplatky tam, kde jim nestačí finance a mzdy na
to, aby čelili zvýšeným životním
nákladům. Věřím, že mi
vláda na tyto otázky odpoví. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Dostal som informáciu, že celý
rad pozmeňovacích návrhov bude vytlačený
pred 18.00 hodinou a bude distribuovaný do lavíc.
Ďalej je prihlásený s interpeláciou
poslanec Šolc. Než sem dôjde, pýtam sa
poslanca Honnera, je tu jeho prihláška na interpeláciu,
kde uvádza, že ide o odpoveď na situáciu
v súvislosti s interpeláciou, tlač 500 atď.
Myslím, že to príde na rad pri odpovediach
na interpelácie. Pán poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající,
dámy a pánové, má interpelace bude
velice krátká, stručná a bude interpelací
jen po formální stránce.
Dnes ráno jsem měl dohodnutou schůzku na
8.00 hodin s panem ministrem Bakšayem. Myslím, že
nemusím myšlenku dokončovat, stala se jistým
mementem. Shodou okolností v stejnou dobu mi byla tlumočena
žádost skupiny zaměstnanců akciové
společnosti zahraničního obchodu Skloexport,
Glassexport Liberec, která mě žádala,
abych interpeloval předsedu Federální vlády
pana Mariána Čalfu, aby se zabýval jejich
žádostí, kterou mám tlumočit.
Já jsem dlouho přemýšlel, mám-li
jejich žádost "zvednout" ve formě
interpelace. Jedná se o to, že zaměstnanci
této společnosti prožívají dost
tragicky autohavárii pana ministra. Obrátili se
proto na mne se žádostí interpelovat pana premiéra,
aby vláda zvážila, zda bude nadále ministrům
a významným ústavním činitelům
umožněno řidit své vozy na dálkových
jízdách sami.
Když jsem o tom přemýšlel, vzpomněl
jsem si, že nositelé některých výrobních
tajemství, např. konkrétně firmy Coca
cola, nebo hráči kanadské národní
hokejové ligy mají do svých osobních
smluv vtělen bod, že nebudou řídit osobní
vozy sami. Mluvím o společnosti postindustriální,
kde struktura hodnot, ať materiálních nebo
mravních, je udržována a je ucelenější.
Mám pocit, že velkou absencí naší
společnosti jsou právě osobnosti, které
byly plných padesát let nivelizovány a které
nám dnes chybí. Chci skončit zase stejně
neformálně konstatováním, že
náš kolega ministr Bakšay, přítel
mnohých z nás, má před sebou dnes
radostnější prognózu, než měl
včera. Vím, že má na pokoji už
televizi a že se dívá a chci ho tedy touto
cestou pozdravovat, a chci z té dobré prognózy
vyjádřit radost. Ale má žádost,
má interpelace, zústává mementem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. V tejto interpelácii bola vznesená
otázka na ministerského predsedu. Myslím,
že by sa mal pokúsiť o odpoveď.
Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Pán
poslanec, na zajtrajšom zasadnutí vlády to
vybavím.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz vystúpi poslanec Honner.
Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predseda,
vážené Federálne zhromaždenie,
milí hostia. Moje vystúpenie bude reakciou na interpeláciu,
ktorú som pod č. tlače 500 podal na Federálne
ministerstvo dopravy pánovi ministrovi Nezvalovi.
Na túto moju interpeláciu, ktorá sa týka
problémov personálneho charakteru v súvislosti
s vedením Výskumného ústavu dopravného
v Žiline riaditeľom Brdom mi poslal pán minister
v stanovenom termíne odpoveď, ktorá ma však
vôbec neuspokojila.
(Předsedající M. Šútovec: Pán
poslanec, upozorňujem vás, že bod odpovede
na interpelácie a otázky poslancov nie je ešte
na rade. Mám pocit, že to, čo nám tu
hovoríte, patrí do bodu, ktorý bude prerokovávaný
asi za 10 minút.)
Prepáčte mi to, nie je mi vôbec príjemné
o tejto záležitosti hovoriť, ale už to chcem
mať za sebou.
O tejto odpovedi som osobne rokoval s pánom ministrom Nezvalom
a dohodli sme sa na určitom spôsobe riešenia.
Vzhľadom na to, že sa situácia vo Výskumnom
ústave dopravnom neustále zhoršovala a na mne
ako na poslanca za tento obvod sa zamestnanci neustále
obracali a dávali mi do rúk ďalšie argumenty,
nasledovala ďalšia séria rozhovorov a moja odpoveď
pánovi ministrovi Nezvalovi, a pretože v týchto
odpovediach sa zrkadlí vlastne celá situácia,
ktorá panuje na celom Ministerstve dopravy ČSFR
a ktorá v priebehu krátkeho času vytvorila
obraz práce na tomto ministerstve, rozhodol som sa, že
musím k tejto záležitosti vystúpiť
verejne.
Sťažnosti na personálnu politiku tohto ústavu
boli totiž už odoslané ešte minulému
ministrovi. Avšak táto záležitosť
sa nevyriešila. Pretože v priebehu času došlo
v tomto ústave k vývoju takým smerom, že
pod psychickým nátlakom riaditeľa Drdu odchádzajú
renomovaní pracovníci, ktorí tvoria kostru
tohto ústavu, z toho ústavu preč, prípadne
sú vytvárané podmienky, aby z tohto ústavu
odišli, rozhodol som sa v tejto záležitosti neustúpiť
a prosím touto cestou znovu pána ministra Nezvala,
aby zvážil všetky okolnosti a všetky argumenty,
ktoré som mu dal k dispozícii, či stojí
za to, aby nechal "padnúť" Výskumný
ústav dopravný v personálnej oblasti tak,
že stratí na svojom riaditeľskom kolektíve
a na kvalite práce.
Jeden z argumentov pána ministra bol ten, že riaditeľovi
Drdovi bola vyslovená nedôvera pracovníkmi
Výskumného ústavu dopravného neopodstatnene,
pretože túto činnosť môže vykonávať
jedine zriaďovateľ. V odpovedi na moju interpeláciu
som dostal zasa návrh opačného charakteru,
aby som ja zabezpečil nové hlasovanie o dôvere
riaditeľovi Drdovi. To sú podľa mňa spôsoby,
s ktorými nemôžem súhlasiť, aby
takýmto spôsobom sa riešila tak závažná
otázka, aby k dnešnému dňu nadobudla
charakter personálnej katastrofy v tomto ústave.