V § 8 odstavec 2 navrhujem zmeniť vekovú hranicu 21 rokov na 20 rokov. K tomu som dospel v súvislosti so skutočnosťou, ktorá sa odohrala v minulých dňoch, že opäť dochádza ku skráteniu vojenskej služby, a tým sa teda znižuje i veková hranica absolventov, ktorí končia vojenskú službu. Myslím si, že by bolo vhodné bezprostredne po tom, čo skončia vojenskú službu a majú záujem vstúpiť do Federálnej informačnej služby, že sú pripravení, nestrácali by potrebný čas. Hranicu 21 rokov teda navrhujem zmeniť na 20 rokov.
Ospravedlňujem sa, ale ešte by som sa vrátil k § 7 - doplniť odstavec 4: "Komisia môže požiadať o vyšetrenie každého príslušníka Federálnej informačnej služby." Odstavec 5: "Príslušníci Federálnej informačnej služby vypovedajú pred komisiou Federálneho zhromaždenia bez zvláštneho oslobodenia sa od mlčanlivosti."
V § 13 odstavec 1 navrhujem vypustiť časť b), a to na základe zdôvodnenia, keď sme k tomu dospeli, a s tým súhlasím, že príslušník Federálnej informačnej služby má právo nosiť zbraň, potom sa na neho vzťahujú paragrafy zákona o zbraniach.
Posledný pozmeňovací návrh - § 16 odstavec 3. Keď by som nebol presný, chcem požiadať, aby sme našli variant, ktorý by to riešil. Mám na mysli, aby sme sa vyhli škandalizovaniu, s ktorým sme sa stretávali v minulých dňoch, a ktoré je výsledkom činnosti bývalého predsedu Kontrolnej revíznej komisie Komunistickej strany Slovenska, ktorej som bol predtým členom. S týmto prípadom a spôsobom, akým je prezentovaný, sa nestotožňujem. Vychádzam z tej skutočnosti a chcem dať pozmeňovací návrh k § 16 odstavec 3:
"Spravodajskú techniku nesmie Federálna informačná služba použiť proti prezidentovi Českej a Slovenskej Federatívnej republiky, poslancom Federálneho zhromaždenia, poslancom Českej národnej rady a poslancom Slovenskej národnej rady. Ide mi o to, aby sa tieto veci nepoužívali k vedeniu nečistého politického boja."
Ďakujem vám za trpezlivosť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán
poslanec Tichý.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, přednesu zde jen tři technické podrobnosti, které by mohly upravit vazby mezi některými paragrafy.
U první věci se jedná o souvislost mezi ustanovením § 4 - dvě varianty 1 a 2 - znamená to odstavec 3 vůči odstavci 4. Předkládají se nám dvě varianty, podle nichž by ředitel Federální informační služby byl odpověden z výkonu funkce buď Federálnímu shromáždění, nebo by byl odpověden dvěma - to znamená Federálnímu shromáždění a vládě. Dvěma pánům samozřejmě těžko sloužit, ale když se podíváme na odstavec 4, tam si přečteme, že úkoly ukládá řediteli vláda. Když ukládá úkoly vláda, pak je ovšem logické, aby plnění těchto úkolů kontroloval asi někdo jiný, než ten, kdo ty úkoly ukládá... Nicméně, obecně má Federální shromáždění kontrolní práva vůči vládě.
Domnívám se, že tady jde o případ, kdy je na kontrole Federálního shromáždění, že zde prostě chce Federální shromáždění kontrolu poněkud zesílit, že chce vytvořit jakýsi druh permanentní kontroly a důkladné kontroly, protože jde o věc dosti obtížnou. domnívám se, že bychom nijak nepochybili, kdybychom tuto věc takto pochopili a kdybychom klidně ředitele nebo Federální informační službu podřídili vládě. Bylo by to jednodušší a z hlediska teorie řízení správnější. Tato varianta tam chybí.
Druhý bod či druhá poznámka se týká souvislosti mezi § 6 odstavec 3 a § 7 odstavec 2. V § 6 odstavec 3 se říká, že ředitel předkládá kontrolnímu orgánu Federálního shromáždění zprávu až tehdy, když služba případ nebo věci ukončila.
Na druhé straně v § 7 odstavec 2 se říká, že kontrolní orgán je oprávněn řediteli nařídit, aby ukončil určitou činnost - tzn. přišel by zpravidla "s křížkem po funuse", nemohl by zasahovat do probíhajících případů, a bylo by to zbytečné. Zasahoval by pouze tam, kde by hrozilo opakování.
S panem předřečníkem se ztotožňuji v tom, že by určitě měl mít tento kontrolní orgán právo zasahovat v průběhu případů, jinak by to bylo skutečné omezené. Jde o dlouhodobé případy a zpravidla vyžadují podrobnější zprávu.
Konečně třetí bod se týká otázky úkolu, jak a kdo kontroluje kontrolu. Když si přečteme příslušné ustanovení, které se tady tohoto týká, přečteme si, že tato komise je ve vztahu k Federálnímu shromáždění, nebo svou činnost dělá přiměřeně podle § 90 až § 92 jednacího řádu.
Odstavec 6, který se toho nejvíc týká v § 91 jednacího řádu, kde říká pouze to, že komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání orgánu, který ji zřídil, a předsednictvo nebo sněmovny zaujímají ke zjištěním stanovisko usnesením.
Mám za to, že slovo "přiměřeně" by nebylo dostatečně přesné, že by bylo účelné, aby tam byl vsunut nějaký odstavec buď přímo do tohoto zákona, nebo doplněn jednací řád v tom smyslu, že podávání těchto zpráv komise se řídí určitými přesnějšími pravidly. Bylo by to speciálnější, než je obecný jednací řád Federálního shromáždění. Mám za to, že věc si to vyžaduje.
Pokud by byl přijat názor, že by se nějaká
zmínka dala přímo sem, do návrhu tohoto
zákona, pak by bylo vhodné doplnit odstavec 3 §
5, kde se hovoří: "Pokud tento zákon
nestanoví jinak, vztahuje se na působnost a jednání
kontrolního orgánu a na práva a povinnosti
jeho členů přiměřeně
zvláštní předpis. Tam bych dal doplněk
s tím, že kontrolní zprávy jsou předkládány
neprodleně s ohledem na naléhavost. Děkuji.
Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Tichému. Z písomne prihlásených rečníkov vystúpili už všetci.
Pýtam sa, či niekto z poslancov sa ešte hlási
o slovo? Pán poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, většina argumentů pro jednotlivé paragrafy předkládaného zákona nebo pro jejich změny, eventuálně argumenty proti přijetí celého navrhovaného textu, tady už zazněla. Dovolte mně přesto, abych se vám svěřil s jednou ze svých obav.
Naše společnost, protože je velice mladá a nezkušená, je jí teprve jeden a půl roku, má velkou tendenci podléhat iluzím. Jednou z takovýchto iluzí je představa zpravodajských služeb, kterou si mnozí z našich spoluobčanů formovali v myslích podle zkušeností, které jsme udělali s bývalou Státní bezpečností, a s informacemi a vědomostmi o jejím fungování, o jejím perzekučním působení. Strach je vždycky velice problematický rádce.
Myslím, že není třeba zdůvodňovat, proč zpravodajskou službu takovéhoto typu naše společnost nezbytně potřebuje a proč ji potřebuje zvláště ve fázi, kdy vývoj naší společnosti bude ještě po velice nepříjemně dlouhou dobu křehký a ohroženy destabilizací. To se týká zájmů ekonomických, bezpečnostních a řady dalších věcí.
Z tohoto důvodu bych rád připomněl uzlové body tohoto zákona. Jsou zhruba tři. Jedním z nich je podřízenost a odpovědnost Federální informační službě, druhým je používání zpravodajských prostředků a osob jednajících ve prospěch Federální informační služby a třetím je kontrola této informační služby.
V té podřízenosti a odpovědnosti bych se velice rád přiklonil k pozměnovacímu návrhu, který již zde byl podán, a to, aby ve znění odpovědnosti ředitele Federální informační služby byla tato odpovědnost přiřčena vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Mám pocit, že to nijak nesnižuje možnost kontroly parlamentem a navíc to dává daleko praktičtější způsoby funkce.
Pokud předpokládám, že jedním z hlavních úkolů Federální informační služby bude poskytovat vládě informační servis, pokud by se v budoucnu stalo, že tento informační servis nebude právě dokonaly a pokud ředitel Federální informační služby by byl odpovědný Federálnímu shromáždění, byla by vláda nucena se na náš parlament obrátit, aby v tomto bodě zasáhla. Domnívám se, že je to poněkud kostrbaté řešení.
Druhým důvodem pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu je, že odpovědnost vůči federální vládě se bude daleko snáze uplatňovat než odpovědnost vůči parlamentu.
Ke kontrole bych rád možná zopakoval, že Federální informační služba bude podléhat zhruba třem mechanismům kontrolním. Prvním z nich je kontrola prokuratury, která je zakotvena v zákoně při povolování a sledování využití zpravodajských prostředků. Ta bude automaticky mimo nás.
Druhým z kontrolních mechanismů je kontrolní orgán, který je v návrhu zákona dostatečně definován, který nemá všechny pravomoci, aby se dostal do hloubky této zpravodajské služby, ale ze zákona bude dostávat dostatek informací, aby ji mohl kontrolovat povrchně. Má to svůj účel, protože pokud si uvědomíme, že kontrola probíhá průběžně, že by měla probíhat trochu jinak než působnost vyšetřovací komise, která zasahuje v případě nějakého hrubého porušení zákonnosti, využívání této služby, v tomto případě kontrolní orgán s prostředky, které mu jsou zákonem umožněny, plně vystačí a neohrozí Federální informační službu rizikem hluboké dekonspirace, která by ji mohla jak na funkci, tak na existenci výrazně ohrozit.
V případě, že dojde k podezření nebo k nějaké události, která bude vyžadovat razantnější a hlubší kontrolu, tak stále ještě parlamentu zbývá použití ustanovení jednacího řádu a vytvoření regulérní vyšetřovací komise se všemi dopady a všemi důsledky.
Proto bych se velice přimlouval za přijetí paragrafů 5, 6 a 7 tak, jak byly navrženy. V případě, že by paragrafy 6 a 7 na návrh ústavně právních výborů byly vypuštěny, dovolil bych si navrhnout další znění jako možné. V takovémto případě bych v § 5 navrhoval ponechat odstavec 1, odstavec 2 by měl nové znění, a to takovéto: "Působnost kontrolního orgánu bude upravena zvláštním zákonem."
Odstavec 3 bych doporučoval vypustit.
Doufám, že naše jednání bude korunováno úspěchem a Federální informační služba nebo zákon o ní bude nejen přijat, ale její činnost bude dnešním dnem konečně legalizována.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Technická poznámka.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
P. Uhl: Jen malá faktická poznámka. Poslanec
Soukup se zmýlil. Návrhy poslance Kopřivy
nejsou návrhy ústavně právních
výborů, aspoň ne v tom rozsahu, v jakém
je podal. My se o tom potom zmíníme ještě
při projednávání pozměňovacích
návrhů, konkrétně při projednávání
jeho pozměňovacích návrhů.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ďalej má slovo
pán poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, předem se omlouvám za svůj improvizovaný vstup a za to, že se mi může stát, že budu opakovat něco, co už tu bylo řečeno. Není to z mé ledabylosti, ale byl jsem z vůle sněmoven dosud přítomen zasedání ústavně právních výborů k projednání dalších zákonů.
Chtěl jsem se vyjádřit ke dvěma věcem, které s projednávaným zákonem souvisejí sice úzce, nicméně ne paragrafově.
První je otázka celého pojetí Federální bezpečnostní informační služby. Jak patrně všichni víte, už v podstatě od listopadu převažovala politická tendence jak ve Federálním shromáždění, tak ve všech kompetentních orgánech, pokud možno eliminovat zasahování tajných služeb do života této společnosti s tím, že nakonec se všichni shodli na tom, že takováto tajná služba pro společnost nezbytná je, že se společnost bohužel zcela neobejde bez tajné služby, bez užívání příslušných zpravodajských prostředků apod.
Všichni se tedy shodli na ideovém řešení, že takováto služba by pokud možno měla být jediná ve státě a měla by být nikoli pouhým nástrojem výkonné moci, nýbrž pod kontrolou veřejnosti, zprostřed- kovanou kontrolou parlamentní, nakolik to v rámci efektivní práce tajné služby je vůbec možné.
Tato všeobecná politická shoda, která trvala asi rok, byla podle mého názoru podstatným způsobem prolomena v listopadu minulého roku, kdy z toho již se utvářejícího Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později Federální informační služba, byly vyčleněny prakticky všechny technické a zpravodajské složky, konkrétně byla vyčleněna zpět na Federální ministerstvo vnitra správa sledování, a bylo vyčleněno to, co dnes označujeme jako zpravodajské prostředky.
Tím se vlastně opakuje situace, která tady byla na začátku loňského roku, to je koncentrace veškerých tajných operací pod střechu federálního ministerstva vnitra. Za těchto okolností hrozí podle mého názoru velmi reálné nebezpečí a toto nebezpečí můžeme hodnotit jako jistotu, že takto námi vytvářená Federální informační služba bude víceméně dekorativním orgánem i naše kontrola bude mít spíš dekorativní charakter, protože k provádění jakýchkoli tajných operací si bude muset vyžadovat spolupráci a zabezpečení od federálního ministerstva vnitra a tímto zabezpečením také bude mít federální ministerstvo vnitra pod naprosto praktickou kontrolou celou činnost informační služby.
Kromě tohoto stavu, který je podle mého názoru velmi nežádoucí, zde hrozí i další nebezpečí, které je už signalizováno schváleným zákonem Slovenské národní rady, totiž nebezpečí, že tyto tajné zpravodajské prostředky, toto technické zabezpečení, které jednak je politicky a občansky nebezpečné vždycky a jednak je samozřejmě velmi nákladné, bude dislokováno na celou řadu subjektů. Situace dnes vypadá tak, že federální ministerstvo vnitra nikterak nezamýšlí omezit svou působnost na těchto úsecích, že - pokud jsem informován - Federální informační služba, bude-li schválena a zřízena naším zákonem, bude pokládat za nezbytné urychleně si vybudovat vlastní zpravodajské prostředky, vlastní sledovací útvar a totéž už - jak jsem říkal - bylo schváleno pro slovenské ministerstvo vnitra, které by si mělo paralelně budovat zase vlastní zpravodajství, vlastní sledovačku. Je pochopitelné, že velmi brzy učiní totéž i české ministerstvo vnitra.
Čili celý cíl a záměr tohoto zákona, kde je právě rozdělena kontrola mezi Federální shromáždění a obě národní rady ve formě jmenování náměstků apod., kde Federální informační služba měla být opravdu jedinou tajnou službou, poskytující servis všem ústavním orgánům, a to jak federálním, tak republikovým viz úvodní paragrafy zákona, to vše bude v podstatě zmařeno.
Nevím si s touto záležitostí rady. Nemám konkrétní pozměňovací návrhy, ale obávám se, že pokud nám pan ministr vnitra nevyjasní, jakým způsobem oni hodlají čelit této mé temné vizi, kterou jsem přednesl, nebo pokud nezakotvíme do zákona nejen to, že Federální informační služba může použít zpravodajské prostředky, ale i to, že Federální informační služba je jedinou organizací v České a Slovenské Federativní Republice, která může používat zpravodajské prostředky, tak se nevyhnutelně dostaneme do pozice, o které jsem hovořil.
Ještě jednu poznámku, která je možná v tuto chvíli také nadbytečná. Dostali jste ráno do lavic můj pozměňovací návrh k tisku 660, což je návrh volebního řádu kontrolního orgánu. Chtěl jsem k tomu říci jen komentář. To je čistě z matematického hlediska upravený původní návrh branně bezpečnostních výborů tak, aby volební algoritmus byl použivatelný za všech okolností a aby byl za všech okolností, matematicky řečeno, výsledný. Věcně tam není naprosto nic změněno proti původnímu návrhu výborů branně bezpečnostních, jsou to jen technicko-matematické úpravy, které byly podle mého názoru nutné a jsou-li tam dva nepatrné věcné posuny, tak je to v odstavci l, kde se domnívám, že je výhodnější, aby kandidáti byli navrhováni, než aby se museli vždycky navrhovat sami, to je takový nezvykly postup, aby se kandidát navrhoval výlučně sám.
A potom, v odstavci 9, resp. v odstavci 10, kde výbory branné a bezpečností navrhovaly neslučitelnost členství v tomto kontrolním orgánu s členstvím v jakékoli komisi Federálního shromáždění, navrhuji volnější formulaci práva na uvolnění z jiných orgánů Federálního shromáždění pro členy kontrolního orgánu, protože například může být komise pro spolupráci s Evropskou radou na poli bezpečnosti, a tam naopak by bylo vhodné členství člena tohoto kontrolního orgánu.
Děkuji vám a ještě jednou se omlouvám,
pokud jsem řekl věci, které už tady
byly v rozpravě řečeny.
Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Pýtam sa, či niekto z poslancov sa ešte hlási o slovo?
Prosím, pán poslanec Rajczy.
Poslanec SN L. Rajczy: Budem citovať zo Zbierky zákonov, takže nežiadam tlmočnícke zariadenie.
Citujem z Listiny základných práv a slobôd, článok 2 odstavec 3: "Každý môže činiť, čo nie je zákonom zakázané, a nikto nesmie byť nútený činiť, čo zákon neukladá. "
Článok 3 odstavec 3: "Nikomu nesmie byť spôsobená ujma na právach, pre uplatňovanie jeho základných práv a slobôd."
Článok 2 odstavec 2: "Štátnu moc je možné uplatňovať len v prípadoch a v medziach stanovených zákonom, a to spôsobom, ktorý zákon stanoví."
Ďakujem vám, že ste ma vypočuli.
Predsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte raz sa pýtam, či sa niekto hlási o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Nikto sa nehlási. Končím rozpravu.
Udeľujem záverečné slovo navrhovateľovi,
pani poslankyni Petrovej.
Poslankyně SN J. Petrová: Pane předsedající, dámy a pánové, vyjádřím se za navrhovatele velice stručně. Tomuto návrhu jsme věnovali několik desítek hodin a představu máme velmi podrobně pro- diskutovanou mezi sebou i mezi zástupci z ministerstva vnitra. Myslíme si, že není potřeba na tomto návrhu tak mnoho změn. Presto se vyjádřím k některým návrhům, které zde zazněly.
Několik poslanců zde upozorňovalo na nedemokratičnost tohoto návrh, na to, že návrh by měl ohrožovat jakýmsi způsobem demokracii. Poslanec Sacher dokonce mluvil o tom, že tato služba si bude vytvářet nějakého vnitřního nepřítele. Opravdu nechápu, z jakých důvodů a z jaké podstaty poslanec Sacher čerpal tyto své názory, kdy a priori vkládal něco negativního této službě.
Poslanec Burian navrhoval dokonce odmítnout návrh tohoto zákona, mluvil o tom, že je v rozporu s demokracií, že je velice nebezpečný. My si myslíme, že naopak. Neprojednávání tohoto návrhu zákona a jeho odmítnutí by vedlo k ohrožení naší demokracie a k ohrožení našeho státu. Je potřeba, aby tato služba co nejdříve zahájila svoji působnost, svoji práci, vymezenou návrhem zákona, který schválíme.
Poslanec Zeman a poslanec Kostya hovořili o tom, že
osoby pracující ve prospěch této federální
služby by měli zůstat v evidenci, jak se to
týká ostatních osob v evidenci, o kterých
se mluví v § 24.