Výbory branné a bezpečnostní proto
nemohly vyhovět požadavku výborů ústavně
právních k § 5 tisku č. 471, neboť
nahrazením slovem "kontrola činnosti"
slovy "kontrola zákonnosti postupu" v názvu
paragrafu a v odstavci 1 a vypuštěním odstavců
3 a 4 tohoto paragrafu by kontrola Federální bezpečnostní
informační služby byla pojata příliš
obecně a mohla by umožňovat různý
účelový výklad. Proto se výbory
branné a bezpečnostní rozhodly původní
§ 5 přepracovat tak, aby oblast kontroly Federální
bezpečnostní informační služby
parlamentem byla v budoucnu co možná nejméně
spornou. A výsledkem této snahy jsou nové
§ 5, § 6 a § 7, které jsou obsaženy
v tisku 654. Navrhovatel s novou úpravou souhlasí
a také ministr Ján Langoš a ředitel
Federální informační služby pan
Novotný s úpravou vyslovili spokojenost. Nicméně
daleko větší část připomínek
je těch, které výbory branné a bezpečnostní
do návrhu zákona zapracovaly. Tak například
federální vláda doporučila přihlédnout
při projednávání návrhu zákona
k jejím návrhům a doporučila - cituji
- aby návrh zákona byl důsledně zpracován
v souladu s koncepcí branně bezpečnostní
a zahraniční politiky našeho státu a
v jednotě s československou vojenskou a bezpečnostní
doktrínou. Konec citátu.
Branné a bezpečnostní výbory se tímto
doporučením důsledně řídily
s jedinou výjimkou: Vzhledem k tomu, že parlament
dosud přijal pouze vojenskou doktrínu, a že
bezpečnostní doktrína nebyla dosud projednávána
- a to i vzhledem k neobvyklosti takovéhoto aktu v evropských
demokraciích - musely se výbory branné a
bezpečnostní v této oblasti řídit
pouze doporučením výborů ústavně
právních. Ty totiž do svých doporučení
pojaly i návrh federální vlády. A
už proto se naše výbory připomínkami
výborů ústavně právních
odpovědně zabývaly.
Především jsme vyhověli významnému
podnětu, aby zákon o Federální bezpečnostní
informační službě byl v souladu se zákonem
č. 97/1974 Sb., o archívnictví. V tomto smyslu
byly tedy upraveny § 7 a § 24, které ukládají
povinnost Federální bezpečnostní informační
službě údaje v evidenci archívovat,
a to tak, aby k nim nikdo kromě soudu neměl přístup.
Na doporučení výborů ústavně
právních jsme v celém návrhu zákona
vypustili slova "směrnice", pouze v jednom případě
jsme nahradili slovem "pravidla". Uvedli jsme také
§ 5 do souladu se zákonem o jednacím řádu
Federálního shromáždění
tím, že jsme vypustili ustanovení o volbě
předsedy kontrolního orgánu členy
tohoto orgánu. Dali jsme však přednost návrhu
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky, aby v § 1 odstavec 2 byla slova "státním
orgánem ČSFR" nahrazena slovy "zpravodajským
orgánem" a nikoli slovy "ústředním
orgánem", jak navrhovaly výbory ústavně
právní. Odůvodnění jste už
konečně slyšeli od kolegy poslance Petra Uhla.
Beze zbytku jsme však akceptovali návrh výborů
ústavně právních na nové znění
§ 2 tak, jak ho máte v tisku 654 před sebou.
Vyhověli jsme těmto výborům rovněž
pokud jde o nové znění odstavce 2 a 3 §
4.
Jako velmi důležitému podnětu výborů
ústavně právních jsme vyhověli
požadavku, aby úkoly Federální bezpečnostní
informační služby plnili nikoliv pracovníci
Federální bezpečnostní informační
služby, ale příslušníci Federální
bezpečnostní informační služby.
Práva a povinnosti příslušníků
Federální bezpečnostní informační
služby se tak dostávají do souladu s dosavadní
právní úpravou, která se týká
ozbrojených sborů, např. zákona č.
100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti ve znění
pozdějších předpisů, zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
ve znění pozdějších předpisů
a zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči
v ozbrojených silách, rovněž ve znění
pozdějších předpisů. V této
souvislosti jsme vyhověli i návrhu federální
vlády, aby příslušníci Federální
bezpečnostní informační služby
podléhali pravomoci vojenských soudů.
V plné míře vyhověly výbory
branné a bezpečnostní připomínkám
federální vlády a ústavně právních
výborů, které se týkaly úpravy
žádostí a vydávání povolení
k použití zpravodajské techniky, jak je to
uvedeno v § 15 až § 20.
Požadavek federální vlády, aby Federální
bezpečnostní informační služba
spolupracovala především s Radou obrany státu
byl splněn formulací § 28.
Navrhovatel se všemi úpravami provedenými výbory
branně bezpečnostními souhlasí. Pokud
jde o nesouhlas navrhovatele s některými předloženými
variantami, poskytl vám výklad ve své zprávě
zpravodaj Sněmovny národů poslanec Petr Uhl.
Důležité rovněž je, že žádná
z úprav vtělených do tisku 654 se nesetkala
s odmítavým stanoviskem federálního
ministra vnitra Jána Langoše nebo ředitele
Federální informační služby Jiřího
Novotného.
Dámy a pánové, kolega poslanec Petr Uhl zde
už mluvil o pracovní a zdravě nepolitické
atmosféře, která panovala mezi poslanci výborů
branně bezpečnostních při práci
nad návrhem tohoto zákona. Chtěl bych konstatovat,
že snaha vypracovat takový zákon, který
by zabezpečil fungování zpravodajské
služby potřebné a prospěšné
naší společnosti, byla zřetelná
nejen u poslanců, ale především u navrhovatelů
a také u zástupců federálního
ministerstva vnitra a Federální informační
služby a u zástupců výborů ústavně
právních. A i tam, kde nedošlo ke srozumění
mezi zástupci výborů branně bezpečnostních
a výborů ústavně právních,
vyplývalo to nikoliv z neporozumění, ale
spíš z toho, že právníci akcentují
především požadavek právnického
vyladění, kdežto navrhovatelé, poslanci
výborů branně bezpečnostních,
ale i zástupci federálního ministerstva vnitra
a Federální informační služby
akcentovali především požadavky funkčnosti
tohoto speciálního, u nás dosud neaplikovaného
zákona.
Dámy a pánové, jako zpravodajové Sněmovny
lidu a Sněmovny národů vám zákon
o Federální bezpečnostní informační
službě a o používání zpravodajských
prostředků tak, jak je vám předložen
ve znění tisku 654, doporučujeme přijmout.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Černý. Domnievam
sa, že po vypočutí týchto výkladov
môžeme pristúpiť k rozprave. Je však
11.44 hodín, preto navrhujem toto: prihlásil sa
mi pán minister vnútra Ján Langoš s
úmyslom vystúpiť ešte pred všeobecnou
rozpravou a potom navrhujem, aby ako ďalší vystúpil
pán poslanec Kopřiva, ktorý bol spravodajcom
výborov ústavnoprávnych k tejto problematike.
tým by sme uzatvorili dopoludňajšiu časť
jednania, vyhlásil by som prestávku a ďalej
by sme pokračovali normálne rozpravou, kam sú
zatiaľ prihlásení poslanci Burian, Zeman, Kostya,
Rajczy, Šimko a Korman. Prosím teraz pána ministra
Langoša o jeho príspevok.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Ďakujem za slovo.
Dámy a páni, dovoľte mi po dlhých úvodných
slovách povedať len dve krátke poznámky.
Prvá moja poznámka bude priamo k istotám
ľudí v demokratickej spoločnosti. Istotu, ako
sme mali možnosť sa už často presvedčiť,
nezaručujú osvietení vládcovia, alebo
dobrá vláda, ale možnosť, aby väčšina
ľudí mohla vládu odvolať. To má
umožniť zákon, ktorý nie je možné
zmeniť, teda ústava.
História tajných služieb je spojená
s históriou výkonnej moci v spoločnosti.
Vládcovia vždy hľadali spôsoby a šikovných
a ľstivých sebe alebo za úplatu oddaných
ľudí, ktorí im tajne získavali informácie
a správy o tých, ktorí ich ohrozovali alebo
ohrozovali stabilitu ich vlády.
Doteraz sa na tomto v podstate nič nezmenilo. Zmenila sa
len organizácia a idea organizácie spoločnosti.
Každá vláda sa vyznáva z toho, že
je rozhodnutá poskytovať istoty občianskej
spoločnosti, dobrá vláda sa o to iste snaží,
ale jedinou demokratickou istotou, ktorú občianska
spoločnosť má, je kontrola a v krajnej situácii
možnosť ovládania vlády a tých,
ktorí sú zodpovední i za to, aby tajné
služby nepracovali proti občanom a pre upevnenie moci
vlády. Rozpínavosť samotných služieb
je možné kontrolovať pridelenými finančnými
prostriedkami.
Druhá moja poznámka hovorí o duševnom
zdraví. Strach, nenávisť a ľudia s porušeným
vnímaním sveta spôsobujú rozpad prirodzených
ľudských vzťahov v rodine, v spolupracujúcich
spoločenstvách v celej spoločnosti. Strach
vedie k nedôvere a hľadaniu nepriateľa, nenávisť
ku spojeniu s cudzincami proti vlastným a k udavačstvu.
Atmosféra, ktorá takto vzniká, vytvára
priaznivý priestor a argumenty pre nekontrolovateľné
rozširovanie práce tajných služieb a v
podstate nepriamo i moci vlády. V takej situácii
nie je najdôležitejšie volať po efektívnej
práci tajných služieb, ale chrániť
zákony, ktoré umožňujú väčšine
odvolať vládu, keď porušuje demokratické
princípy.
Po 43 rokoch je snemovniam Federálneho zhromaždenia
predkladaný návrh zákona o informačnej
službe, ktorá má sčasti nahradiť
ŠtB. Dovoľte, aby som stručne spomenul vývoj
ŠtB v podstate od roku 1937 v Československu.
V tomto roku bolo pri prezídiu policajného riaditeľstva
Praha vytvorené oddelenie ŠtB. V rokoch 1945 až
1947 bola na Ministerstve vnútra zriadená ústredňa
ŠtB, ktorá mala byť výkonným orgánom
tzv. politického spravodajstva a pod ňou mali pôsobiť
zemské a oblastné úradovne ŠtB. Zákon
zo dňa 11. júla 1947 č. 149 Zb., o národnej
bezpečnosti stanovoval v § 8:
"Zbor národnej bezpečnosti sa skladá
zo štátobezpečnostnej zložky, ktorá
je cvičená a školená predovšetkým
pre stíhanie trestných činov namierených
proti štátu. Keď sa zmenší rozsah
úloh štátoprávnej zložky, zlúči
ju vláda nariadením so zložkou kriminálnou."
A v § 43: "Službou ŠtB sa rozumie zabezpečenie
Československej republiky pred útokmi na jej zvrchovanosť,
samostatnosť, celistvosť a demokraticko-republikánsku
štátnu formu bezpečnosti a obrany, ďalej
zabezpečenie osobnej bezpečnosti ústavných
činiteľov a obrana proti hospodárskemu vyzvedačstvu.
Patrí sem predovšetkým šetrenie o trestných
činoch súdnych z toho oboru (úlohy prípravného
konania podľa trestného poriadku). Ďalej Ministerstvo
vnútra vykonáva uvedené úlohy cez
ústredňu ŠtB, ktorá je pri ňom
zriadená ako výkonná zložka. Ďalej
ústredňa ŠtB môže prevziať
k vlastnému spracovaniu jednotlivé prípady
z oboru StB. Pre obvody v pôsobnosti zemských národných
výborov na Slovensku. Povereníctva vnútra
budú zriadené v rámci zemských veliteľstiev
- zemské úradovne StB. Ďalšie organizačné
zložky štátobezpečnostné budú
prevedené v rámci organizácie zboru."
Paragraf 34 (služba spravodajská): "Organizácia
a výkon služby spravodajskej upraví vláda
uznesením."
Zákon zo dňa 21. decembra 1948 č. 286 Zb.,
o národnej bezpečnosti, ktorý tento citovaný
zákon zrušil, sa o ŠtB ani o spravodajskej službe
nezmieňoval. Podľa § 2 odstavec 4 podrobnú
organizáciu a služobné predpisy pre Zbor národnej
bezpečnosti malo vydať Ministerstvo vnútra.
Osobne ku zneniu zákona, ako je navrhovaný v tlači
654, nemám zásadných pripomienok.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister. Teraz pozývam k mikrofónu
pána poslanca Kopřivu. Tým je zároveň
otvorená rozprava.
Poslanec SL T. Kopřiva: Pane předsedající,
milé kolegyně a vážení kolegové,
jak již naznačil zpravodaj Sněmovny lidu pan
Albert Černý, zástupci výborů
ústavně právních vedení důvody
právního vyladění mne pověřili,
abych přednesl a odůvodnil následující
pozměňovací návrh k tisku 654, a to
v těch bodech, kde nedošlo ke shodě stanovisek
výborů branně bezpečnostních
a ústavně právních výborů.
První bod se týká § 4 odstavec 2. Zde
se jedná o to, že výbory ústavně
právní se domnívají, že §
4 odstavec 2 by měl být v souladu s odstavcem 1
téhož paragrafu, to znamená, že jmenování
jak ředitele, tak i náměstků by se
mělo dít na návrh vlád, a to v případě
ředitele vlády federální a v případě
náměstků vlád České
republiky a Slovenské republiky. Je to také v souladu
s bodem, o kterém už podrobně hovořil
kolega Uhl, v souladu s rozdělením moci zákonodárné,
výkonné a soudní.
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 5 odstavec 1, kde ústavně
právní výbory navrhují slovo "kontrola
činnosti" nahradit slovy "kontrola zákonnosti
postupu". Domníváme se, že slovo "činnosti"
by zahrnovalo příliš široký okruh,
poskytovalo by příliš široký výklad
tohoto pojmu. Slovo "činnost" zahrnuje např.
i rozpočet, dopravu, materiálně technické
zabezpečení a podobné záležitosti,
u kterých je možnost být kontrolován
jiným způsobem. Kontrolní orgán Federálního
shromáždění by se - podle názoru
ústavně právních výborů
- měl zabývat především kontrolou
zákonnosti postupů.
Největší a nejdůležitější
rozpor mezi stanovisky ústavně právních
výborů a branných a bezpečnostních
výborů se týká § 5 až §
7, to znamená paragrafů, které upravují
kontrolu činnosti Federální bezpečnostní
informační služby orgánem Federálního
shromáždění. Zde nabízíme
k posouzení sněmovnám kromě hlediska
věcného, které zdůvodnili zástupci
výborů pověřených, i hledisko
legislativní. Domníváme se, že obsah
paragrafů 5, 6 a 7 je věcně správný,
avšak svým rozsahem a obsahem patří
do podzákonných norem typu usnesení, směrnic,
nařízení, čili patří
do prováděcího předpisu.
Proto navrhujeme vypustit nadpis nad § 5. V § 5 vypustit
odstavec 2 a vypustit paragrafy 6, 7 a navazující
§ 34. V § 5 odstavec 2 se jedná o počet
členů kontrolního orgánu Federálního
shromáždění. Domnívám
se, že je to totéž Federální shromáždění,
které schvaluje zákon, a totéž Federální
shromáždění by stanovovalo eventuálně
usnesení o počtu kontrolního orgánu.
Proto věc, která patří do podzákonné
normy, by nemusela být - podle našeho názoru
- i z tohoto důvodu obsažena v zákoně.
Druhý důvod je ten, že bychom se měli
dívat na zákony i z hlediska možných
úprav v budoucnosti. Nemůžeme například
předpokládat, zda za několik měsíců,
nebo za rok, či dokonce snad za několik týdnů
nebude nutné počet členů kontrolního
orgánu zmenšit nebo zvětšit, protože
tento kontrolní orgán získá určité
zkušenosti, potom by změna počtu členů
kontrolního orgánu vyžadovala změnu
zákona, což je procedura daleko složitější
než nové usnesení Federálního
shromáždění, které revokuje usnesení
předešlé.
Co se týče předloženého usnesení
tisku 660, nedoporučuji, aby se toto usnesení projednávalo
okamžitě po schválení zákona,
ale jako zpravodaj výborů ústavně
právních se domnívám a považuji
za potřebné, aby se k danému usnesení
sešly nejprve výbory ústavně právní,
a pak bylo toto usnesení předloženo společnému
zasedání sněmoven.
Vážené kolegyně a kolegové, věřím,
ze posoudíte předložený návrh
zákona nejen po stránce věcné, ale
i po stránce legislativní a svým moudrým
hlasováním schválíte potřebný
věcně správný a legislativně
vyladěný zákon. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Kopřiva.
Skôr, ako vyhlásim poludňajšiu prestávku,
som zmocnený predsedom Federálneho zhromaždenia
oznámiť, že pán predseda Dubček
zvoláva politické grémium do miestnosti č.
534 o 12,15 hodine.
Poludňajšia prestávka potrvá do 13,15 hodiny. Prajem vám dobrú chuť.
(Jednání přerušeno v 11.57 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.20 hodin.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS K. Viktorín.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Vážené poslankyne, vážení
poslanci, za klub Kresťansko-demokratickej únie sa
prihlásil poslanec Sacher. Pripraví sa poslanec
Burián. Dávam slovo poslancovi Sachrovi.
Poslanec SL R. Sacher: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, návrhy klubu Kresťansko-demokratické
unie sledují demokratizační linii v této
službě. Chtěl bych říci, že
vycházíme z naléhavé potřeby
efektivního působení služby zpravodajského
a kontrarozvědného charakteru. Ministr Langoš
před chvílí řekl, že rozpínavost
této služby lze kontrolovat rozpočtem. Ano,
je to možné, ale nepřímo. Avšak
zaměření této služby je nutné
kontrolovat přímo. Proto také ke kontrole
jsou zaměřeny naše pozměňovací
návrhy. Kontrolní mechanismy v těchto službách
musí být efektivní, aby zabránili
mnohým pokušením přicházejícím
od vlastní služby nebo od vládnoucí
politické síly koalice.
Na důvěře mohu postavit vztah manželství,
nikoliv však už obchod a už vůbec ne svůj
vztah ke státní tajné policii. Lze důvodně
očekávat, že Federální informační
služba bude zcela nesporně v několika příštích
letech prohrávat své souboje se zahraničními
službami, pokud se k nim vůbec vzchopí. Bude
muset přinášet ale výsledky, a proto
bude hledat (a už jsme zase u toho) jakéhosi vnitřního
protivníka.
Nejsnáze se informace získávají zpravodajskými
prostředky. Tyto prostředky nemohou suplovat nemohoucnost
nebo neschopnost nové služby, kterou je nutné
v počátečním období předpokládat.
Proto návrh směřuje také do oblasti
zpravodajské techniky. Vládnoucí politická
moc bude vždy v pokušení využít nebo
zneužít této služby vůči
menším nebo opozičním stranám.
Aféry s odposlechy sekretariátů politických
stran známe i ve vyspělých demokraciích.
Proto kontrola v zákoně vyjádřená
je nutná, nikoliv kontrola vyjádřená
jen podzákonnou právní normou.
Bylo by asi zajímavé při této příležitosti
se zeptat stávajícího ředitele Federální
informační služby, pana Novotného, čím
se např. zabývá čtvrté agenturní
operativní pracoviště Federální
informační služby.
A nyní k vlastním návrhům. U §
4 odstavec 1 navrhujeme toto znění: "Ředitele
jmenuje a odvolává prezident České
a Slovenské Federativní Republiky na návrh
Federálního shromáždění.
"