Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nejprve k případu pana doktora Michálka - pokládáme tento případ za tragický, lidsky i politicky a nikdo z nás se neodvažuje posuzovat míru viny, která na panu doktorovi Michálkovi eventuálně lpí, poněvadž nikdo z nás nemůže odpovědně prohlásit, jak by se zachoval potom, co pan doktor Michálek prožil a v situaci a pod tlakem, pod jakým byl.

Nicméně - a tady navazuji na slova předřečníkova - nicméně nám není znám žádný tlak, pod kterým by pan doktor Michálek byl v době, kdy přijal kandidaturu za poslance Federálního shromáždění, není nám znám žádný tlak, pod kterým by pan doktor Michálek byl v době, kdy přijal kandidaturu za poslance Federálního shromáždění, není nám znám žádný tlak, pod kterým by podepisoval souhlas s lustracemi a prohlášení, že neměl nikdy nic společného se Státní bezpečností, není nám znám žádný tlak, pod kterým by pan doktor Michálek byl přinucen odmítnout výzvu našeho nejvyššího stranického orgánu, aby se včas vzdal mandátu a zabránil tak zveřejnění svého jména a své skandalizace osobní a skandalizaci politických záměrů naší strany, která je s tím nutně spjata. Proto tedy, bohužel, musím konstatovat, že Křesťansko-demokratická strana nadále nepokládá poslance Michálka za poslance, který se řídí její základní politickou linií a v tomto ohledu nemůže ani za jeho dnešní vystoupení, ani za jeho případná vystoupení další přebírat odpovědnost. Opakuji, požádali jsme ho a vyzvali jsme ho, aby se svého mandátu vzdal. Domnívám se, že bylo nešťastné, velmi nešťastné, že tak neučinil.

Pokud jde o návrh usnesení - naše stanovisko zůstává jasné. Nebude zde opakovat argumenty, které jsem zde přednášel již v lednu a které jsem od té doby již několikrát opakoval, proč se domníváme, že plošné zveřejnění prokazatelných a prokázaných tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti je jediným řešením, které může ozdravit tuto společnost a vytrhnout ji z velmi komplikované situace, která se jinak povleče dlouhá léta, nebo dokonce desetiletí. Proto křesťansko - demokratičtí poslanci plně podporují návrh usnesení tak, jak byl předložen vyšetřovací komisí 17. Listopadu, včetně doplňků, které zde předložili zástupci Křesťansko - demokratického hnutí.

Jako svojí osobní poznámku na závěr bych chtěl jenom dodat, že dnes se nerozhoduje mezi tím, jestli lustrace zastavit, riskovat eventuální rozkladné nebo demokratickému státu nepřátelské další působení těchto bývalých agentů a tajných spolupracovníků, nebo jestli jejich jména zveřejnit, nýbrž se rozhodujeme mezi tím, zda na základě aktů vlády a Federálního shromážděni, aktů, podložených příslušnými zákonnými normami, provedeme kulturní a v souladu se zákonem realizovanou očistu našeho veřejného života, nebo jestli ponecháme věci volný průběh, budeme riskovat desítky a stovky dalších lustračních afér v každé krizové chvíli, protože - ať si nikdo nedělá iluze - tento proces už nelze zastavit. Příliš mnoho lidi i z oficiálních státních orgánů i z druhého břehu, ať už jsou to bývalí estébáci nebo zahraniční služby, nebo co já vím, kdo ještě všechno, příliš mnoho lidi je do věci zasvěceno. K tomu zveřejnění nakonec stejně tak či onak dojde a my už teď opravdu nestojíme před volbou zastavit nebo nezastavit, nýbrž stojíme před volbou provést zákonným způsobem nebo nechat věci, ať tedy probíhají mimo tento parlament, mimo vládu, mimo ústavní orgány republiky. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec.: Ďakujem. Ďalší v rozprave vystúpi poslanec Emanuel Mandler. Pripraví sa poslanec Štern, po ňom vystúpi poslanec Valko.

Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, poslanec Sokol z těchto míst požádal liberálně smýšlející poslance, aby zvážili důsledky výbuchu hněvu a zlosti spojené před zveřejněním jmen agentů a spolupracovníků StB, a to vše přirovnal k jednání s příslušníky německé a maďarské menšiny v roce 1945.

Nedá se nic dělat, ty věci byly připomenuty a dány do této souvislosti. Já si jenom myslím a jsem přesvědčen, že liberálně smýšlející poslanci by neměli srovnávat nesrovnatelné, a že bychom v žádném případě neměli paušalizovat. Víme opravdu o ukrutných činech proti německým občanům po roce 1945. Ale my také dnes už můžeme posoudit, co se stane lidem, jejichž jména se zveřejní ze seznamu registru svazků. První z nich byl, jak víme, pan poslanec Bartončík. Podle mého názoru bylo jeho jméno zveřejněno nekorektním způsobem, v době, kdy se tak nemělo stát. Nicméně to nemění nic na podstatě věci. Pan poslanec Bartončík je dodnes naším kolegou a má, alespoň na Moravě, velkou popularitu. Druhý byl, nemýlím-li se, pan poslanec Bárta. Ten tady hovoří a má popularitu velkou. Mezi dalšími byl pan poslanec Kavan. Odvážil se to, co já bych se v žádném případě dnes neodvážil, požádat o prodloužení řečnického termínu. Nevím, ke komu by byly tyto sněmovny tak štědré, pokud jde o čas.

On si pan poslanec Kavan sice stěžoval na nepřízeň sdělovacích prostředků. Nevím, jestli zdejších, nebo zahraničních. My a naše celá strana mu po této stránce můžeme závidět.

Dále bych mohl pokračovat, ale mně šlo o to, že opravdu, jak se jednalo, nekorektně a mnohdy, jak jsem řekl, jak se jednalo ukrutně s příslušníky menšin v době oné poválečné nenávisti a zloby a to, co se děje dnes s odtajňováním nebo zveřejňováním jmen spolupracovníků StB, jsou dvě naprosto odlišné věci.

Dovolte mi, abych se zeptal neroste-li neuróza společnosti snad také proto, že se našemu obyvatelstvu dostává takovýchto neadekvátních srovnáni, jak uvedl pan poslanec, a úděsných představ, jak jsme to slyšeli už mnohokrát v hojné míře to předvedl zvláště pan poslanec Dostál. A potom, aby nebyla neuróza, aby nerostla vysloveně na některých místech hysterie. Ta není z podstaty věci, ta je ze strašení, které tu je.

Dámy a pánové, stanovisko Liberálně demokratické strany a jeho předsednictva zde vlastně už uvedl ve svém stručném vystoupení poslanec Doležal. Toto stanovisko je v podstatě totožné s návrhem komise 17. listopadu. Na doplnění bych chtěl toto. My bychom také podobně jako poslanec Benda považovali argumenty proti publikování všech pracovníků a agentů StB za aspoň trochu závažné, kdyby existovala aspoň teoretická možnost, jak tomuto zveřejnění, a to zveřejnění pokoutnímu, zabránit. Jenomže politiku nelze dělat bez morálky, ale lze ji dělat bez iluzí, je jí třeba dělat bez velkých iluzí, a proto, prosím, kolegové, opravdu si někdo z vás dělá iluze, že za 1,5 roku od 17. Listopadu 1989 neexistuje celé množství pokoutních kopií seznamů agentů a spolupracovníků? Opravdu si to někdo myslí? A jestliže tedy existuje alespoň jedna pak vás ujišťuji, že její majitelé vítají každý den, každou hodinu, kterou tyto sněmovny zdrží všeobecné publikování seznamu pracovníků a agentů StB. Děkuji za pozornost. (Potlesk)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Mandler. Ďalej vystúpi v rozprave poslanec Štern.

Poslanec SN J. Štern: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem pověřen poslaneckým klubem Občanské demokratické aliance vystoupit s následujícím návrhem na nové znění bodu 3 c) usnesení Federálního shromáždění. Navrhujeme dosavadní znění tohoto bodu změnit a nahradit touto formulací. "Federální shromáždění žádá" - a teď bude bod 3 c) - "vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby do připravované právní úpravy nakládáni s osobními daty občanů zahrnula možnost přístupu každého občana na jeho žádost k jeho základním údajům z evidence zájmových osob bývalé StB." To je náš návrh.

Zdůvodněni: Za prvé chápeme důvody původního návrhu tohoto bodu na zveřejněni všech agentů StB. Domníváme se však, že plošná publikace spolupracovníků StB, by ve svých důsledcích mohla Postihnout i nevinné osoby, jako např. příbuzné, shodně se jmenující, docházelo by ke zmatkům.

Z tohoto důvodu plošnou publikaci nepovažujeme za nejšťastnější řešení toho, co chceme dosáhnout. Domníváme se, že efektivní a právně korektní ochrana společnosti před infiltraci agentů StB do veřejných funkcí lze dosáhnout zákonnou normou, která by vymezila okruh funkci veřejného zájmu, u nichž mají ti, kdo do těchto funkcí volí nebo jmenují, právo vědět, zda kandidáti na tyto funkce byli spolupracovníky nebo pracovníky StB. Zde se shodujeme s návrhem bodu 5, který podalo KDH. Jde o určité omezení práv osob veřejného zájmu, které je zcela běžné ve vyspělých státech.

Za druhé Federální shromáždění usnesením č. 123 už u!ožilo vládě, aby uvedený zákon o nakládáni s daty občanů zpracovala. Tento zákon by upravil konkrétní podrobnosti jako např., co jsou to základní údaje z evidence StB, apod.

Za třetí tento návrh, který podáváme, zahrnuje v sobě možnost očisty, tzn. v případě, že byl občan nařčen ze spolupráce s StB. V současné době jsme svědky, že se nám takřka lavinovitě šíří vzájemné obviňování nejen politiků, ale i soukromých občanů ze spolupráce s StB. Je to výborná zbraň, jak se dá nekalým způsobem něčeho dosáhnout. Tímto bychom umožnil občanům se chránit.

Za čtvrté v našem návrhu vycházíme z práva jednotlivého občana na přístup k údajům, které o něm byly shromažďovány. Tímto způsobem mu to chceme zabezpečit. To považujeme za nejpodstatnější. Děkuji za pozornost. (Potlesk)

Předsedající předseda SN M.Šútovec: Ďakujem. To bol pán poslanec Štern, teraz prosím poslanca Ernesta Valka.

Místopředseda SN E. Valko: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni, vážení hostia, dovoľte mi, aby som zaujal stanovisko k niektorým ustanoveniam predloženého návrhu vyšetrovacej Komisie 17. Novembra, tlač 657.

V prvom rade mám jednu poznámku týkajúcu sa - je to skôr legislatívne technického charakteru.

Je treba si uvedomiť, že podľa súčasnej právnej úpravy neexistuje termín odtajniť, ale existuje "zbaviť povinnosti mlčanlivosti". V tejto súvislosti navrhujem, aby v tomto zmysle boli uplatnené všetky články navrhovaného zákona.

Vecne k samotnému bodu 2 c) dávam na uváženie, a preto navrhujem vypustiť toto ustanovenie. Je nesporné, že v súlade s § 16, zákona 102 z roku 1971 platnom znení, Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia môže zbaviť povinnosti mlčanlivosti komisiu a oznámiť tlači dôkazné materiály.

V tejto súvislosti poukazujem však na predchádzajúce uznesenie Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, ktoré túto povinnosť umožňovalo jednotlivým poslancom. To znamená, že každý poslanec má prístup k týmto materiálom poslancov, ktorí boli zverejnení ako spolupracovníci s ŠtB. Keď ktorýkoľvek poslanec cíti potrebu túto skutočnosť oznámiť prostriedkom masmédia, môže tak urobiť. Upozorňujem však, že za to nesie právnu zodpovednosť od trestno právnej cez občiansko právnu zodpovednosť.

Z uvedeného dôvodu osobne nesúhlasím, aby túto povinnosť nieslo Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia an block ako orgán. Preto dávam na uváženie vypustenie tohto bodu. Moja druhá poznámka sa týka pozmeňovacieho návrhu pani poslankyne Samkovej. Vzhľadom na túto skutočnosť, že ide o doplňovací návrh, týkajúci sa rozviazania pracovného pomeru s pracovníkmi Kancelárie Federálneho zhromaždenia, ktorí boli pozitívne lustrovaní, je treba si v tejto súvislosti uvedomiť, že zákonník práce neuzná dôvod rozviazania pracovného pomeru, ktorý spočíva v spolupráci s ŠtB. Podobný výpovedný dôvod straty dôvery, ktorý bol uvedený v zákonnom opatrení 99/1969 v zákone 153/1969 Zb., bol našťastie zrušený a tým pádom nie je pre potreby súčasne platného právneho poriadku použiteľný. Je možné rozviazať pracovný pomer s pracovníkom dohodou, ale uložiť podľa § 43 Predsedníctvu Federálneho zhromaždenia, aby vyvinulo také úsilie, domnievam sa, že nie je celkom správne. Dohoda je dvojstranný právny úkon, vyžaduje vôľu aj druhej strany.

Preto v tejto súvislosti dávam tiež na schválenie prijatie tohto pozmeňovacieho návrhu pani poslankyne Samkovej. Samozrejme na druhej strane, nie predsedníctvo, podľa môjho názoru, ale predseda parlamentu, ktorý zastupuje parlament navonok, by mal byť povinný a oprávnený, aby dohodol spôsob rozviazania pracovného pomeru s pracovníkmi, ktorí boli pozitívne lustrovaní a podľa môjho názoru taktiež nemajú miesto medzi pracovníkmi Kancelárie Federálneho zhromaždenia.

Poslednú poznámku, ktorú by som si dovolil uviesť, väčšinové stanovisko klubu poslancov VPN je za prijatie pozmeňovacieho návrhu, ako ho predniesol poslanec Štern. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánovi poslancovi Valkovi. Teraz vystúpi pán poslanec Roman, po ňom Petr Kučera, Bohumil Doležal a Josef Lux. To je posledných päť písomne avizovaných prihlášok do diskusie.

Zároveň odovzdávam slovo a riadenie schôdze pánovi predsedovi Snemovne ľudu Battěkovi.

Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia poslanci, vážení hostia, včera aj dnes tento parlament analyzoval obdobie bývalého komunistického režimu. Predpokladám, že väčšine z nás záleží na objektivite, spravodlivom posúdení a vyhodnotení tohto obdobia, predovšetkým jeho negatívnych javov. Ako sa to uskutočni, bude záležať hlavne na nás, poslancoch, ktorí máme v rukách zákonodarnú moc.

Do tejto analýzy nesporne patria aj lustrácie agentov a iných spolupracovníkov ŠtB. Nielen poslanci, ale aj široká verejnosť očakáva odpoveď v tejto súvislosti aj na tieto otázky.

1. Z pozitívne lustrovaných osôb je zrejmé, že aktivita ŠtB v tejto oblasti je najnižšia v 50. rokoch a zasa v rokoch 89 - 90. Pýtam sa, je to náhoda? Zámer? Alebo objektívna skutočnosť, keď vieme, že v 50. rokoch si KSČ moc upevňovala, a to brutálnym protiprávnym spôsobom, a naopak v rokoch 1989 - 90 komunistická strana strácala a stratila.

2. Pred voľbami politické hnutia a politické strany tvrdili voličom, že kandidáti na poslancov zákonodarných zborov boli lustrovaní. Pýtam sa, ako je možné, že po voľbách došlo k pozitívnym lustráciám viacerých poslancov týchto politických síl? Prosím, aby predsedovia týchto strán a hnutí, prípadne predsedovia poslaneckých klubov dali k tomuto vysvetlenie. Nie je to hazard s dôverou voličov?

3. V masmédiách aj v správe vyšetrovacej komisie sa tvrdí, že viac dokumentov vzťahujúcich sa na spoluprácu s ŠtB sa stratilo. Je potom možné zverejniť mená tzv. veľkých rýb, alebo sa budeme pohybovať v akváriu?

4. Predpokladám, že každý člen Vyšetrovacej komisie Federálneho zhromaždenia pre objasnenie udalostí 17. novembra 1989 sú ľudia morálne bezúhonní. My sme v tejto veci boli jednoznačne presvedčení, obraciam sa na predsedu komisie, pána poslanca Rumla, aby zaujal stanovisko k článku, uverejnenom v Špigli 23. 4. 1991. V tomto článku bol analyzovaný jeho životopis od r. 1946 do roku 1991. V článku je totiž pán Ruml označený okrem iného ako propagandista KSČ v predvolebnom boji 1946. Bol údajne reportérom pri procese so Slánským a s jeho spoločníkmi komentátorom procesu s M. Horákovou. Ako absolvent VŠP bol hlavným reportérom pri oslavách 1. mája a pod.

Tým bol zrejme spochybnený jeho morálny profil, ako predsedu tejto komisie. Neviem, čo je na tom pravdy. Nemám záujem osobný, a ani žiadne politické ciele. Ide mi jedine o to, aby celá naša verejnosť pozitívne prijímala výsledky našej práce a nebola zabavovaná rôznymi ústnymi a písomnými "klebetami".

5. Nakoniec sa pýtam, akú záruku dáme občanom, že zverejnený zoznam bývalých spolupracovníkov ŠtB bude vyčerpávajúci, objektívny, spravodlivý, a že sa tým nezakrývajú určité politické ciele. To záleží na nás, na našom svedomí i vedomí.

Ďakujem za pozornosť.

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SL R. Battěk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: To byl pan poslanec Roman. Dále je přihlášen do rozpravy J. Černý, připraví se poslanec P. Kučera.

Poslanec SL J. Černý: Vážený pane předsedající, vážené dámy a váženi pánové, myslím, že problém očisty společnosti po 17. listopadu je v podstatě možno provést dvojím způsobem. Jeden způsob spočívá v tom, že společnost se velmi důsledně vyrovná s těmi, kteří se dopustili trestné činnosti. S ostatními, kteří se provinili proti svému svědomí, proti morálce, případně proti jiným hodnotám, se vyrovnají tak, že jim odpustí.

Druhá cesta je, že se společnost bude chtít vyrovnat se všemi velice důsledně a potom jsem přesvědčen, že jediná cesta, jak to udělat, je začít od těch, kteří se provinili nejvíce; tedy odshora, nikoliv odzdola. Podle mého názoru je nutno začít.tam, kde taková organizace jako StB měla své řídicí centrum, tedy v komunistické straně. Podle mého názoru je naprosto nepřípustné, aby se začínalo od nejnižšího článku, tedy od spolupracovníků StB a ponechávaly se naprosto v zájmovém stínu všechny osoby, které přímo dirigovaly Státní bezpečnost, které profesionálně, za peníze, vykonávaly všechny skutky, ze kterých je dnes StB viněna. Je to velmi absurdní situace a já se domnívám, že student, který napsal knihu "Polojasno", když mluvil o této situaci, kterou nazval "pimprlovým divadlem", měl asi pravdu.

Jsem přesvědčen, že je naprosto nemožné, aby zde komise 17. listopadu pod vedením pana Rumla, o kterém už dneska víme leccos, pronášela jména spolupracovníků StB, jako je např. pan doktor Michálek, kterému bych chtěl vyslovit svoji osobní úctu a na druhé straně nám oznamovala, že pan premiér federální vlády Marián Čalfa je naprosto čistý. Já samozřejmě nemám, nic proti panu premiérovi, ale faktem zůstává to, že byl špičkovým pracovníkem Komunistické strany, faktem zůstává to, že se přímo podílel z tohoto titulu na činnosti takových organizaci, jako je StB.

Je bohužel pravdou i to, že zatímco pan doktor Michálek trpěl ve vězení 12 let, tak pan Ruml psal oslavné články na režim. (Potlesk.)

Jestliže tuto tragikomedii budeme hrát dál, tak potom nejenom že budu ignorovat hlasování o těchto věcech, ale vzdám se svého mandátu ve Federálním shromáždění, protože v takovém Federálním shromážděni - se mi zdá - nemám co pohledávat. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: To byl pan poslanec Jiří Černý, teď má slovo poslanec Petr Kučera, další přihlášený je Bohumil Doležal.

Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající, dámy a pánové, stanovisko klubu Občanského hnutí tady tlumočil náš předseda Jan Sokol. Já se zmíním jenom o několika konkrétních návrzích nebo doplňcích, které máme k tisku 657.

Nejprve bych se zmínil o bodu 2 odst. c), o němž už tady hovořil kolega Valko. Podporuji jeho návrh, aby tento odstavec byl vypuštěn a myslím si, že to zdůvodnění, které on uvedl, je naprosto na místě. Předsednictvo Federálního shromážděni nemůže odtajňovat pro veřejnost, pro oznamovací prostředky materiály, které shromáždila vyšetřovací komise, protože to přísluší pouze tomu, kdo tyto materiály shromáždil a o jejich tajnosti rozhodl, to je federální ministerstvo vnitra. Toto stanovisko tlumočila ráno i federální vláda. Jsme tedy pro vypuštění bodu 2, odst. c).