Čtvrtek 23. května 1991

Ale aj tak obe snemovne tento návrh schválili.

Dovoľte mi ešte, aby som vás informoval o tom, že bol zvolený Snemovňou národov ako spoločný spravodajca pán poslanec Václav Humpál. Pán poslanec Humpál sa ospravedlnil. Nepredpokladalo sa, že tento bod tak neskoro príde na rad a bol pozvaný na živé vysielanie do rozhlasu spolu s pánom poslancom Tahym. Zúčastňuje sa tohto vysielania, ktoré súvisí so zákonom o pôde, čo predseda Snemovne národov považoval za dostatočný dôvod pre to, aby ho ospravedlnil z tohto jednania.

Je navrhnutý spoločný spravodajca výborov Snemovne národov, poslanec Jiří Souček.

Budeme hlasovať len v Snemovni národov o tom, či súhlasíte, aby spoločným spravodajcom k tomuto zákonu bol pán poslanec Souček. Pýtam sa poslancov Snemovne národov, kto s týmto návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku! (17.39 hodin.) (Sedmdesát tři.) Sedemdesiattri. Ďakujem.

Kto je proti? (Dva.) Dva.

Kto sa zdržal hlasovania? (Čtyři.) Štyri.

Poslanec Jiří Souček bol odsúhlasený ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov.

Teraz prosím poslanca Jiřího Lacinu, jedného z iniciátorov tejto zmeny, aby návrh odôvodnil. Prosím.

Poslanec SL J. Lacina: Pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, dovolte mi krátkou poznámku, měl jsem větu, kterou jsem chtěl uvést svoje vystoupení. Doufám, že nebude tato spojována se současnou večeří.

Jsou návrhy zákonů, které je již na prvý pohled zařazují mezi ty nezbytné a prvořadé, u některých to na prvý pohled není tak zřejmé, a teprve při hlubším studiu jejich nezbytnost vyvstane zcela jasně, neboť tvoří drobné součásti mozaiky právního řádu, bez nichž je obraz nekompletní a tedy ne zcela funkční.

Navrhovaná novela zákona o veterinární péči - tisk 502 - patří do skupiny posledně jmenovaných. Veden snahou o přímé a konkrétní jednání musím hned na počátku říci, že hlavním důvodem k novelizaci tohoto zákona je umožnění privatizace veterinární služby. Ostatní navrhované změny jsme považovali za nezbytné proto, že bylo nutno odstranit řadu anachronismů v původním znění.

Prvý pohled na předloženou novelu vytváří dojem, že jde o novelu rozsahem značnou. Při podrobném posouzení, ještě lépe zařazením těchto změn do plného textu zákona, je vidět, že řada navrhovaných změn je formálního, či technického charakteru a jsou uplatňovány proto, aby zákon alespoň v hrubých rysech odpovídal současné politické a hospodářské situaci v našem státě.

Novela je předkládána jako výsledek jednání expertní skupiny na federálním ministerstvu hospodářství, která na zákonu začala pracovat již na sklonku minulého roku, jejíž práce jsem se osobně účastnil, a dalších jednání na půdě parlamentu za výrazného přispění komise ústavně právních výborů Federálního shromáždění i parlamentní legislativy spolu s předkladateli a zástupci federálního ministerstva hospodářství.

Jako předkladatelé jsme přesvědčeni, že návrh tak, jak je vám předložen v návrhu výborů hospodářských splňuje základní dohody všech zúčastněných, čehož je mimo jiné důkazem i souhlasné stanovisko federální vlády.

Předkládá-li se jako návrh iniciativní skupiny poslanců, pak především proto, abychom umožnili uskutečnit připravovanou privatizaci veterinární služby k 1. červenci letošního roku. Dosud platný zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči byl koncipován hlavně na podmínky kolektivizovaných a státních chovů s vysokými koncentracemi zvířat.

Veterinární péče je dosud organizována tak, že tvoří jednotnou státní veterinární službu, slučujíc funkce správní a státního dozoru i praktické provádění veterinárních služeb podle požadavků chovatelů zvířat. Současné změny vlastnických vztahů v zemědělství povedou i ke změnám v chovech zvířat s předpokládanými změnami jak ve vztahu majitelů ke zvířatům, tak se změnami ve způsobech i koncentraci chovů zvířat.

Předložená novela zákona č. 87/1987 Sb., mění ve své podstatě základní přístup k poskytování veterinární péče, který akceptuje tento vývoj a přitom akcentuje ochranu životního prostředí zejména s ohledem na zdravotní stav zvířat i zpětný vliv chovů zvířat na životní prostředí. Zvýrazňuje se vliv veterinárního dozoru na výrobu, přepravu i distribuci potravin živočišného původu, zejména z pohledu uplatnění se na evropských trzích.

Novela umožňuje privatizaci terénní veterinární služby, čímž přechází právo i povinnost zajišťovat tyto služby na soukromé fyzické i právnické osoby, jimiž se za tímto účelem uděluje oprávnění na základě zákonů České národní rady a Slovenské národní rady.

V návrhu je kromě státních a specializovaných organizací vykonávajících veterinární činnosti jako hlavní nositel terénní veterinární služby uváděna fyzická osoba z důvodů plné osobní odpovědnosti a u právnických osob se rovněž předpokládá konkrétní pověření osob oprávněných tuto činnost vykonávat.

Chovatelům tento zákon ukládá povinnost zajistit ve stanovených lhůtách a stanoveném rozsahu vyšetření jimi chovaných zvířat, aby bylo možno v zájmu prevence šíření nákaz a jiných hromadných onemocnění zajistit trvalou kontrolou chovů na celém území obou republik.

Všem, kdož se zabývají chovem zvířat i službami pro tyto účely poskytovanými i zpracovatelům a výrobcům potravin živočišného původu, se stanovuje povinnost neprodleně hlásit výskyt nebo podezření z nákaz nebo jiného hromadného onemocnění zvířat orgánům státní veterinární správy i územním orgánům a policii.

Nově se koncipuje odsouhlasení podmínek pro výrobu potravin živočišného původu s právem odnětí tohoto souhlasu orgány státní správy. Toto opatření se chápe především jako ochrana zdraví spotřebitelů a současně jako ochrana trhu zemědělských výrobků s předpokladem jejich uplatnění na evropských trzích, jak jsem se již dříve zmínil. Význam prevence v této souvislosti nepoměrně vzroste s ohledem na povinnost dodržovat normy EHS.

V tomto okamžiku mi dovolte malou poznámku k současně prošetřovanému případu nepovoleného reexportu amerických masných výrobků a zneužití veterinárních atestů, vlastně jejich padělání. Zajdeme-li do nedávné minulosti, byla veterinární služba, ostatně stejně jako i jiné orgány státního dozoru pod stálým tlakem politických orgánů nejen u nás, ale ve všech zemích RVHP. Dá se s klidným svědomím říci, že to byla československá veterinární služba, která z těchto uvedených zemí podlehla politickým tlakům nejméně a měla i v západních zemích stále dobrý zvuk nejen pro vynikající výsledky v tlumení a likvidací nákaz, ale i jako dostatečně solidní záruka hygienické nezávadnosti potravin.

Přesto, nebo právě proto, byla politickými a mnohdy i státními orgány zpochybňována její role a snahy o její společenskou degradaci nebyly ojedinělé. Je bohužel smutnou skutečností, že o nutnosti vrátit veterinární službě její odpovídající postavení v hospodářském a společenském životě i vážnost doma, nás musí přesvědčovat draze zaplacená zkušenost.

A tak, jestliže na jedné straně chceme privatizaci a vytvořením konkurenčního prostředí zlepšovat služby chovatelům zvířat, pak na straně druhé musíme oddělením státního dozoru jako orgánu státní správy dosáhnout jeho plné nezávislosti.

Při výběru pracovníků státního veterinárního dozoru bude nutno položit důraz na jejich morální a profesní úroveň, ale současně jim bude nutno zajistit plnou a časově neomezenou hmotnou a odbornou nezávislost, stejně jako to bude nutné i u ostatních profesí státního dozoru. Zde mám na mysli odpovídající platové zařazení a stanovení definitivy.

Veterinární dozor se v novele rozšiřuje na kontrolu asanace a dodržování zákazu týrání zvířat, kde předpokládáme vydání samostatného zákona na ochranu zvířat proti týrání. Pokud novela navrhuje úpravu finančních sankcí za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, jde o změny vynucené současným ekonomickým vývojem a snahou podtrhnout význam veterinární péče ve vztahu k ochraně zdraví lidí i zvířat.

V této souvislosti je chovatelům i zpracovatelům a výrobcům živočišných produktů ukládána povinnost podílet se na veterinární prevenci vypracováním ochranných a zdolávacích plánů a hygienických a sanitačních opatření.

Vydáním obecně závazných právních předpisů k provádění tohoto zákona se pověřují zákonodární sbory a exekutiva obou republik.

Podrobnými úpravami obecných a zvláštních veterinárních podmínek pro přepravu živočišných produktů se pověřují ministerstva zemědělství obou republik, která budou respektovat mezinárodní dohody a přitom stanoví základ pro jednání při uzavírání mezinárodních smluv, o přepravě těchto produktů na našem území s ohledem na jeho ochranu před zavlečením nákaz. Nelze spoléhat na obecné předpisy pro dopravu.

Protože se v současné době otevírá a do budoucna bude stále více ČSFR otevírat obchodu s léčivy a veterinárními přípravky, je naprosto nezbytné, aby orgány republik upravily závazným právním předpisem i povolování dovozu veterinárních léčiv a přípravků, zejména pro jejich specifičnost. Jejich význam totiž není pouze při léčbě zvířat, ale také při výrobě zdravotně závadných potravin živočišného původu. Nutnost této úpravy vyplývá především v současné době, kdy jsme svědky řady skandálů, neboť ne vždy komerční zájmy ladí se zájmy producentů potravin.

Tolik k připomínkám federální vlády, které hospodářské výbory neakceptovaly.

Vážené poslankyně a poslanci, závěrem mi dovolte jménem předkladatelů vyslovit prosbu, abyste předloženou novelu, již se mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči projednali a schválili ve znění návrhu výborů hospodářských (tisk 650). Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Lacinovi. Návrh prejednali hospodárske výbory, ústavnoprávne výbory a výbory pre životné prostredie oboch snemovní. Teraz prosím spoločného spravodajcu výboru Snemovne ľudu, pána poslanca Tolara, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec V. Tolar: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil zpravodajskou zprávu za Sněmovnu lidu k návrhu zákona, kterým se

mění a doplňuje zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči (tisk 502).

Změny, které nastaly a zejména nastanou nyní po přijetí zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě v našem zemědělství, si přímo vynucují úpravu řady právních norem. Předkládaná novela patří mezi jednu z nich. Kolega Lacina ve svém úvodním slově podrobně charakterizoval nezbytné změny, které tento zákon předpokládá.

Chtěl bych jen zdůraznit zásadní cíle navrhované právní úpravy; umožnit výkon soukromé veterinární praxe, přizpůsobit úlohy státní veterinární správy novým podmínkám a sjednotit postavení chovatelů bez ohledu na formy vlastnictví.

Uvedený návrh zákona byl projednán v hospodářských výborech, výborech pro životní prostředí, výborech ústavně právních, dále pak ve stálé zemědělské komisi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Výsledky a závěry jednání těchto výborů jsou shrnuty v návrhu usnesení hospodářských výborů ve znění tisku číslo 650, který všichni poslanci obdrželi.

Při projednávání daného tisku zazněla řada připomínek k rozsahu úprav novely zákona. Je nutné upozornit, že většina doporučovaných úprav je rázu technického, či odborného, upřesňuje činnost veterinární služby v nových podmínkách. Zásadní změna je obsažena v § 3a, kde jsou upraveny podmínky pro výkon soukromé veterinární praxe. Zde je nutno zdůraznit zásadní změnu proti původnímu návrhu v tisku 502, kde na základě řady připomínek z výborů byl doplněn uvedený paragraf v bodě c) o možnost výkonu odborné veterinární činnosti též o právnické osoby.

Dále byl v souladu s nutností hospodářských změn v celé novele nahrazen pojem "konfiskát" slovem "odpad". Důvodem je upřesnění výkladu tohoto pojmu.

Žádný odpad živočišného původu nemůže být předmětem konfiskace, tzv. být zabaven ve prospěch státu. Zejména pokud se týká soukromého majetku.

V ústavně právních výborech byla vytvořena pracovní komise na dopracování předloženého návrhu za účasti navrhovatelů, odborníků federálního ministerstva hospodářství a legislativy Federálního shromáždění, která upravila původní předložený návrh ve znění, které je obsaženo v tisku 650.

Uvedený tisk 502 byl projednán v České národní radě a doporučen se třemi připomínkami, které jsou navrhovatelem akceptovány a zapracovány v předloženém materiálu. Ve Slovenské národní radě byl projednán v pěti výborech s celou řadou připomínek. Přitom jej tři výbory nedoporučily ke schválení, protože zasahuje do kompetence republik. Z uvedených důvodů proto byly sporné části, týkající se přestupků v původně navrhovaném znění § 29 a 30, vypuštěny a jejich řešení ponecháno v kompetenci jednotlivých republik.

Kompetenční zákon v článku 24 písm. d) počítá s výkonem státní správy ve věcech, v nichž to stanoví zákon Federálního shromáždění. V daném případě jde o nezbytnou potřebu zabezpečení výkonu úkolů, uvedených v tomto ustanovení.

Vydání uvedeného zákona spadá do působnosti federace vzhledem k článku 37 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého Federální shromáždění uskutečňuje zákonnou úpravu veterinární péče.

Připomínky, aby ze zákona byla vypuštěna působnost federálního ministerstva zemědělství, nyní federálního ministerstva hospodářství, není možné akceptovat, protože úkoly státní správy musí vykonávat i federální ústřední orgán státní správy, zejména pokud jde o veterinární ochranu na území České a Slovenské Federativní Republiky. Stejné stanovisko zastávají i veterinární správy České republiky a Slovenské republiky. Vlády České republiky a Slovenské republiky po zapracování jejich drobných připomínek s uvedeným návrhem souhlasí. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky projednala tento návrh zákona 20. května a doporučuje jeho přijetí ve znění usnesení hospodářských výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Doporučila však tři změny v § 35. Jedná se o přepravu živočišných produktů a jejich dovoz. Předkladatel ve své zprávě zdůvodnil, proč nelze akceptovat tyto dvě připomínky. Třetí připomínka, týkající se veterinárních podmínek dovozu, vývozu živočišných produktů a krmiv, je akceptována.

Současně vláda potvrdila požadavek hospodářských výborů, že v případě schválení tohoto zákona nepředloží vlastní návrh připravovaný dle plánu legislativních prací.

V závěru bych chtěl upozornit na skutečnost, že nebylo možné vyhovět některým oprávněným připomínkám z řad odborné veřejnosti předkládaných poslanci, které se týkají například § 12 dosud platného zákona, tj. úpravy podmínek na jatkách či porážecích místech. Tyto a jim podobné připomínky nelze zakotvit v tomto zákonu, neboť spadají do kompetence republik a jako takové budou upravovány republikovými zákony. Přijetí zákona není spojené s novými požadavky na státní rozpočet.

Dámy a pánové, závěrem své zprávy doporučuji uvedený zákon ve znění usnesení hospodářských výborů tisk číslo 650 sněmovnám schválit.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Tolarovi. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Jiří Souček.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Souček: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, po zprávách mých kolegů, kteří uvedli vše podstatné, nemusím protahovat úvodní vstupy k zákonu a připojuji se k jejich výkladu. Dovolím si však pouze jednu malou poznámku. Jelikož se jedná o zákon iniciativní a vláda měla v úmyslu tvořit vlastní návrh zákona, hrozilo zde to, k čemu došlo např. u zákona o půdě, tj. k předložení více návrhů a také k prodloužení vlastní doby projednáváni zákona. Jednalo by se však o věcně stejné záležitosti a návrhy by se lišily jen formálně. Z iniciativy poslanců, pracovníků federálního ministerstva hospodářství, státní veterinární správy a legislativního odboru Federálního shromáždění byla stanoviska sjednocena a federální vláda se rozhodla nepodávat svůj vlastní návrh a souhlasit s tímto návrhem.

Chtěl bych - když už mám možnost - poděkovat všem těmto zúčastněných za jejich iniciativu a snahu domluvit se. Federální vládě pak za pochopení a vstřícný přístup. Tento postup umožnil předložit zákon v čase potřebném na vytvoření podmínek k připravovaným změnám v organizaci veterinární péče již začátkem II. pololetí.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji proto, aby předložený návrh usnesení k tisku 650 byl schválen.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Součkovi. Otváram rozpravu. Do rozpravy sa prihlásil pán poslanec Peter, Tejkl, Musílek a Lux. Zrejme tiež vystúpi v rozprave pán minister Dlouhý.

Teraz odovzdávam slovo pánu poslancovi Peterovi. Pripraví sa pán poslanec Milan Tejkl.

Poslanec SN F. Peter: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, budem veľmi stručný, pretože veterina, ako sa hovorí, nie je moja parketa. Budem tlmočiť stanovisko odborníkov v tejto oblasti.

Určite mi dáte za pravdu, že ustanovenie veterinárskych komôr vlastne posilnilo ich postavenie, ale aby nebolo len proklamatívne, bolo by dobré zakotviť v návrhu tohto zákona, hlavne v tých častiach, kde sa hovorí o udeľovaní licencií právnickým a fyzickým osobám, túto skutočnosť. Pretože návrh tohto zákona nebol prejednávaný v našom výbore, využívam tejto príležitosti a navrhujem:

V § 22 odst. 3 písm. e) toto znenie: "Udeľujú a odnímajú licencie právnickým a fyzickým osobám v zmysle zákona Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady o komore veterinárnych lekárov Českej republiky a Slovenskej republiky."

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP