Vážené kolegyně, vážení
kolegové, obracím se na vás s prosbou, abyste
na předložený text nahlíželi z
takového hlediska, snažili se ho případně
upravit, a to tak, aby toto jednoduché, ale životně
důležité poselství pro budoucnost v
něm bylo vyjádřeno co nejzřetelněji.
Oběti minulých let nás k tomu zavazují.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu místopředsedovi Sněmovny
národů Sokolovi, současně se mu omlouvám
za titulaci náměstkem. On žádným
náměstkem nebyl, není a doufám, že
nebude.
Uděluji slovo za navrhovatele tisku 535 poslanci Dostálovi.
Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedo,
vážený pan předsedající,
milé kolegyně, vážení kolegové,
milí hosté, teoretická myšlenka diktatury
proletariátu prakticky poté krvavě realizována
nejprve systémem stalinismu, pro který po pár
měsících reforem byl nalezen krycí
manévr reálný socialismus, je opravdu beze
zbytku zavrženíhodná. Kladu si ale dnes před
vámi otázku, zda se pouhou politickou proklamací
zbavíme své občanské spoluodpovědnosti
za jednačtyřicetiletou existenci tohoto systému
zla, a to ať už jsme v KSČ byli, či nikoli.
Dovolte mi malé odbočení. Začátkem
70. let jsem měl to velké štěstí,
ale hlavně čest pobývat dost často
v blízkosti pana profesora J. L. Fischera. Jednou mi tento
starý moudrý pán vyprávěl historku,
jak nevlídně v roce 1946 přijali prezidenta
Beneše čerství vysokoškolští
svazáci, protože promluvil o tom, že neblahé
dědictví protektorátu ponesou dlouho v sobě
i oni, a že je téměř jisté, že
mnohé z nich okupace označila traumatem na celý
život. Traumatem, pod jehož vlivem mohou, aniž
by přitom chtěli, zcela podvědomě
jednat. Tehdejší uvědomělí mládežníci
nesli slova pana prezidenta Beneše velice nelibě.
Když před ně v roce 1948 předstoupil
Zdeněk Nejedlý s populistickým heslem o tom,
že jsou mládež nová, mládež
Gottwaldova, odměnili ho za to bouřlivým
potleskem přecházejícím místy
v ovace. Tak to prý alespoň popisoval dobový
tisk celostránkovou reportáží, pod kterou
byl podepsán člověk, který - jak mi
tenkrát Prof. Fišer povídal - by dnes dal všechno
za to, kdyby to tehdy nenapsal, protože až po letech
zjistil, že měl tleskat Benešovi a nikoli Nejedlému.
Myslím, že tahle slova moudrého filozofa J.
R. Fischera platí analogicky i pro dnešek. Každý
z nás neseme nějakým způsobem v sobě
kus té minulé doby, který jsme prožili,
ale i společnou zodpovědnost za ní, které
se jednoduše prostě nezbavíme tím, že
v parlamentě přijmeme určité prohlášení,
ve kterém budeme pouze konstatovat, že minulý
režim byl zavrženíhodný. Jenže všichni
jsme v tom režimu žili a skoro všichni jsme s ním
nějakým způsobem spolupracovali. Kdyby nás
v této souvislosti někdo z parlamentní tribuny
vyzval kdo že jsi bez viny, tak hoď kamenem, nevím,
kolik kamenů by na tuto tribunu dolétlo. Pokud se
týče mě, asi bych také hodit nemohl.
Ano, sedí mezi námi v parlamentu několik
těch, kteří už od samého počátku
se vzepřeli antihumanistické doktríně
komunistické strany a jejímu zneužívání
moci. Od samého začátku. Je také pár
poslanců, kteří k aktivnímu odporu
dospěli po složitém osobním vývoji
a svoji minulou vinu si odpracovali v disentu a v komunistických
kriminálech. A konečně je tady mezi námi
pár poslanců, kteří se do opozice
dostali pro své hluboké humanitní ideály,
protože dali přednost svobodě nás všech
před svobodou vlastní. Vážím
si jich za to a nikdy nepřestanu, i když jsou teď
třeba jiného politického přesvědčení.
Ale co my, ostatní? Spousta z nás studovala v době
normalizace vysoké školy, přičemž
děti jiných nesměly studovat ani gymnázium.
Mnozí z nás se v minulém režimu úspěšně
habilitovali, zatímco spousta jiných a schopných
docentů se musela živit umýváním
oken. Jsou mezi námi poslanci umělci, kterým
umožnila komunistická moc umění dělat,
ačkoli jiní umělci byli na seznamu těch,
kteří nesměli zpívat třeba
ani v amatérském souboru písní a tanců.
A co poslanci učitelé, kteří v sobě
nenašli sílu říci, že z hlediska
vyššího principu mravního souhlasí
s atentátem na Heydricha. Anebo co poslanci právníci,
kteří přece museli vědět, že
spousta socialistických zákonů je z hlediska
lidských práv nezákonná?
Myslím, že by se mezi námi našlo jen několik
poslanců, kteří za oněch 41 let nesvobody
nechodili volit, a že většina z nás absolvovala
to hluboké ponížení sama sebe před
sebou a volit se rozhodla, ačkoliv v okamžiku rozhodnutí
jsme byli vnitřně naprosto svobodní a záleželo
pouze na našem svědomí. Pokud jsme volit nešli,
vědomě jsme nesli všechna rizika z tohoto gesta
vyplývající. Ale v tom okamžiku rozhodování
byl svobodný každý z nás.
Já nikomu nic nevyčítám. Ostatně
na to přece vůbec nemám právo, jenom
chci říci, že život není možno
vidět černobíle, jak je teď módním
trendem a jenom chci připomenout, že i velká
většina z nás by měla svůj díl
odpovědnosti za to, co se v této zemi dělo.
Abychom byli schopní odhalit kořeny minulého
zla a pochopit, kde i my jsme zklamali jako občané,
neobejdeme se bez hluboké historické analýzy
oněch 41 let, která nebyla v žádném
případě jenom dějinami komunistů,
ale také dějinami, které jsme svými
občanskými postoji tvořili my všichni.
Očekáváme, že tato analýza a
konečné hodnocení budou vedeny principy míru
a tolerance k lidem, nikoliv ale ke komunistickému systému
s ideologií zastrašování a nenávisti,
a že v nich nebude vládnout duch msty, ale že
jejich cílem bude přispět k obnově
demokracie, spravedlnosti, právní jistoty i zabezpečení
bezpečnosti a suverenity České a Slovenské
Federativní Republiky.
Z toho důvodu náš klub poslanců za sociálně
demokratickou orientaci stahuje svůj návrh usnesení
vyjádřený v tisku poslanců Dostála
a Fišery a zbývající dva návrhy
vzhledem k shora uvedeným důvodům hlasování
nepodpoří, neboť se domníváme,
že základním a účinným
aktem destalinizace naší společnosti musí
být činy tohoto parlamentu, nikoli slova.
Naším společným úkolem je vytvořit
zákony právního státu, na které
společnost netrpělivě čeká.
Věřím, že nebudete hledat v našem
stanovisku žádné postranní úmysly,
a prosíme vás, abyste ho podpořili. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji kolegovi poslanci Dostálovi. Teď by
měl ještě promluvit k tisku 536, který
byl předložen poslanci Milanem Čičem
a Jozefem Wagnerem, kolega Wagner.
Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, po vystoupení pana
poslance Dostála považuji za nejrozumnější
připojit se k jeho návrhu a náš návrh
(tisk 536) z pořadu jednání stáhnout.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Teď bychom měli přistoupit
k zpravodajským zprávám k tomuto bodu. Zpravodajské
zprávy byly připraveny a měli by je přednést
poslanci Libor Kudláček a Jaroslav Cuhra. Uděluji
nejprve slovo poslanci Kudláčkovi.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
L. Kudláček: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
nejdříve dovolte, abych vysvětlil, proč
zde stojím já. Je to z toho důvodu, že
jsem byl o to požádán původním
zpravodajem Sněmovny lidu panem poslancem Mandlerem z Liberálně
demokratické strany, který se pro dnešní
schůzi musí omluvit.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
On tady sice je, ale bude muset odejít, takže je to
příjemné faux pas.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
L. Kudláček: Není to faux pas, já
jsem záměrně užil přítomného
času "musí se omluvit". Nevím přesně,
kdy to bude, vím, že nebude moci být přítomen
celou schůzi.
Já jsem to uváděl na začátku
proto, že to, co budu číst, je jeho zpravodajská
zpráva.
Ne zcela konvenční situace, a to v tom smyslu, že
projednáváme tři rozdílné texty
k jednomu tématu najednou, přiměla nás,
zpravodaje, abychom zvolili jen jednu variantu z mnoha možných.
Je mým úkolem zdůvodnit, proč jsme
tak učinili.
Připomenu nejprve, jak předložené usnesení
vzniklo. Bylo to na základě debaty o charakteru
období let 1948 - 1989, tedy období komunistické
diktatury. K této debatě pak sněmovny přistoupily
na návrh poslance Pavla Bratinky. Debata byla uzavřena
konstatováním, že Federální shromáždění
příjme jako její závěr usnesení,
ve kterém se vysloví k charakteru zmíněného
období. Pan poslanec Bratinka navrhl text, který
schválili představitelé poslaneckých
klubů a výbory obou sněmoven ho projednávaly
jako tisk 525.
Poslanci Dostál a Fišera navrhli vzápětí
text jiného znění (tisk 535) a ten výbory
projednávaly většinou spolu s předchozími.
Posléze poslanci Čič a Wagner navrhli třetí
variantu znění tohoto prohlášení,
kterou výbory projednaly jako tisk 536.
Uvážíme-li množství výborů
Federálního shromáždění
a množství textů, mohlo by projednávání
a usnesení výborů vyústit v celkem
slušný zmatek. Naštěstí velká
většina výborů vzala za základ
text původní, tzn. tisk 525, a právě
tento text doporučila k projednání plénu
buď jako jediný z oněch tří,
nebo alespoň jako základ, který se má
doplnit určitými pasážemi z dalších
dvou textů. Z přehledu, který přednese
zpravodaj Sněmovny národů, vyplývá,
že opravdu velká většina výborů
jednala o zmíněných textech v duchu, který
shrnuly ústavně právní výbory
v tomto usnesení.
Je třeba dodat, že branný a bezpečnostní
výbor Sněmovny lidu doporučuje ve svém
usnesení vycházet z tisku 517. Je však jediným
výborem, který vychází z tisku 517
a kromě toho se obě sněmovny rozhodly tento
tisk, tedy zákon o době nesvobody, na této
schůzi neprojednávat. Tím spíše
mi nezbývá nic jiného, než doporučit
přijetí usnesení podle tisku 525. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji zpravodaji Kudláčkovi. Prosím,
aby zpravodajskou zprávu přednesl poslanec Cuhra.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Cuhra: Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi, abych vás seznámil s usneseními
jednotlivých výborů, těch výborů,
které zpracovávaly tento návrh usnesení
Federálního shromáždění,
a jejich připomínkami a s jejich náměty.
Zahraniční výbory projednaly návrh
usnesení Federálního shromáždění
(tisk 525) a souhlasí s předloženým
návrhem s těmito připomínkami a pozměňujícími
návrhy: v odstavci 2, druhý řádek,
termín "lidská společnost" navrhují
nahradit termínem "humánní společnost".
V poslední větě doplnit "k jeho obsahu
je nutno přihlížet při výkladu
zákonů k odčinění křivd
přijatých Federálním shromážděním".
Jak jsme byli informováni, zástupcem navrhovatele
poslancem Sokolem, to nepřipadá v úvahu,
protože tento odstavec jsme si odškrtli.
V bodě 1 doplnit "Pouze rok 1968 znamenal pokus o
překonání totalitního systému,
který však byl poražen vojenskou intervencí.
Po roce 1968 ho naopak pomáhala obnovit a udržovat
okupační vojska cizích mocností".
Toto stanovisko bylo v zahraničním výboru
Sněmovny lidu přijato, v zahraničním
výboru Sněmovny národů bylo pouze
minoritní votum.
Odstavec 4 z tisku 536 celý převést do tisku
525.
Odstavce 5 a 6 totéž.
V bodě 3, šestý řádek, změnit
text "Tento stav vedl k tomu, že mnozí občané
vyjadřovali souhlas. "
Výbory hospodářské projednaly text
č. 525 a mají tyto náměty. Doporučuji
do preambule návrhu usnesení doplnit text "Skláníme
se dnes hluboce před obětmi represí a před
mravní sílou těch, kteří se
vzepřeli antihumanistické doktríně
komunistické strany a jejímu zneužívání
moci".
V bodě 4 vypustit poslední větu "Tento
stav... atd.", která končí "v roce
1981 a vypustit poslední odstavec "Toto usnesení"
atd. a končí "jejich tvorbě".
Za bod 4 zařadit bod 5 v tomto znění: "Z
důvodů toho, že zlo musí být
rozpoznáno ve všech svých podobách a
projevech, aby mohl být znemožněn jeho návrat
do našeho života, považujeme za nezbytné
zpracovat odbornou analýzu zdrojů, podstaty a praxe
totalitního režimu, jež by umožnila nejen
určení morální a politické
odpovědnosti, ale i stanovení případné
právní viny."
Výbor hospodářský Sněmovny
lidu doporučuje předsednictvu Federálního
shromáždění přiložit k tisku
525 stanovisko klubu komunistických poslanců. Výbor
hospodářský Sněmovny národů
tento návrh nepřijal.
Výbory konstatuji, že tisk 536 byl předložen
později a nebyl projednán, což je v této
chvíli pasé. Souhlasí s předloženým
návrhem usnesení č. 525 a doporučuji
sněmovnám vyslovit s tímto textem souhlas.
Výbory sociální a kulturní po projednání
návrhu souhlasí s předloženým
návrhem usnesení k hodnocení období
od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 s těmito dodatky. Doporučuji
přijmout tento tisk, včetně těchto
znění: místo slova "byl nelegitimní
a vhodný zavržení" dát slova "byl
v rozporu z nejzákladnějšími demokratickými
přístupy a právem občana na plnohodnotný
život".
V prvním bodě za slovo "občanů"
vložit slova "vyjma krátkého období
v roce 1968". Ve 4. bodě jako předchozí
výbory doporučují vypustit poslední
větu "Tento stav" atd., a vypustit další
odstavec "Toto usnesení".
Výbor sociální a kulturní Sněmovny
národů nesouhlasí s předloženým
usnesením tohoto hodnocení období od 25.
února 1948 do 17. listopadu 1989. Pro bylo 7 poslanců,
proti 3 poslanci, hlasování se zdrželo 5 poslanců.
Výbor pro plán a rozpočet Sněmovny
lidu se rozhodl doporučit tisk 517 (což nepřipadá
v úvahu) a tisk 525 neprojednávat.
Ve výboru pro plán a rozpočet Sněmovny
národů se rozhodly doporučit projednat tisk
525 bez rozpravy ve výborech.
Výbory pro životní prostředí
doporučují sněmovnám návrh
usnesení Federálního shromáždění
ČSFR (tisk 525) doplněný o následující
připomínky schválit: poslední odstavec
úvodní části za slovem "prohlašujeme"
upravit tak, že "způsob, jakým KSČ
v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 rozhodovala o řízení
našeho státu a jakým zacházela s jeho
občany" a pak by pokračoval původní
text.
Při hlasování Sněmovny národů
tento text nepřijala v poměru 6: 1: 6 a Sněmovna
lidu přijala v poměru 8: 0: 7.
Dále tu je gramatická připomínka,
že v textu úvodní částí
je třeba doplnit za odstavce 3, 4 a 5 čárky.
Na str. 2 bod 2 by měl znít: "Kromě
systematického a trvalého porušování
lidských práv všech občanů bez
rozdílu docházelo k zvláště těžkému
útlaku některých politických a sociálních
skupin obyvatel, církví a věřících."
Jde o úpravu znění, které v původním
návrhu je.
Na str. 2 bod 3 by měl znít: "Různými
zastrašovacími prostředky byli občané
nuceni skrývat svůj názor nebo své
smýšlení o situaci ve státě a
společnosti, a to často i před svým
nejbližším okolím, nebo byli dokonce nuceni
z existenčních důvodů předstírat
souhlas s panujícími pořádky. Hrozba
perzekucí se přitom stahovala i na jejich děti
a příbuzné. Takto se děti staly rukojmími
státu. Tento stav pro mnohé občany znamenal,
že museli vyjadřovat souhlas s něčím,
co považovali za lež nebo zločin, popřípadě
byli nuceni k tomu mlčet. Tím byla občanům
upírána základní lidská důstojnost
a možnost projevit veřejně mravní a
rozumový úsudek".
Strana druhá bod čtvrtý, kdy předkladatel
upraví formulací první části
a v podstatě tak, aby byla vyjádřena celá
šíře svobody pohybu nejen v cestování
z republiky. Toto je spíše námět než
návrh.
Strana druhá, věta druhá bodu čtyři
se ukončí za slovy "obnov a nevolnictví".
Za bod čtvrtý se doplní bod pět, který
bude vyjadřovat devastaci morálky občanů.
Tento návrh už jsem zde citoval. Tento poslední
návrh výborů Sněmovny národů
nepřijala, výborů Sněmovny lidu přijala.
Poslední věta usnesení by tedy měla
znít - "doporučujeme proto, aby při
tvorbě a výkladu zákonů bylo přihlíženo
i k obsahu tohoto usnesení.
Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů navrhují v
tisku č. 525 bod 3 věta třetí vypustit
slova "musely vyjadřovat" a nahradit je slovem
"vyjadřovaly". Výbor branný a bezpečnostní
Sněmovny lidu navrhuje přijmout zákon ve
znění tisku číslo 517 - což ovšem
nejde - pouze cituji: bez uvedení textu 1948 až 1989
zprávu ve znění preambule z tisku číslo
525. Výbor branný a bezpečnostní SL
dále navrhuje použít text tisku číslo
525 bod první a čtvrtý jako důvodovou
zprávu k zákonu.
Výbor branný a bezpečnostní Sněmovny
národů navrhuje přijmout v této věci
deklaraci formou usnesení Federálního shromáždění
v následujícím znění: "Použít
preambuli ve znění tisku číslo 525
a po slově prohlašujeme dále pokračovat,
že v období od 28. února 1948 do 17. listopadu
1989 komunistická diktatura bezprávním a
zločiny zhanobila lidskost a stát. "
A konečně stanoviska a usnesení výborů
ústavně právních. Výbory ústavně
právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů
po projednání výše uvedených
návrhů vzaly na vědomí návrh
usnesení Federálního shromáždění
ČSFR hodnocení období 1948 až 1989 tisk
č. 535 a vyhlášení Federálního
shromáždění ČSFR tisk č.
536. Souhlasí, aby na společné schůzi
sněmoven byl projednán návrh usnesení
Federálního shromáždění
ČSFR tisk č. 525 s tím, že bude upraven
podle připomínek ostatních výborů
a tím končím tuto zprávu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Cuhrovi. Pozměňovacích
návrhů, i když jsou drobnějšího
charakteru, je poměrně dost. Předpokládám,
že páni zpravodajové zvážili v
jaké podobě budeme o těchto pozměňovacích
návrzích hlasovat.