Důraz je kladen právě na stránku povinností,
aby bylo možné skutečně zákon
využít v praxi, a to pro regulování
všech činností, které v národním
hospodářství probíhají, protože
prakticky každá z nich je producentem většího
či menšího množství odpadu.
Zásadním problémem byl vlastně celý
proces přípravy návrhu zákona. Zákon
byl v hrubých rysech připraven už někdy
v polovině minulého roku s tím, že celý
podzim probíhalo jeho schvalovací legislativní
řízení. Na přípravě
zákona se podílely všechny tři instituce,
které odpovídají v našem státě
za životní prostředí, tedy kromě
našeho Federálního výboru pro životní
prostředí také české ministerstvo
životního prostředí a slovenská
komise pro životní prostředí. Soustředili
jsme vlastně nejlepší právníky
a odborníky z oblasti odpadů na to, abychom vytvořili
co nejlepší možný zákon. Vycházeli
jsme přitom i z podkladů, které byly připraveny
už v předchozích letech, především
na ministerstvu průmyslu České republiky.
V tomto smyslu práce probíhala bez jakýchkoli
problémů. Dne 19. prosince loňského
roku jsme předali tento návrh zákona do legislativního
procesu. Musím konstatovat, že legislativní
proces byl složitý už proto, že zákon
je svým způsobem precedentem, protože je to
první zákon, který je projednáván
po přijetí nového ústavního
zákona, kterým se do působnosti federace
svěřuje zákonná úprava v zásadních
věcech životního prostředí.
Jsem přesvědčen, že zákon, tak
jak ho máte k dispozici, v plném rozsahu je ústavní,
že žádným způsobem nepřekračuje
pravomoci, které byly federaci ústavou stanoveny,
a že na jedné straně zajišťuje stejnou
úroveň zacházení s odpady na celém
území našeho státu a na druhé
straně žádným způsobem neomezuje,
nepředurčuje státní správu
v oblasti hospodaření s odpady, která mimo
jakoukoli pochybnost patří do kompetence obou republik,
tedy příslušných národních
rad.
V tomto směru mě velice mrzí, že se
nám nepodařilo přesvědčit Slovenskou
národní radu o tom, že skutečně
návrh zákona je v plném souladu s ústavou,
a že Slovenská národní rada tento návrh
zákona nepodpořila.
Problémy nejsou věcné, jsou spíš
ve stránce kompetenční. Jistě základním
orgánem, který by tento problém měl
řešit, je ústavní soud. Vzhledem k tomu,
že zatím nepracuje, domnívám se, že
není vyšší grémium, než je
shromáždění poslanců Federálního
shromáždění, které by posoudilo
ústavnost zákona a samozřejmě všechny
jeho další rysy. Jak všichni víte, Federální
shromáždění ve svých výborech
projednávalo velmi pečlivě návrh zákona.
Musím říci, že jsem byl někdy
dokonce překvapen, do jaké hloubky se zákonem
zabývali i poslanci výborů, kteří
vlastně zdánlivě nemají s tímto
problémem mnoho společného. V průběhu
celého procesu projednávání byla vznesena
řada doplňků a námětů,
které mají vesměs technický charakter,
nemění vlastně podstatu vládního
návrhu zákona, ale ve svém souhrnu jsou,
myslím, velkým přínosem pro precizní
formulace a pro naprosto jednoznačné znění
zákona.
Také návrh technických úprav, které
mají připraveny poslanci, domnívám
se, jsou v plném souladu s logikou zákona, že
slouží k dalšímu zlepšení
návrhu i po technické stránce.
Myslím si, že pro úvod jsem se zmínil
o všech věcech, o kterých jsem se domníval,
že jsou podstatné. V průběhu rozpravy
jsem připraven odpovídat na jakýkoliv typ
dotazů a velmi si přeji, aby se nám skutečně
podařilo najít řešení, které
by zásadní problém odpadů volně
rozšiřovaných v našem životním
prostředí skutečně vyřešilo.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Vavrouškovi. Návrhy
prerokovali výbory ústavnoprávne, výbory
branné a bezpečnostné, výbory pre
plán a rozpočet, výbory hospodárske,
výbory sociálne a kultúrne a výbory
pre životné prostredie obidvoch snemovní.
Výbory v každej snemovni zvolili osobitne spoločných
spravodajcov. Za Snemovňu ľudu je to poslanec Vladimír
Savčinský a za Snemovňu národov poslanec
Petr Gandalovič.
Prosím spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu pána poslanca Vladimíra Savčinského,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Savčinský: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, problematika životného Prostredia
patrila v predchádzajúcom systéme do okrajovej
sféry záujmov. Svedčí o tom, jednak
smutné dedičstvo v podobe našej zdevastovanej
krajiny, ale aj samotný právny poriadok, ktorý
legislatívne riešil otázku životného
prostredia.
Súčasné právne normy, ktoré
sa svojím obsahom dotýkajú problematiky životného
prostredia, sú rozptýlené do značného
počtu predpisov rôznej právnej sily. Roztrieštenosť,
nekomplexnosť a najmä neúplnosť terajších
právnych noriem predstavuje z hľadiska ochrany životného
prostredia zásadný nedostatok. Predložený
návrh zákona o odpadoch (tlač 570) v znení
spoločného uznesenia výborov pre životné
prostredie Snemovne národov a Snemovne ľudu (tlač
628) predstavuje vlastne prvú právnu úpravu,
ktorá bezprostredne rieši otázky životného
prostredia.
Cieľom návrhu je upraviť režim nakladania
s odpadmi tak, aby bolo maximálne chránené
ľudské zdravie a životné prostredie. Súčasne
boli pri návrhu rešpektované smernice Rady
európskych spoločenstiev a bolo prihliadnuté
tiež k predpokladanému pristúpeniu Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky k Bazilejskej konvencii
o kontrole nebezpečných odpadov cez hranice štátov
a ich odstraňovaní.
V návrhu zákona sú zakotvené inštitúty,
ktoré majú chrániť životné
prostredie a ľudské zdravie pred škodlivými
vplyvmi vzniku odpadov a pri nakladaní s nimi. Je to najmä
povolenie pre subjekty, ktoré upravujú, uskladňujú,
zneškodňujú alebo prepravujú odpady
v rámci svojej podnikateľskej činnosti, dohľad
nad podnikmi, ktoré odpady zhromažďujú,
odstraňujú alebo využívajú, a
systém kontroly nad produkciou, zhromažďovaním,
odstraňovaním a prepravou nebezpečných,
najmä jedovatých odpadov.
Pritom je potrebné zdôrazniť, že sa vychádza
z predpokladu tak, ako pri ďalších pripravovaných
právnych úpravách, týkajúcich
sa životného prostredia, že za odpady je v prvom
rade zodpovedný ich producent.
Návrh zákona predstavuje hmotne právnu úpravu
nakladania s odpadmi a predpokladá, že budú
súbežne prijaté zákony Českej
národnej rady a Slovenskej národnej rady, ktoré
upravia najmä otázky štátnej správy
v tejto oblasti.
Prijatie tohto návrhu v znení spoločného
uznesenia gesčných výborov prispeje k zníženiu
nárokov a nákladov na prvotné surovinové
zdroje a obmedzenie záporných vplyvov na životné
prostredie. Zodpovednosť prenesie na producentov a tým
prispeje k zníženiu nákladov na jeho ozdravenie.
Návrh zákona bol prerokovaný ústrednými
orgánmi štátnej správy federácie
a republík tak, ako tu spomínal predkladateľ.
Na dopracovaní návrhu sa zúčastnili
veľmi aktívne aj výbory pre životné
prostredie, ktoré pri príprave tohto zákona
zorganizovali dve expertné porady.
Návrh prešiel pripomienkovým konaním
vo výboroch ústavnoprávnych, hospodárskych,
branných a bezpečnostných, sociálnych
a kultúrnych, výborov pre plán a rozpočet
vo Federálnom zhromaždení, ďalej bol pridelený
na prerokovanie dvom výborom Českej národnej
rady a ôsmim výborom Slovenskej národnej rady.
Priebeh pripomienkového konania vo Federálnom zhromaždení
ako spoločný spravodajca musím hodnotiť
ako veľmi vecný, konštruktívny, vlastne
všetky pripomienky sa týkali vecného riešenia
problémov a väčšina z týchto pripomienok
bola zahrnutá a odporúčaná aj gesčnými
výbormi.
Trocha zložitejšia bola situácia v Slovenskej
národnej rade, kde z ôsmich výborov šesť
výborov nesúhlasilo s predloženým návrhom
zákona, bohužiaľ bez vecnej argumentácie,
len s odôvodnením, že táto vládna
predloha porušuje kompetenčný zákon.
Bohužiaľ pri tomto konštatovaní nebolo zdôvodnené,
v ktorých konkrétnych veciach je tento zákon
porušený. Napriek tomu, a to je myslím signifikantné
v tomto prípade, dva výbory Slovenskej národnej
rady, a to výbor pre životné prostredie a ochranu
prírody a výbor pre sociálnu politiku a zdravotníctvo,
tzn. výbory, ktoré majú k tejto problematike
najbližšie, vládny návrh odsúhlasili
s patričnými pripomienkami. Podobne aj dva výbory
Českej národnej rady odsúhlasili a odporučili
tento vlády návrh s pripomienkami.
Záverečného zasadnutia garančných
výborov sa zúčastnili, okrem ministra Federálneho
výboru pre životné prostredie, aj zástupcovia
Českej národnej rady a Slovenskej národnej
rady. Vo vecnom a konštruktívnom duchu sa znova prerokúvali
jednotlivé pripomienky, výsledkom čoho je
predložený návrh spoločného uznesenia
výborov pre životné prostredie.
Ako spravodajca musím na okraj povedať, že vlastne
pri vecnom rozobratí jednotlivých problémov
a pripomienok i zástupcovia národných rád
konštatovali, že táto predloha v žiadnom
prípade neobmedzuje právomoci národných
rád a v žiadnom prípade nezasahuje do výkonu
štátnej správy v otázkach nakladania
s odpadmi.
Napriek tomu sa pozastavím pri najzávažnejších
pripomienkach, a to je práve otázka porušenia
kompetencií. O problémoch, ktoré pri príprave
zákonov, týkajúcich sa životného
prostredia, všetkých zákonov, nielen tohto,
kvôli výkladu článku 21 písm.
a), ústavného zákona o československej
federácii obšírne hovoril predseda výboru
pre životné prostredie Snemovne ľudu Ivan Rynda.
Hovoril o problémoch, na ktoré neustále narážajú
všetky zákonné úpravy, ktoré
sa týkajú životného prostredia. Preto
budem stručný a obmedzím sa len na výklad,
pripomeniem, čoho sa konkrétna právna úprava
týka.
Podľa článku 21 písm. a) ústavného
zákona o československej federácii patri
do pôsobnosti Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky zákonná úprava v zásadných
veciach životného prostredia. Bohužiaľ,
tu musím znovu upozorniť, že táto formulácia
je veľmi široká, je vlastne veľmi subjektívne
posúdiť, čo je otázkou zásadnej
zákonnej úpravy vo veciach životného
prostredia. Všetky výbory, ktorými prešiel
vo Federálnom zhromaždení tento návrh,
považovali túto zákonnú úpravu
za zásadnú vec. Bohužiaľ, názor
šiestich spomínaných výborov Slovenskej
národnej rady bol iný.
Mám vážne obavy, že túto otázku
zrejme nevyrieši ani Ústavný súd a jedine,
čo môže vyriešiť túto otázku,
je presné vymedzenie tejto pôsobnosti, a nie, podľa
môjho názoru, kompromisné riešenie, ktoré
ale skutkovú podstatu tohto problému nerieši.
Preto mi na záver ako spoločnému spravodajcovi Snemovne ľudu na základe toho, ako som prešiel jednotlivými výbormi, neostáva nič iné, ako odporučiť návrh zákona v znení uznesenia výborov pre životné prostredie prijať.
Na záver mám ešte technickú poznámku.
Dostali ste tri tlače, ktoré sa týkajú
tohto zákona. Prvý je vládny návrh
(tlač 590), druhý je spoločné uznesenie
gesčného výboru (tlač 628) a pre ľahšiu
prácu bola ešte pripravená príloha,
ktorá nemá číslo tlače.
Táto príloha vlastne predstavuje vládny návrh
už so zakomponovanými pripomienkami, ktoré
boli schválené gesčnými výbormi.
Preto vám odporúčam pracovať s touto
prílohou, ktorá je prehľadnejšia a slúži
na to, aby sa nám pri spoločnom rokovaní
v pléne lepšie pracovalo.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Savčinskému.
Slovo má spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov poslanec Gandalovič.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
P. Gandalovič: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, po dvou řečnících
na totéž téma mi toho vlastně zbývá
velmi málo. Úvodem bych se rád k oběma
připojil.
Já se budu ve svém vystoupení zabývat
konkrétními připomínkami, jak byly
předneseny v průběhu projednávání
tohoto zákona, jak v obou národních radách,
tak i ve výborech Federálního shromáždění.
Mohu říci, jak už řekl přede
mnou pan ministr, že všechny výbory, které
projednávaly zákon ve Federálním shromáždění,
projevily velmi aktivní přístup a že
zařazením jejich připomínek zákon
doznal značného zlepšení a zpřesnění.
Celkem bylo během projednávání vzneseno
64 připomínek, z nichž bylo v různé
podobě přijato 45 a nepřijato pouze 19. Myslím,
že i tato drobná statistika hovoří o
tom, že zde byla snaha garančních výborů
o akceptování kladných podnětů,
které k zákonu byly vzneseny a také o tom,
že většina podnětů byla skutečně
věcných a přispěla ke zlepšení
zákona.
Rád bych se zmínil o třech konkrétních
věcech, kde se domnívám, že došlo
skutečně ke zpřesnění celého
zákona. Dělali jsme to vlastně na základě
pochybností, které byly ohledně původního
vládního tisku. Jedná se hlavně o
§ 2 odstavec 9.
Jistě si všimnete změny vymezení pojmu
zneškodňování. Tento pojem byl upřesněn
ve smyslu konečného naložení s odpady
tak, aby se připravila půda pro § 3 odstavec
4 a 5, kde se jedná o dovoz odpadů. Dovoz odpadů
byl vlastně nejdiskutovanější otázkou.
Zaznívala nejčastější pochybnost,
aby tyto oba odstavce dovoz odpadu neumožnily provozovat
proti smyslu toho, co zákon chce a vlastně jakýmsi
podvodným způsobem.
Proto byla upravena dikce odstavce 9 § 2 a současně
na podnět výborů pro plán a rozpočet
bylo upraveno znění odstavce 5 § 3. V současném
znění se odstavec skutečně může
týkat jen dovozů odpadů k využití
jako druhotné suroviny, čímž je naprosto
jasné, že jakýkoliv jiný způsob,
zneškodnění apod. je vlastně zakázán
s výjimkou, kterou popisuje § 4.
Poslední změna, o které bych se chtěl
zmínit speciálně, je u § 11 odstavec
3 a odstavec 4. (Jde o přijatou připomínku,
kde na podněty různých výborů,
aby byly pokuty zvýšeny (mimo jiné i na podnět
výborů pro životní prostředí)
se garanční výbory spolu s navrhovatelem
shodly na zvýšení pokuty v odstavci 3 z 1 milionu
Kčs na 10 milionů Kčs a v odstavci 4 ze 200
000 Kčs až na 500 000 Kčs.
Domníváme se, že takto je lépe vyjádřen
smysl jednotlivých ustanovení, která jsou
sankcionována, tzn. porušení povinností.
Rád bych dále prošel velmi stručně
připomínky, které přijaty nebyly a
rád bych zdůvodnil, proč nebyly přijaty.
K § 1 byly připomínky zejména ze Slovenské
národní rady, a to na změnu odstavce 1, tj.
vymezení působnosti zákona. To nemohlo být
akceptováno právě proto, že celá
filozofie § 1 je vymezením působnosti, a to
v odstavci 1 vlastně působnosti pro osoby právnické
a fyzické a v odstavci 2 vymezení působnosti
věcné. Změna dikce by vlastně změnila
celý smysl.
Další připomínka výborů
hospodářských k odstavci 2 tohoto paragrafu
nebyla přijata. Šlo o připomínku, aby
se místo slova "konfiskáty" živočišného
původu použilo slova "odpady". Současný
právní stav stále hovoří o
konfiskátech a my nemůžeme používat
terminologii, která je uvedena v zákoně teprve
připraveném k přijetí.
Další připomínky, které nebyly
přijaty, se týkají otázky druhotných
surovin. My jsme spolu s navrhovatelem toho názoru, že
definice uvedená v odstavci 4 § 2 je definici správnou.
Zejména upozorňuji na poslední dovětek,
který je důležitý pro výklad
zákona, kdy druhotná surovina se až do dalšího
zpracování považuje za odpad a jako s odpadem
se s ní musí podle tohoto zákona nakládat.
Ještě jednou se vrátím k problematice
dovozů odpadů. K § 3 odstavec 4 měl
ústavně právní výbor připomínku,
aby se svolení příslušného orgánu
státní správy, o kterém se hovoří
v odstavci d), dostalo do úvodu celého odstavce.
Vlastně se tam pak jednalo o tři připomínky.
Po dohodě s navrhovatelem garanční výbory
tuto připomínku nepřijaly, protože by
se vlastně změnila celá filozofie zákona.
Tento zákon říká, že dovoz odpadů
je zakázán. Jediná výjimka může
být povolena v takovém případě,
že platí uvedené čtyři podmínky
najednou. Navíc připomínka udělení
souhlasu orgánem státní správy v odstavci
d) nemusí být nutně jinak, mohou být
splněny všechny tři podmínky a orgán
státní správy v tomto znění
nemusí ještě udělit povolení
k dovozu odpadu. Není na to prostě právní
nárok.
Nyní se dostávám až k § 11, který
se týká pokut. Ústavně právní
výbory navrhovaly, abychom zvážili, zda likvidátoři
odpadu mají být postihováni většími
sankcemi, než jejich původci. Garanční
výbory se shodly, že ano, neboť jsou to vlastně
podniky, které podnikají v oboru likvidování
odpadu, tzn., že jejich zodpovědností právě
je, aby všechna činnost byla v souladu se všemi
právními předpisy.
A poslední byla připomínka hospodářského
výboru Sněmovny národů, abychom pokutu
při opakování téhož porušení
zvýšili na trojnásobek a abychom prodloužili
lhůtu, o kterou se tady jedná, tzn. z jednoho na
tři roky. Garanční výbory se shodly
na tom, že po zvýšení, respektive zpřesnění
celého sankčního ustanovení se zvýší
vlastní pokuty, takže tam, kde se mají pokuty
opakovat nebo případně zdvojnásobovat,
tak tam jsme se přiklonili k původnímu znění.
Tím jsem probral všechny připomínky,
aspoň ty, které byly zásadnějšího
charakteru, které nebyly výbory přijaty.
Ještě jednou opakuji, že z těch 65 připomínek
byly vlastně více než dvě třetiny
garančními výbory do textu tím, či
oním způsobem zahrnuty, to znamená, že
je vlastně v zákonu najdete. Já se připojuji
ke kolegovi Savčinskému a doporučuji sněmovnám
zákon v podobě zprávy garančních
výborů schválit.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Gandalovičovi. Obaja
spravodajcovia nám odporúčajú schváliť
zákon v znení doplnkov a zmien, ktoré sú
uvedené v tlači 628.
Otváram teraz k tomuto návrhu zákona rozpravu.
Do rozpravy sa prihlásil zatiaľ pán poslanec
Mikan, Hubálek, Zlocha, Voleník a Pospíšil.
Nikto sa neprihlásil ako predstaviteľ politického
klubu, takže slovo má pán poslanec Mikan. Pripraví
sa poslanec Hubálek.
Poslanec SN V. Mikan: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, před rokem jsme v České
národní radě požadovali tvorbu zákona,
který by zakázal dovoz toxických odpadů
do Československa, jak za účelem skladování,
tak i za účelem jejich zpracování
a dalšího využití. Děkuji navrhovatelům,
vítám a podporuji předložený
návrh zákona, i když neobsahuje úplný
zákaz dovozu odpadů. Doufám jen, že
pokuty a správní opatření jsou dostatečnou
brzdou proti eventuálnímu poškození
životního prostředí.
Dovolím si připomenout tři případy,
hovořící o snahách dovážet
nebezpečné odpady do Československa.