Překvapilo mne vystoupení pana poslance Ransdorfa.
skutečně si nejsem vědom toho, že by
někdo zde pronášel jásot nad rozpočtovým
přebytkem, abych citoval slova, která on použil.
Všichni ho hodnotíme velmi střízlivě
a zřetelně vyslovujeme všechny souvislosti,
s nimiž je spojen. O nějakém jásotu
tady opravdu nemůže být řeč.
Poslanec Federálního shromáždění
by myslím mohl vědět, protože schvaloval
státní rozpočet, diskutuje o státním
rozpočtu, vidí, že je státní
rozpočet v přebytku, že má cíl,
aby byl přebytkový, mohl by vědět,
že zpráva o vystoupení předsedy Státní
banky československé Tošovského v některých
našich sdělovacích prostředcích,
pravděpodobně chybou špatného překladu
- řekla, že předseda banky jednal o půjčce
na krytí rozpočtového schodku, zatímco
je zřejmé, že pan předseda Tošovský
jednal o finančních půjčkách,
které se týkají platebně bilančního
schodku. Nikdo nemohl vyslovit myšlenku půjčky,
dokonce z ciziny, na schodek státního rozpočtu.
Ten bychom nepochybně museli krýt svými vlastními
zdroji, museli bychom vyhlásit svůj domácí
státní dluh. Myslím, že to téměř
každému čtenáři bylo jasné,
že šlo o nějakou chybu překladu z angličtiny.
V jeho vystoupení se opakovala opět úvaha
o redukci koupěschopnosti obyvatelstva. Já prohlašuji,
že vláda tuto redukci neprovedla. Nebyla to její
politika. Dobře víte, že vláda velmi
opatrně se všemi sociálními partnery
vyjednávala směrný růst mezd na první
čtvrtletí, nyní na druhé čtvrtletí
apod. Všichni víme, že hlavním cílem
bylo přetnutí inflační spirály,
a proto bylo zjevné, že směrný růst
mezd musí být na nějaké rozumné
hranici, aby nedošlo ke skutečnému rozpoutání
inflace. Dobře víte, že směrný
růst mezd na první čtvrtletí činil
9 %. Podniky mohly mzdy zvýšit do 9 %, aniž by
došlo k tvrdému penalizování dalšího
překročení této hranice.
V prvním čtvrtletí tuto hranici 9 % v Československu
využilo pouze necelých 15 % všech podniků.
Pouze necelých 15 % podniků využilo možnost
přiblížit se v mzdovém růstu
hranici, která byla dojednána v tripartitní
dohodě mezi vládou, podniky a odbory. Stejně
tak víte, že 22 % na druhé čtvrtletí
opět z řady důvodů nebude podniky
využito.
Inflace v Československu, v prvním přechodovém
období po liberalizaci cen a po čtyřiceti
letech uměle falešně zmrazených a udržených
cen, je podle všech vnějších hodnotících
organizaci nejnižší ze všech zemí,
které provedly tutéž operaci. Je nejnižší
i absolutní prvotní lednový nárůst
25,8 % a je nejrychlejší moment brždění,
ke kterému došlo. Dobře víte, že
v dubnu se už cenový růst snížil
na 2, 9 %.
Srovnání pana poslance Ransdorfa s Velkou Británií
v roce 1979, kolik tam byla inflace, v zemi, která neprováděla
radikální ekonomické přeměny
a která pouze vyrovnávala takové maličkosti
jako výrazné zvýšení cen ropy,
druhý ropný šok, a která nečelila
naprosté ztrátě významné části
svých zahraničních trhů, srovnání
s Velkou Británií je skutečně velmi
laciné a velmi zavádějící.
K panu poslancovi Hubálkovi - páteční
odjezdy, nevím, jestli můžeme vyřešit
administrativním opatřením. Myslím,
že to můžeme vyřešit jedině
privatizací.
Několikrát se tady objevuje otázka bank a
podniků. Pan poslanec Tahy, pan poslanec Richterek. Banky
jsou opravdu svébytné orgány a myšlenka,
že bychom mohli nadiktovat, kolik a komu dají úvěry,
to opravdu už neplatí. Není možné
s něčím takovým počítat
a opravdu jediná věc je uvolňování
měnové politiky centrální bankou,
přispívání k případnému
snížení úrokových sazeb. Všimli
jste si, že prvním krokem byla 2 % snížení
horní hranice úrokových sazeb apod. Myšlenka,
že by vláda mohla nadiktovat bankám, komu mají
a komu nemají dát úvěr a kolik, to
opravdu není možné.
Pan poslanec Borguľa říká, že 15
miliard Kčs je fiktivních. Chtěl bych říci,
že nejsou fiktivní, jsou to skutečně
reálné peníze, nejsou to fiktivní
zápisy někde na nějakých účetních
knihách. Jsou to velmi reálné peníze,
které je možné nebo ne, pustit zpátky
do ekonomiky. Není Pravda, že federace přečerpala
neinvestiční dotace podnikům.
Všichni víme, že my jsme nepřečerpali
neinvestiční dotace, že jsme dočasně
čtyři měsíce museli hradit dotace
na teplo a energii, které byly blokovány kompetenčními
spory s vládami, nemožností najít souhlas
s našimi sociálními partnery, ale to skutečně
nebyly klasické dotace, to, čemu říkáme
dotace do podnikové sféry.
To byly spíš dotace, které obyvatelstvu umožňovaly,
aby cena tepla, energií apod. byla nižší,
než kolik začíná být od 1. května
1991. Takže ono je to v kapitole neinvestičních
dotací, ale nejsou to skutečně klasické
dotace podnikové sféry.
Nicméně bych si dovolil zakončit obecnější
věci, ke které mě vede vystoupení
pana poslance Borguľi. Zejména mě zaujalo to,
že by tu mělo být více členů
vlády. S tím nesouhlasím. Myšlenku,
že je to pan ministr Dlouhý, který je zodpovědný
za budoucnost rozpočtu a za budoucnost naší
ekonomiky, bychom si měli snad vysvětlit.
Nevím, jestli jsem se přeslechl nebo ne, ale jestli
jsem se nepřeslechl, tak to skutečně prozrazuje,
jak pan poslanec Borguľa ekonomiku vidí. Vidí
ji stále jako státní aktivitu, kdy ministerstvo
plánování, přejmenované teď
na ministerstvo hospodářství, reguluje, řídí
a zajišťuje ekonomiku. V tomto světě už
v žádném případě nežijeme,
a kdybych to velmi ztrivializoval, pan ministr Dlouhý je
opravdu zodpovědný jen za ty 3 miliardy, které
jste mu schválili při schvalováni státního
rozpočtu, při provádění strukturálních
změn. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministru
Klausovi, ptám se pánů zpravodajů,
zda si přejí vystoupit. Pan poslanec Ježek.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
K. Ježek: Snad jenom krátce. Z řady připomínek
a podnětů, které tu byly vzneseny, vyplývá
pro mne jen jeden pozměňovací návrh
do usnesení. A pak si nejsem zcela jistý návrhem
pana poslance Rajczyho. Nevím, zda nepředstavuje
další hlasování.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: K tomu se vrátíme.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
K. Ježek: Jinak nemám, co dalšího bych
dodal, a protože kolega Tichý je momentálně
na interview s rozhlasem, tak se asi nebude moci vyslovit.
Poslanec SN L. Rajczy: Vážené dámy a
páni, mám to napísané po slovensky,
bolo mi povedané, že preklad nie je celkom totožný.
Mal by som na pána ministra Klausa otázku, či
na moje ďalšie otázky, ktoré som mu položil,
dostanem odpoveď ústne, alebo písomne, niekedy
neskôr.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane kolego, v rámci
této diskuse není povinností navrhovatele
odpovědět na všechny otázky. To je jiná
problematika. Pokud chcete položit ministrovi nějaké
otázky, je to v pravomoci, kterou vám dává
jednací řád, ale není povinností
navrhovatele, když má závěrečné
slovo, odpovídat na cokoliv, co se ho týkalo.
Poslanec SN L. Rajczy: Maximálne to rešpektujem, pán
predsedajúci, ale predsa by som tú otázku
pánovi ministrovi dal. Keď dostanem odpoveď písomne.
(Ministr Klaus kývá souhlasně hlavou.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má závěrečné
slovo společný zpravodaj poslanec Tichý.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
B. Tichý: Omlouvám se těm, které rušila
má literární vložka. Snad to posloužilo
k odlehčení čísel.
Co se týče výhrad pana ministra financí
ohledně charakteristiky příčin rozpočtového
přebytku, lze s tím souhlasit. Samozřejmě
za podmínky, že uvedeme tu míru, kterou použijeme.
Řekl bych zde svou míru, byla to míra, byť
nevhodná - 25 % podíl z celého roku.
Pokud použijeme míru jinou, budeme se asi muset bavit
o účelnosti této míry. pokud máme
charakterizovat ostatní oblasti, myslím si, že
právě ty ostatní oblasti jsou zcela v souladu
s naším názorem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jenom bych prosil kolegy
zpravodaje, kdyby jeden z nich formuloval pozměňovací
návrh pana poslance Tahyho, protože byl jediný,
pokud se pamatuji, který byl vznesen k tisku č.
639.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
B. Tichý: Ze všech odeznělých diskusních
příspěvků byl podán jen jeden
pozměňovací návrh od poslance Tahyho
a týkal se strany druhé, kde bylo doporučeno
doplnit Písm. d) tímto textem:
"Projednat postup komerčních bank s ohledem
na 50-ti % čerpání podniky za I. čtvrtletí
1991 a doporučit další opatření
pro zlepšení součinnosti mezi podnikovou a
bankovní sférou. "
Po dohodě se zpravodajem Sněmovny lidu doporučujeme
toto doplnění.
Poslanec SN M. Tahy: Ešte pred hlasovaním by som chcel
reagovať na stanovisko ministra Klausa. Dochádza tu
k naprostému nedorozumeniu. Nemienil som týmto doplňujúcim
návrhom, aby vláda diktovala bankám, čo
majú robiť. Chcel som len, aby vláda pomohla
týmto bankám orientovať sa, v ktorej oblasti
je vhodné investovať.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Podle nového jednacího
řádu se po vystoupení navrhovatele už
diskuse neotvírá. Přistoupíme k hlasování
o pozměňovacím návrhu poslance Tahyho.
Konstatuji, že ve Sněmovně národů
je přítomno 88 poslanců, ve Sněmovně
lidu 91 poslanců. Obě sněmovny jsou usnášení
schopné. Příslušný počet
je v obou částech Sněmovny národů.
Sněmovna národů hlasuje jako celek.
Nejprve o návrhu poslance Tahyho, který byl přečten
zpravodajem Tichým. Myslím, že je to jasné.
A nejprve hlasuji poslanci Sněmovny národů.
Ptám se jich, kdo je pro tento pozměňovací
návrh, nechť zvedne ruku! (12.07 hodin.) (Hlasuje
se.) (Šedesát tři.) Šedesát tři.
Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet čtyři.)
Dvacet čtyři.
63 poslanců pro, nikdo proti, 24 se zdrželo hlasování,
2 poslanci nehlasovali, Sněmovna národů tento
pozměňovací návrh přijala.
Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu. Kdo
je pro tento pozměňovací návrh, ať
zvedne ruku. (Hlasuje se.) (Šedesát jeden.) Šedesát
jeden. Děkuji.
Je někdo proti? (Šest.) Šest.
Zdržel se někdo hlasování? (Dvacet šest.)
Dvacet šest.
61 poslanců pro, 6 proti, 26 se zdrželo, 2 poslanci
nehlasovali. Obě sněmovny tedy doplňující
návrh přijaly.
Nyní přistoupíme k hlasování
o návrhu usnesení jako celku. Opět budou
hlasovat nejprve poslanci Sněmovny národů.
Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí
s návrhem usnesení - tisk 639 podle doporučení
společného zpravodaje a ve smyslu doplňujícího
návrhu, který byl schválen, ať zvedne
ruku! (Hlasuje se.) (Sedmdesát devět.) Sedmdesát
devět.
Je někdo proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (Osm.) Osm.
Děkuji.
Ve Sněmovně národů bylo 79 poslanců
pro, 1 proti, 8 se zdrželo hlasování, 2 poslanci
nehlasovali. Sněmovna národů tedy návrh
usnesení přijala.
(12.10 hodin.) Nyní hlasují poslanci Sněmovny
lidu. Kdo z nich je pro tento návrh usnesení, nechť
zdvihne ruku a stiskne tlačítko! (Osmdesát
pět.) Osmdesát pět. Děkuji.
Kdo je proti? (Nula.) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Čtyři.)
Čtyři. Děkuji.
Ve Sněmovně lidu 85 poslanců bylo pro, proti
nikdo, 4 se zdrželi a 7 poslanců nehlasovalo.
Sněmovna lidu návrh schválila.
Po souhlasném usnesení obou sněmoven mohu
konstatovat, že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
schválilo usnesení Federálního shromáždění
ke zprávě o plnění státního
rozpočtu České a Slovenské Federativní
Republiky a o souhrnu státních rozpočtů
za I. čtvrtletí 1991.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 138, SL
č. 219, SN č. 219)
Je 12.11 hodin. Přerušuji společnou schůzi.
Pokračovat budeme ve 13.30 hodin. Prosím o dochvilnost,
máme bohatý program.
(Jednání přerušeno ve 12.11 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.38 hodin.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS J. Stank.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené kolegyne a kolegovia, budeme
pokračovať v 15. spoločnej schôdzi Snemovne
ľudu a Snemovne národov.
Na programe máme
Vládny návrh zákona o odpadoch (tlač
590) a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 628), ktoré predkladajú výbory
pre životné prostredie.
Tieto výbory tiež vypracovali prílohu k návrhu
na uznesenie, čo je premietnutie zmien do vládneho
návrhu, teda zmien uvedených v tlači 628.
To je vlastne nový text, ku ktorému budeme eventuálne
prijímať pozmeňovacie návrhy.
Vítam pána ministra Vavrouška, predsedu Federálneho
výboru pre životné prostredie, ktorý
sa zúčastňuje z poverenia vlády prerokovávania
tohto návrhu zákona, a súčasne ho
prosím, aby návrh odôvodnil.
Ministr vlády ČSFR J. Vavroušek: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
jsem velmi rád, že před vás mohu předstoupit
v takové, pro nás ekology, a doufám, že
také pro naše životní prostředí,
historické chvíli, kdy předkládáme
vládní návrh zákona o odpadech, jako
vůbec první zákon z oblasti životního
prostředí, který by měl být
schválen po 17. listopadu 1989.
Myslím, že jde o zákon zcela zásadní,
protože by měl zaplnit velkou mezeru v našem
právním řádu, kde dosud chybí
na rozdíl od všech civilizovaných zemí
zákon, který by upravoval hospodaření
s odpady.
Význam zákona snad ani nelze přecenit. Spočívá
v tom, že po území našeho státu
se každý rok rozptyluje do značné míry
nekontrolovatelně zhruba 15 miliónů tun různých
odpadů, to je 10 tun na jednoho obyvatele. Tím dochází
především k obrovským škodám
na životním prostředí a ve svých
důsledcích také na zdravotním stavu
populace. Neřízené nebo divoké skládky
odpadů, včetně odpadů nebezpečných,
ohrožují především půdu
a podzemní vody tím, že ze skládek odpadů
pronikají nebezpečné látky do celého
půdního profilu a také do vodních
zdrojů. Kromě toho jsou skládky zdrojem prašnosti
a plynů, znečišťujících
atmosféru. Důsledky jsou skutečně
drastické.
Nechtěl bych vás unavovat dlouhými čísly
nebo argumenty, ale dovolte mi alespoň jeden příklad.
Víme, že vlivem špatného skladování
polychlorovaných bifenylů a nevhodného zacházení
s těmito látkami dochází k situaci,
kdy pravděpodobně bude muset být přijat
zákon, podle kterého bude povinně vyšetřováno
dokonce mateřské mléko s tím, že
každá žena dostane doporučení,
jestli smí své dítě kojit, případně
jak dlouhou dobu ho smí kojit, protože polychlorované
bifenyly jsou právě příkladem odpadů,
které zasahují v podstatě celou populaci
celoplošně. Jedním z důvodů je
fakt, že zatím neexistuje zákon, který
by umožňoval rozumně zacházet s odpady.
Přijetí zákona o odpadech je tedy nutnou,
samozřejmě nikoli postačující
podmínkou pro to, abychom se s problémem vyrovnali,
abychom především omezili vznik odpadů
a zajistili rozumné zpracování těch
odpadů, které produkujeme.
Ovšem jsou zde i Vážné důvody ekonomické,
abychom se problémem odpadů zabývali, protože
oněch 150 miliónů tun odpadů, vznikajících
každý rok, je vlastně potenciálním
zdrojem druhotných surovin.
Z těchto zdrojů se využívá jen
velmi malá část, a tím dochází
k těžkým ekonomickým ztrátám.
Takže tyto dva hlavní důvody vedou k tomu,
abychom se tímto problémem důsledně
zabývali. To jsou důvody vnitřní.
Ale jsou tady potom ještě důvody vnější,
mezinárodní. Protože odpady a zvláště
pak odpady nebezpečné, se dostávají
do centra pozornosti všech civilizovaných zemí,
všech zemí především v Evropě,
a chceme-li být součástí evropské
komunity v širším slova smyslu, musíme
mít tuto problematiku právně upravenou.
Vzhledem k tomu jsme skutečně velmi intenzivně
pracovali na přípravě zákona celý
loňský podzim. Zákon je připraven
tak, že je plně v souladu s platnou legislativou evropských
společenství, a že dokonce v něčem
tu legislativu předčí, neboť vlastně
tím, že byl zpracováván jako zákon
nový, se do něj promítají i některé
nově přijaté mezinárodní konvence,
jako např. Bazilejská konvence o transportu nebezpečných
látek. V tomto smyslu jsem přesvědčen
o tom, že jde o zákon na skutečně evropské,
snad se dá říci i světové úrovni.
Nebudu vás unavovat dlouhým popisem vlastního
zákona. Měli jste možnost se s tím seznámit
také v průběhu jednání všech
výborů Federálního shromáždění.
Chtěl bych jen stručně konstatovat, že
zákon především upravuje základní
práva a povinnosti všech, kteří s odpady
jakýmkoliv způsobem nakládají. Vychází
z principu, že bychom se měli snažit především
omezovat vznik odpadů všude tam, kde je to možné,
a tam, kde neumíme předcházet vzniku odpadů,
měli bychom tyto odpady v nejvyšší možné
míře využívat jako zdroje druhotných
surovin. Pokud ani to není možné, měli
bychom je zneškodňovat způsobem, který
neohrozí ani životní prostředí,
ani zdraví obyvatelstva.