Uvedomujem si, že zostaviť tohtoročný
rozpočet bolo mimoriadne ťažké, že
sme vchádzali do neprebádaného prostredia,
pretože sa nevedelo, ako zareaguje podniková sféra,
ako sa zareaguje na devalváciu atď., atď. Ovšem
dnes, po troch mesiacoch sa už vieme orientovať, a preto
som očakával, že na základe toho, že
akési trendy už sú jasné, že sa
tu bude vecne argumentovať a že sa tu predložia
akési námety. Pretože skutočný
stav a tie trendy, ktoré sú dnes založené,
pokiaľ ich nebudeme korigovať, skutočne môžu
skončiť v našom hospodárstve veľmi
špatne. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Z písemně přihlášených
řečníků vystoupili všichni. Ptám
se, jestli ještě některý poslanec se
hlásí o slovo? Pan poslanec Honner, pan poslanec
Patočka.
Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predseda,
vážené kolegyne, kolegovia, nechcem dlho zdržiavať,
ale nedá mi to, aby som sa neprejavil k otázkam
finančným, ktoré súvisia so školstvom
a menovite s vysokým školstvom. Podnet na to dáva
zmienka pána ministra Klausa o valorizácii rozpočtu
na zdravotníctvo a školstvo.
Pritom bolo zmienené, že sa uvoľňujú
značné prostriedky pre Československé
štátne dráhy. Jedno s druhým súvisí.
Vysoké školstvo pri zostavovaní rozpočtu
na tento rok stojí pred obrovským finančným
problémom, pretože pre prevádzku vysokých
škôl sú financie na pokrytie cca maximálne
na trištvrte roku. Prosil by som preto, aby k tejto valorizácii
čo najskôr došlo.
Druhá problémová záležitosť
je informácia. Ako som sa dopočul, z prostriedkov
Federálneho ministerstva hospodárstva nebolo čerpaných
330 miliónov Kčs a pre rozvoj techniky nebolo čerpaných
400 miliónov Kčs, ktoré sú k dispozícii.
Prosil by som pána ministra Klausa, keby o tejto záležitosti
podal podrobnejší výklad.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má pan poslanec
Patočka.
Poslanec SN J. Patočka: Já bych chtěl jen
stručně na základě toho, co jsem tady
slyšel, vám říci několik vět
o městě, které už většinu
těchto problémů nemá.
V našem usnesení jako bod a) je uvedeno, že se
ukládá vládě uvolnění
vstupu zahraničních investic, včetně
plné liberalizace zahraničního obchodu. Já
bych chtěl říci, že to byl klič,
který vedl k tomu, že ředitel pracovního
úřadu v Mladé Boleslavi mi naříkal,
že nebude mít prémie, protože má
málo nezaměstnaných. Nejsou tam problémy
s tím, že by si někdo dovolil, jak říkal
pan Hubálek, odjet v pátek, protože by už
v pondělí asi nemusel chodit. Nikoho nenapadne,
aby nedodržoval pracovní dobu.
Tím, že s naší největší
automobilkou se spojil Škoda Volkswagen, došlo k podstatné
změně situace, došlo i ke změně
nálady lidí. Dnes se už tam nebojí nikdo
o práci, protože stále přibírají.
Mají problémy s tím, že musí
chodit slušně oblečeni, všichni vedoucí
pracovníci musí mít kravaty, to by ještě
zvládli, ovšem jsou tvrdé nároky na
to, že každý vedoucí pracovník
se musí učit německy a musí umět
pracovat s počítačem.
Při první pochůzce výrobní
ředitel firmy, který pracoval u Forda, a nyní
byl jmenován do Boleslavi, když se prošel halou,
tak ukázal na svoji botu, kde měl skvrnu od oleje,
a řekl našemu řediteli: "Příště
se mi to už nesmí stát."
Přesto řada lidí má dobrou náladu,
nebo většina má chuť do práce a
snaží se. Když jsem se ptal ředitele ing.
Dědka, který stál za celým přechodem,
na zkušenosti, tak mi řekl: "Doslova jsme museli
probojovat tunel spletí předpisů a nebýt
toho, že jsme dostali řadu výjimek, nebylo
by se nám vůbec toto podařilo.
Proto jsem si dovolil vzít slovo, abych ukázal,
že skutečně možnosti jsou, že to
jde rychle. Dnes třeba nemají ani problém
s platební neschopností, protože jejich nový
společník se zaručil, takže platební
neschopnost je pryč.
Chtěl bych tedy říci, že klíčem
k řešení řady problémů,
co jsme tady slyšeli, skutečně už v praxi
ověřeným, je spojení s kvalitním
zahraničním partnerem a my bychom k tomu měli
umožnit to, aby nemuseli jako škodováci nové
podniky prorážet tunely spletí předpisů.
Myslím si proto, ovšem to je i otázka včasnosti,
že je velmi správné, že jsme to sem dali,
pouze pochybuji o tom, že by to mohla udělat sama
vláda. Mělo by ji být uloženo, aby byly
předloženy zjednodušující předpisy,
které by umožňovaly urychlený vstup
zahraničního kapitálu. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pokud to pan poslanec Patočka
chce dát jako pozměňovací návrh,
prosím, aby to formuloval písemně pro zpravodaje.
Řečníci, přihlášení
písemně vystoupili. Hlásí se ještě
poslanec Pohanka.
Poslanec SL M. Pohanka: Dovolte mi prosím malou poznámku
z místa. Opakovalo se během diskuse několikrát,
že velmi podstatným nedostatkem, který svědčí
o špatném trendu vývoje našeho národního
hospodářství je to, že klesá
výroba, že snad poklesla výroba o 12 %, a vidí
se v tom zlá předpověď. Nikdo přitom
nepřipomněl, že v minulosti se u nás
často vyrábělo na sklad, protože výroby
byly neprodejné, buď pro nevhodný sortiment,
nebo pro vývojovou morálně technickou zaostalost,
nebo prostě pro vady, pro špatnou kvalitu. Za této
situace, když nerozebereme, která výroba poklesla
(jestli to třeba nebyla výroba tanků, aby
se přestal zbytečně vynakládat materiál,
energie i lidská práce) tak z toho nemůžeme
podle mého názoru žádné záměry
pro vývojové trendy špatné ani dobré
vyvozovat.
Já se dokonce domnívám, že by bylo třeba
po minulých zkušenostech, aby výroba u nás
poklesla daleko více, než o pouhých 12 %, aby
zůstala jen výroba užitečná,
kterou bude možné prodat a která nám
poskytne zisk. Měli bychom úspěšnost
hospodářství sledovat právě
ne na číslech výroby, ale na číslech
prodeje a zisku. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ještě se hlásí
poslanec Borguľa s technickou poznámkou.
Poslanec SL M. Borguľa: Len pre informáciu pána
kolegu. Napríklad o 35 % klesla textilná výroba,
ktorá, ako vieme, mala pomerne slušný odbyt
v minulosti. Takmer o 50 % poklesla stavebná výroba,
okrem iného bytová výstavba atď. Inak,
štatistické čísla a informácie
sú bežne k informácii.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Gürtler.
Poslanec SL Š. Gürtler: Vážený pane
předsedající, vážení kolegové,
poslanec Patočka mě přiměl k tomu,
abych reagoval na jeho připomínku. Nechci bagatelizovat,
co tu řekl o pořádku a všem, co s tím
souvisí. Potěšilo mě, závod jako
takový nemá žádné požadavky
na státní rozpočet, že jsou nebo začínají
být solventní. Mne jen překvapuje, když
jsou solventní, proč si vymohli na vládě,
aby z příští produkce 200 000 vozidel,
které budou vyrábět, 100 000 vozů,
které půjdou na zahraniční trh, mělo
veškeré parametry, včetně katalyzátorů.
Proč stejné parametry nebudou mít vozidla,
která půjdou na vnitřní trh, nebudou
mít katalyzátory, když předpokládáme,
že každá další výroba by měla
být ekologická. Byl bych rád, kdyby mi pan
poslanec mohl odpovědět na otázku, proč
100 000 vozů určených pro domácí
trh bude bez katalyzátorů a proč budou působit
nadále tak, jako ty vozy, které se vyráběly
před 20 - 30 lety.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: S faktickou poznámkou
se hlásí poslanec Pohanka, potom poslanec Komárek.
Jinak si myslím, že je třeba diskusi držet
k rozpočtové problematice, ne k jednotlivým
námětům, které se tu objevily a které
nesouvisejí s vlastním bodem pořadu tohoto
jednání.
Poslanec SL M. Pohanka: Pokud jde o textilní nebo stavební
výroby, byl by zřejmě potřebný
podrobnější pohled na to, jestli výroba
nyní neklesla třeba pro špatnou kvalitu a zaostalost,
proto, že třeba není odbyt v zahraničí.
Podobně je to se stavebnictvím. Stavěly hlavně
velké podniky a ty nyní pochopitelně nemohou,
protože nevědí, co s nimi bude a nemají
takovou pozici, aby mohly investovat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hovořit bude poslanec
Komárek.
Poslanec SL V. Komárek: Já jen jako faktickou poznámku
bych přednesl prosbu na poslance Patočku.
Když má možnost úzkého jednání
s vedením závodů Škodovky, bylo by myslím
z hlediska parlamentu výhodné (myslím tuto
prosbu upřímně), aby požádal
vedení závodů, aby zveřejnilo odpověď
na stať, která byla před třemi dny zveřejněna
v Mladé frontě, kdy se dokazovalo (samozřejmě
jen autorsky, tedy je to sporné), že hodnota aktiv
Škodovky je spíše 3 miliardy marek a že
byla prodána vládou za 200 miliónů
marek. Je to možná omyl, nebo hluboké nedorozumění,
ale nepřispívá to k důvěře
veřejnosti. Autor právem upozorňuje (jde
o autora z Anglie), že v Anglii by taková věc
byla projednávána na veřejnosti a byla by
pod její kontrolou. Prosím tedy pana poslance, jestli
by nemohl požádat vedení podniku, aby zveřejnilo,
jak skutečně tato situace vypadá.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě
někdo do diskuse? Slovo má poslanec Seman.
Poslanec SN K. Seman: Ja mám dotaz na pána ministra
Klausa. Na Slovensku sa hovorí o tom, že je to najväčší
strašiak. V minulých 20-tich rokoch každým
rokom bolo z rozpočtu dávaných 40 miliónov
Kčs na rómsku problematiku. Mal by tu skôr
vystúpiť pán Adam, alebo pani Samková,
pretože oni sú nominovaní za Rômov. Ja
tu za Rómov nie som.
Bol som podpredsedom komisie vlády Slovenskej republiky.
Bez môjho vedomia a bez vedomia ostatných členov
Rómov zrušili komisiu vlády a 40 miliónov
Kčs prepadlo.
V súčasnej dobe sa hovorí, že peniaze
nie sú a pokiaľ áno, choďte za ministrom
financií, ten na nich sedí. Bol by som rád,
keby pán minister mohol odpovedať na otázku:
Keď bola komisia zrušená, prečo bola zrušená
i dotácia 40 miliónov Kčs? Keby on vedel,
čo sa deje na Slovensku, určite by zaplakal. 75
% deti rómskeho pôvodu, ktoré chodili do materských
škôl, dnes nechodí nikam.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ještě někdo
z poslanců se hlásí do diskuse? Pan poslanec
Patočka. Prosím vás, jak jsem už upozorňoval,
držme se programu.
Poslanec SN J. Patočka: Chtěl bych jen jednou větou
odpovědět panu Komárkovi. Ten článek
je mi velice dobře znám. Projednával jsem
to s vedoucími pracovníky. Jde o naprosto nepravdivý
článek. Je od člověka, který
tady vůbec nebyl, který tam počítá
celou hodnotu celého podniku, ačkoliv vůbec
nebyly spojeny všechny pobočné závody,
některé provozy jako hutě a další.
Článek je velice odtržený a naprosto
nepravdivý. Vedení na něj odpoví v
tisku.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě
někdo z poslanců? Není tomu tak. Končím
rozpravu. Uděluji závěrečné
slovo navrhovateli, kterým je ministr Klaus.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Já jsem pozorně
poslouchal všechny vaše připomínky. Na
některé z nich se pokusím odpovědět.
Chtěl bych uvést obecnou poznámku. Týká
se to školství, týká se to rómské
otázky a pod. Formálně vzato, zpráva
se měla zabývat pouze plněním federálního
rozpočtu. Chtěl bych to zde připomenout.
My jsme si dobrovolně tento úkol sami rozšířili,
neboť považujeme za správné, aby Federální
shromáždění bylo informováno
o plnění všech rozpočtů. My se
snažíme koordinovat politiku na finanční
radě, nicméně bezprostřední
úvahy o tom, kolik se dává na školství
apod., nám opravdu nepřísluší.
Nesouhlasím s panem poslancem Tichým v tom, že
hlavní reformní změny probíhají
jen ve finanční sféře, případně
ve sféře cenové. To není pravda. Mění
se zásadním způsobem obě, i struktura
výroby a spotřeby. To je to, proč celou ekonomickou
reformu děláme. My jsme přece rozvíjeli
spoustu ekonomických aktivit naprosto neefektivně,
naprosto neproduktivně, naprosto neužitečně,
pouze šlo o koloběh výroby pro výrobu.
Tyto změny výrazně nastávají.
Takže to, že dochází pouze ke změnám
ve finanční sféře, to není
pravda.
Vezmeme-li strukturu výroby a zaměstnanosti v jednotlivých
odvětvích a sektorech našeho hospodářství,
uvidíte značně odlišná tempa
růstu. Ve většině případů
mluvíme o změnách tendencí a směrů.
Zhruba to jde směrem, který jsme chtěli.
Jestli někdo nechce kupovat naše textilní výrobky,
nedá se nic dělat, ale to je právě
ta výrazná změna, ke které v ekonomice
dochází. Takže myšlenka, že dochází
ke změnám pouze v oblasti financí, měny
a cen a pod. není pravdivá. Reálná
sféra následuje, i když přirozeně
vždycky je v ekonomice odlišné tempo růstu
veličin cenových a veličin kvantitativních.
Cena vylítne přes noc, zatímco přizpůsobení
objemu výroby, struktury zaměstnanosti, je samozřejmě
pomalejší. Tak to je první poznámka.
Já jsem si vybral jenom dvě věci, s kterými
nesouhlasím, nechci aby to vyznělo negativisticky.
Hlavní příčinu vzniku přebytku
označil pan poslanec za důsledek administrativního
příkazu zabrzdění výdajů.
Já jsem použil dvě čísla - nechtěl
jsem vás zatěžovat mnoha čísly
a tak jsem použil jenom dvě čísla -
řekl jsem, že výdaje byly čerpány
na 23,3 %, zatímco příjmy nečekaně
skočily na 26,5 %. My jsme podle všech minulých
zkušeností očekávali, že příjmy
budou 20 - 21 %, protože vždy je I. čtvrtletí
slabší v tvorbě zisku. Řada odvětví
neběží. Čili pro nás byl spíše
nečekaný vzestup příjmů rozpočtu
než výdajů: Takže to nebyla otázka
administrativního zabrzdění výdajů
jako dominantního faktoru.
K panu poslanci Komárkovi bych chtěl říci
toto. Zisk má vývoj velmi prapodivný a dynamika,
o které jsem se zmínil - 322,4 % indexu proti minulému
roku - skutečně byla pouze za únor. Za březen
už je to pouze 190 %, téměř polovina.
Za duben předběžná čísla
raději nechci říkat, protože jsou velmi
přibližná, ale je to ještě daleko
nižší. Takže zisk se skutečně
vyvíjí nepochybně směrem dolů
a díky tomu také přebytek rozpočtu
bude nižší.
Naprosto nechápu několikráte opakované
slovo, ne dnes prvně, o tom, že došlo k restrikci
vůči obyvatelstvu. Kdo, kdy v naší zemi
provedl restrikci vůči obyvatelstvu? Já jsem
skutečně nikdy neslyšel, že by někdo
provedl restrikci ze strany vlády, já si ničeho
takového nejsem vědom, já jsem o něčem
takovém nikdy neslyšel. Tady šlo jedině
o to, jak krátkodobě přibrzdit růst
příjmů - to ovšem není restrikce
- aby nedošlo ke vzniku inflační spirály
mezi cenami a mzdami. Čili záměr zablokovat
inflační spirálu musí být nám
všem, vládě i parlamentu, jistě společný.
Takže použití slova restrikce je v tomto případě
naprosto mylné.
Bludný kruh, který je zde nabízen, můžeme
interpretovat i pozitivním způsobem. Vzestup cen
a zisku vede k poklesu poptávky, vede k čekání,
kdo z koho, mezi výrobci a spotřebiteli, potom vede
k relativnímu poklesu cen, tedy za pohybu směrem
vzhůru, k následnému vzestupu mezd a příjmů,
k strukturovanému vzestupu poptávky a podobně.
Čili bludný kruh, který tady nastínil
pan poslanec Komárek, není nezbytný a není
třeba ho vidět tak negativně.
Pan poslanec Richterek hovoří o odbytové
bariéře na vnitřním trhu, o tom, že
je vytvořena převážně naší
vinou. Nevím, koho myslí slovem "naší".
Jestli tím myslí naší podnikovou sféru,
která přestřelila krátkodobě
cenový vzestup, pak to tedy ano. Ale, že by to bylo
vytvořeno vládou, že by zablokovala výdaje,
že by v I. čtvrtletí je nechala utéci
někam jinam, to pravda není.
Nevím, jestli je správné, aby pan poslanec
Šedovič používal slova o "hranici
chudoby a hladu". Já myslím, že to jsou
slova velmi nadnesená a bylo by potřeba, abychom
velmi opatrně, jako šafránu, tato slovíčka
používali.
Pro pana poslance Rajczyho bych chtěl říci,
že já přesně nevím, kteří
poslanci prováděli kontrolu státního
rozpočtu, kdo je k tomu vybíral. Já jsem
dokonce ke svému překvapení zjistil, že
poslanci Federálního shromáždění
jsou v budově federálního ministerstva financí
v různých kancelářích, aniž
bych o tom jako ministr financí byl předem informován,
aniž bych k tomu dal alespoň globální,
formální souhlas. Takže já to, pane
poslanče, opravdu nevím, kdo tam byl a kdo tam nebyl.
Panu poslanci Zemanovi bych chtěl říci -
z těch mnoha věcí, které řekl
- několik poznámek. Využití Fondu národního
jmění na dotace - bylo tady již částečně
zodpovězeno. Jednali jsme o tom na zasedání
finanční rady teď v pondělí a
od slovenské strany, od odpovědných ministrů
bylo opakovaně sděleno, že nic takového
není pravda, a že to pravděpodobně byla
dílčí dezinterpretace v interviewu pana ministra
Chrena ve sdělovacích prostředcích.
Prostě nic takového slovenská strana nechce
dělat a bylo by to také naprosto špatné.
Zpráv o hodnocení reformujících se
ekonomik, založených na kvalitním i nekvalitním
podkladu, je v dnešním světě nekonečné
množství - vychází dvě až
tři týdně. Zpráva CIA, která
teď vznikla, myslím, byla mimořádně
nekvalitní, mimořádně zastaralá.
Autoři této zprávy připustili, že
byli v této zemi naposledy v srpnu loňského
roku. To bychom museli konfrontovat mnoho těchto zpráv,
zpráv alternativních organizací. Myslím,
že to žádný argument není.
Použití rezervy a kontrolovanost, či nekontrolovatelnost
použití rezervy - k tomu bych chtěl říci,
že rezerva, která je ve státním rozpočtu,
opravdu nebyla použita. Nebyla použita na dočasné
neplánované, nečekané dotace na palivo
a teplo. Já pochybuji, že by to mohl náměstek
Kočárník tímto způsobem říci.
On, když o tom hovořil, tak pouze upozorňoval
na problémy nečekaných vysokých dotací,
které mimochodem do konce dubna dosáhly výše
10,1 miliardy Kčs (a celková rezerva je 4,2 miliardy
Kčs).
Chtěl bych se zmínit o otázce periodického
tisku, i když myslím, že to bezprostředně
nesouvisí se státním rozpočtem. Velmi
by mě zajímalo, co to je za seznam, protože
ke svému překvapení jsem si tam vyslechl,
že bude zrušen v prvním čtvrtletí
také časopis Finance a úvěr. Je to
časopis, jehož jsem vydavatelem a pokud vím,
tak tento časopis normálně vychází
a nikdo ho nezrušil a zrušit nehodlá. Takže
jestli některé jiné položky tohoto seznamu
jsou stejně nepřesně sestaveny, tak možná,
že to není seznam až tak reprezentativní.
V každém případě tento seznam,
který v sobě obsahuje nepochybně mnoho titulů
a já jsem podobné seznamy také viděl,
časopisů, které naprosto přežily
svou dobu, tento seznam by měl smysl jen v jednom případě,
jestliže by bylo řečeno, že ve stejné
době nevzniká daleko větší počet
periodik. Myslím, že počet periodik, který
se permanentně objevuje s novými názvy a
nově vzniká, by tento seznam mohl velmi snadno vyrovnávat.