Těchto a podobně laděných nářků
je ve zprávě plných šestnáct
stran až na jedinou výjimku, a to, cituji: "V
zájmu nalezení okamžitých opatření
federálního ministerstva obrany přehodnotilo
vnitřní rozdělení svých rozpočtových
výdajů na rok 1991 a zvýšilo výdaje
na nákup tuzemské vojenské techniky ze svého
rozpočtu z původních 1,2 miliardy Kčs
na 2,3 miliardy Kčs. Tento krok by byl však přijat
s rizikem, že federální ministerstvo obrany
v důsledku cenové liberalizace nemá možnost
utlumit cenový nárůst v nákupech potravin,
paliv a pohonných hmot. Kritická situace zde nastane
při předpokládané cenové eskalaci
ve druhé polovině roku 1991." Konec citátu.
Je už jasné, co je jedním ze zdrojů
pro naše zbrojařské podniky na pokračování
"nekonverze". Když parlament snížil
rozpočet federálního ministerstva obrany
o 1,5 miliardy Kčs a samotné ministerstvo obrany
si přehodnotilo svůj rozpočet ve prospěch
nákupu tuzemské vojenské techniky o 1,1 miliardy
Kčs, ukázalo tím parlamentu, že má
ještě další rezervy v rozpočtu.
To je vážené dámy a pánové,
podstata mé pochvaly ve směru na federální
ministerstvo obrany.
Dnes federální ministerstvo národní
obrany požaduje zvýšení rozpočtu
a dle usnesení výborů branných a bezpečnostních
má či mělo předložit tři
varianty.
Za prvé zvýšení rozpočtu o 3,3
miliardy Kčs, za druhé zvýšení
rozpočtu o 1,5 miliardy Kčs a za třetí
bez zvýšení rozpočtu.
Dodnes tyto varianty ke zvýšení rozpočtu
nepředložilo. S tímto faktem mě napadá
jedna myšlenka a doufám, že ji pan ministr obrany
vyvrátí. Není požadavek na zvýšení
rozpočtu jenom klasická varianta, kterou jsme již
zde od vlády mohli několikrát pozorovat,
že odmítnutím zcela jasně nepřijatelného
požadavku, bude parlament zcela uspokojen a zapomene se rýpat
v naznačené problematice nekonverze? Ono by se na
konci roku mohlo stát, že bychom ze strany federálního
ministerstva obrany slyšeli, že to bylo velmi těžké
období, ale že je třeba nás pochválit
za splnění velmi těžkých úkolů.
Já to tedy činím již takto předem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
poslanec Zeman, připraví se poslanec Ransdorf.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
jak už řekl ve svém úvodním vystoupení
ministr financí, hodnocení rozpočtového
hospodaření za I. čtvrtletí je do
značné míry otázkou subjektivních
preferencí.
Chtěl bych se proto ve svém vystoupení zaměřit
spíš na budoucnost, tedy na to, co může
parlament společně s vládou ovlivnit podle
mého názoru v nejbližších měsících.
Domnívám se totiž, že na rozdíl
od pana ministra financí, který v nedávném
interview v Lidových novinách označil výsledky
rozpočtového hospodaření za geniální
trefu, že jde spíš o Potěmkinovu vesnici,
ale nemyslím si, že bychom měli ztrácet
čas těmito spory, protože reálný
průběh hospodářských a finančních
procesů ve druhém čtvrtletí ukáže,
která hypotéza byla pravdivější.
Dovolte mi tedy soustředit se na čtyři náměty.
První dva náměty se v podstatě týkají
poněkud komplexnějšího pohledu na rozpočtové
hospodaření, než který volíme
dnes, kdy souhrn rozpočtů je jednak oddělen
od vznikajícího fondu národního jmění,
jednak od státních finančních aktiv.
Chtěl bych s jistým předstihem upozornit
na možné riziko, které se v současné
době vytváří zejména ve Slovenské
republice, ale není vyloučeno, že přeskočí
i do České republiky. A sice na riziko, že
fondu národního jmění, konkrétně
kumulovaných prostředků získaných
malou privatizací, bude použito na dotaci cen potravin.
Chtěl bych v této souvislosti citovat francouzského
politického klasika: Je to horší než zločin,
je to pitomost.
Jestliže podléhání populistickým
tlakům povede k tomu, abychom poměrně omezeně
prostředky získané dosavadní úplatnou
privatizací, které musíme věnovat
na rozvoj národního hospodářství
a veřejného sektoru, věnovali na lichotivě
řečeno prožrání budoucnosti,
pak se zbavíme poslední šance, aby tato budoucnost
byla ekonomicky i sociálně lepší. Nechci
přitom mluvit o možnosti, že zejména po
zprávě ekonomických expertů CIA se
poněkud odkloníme od varianty kupónové
privatizace, a že tedy fondy národního jmění
budou syceny úplatnou privatizací i v rámci
privatizace velké. Tato otázka by se stala o to
aktuálnější. Varuji před pokušením
využívat fond národního jmění
ke krytí běžných rozpočtových
problémů.
Druhá otázka se týká státních
aktiv. Už v září minulého roku
došlo k tomu, že na úkor státních
aktiv byl kryt náš vklad v národní měně
do Mezinárodního měnového fondu ve
výši - tedy před devalvací - 10,3 miliardy
korun. v průvodní zprávě se tehdy
říkalo, že tato operace se uskutečňuje
mimo jiné i v souvislosti s tím, že Federální
shromáždění se bezprostředně
k pohybu státních finančních aktiv
nevyjadřuje a současně bylo upozorňováno
na to, že touto operací, byť jde fakticky jenom
o uložení směnky u státní banky,
klesají výrazně státní finanční
aktiva.
Já jsem samozřejmě vděčný
vládě, že odbřemeňuje Federální
shromáždění, aby se zabývalo
pouhou 10-ti miliardovou problematikou a umožňuje
mu lépe se soustředit na pohyb 10-ti miliónových,
případně 100 miliónových položek
ve státním rozpočtu, nicméně
apeloval bych na to, aby v budoucnosti byl pohled na pohyb státních
rozpočtů, tedy pohled na pohyb fondů národního
jmění a státních finančních
aktivech sjednocen, aby celá záležitost byla
přehlednější.
Třetí připomínka se týká
rozpočtových rezerv, kterých je několik,
ale největší z nich, ve výši 4,2
miliardy korun, byla věnována na předcházení
ekonomicky havarijním situacím. Toto Federální
shromáždění na návrh svého
rozpočtového výboru tuto rezervu zvýšilo
- mimochodem na účet snížení
výdajů na obranu. Podle vyjádření
prvního náměstka ministra financí,
které jsme před několika dny na rozpočtovém
výboru dostali, byla tato rozpočtová rezerva
spotřebována na krytí neplánovaných
výdajů spojených s prolongací dotací
cen tepla, energie atd.
Mám-li vyjít z této reprezentativní
informace, ptám se, zda šlo o ekonomickou havárii,
nebo havárii, tedy o něco, nač měla
být rezerva původně užita, a jak se
hodlá státní rozpočet vypořádat
s touto situací a s faktickou nekontrolovatelností
těchto finančních rezerv Federálním
shromážděním.
Moje poslední připomínka má charakter
krátkodobé prognózy. Domnívám
se, že zejména v odvětvích veřejného
sektoru, zejména v odvětvích školství,
zdravotnictví, ale i ochrany životního prostředí
a nekomerčních oblastí kultury bude muset
dojít v nejbližší budoucnosti, nejpozději
však začátkem druhé poloviny tohoto
roku, k rozsáhlým rozpočtovým modifikacím
máme-li předejít kolapsu těchto odvětví,
že to bude mít prakticky charakter úpravy,
a to velice výrazné úpravy dnešního
souboru rozpočtů; samozřejmě nikoliv
na federální, ale v tomto případě
především na republikových úrovních.
Proto také rozpočtové výbory pracovaly
ve spolupráci s analogickými výbory obou
republik, proto máte v naší zprávě
přiložena stanoviska těchto výborů
za Českou národní radu a Slovenskou národní
radu. Toto volání je někdy hlasem volajícího
na poušti, a protože rád uvádím
argumenty místo obecných tezí, dovolte mi,
abych skončil argumentem ve prospěch citované
nekomerční kultury. Ve svých zbývajících
dvou minutách bych bez jakéhokoliv dalšího
komentáře, stylem hokejového reportéra,
aby to bylo rychlejší, přečetl - pouze
za Českou republiku, a není to jen záležitost
daně z obratu - seznam periodik, která byla zrušena
nebo jejich vydávání bylo zastaveno v I.
a II. čtvrtletí t.r.
I. čtvrtletí: Československá informatika,
Energetika, Finance a úvěr, Investiční
výstavby, Listy cukrovarnické, Manipulace skladování
a balení, Meteorologické zprávy, Mlýnsko-pekárenský
průmysl, Plasta a kaučuk, Pojistný obzor,
Pozemní stavby, Průmyslový design, Sklář
a keramik, Stavivo, Strojírenská výroba,
Technická knihovna, Technologie Today, Zábrana škod,
Motor, Týden, Praha, Knihovnictví (příloha
Čtenáře), O revue, Lázeňský
časopis (Karlovy Vary), výběr nejzajímavějších
knih, Řemeslo a služby, Monitor, Přírodní
vědy, Speciální pedagogika, Cizí jazyky,
Český jazyk, Estetická výchova, Matematika
a fyzika, UNESCO kurýr, Rodina a škola, Rozhledy matematicko-fyzikální,
Sekretářská praxe, Speciální
pedagogika, Tělovýchova mládeže, Výchova
a vzdělání, Zemědělská
škola, Výchovný poradce, Alma mater, R klub
R, Komenský, Odborná výchova, Freundschaft,
Přírodní vědy, Historický obzor.
II. čtvrtletí: Víkend, Automatizace, Automobil,
Domov, Computer Echo, Elektrotechnický obzor, Elektrotechnik,
Hutnické listy, Hutník, Jaderná energie,
Kvasný průmysl, Mechanizace a automatizace administrativy,
Plyn, Podniková organizace, Sdělovací technika,
Slaboproudý obzor, Slévárenství, Strojírenství,
Technický magazín 91, Uhlí, Chemický
průmysl, Acta chirurgiae orthopaedicae, Časopis
lékařů českých, Československá
dermatologie, Československá epidemiologie, Československá
farmacie, Československá gastroenterologie, Československá
gynekologie, Československá hygiena, Československá
neurologie, Československá oftalmologie, Československá
otolaryngologie, Československá patologie s přílohou
Soudní lékařství, Československá
pediatrie, Československá radiologie, Československá
stomatologie, Československé zdravotnictví,
Fysiatický a revmatologický věstník,
Homeostasis in helth and disease, Lékař a technika,
Pracovní lékařství, Praktické
zubní lékařství, Praktický
lékař, Rozhledy v chirurgii, Studia pneumologica,
Vnitřní lékařství, Zdravotnická
pracovnice, Československá psychiatrie.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: slovo má nyní
poslanec Ransdorf. Připraví se poslanec Hubálek,
poslanec Kočtúch má technickou poznámku.
Poslanec SN H. Kočtúch: Chcel by som reagovať
na prvý návrh poslanca Zemana. Názor, že
by sa na Slovensku fond národného majetku použil
ako vankúš na riešenie sociálnych otázok,
je nepravdivý.
Všetky relevantné vládne miesta sa vyjadrili,
že táto cesta vôbec neprichádza do úvahy.
Preto by som odporúčal, aby sme si overili materiály.
Často sa objavujú žurnalistické kačice
s rôznym zámerom vyvolať rôzne nedobré
pocity ako v českej, tak aj v slovenskej sfére.
Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: S technickou poznámkou
se hlásí poslanec Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Chtěl bych jenom jednou větou
odpovědět kolegovi Kočtúchovi. Budu
samozřejmě potěšen, jestliže se
tato zpráva ukáže jako nepravdivá, nicméně
šlo o vystoupení pana ministra Chrena, uveřejněné
v Lidových novinách. Uvádím tento
zdroj informací a myslím si, že výrok
reprezentativního slovenského ministra je dostatečně
informativní.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji, prosím,
aby se ujal slova poslanec Ransdorf.
Poslanec SN M. Ransdorf: Dámy a pánové, vážená
třetino Federálního shromáždění,
objevují se názory, že lidé nechápou
záměry vládní ekonomiky, zejména
pak podniková sféra ne. Připomínám
výrok Ciceronův, že "nemá ctít
dům hospodáře, ale hospodář
dům". Nesdílím názor Petroniův,
že "je nutné zuřit se šílenými",
i když mu některé činy poslanců
tohoto shromáždění dávají
zdánlivě za pravdu.
Jsem toho názoru, že parlament musí sledovat
bedlivě kroky prováděné vládou
a tam, kde vidí ohrožení zájmů
voličů, má právo vyjádřit
své znepokojení.
Jde nám o podnikatelskou ekonomiku, jejíž základní
prvek vidí Joseph Schumpeter v "tvořivé
destrukci", kdy podnikatel odpovídá na příležitosti
trhu. My máme ovšem co do činění
s destrukcí netvořivou, ubíjející
ducha podnikatelství stejně, jako předchozí
příkaznický systém.
Israel Kirzner vidí v podnikateli hledače příležitostí
reagujícího na nerovnováhy, aniž by
je vytvářel agresivní a originální
iniciativou. Jenže těch nerovnováh je dnes
tolik, že vytvářejí netransparentní
prostředí, ve kterém lze těžko
podnikat.
Ve scénáři ekonomické reformy v září
1990 vláda prohlásila, že "je nezbytné
stanovit a dohodnout se se sociálními partnery a
politickými stranami a hnutími předem na
hranici možného dopadu důsledků pohybu
cen na úroveň reálných příjmů
obyvatelstva. K zabránění lichých
dopadů na reálné příjmy obyvatelstva
je nutno stanovit mechanismy částečných
kompenzaci (valorizace), pravidla jejich uplatňování
(jednorázové, periodické)", to je konec
citátu. Tento práh bohužel nebyl stanoven.
Není tedy jasné, kam až půjde redukce
koupěschopnosti obyvatelstva. Je životním zájmem
udržet v chodu motor koupěschopné poptávky,
má-li být udržena určitá nutná
úroveň produkce i rozpočtových zdrojů.
Do roku 1991 jsme vstoupili s tím, že v prosinci 1990
byly ceny oproti prosinci 1989 o 20 % vyšší,
v lednu 1991 byl rozdíl oproti stejnému období
předcházejícího roku 45,6 %, v únoru
1991 55,6 %, v březnu 62,8 %.
Z toho byl růst cen potravin o 61,6 %, nepotravinářského
zboží o 73,9 %, veřejných služeb
o 71,3 %.
Jistě je pravda, že dynamika cen se zmírňuje
z 25,8 % v lednu na 6,3 % v březnu, ale celkový
index spotřebitelských cen je stále vyšší.
V dubnu se spotřebitelské ceny zvýšily
oproti prosinci 1990 o 45 %. Ceny průmyslového zboží
o 64,7 %. V březnu byly reálné příjmy
obyvatelstva nižší oproti roku 1989 asi o 35
- 40 %. Pro srovnání: v Polsku, které včera
devalvovalo zlotý o 14,4 % v reakci na pokles výroby
a vývozu, poklesly reálné příjmy
obyvatelstva za poslední rok o 28 %. Pokud jde o inflaci,
ještě na tiskové konferenci 21. listopadu 1990
ministr financí tvrdil, že v roce 1991 bude inflace
jednociferná. A dnešní realita je známa
všem.
Inflační trend v Československu lze co do
rozsahu v Evropě za posledních deset let srovnat
jen s Jugoslávií, Polskem a Řeckem. V evropských
zemích s nejvyšší inflací nebyl
překročen řád 25 - 35 %.
V roce 1978, když dosáhla v Británii inflace
27 %, byl to popud pro paní Thatcherovou pro volební
heslo: "S labouristy to nefunguje".
Mohu se ptát, zda to s dnešní naší
vládou funguje lépe? Odpověď je jasná.
V březnu byla produktivita práce v průmyslu
oproti stejnému období minulého roku nižší
o 12 %, ve stavebnictví dokonce o více než
40 %. To znamená, že při nástupu reálné
nezaměstnanosti se prohlubuje tolik kritizovaná
přezaměstnanost.
V březnu 1991 byla produkce oproti březnu 1990 o
více než 25 % nižší. Ve stavebnictví
dokonce o 50 %. Ve světle těchto faktů pochybuji
o tvrzení vlády, že se začínají
projevovat pozitivní prvky v ekonomickém vývoji,
"k nimž patří především
likvidace permanentní převahy poptávky nad
nabídkou". To byl citát ze zprávy naší
vlády.
Těžko lze hodnotit kladně takovou formu dosažení
rovnováhy, kdy obyvatelstvo za stejný objem peněz
nakoupí řádově o 40 % méně
zboží ve fyzickém objemu. Spotřeba obyvatelstva
je ve stále větším stupni kryta z úspor
a redukována na hrazení základních
životních potřeb. Po zvýšení
cen paliv a tepla lze očekávat další
citelný cenový růst, který se ke konci
roku může přiblížit trojcifernému
vyjádření.
Jestliže vedoucí kontrolní mise Mezinárodního
měnového fondu, že "vývoj makroekonomických
ukazatelů v I. čtvrtletí 1991, tedy v prvních
třech měsících reformy je více
než uspokojivý a autoři scénáře
si zaslouží výbornou", klade to otázky
kritérií takového hodnocení. Nelze
se totiž ubránit dojmu, že Československo
se dostává do postavení "his master´s
voice".
Za příznivou variantu lze pokládat i v současném
vývoji, když národní důchod neklesne
více než o 10 - 12 %. Kdyby se hospodářský
pokles podařilo v příštím roce
zastavit a obnovit růst v roce 1993, pak ekonomickou výkonnost
z roku 1989 dosáhneme roku 1997.
To staví jásot nad rozpočtovým přebytkem
do poněkud hořkého kontextu. Snížení
daně z obratu, v průměru o 10 % a dovozní
přirážky na dovoz spotřebního
zboží z 20 na 18 %, s platností od 20. května
1991 je prý přímým důsledkem
přebytku v plnění rozpočtu v I. čtvrtletí.
Zdroje přebytku jsou, jak konstatoval ve svém úvodním
expozé pan ministr Klaus, neopakovatelné a "přebytek
v podstatě zaplatili spotřebitelé a nestačí
pokrýt zvýšené výdaje rozpočtů
ve školství, zdravotnictví, stejně jako
u nezaměstnanosti. K tomu lze přičíst
problémy s konsolidační bankou, úvěry
na TOZ, které na sebe převzala státní
banka. Lze se ptát: "Nebude je muset krýt státní
rozpočet?"
Dále: Ve stejné době, kdy bylo oznámeno,
že I. čtvrtletí skončilo výrazným
rozpočtovým přebytkem překračující
plánovanou výši, jednal v USA předseda
státní banky s víceprezidentem Světové
banky o půjčce 450 miliónů amerických
dolarů (asi tak 13,5 miliardy Kčs), spojené
s krytím případného rozpočtového
schodku. Je známa skutečnost, že rozložení
rozpočtových příjmů a výdajů
je v průběhu roku nerovnoměrné. Hovořil
o tom ve svém vystoupení i pan ministr financí.
Výdaje nabíhají s určitým zpožděním,
takže rozpočtový přebytek počátku
roku je nezbytnou podmínkou pro dosažení celoroční
vyrovnanosti. To platí v tomto roce tím spíše,
že zisky podniků a odvody do rozpočtu byly
počátkem roku přechodně zvýšeny
v návaznosti na provedenou devalvaci koruny, zatímco
ceny dovážených surovin i výrobní
náklady porostou v dalším průběhu
roku; stejně tak i techniky, spotřebního
zboží, výrobní náklady vzrostou
patrně i o mzdy.
Ministerstvo zemědělství České
republiky zadržovalo dotace pro zemědělské
organizace a nečerpalo rozpočtové prostředky,
což je trvale neudržitelné. A konečně,
rozpočtový přebytek byl dosažen i tím,
že se do slabší pozice dostalo krytí obecně
uznávaných potřeb, jako je tomu ve školství,
dopravě, ve zdravotnictví, v obecních a okresních
rozpočtech atd. Tedy tyto problémy budou řešeny
ve II. pololetí.
Registrované požadavky se pohybují v řádu
několika desítek miliard Kčs a při
splnění uvedených slibů by byl státní
rozpočet ztrátový. Vidím tedy důvod
pro snížení nepřímých
daní nikoli v rozpočtovém přebytku,
ale v potřebě utlumit sociální nespokojenost,
a to právě v okamžiku, kdy vstoupily v platnost
zvýšené ceny uhlí, plynu a tepla, dále
v nutnosti oživit makroekonomickou regulační
politiku na vnitřním trhu.