Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Podniky vzhledem k tomu, že mají vysoké zisky, podle mého názoru nejsou nuceny reagovat tak, jak zřejmě velí základní zájem finanční restrikce, původní záměr reformy. Tedy tím, aby sáhly na dno svých rezerv cestou vyšší efektivnosti. Situace je taková, že vysoké zisky naopak umožňují podnikům při poklesu výroby udržovat víceméně stav zaměstnanosti na úkor hlubokého poklesu produktivity práce. Produktivita práce podle statistiky klesla za duben na asi 88 % a za první čtyři měsíce asi o pět šest bodů.

Já se obávám, že zde dochází k určité silné deformaci původních záměrů restrikční politiky. Nejde mi o kritiku u těchto deformací, jde mi spíše o hledání řešení, které by mělo mít smysl. Já se domnívám, že došlo a dochází při tvrdé restrikci vůči obyvatelstvu, užívám-li slovo tvrdé, mně teď nejde o oblast pocitů nebo sociálního cítění, mně jde spíš o makroekonomickou úměru této restrikce. Restrikce vůči obyvatelstvu reprezentuje podle odhadů, o kterých jsem hovořil, a nechci jejich opakováním zdržovat, přes 150 miliard Kčs v průběhu roku od dubna 1990 do dubna 1991.

To znamená stlačení poptávky obyvatelstva, které se prakticky zrcadlí velmi razantně v poklesu dubnového objemu prodejů ve vnitřním obchodě ve srovnatelných cenách asi o 48 %, což je obrovský pokles nákupů obyvatelstva. Je to proto, že obyvatelstvo na růst cen asi o 65 % za první čtyři měsíce, srovnatelně proti čtyřem měsícům minulého roku, reaguje tím, že stlačuje svoji poptávku na minimum. Pan ministr má asi pravdu, když říká, že snížení cen, které je vykazováno statistikou na vahách spotřeby roku 1989, by možná na vahách spotřeby roku 1991 bylo o 8 nebo 9 bodů nižší. Ale to je skutečně spíše statistická hra, protože ceny se vyvíjely tak, že potravinové ceny se zvýšily, řekněme, že dnes se redukovaná spotřeba o 48 % v dubnu redukuje tak, že lidé samozřejmě musí jíst, takže zůstává spotřeba potravin méně zkrácena než téměř mizící spotřeba spotřebního zboží, takže skutečně v užití je větší podíl potravin, než v roce 1989 a pochopitelně pomalejší vzestup cen než u spotřebního průmyslového zboží odpovídá těm indexům, o kterých oprávněně pan ministr hovořil. Ale to je skutečně výraz už dopadu tvrdé restrikce vůči obyvatelstvu a následně deformované struktury spotřeby obyvatelstva.

Já se domnívám, že vzniká tento bludný kruh tak, že ostře restringovaná kupní síla obyvatelstva o více než 150 miliard Kčs silně snižuje jeho poptávku a vyvolává tendenci k 20 % poklesu výroby.

Naproti tomu podniky, aby nesnížily své objemy tržeb a objem zisku, reagovaly pronikavým zvýšením cen, které jim stát beze všeho dovolil. Možná to šlo limitovat určitým horním stupněm rentability k nákladům, ale mohu se samozřejmě hluboce mýlit a nejde mi o žádný zlepšovací návrh v tomto směru.

Jde mi o to, že restriktivní záměr, který podniky podvazoval původně i v úvěrech, byl torpédován tím, že se jim umožnil takovýto růst zisků, který rezultuje do přebytku rozpočtu a vyvolává zmíněný bludný kruh, kdy snížením spotřeby obyvatelstva narůstá deprese jeho poptávky, narůstá odbytová krize pro podniky a podniky je překonávají místo tlakem na efektivnost zvyšováním cen, růstem zisku. Tím ale znovu vyvolávají další poklesy poptávky, takže tento koloběh se vyčerpává, není řešením ani pro obyvatelstvo, postupně nebude ani řešením pro podniky, a protože narazí na poptávkovou bariéru a nebude moci výrobu za tyto zvýšené ceny realizovat, a pak také budou klesat příjmy státního rozpočtu, které se octnou v dvojích kleštích.

Za prvé ztratí daně z nákupu obyvatelstva za spotřební zboží, jako jsou automobily, pohonné hmoty a podobně, za druhé odvody ze zisku z podnikové sféry, která naráží na bariéru snižované poptávky, budou slábnout.

To napovídá na tendenci recese nebo stagflace, respektive stagnace a inflace jako poměrně dlouhodobého jevu, který pak znemožní brzkou adaptaci a oživení ekonomiky.

Já nechci tyto teze zveličovat. Chtěl jsem na tuto otázku upozornit, upozornit čistě v souvislosti s růstem příjmů rozpočtů. Souhlasím s tezí ministra Klause, aby se nepřijímaly apriorní soudy k reformě. Mrzí mě, když tato teze je doprovázená okamžitě závěrem s tím, že se množí katastrofální předpovědi.

V situaci takovýchto poklesů výroby a nárůstu nezaměstnanosti jsou obavy pochopitelné a nelze diskutovat s nějakým neutuchajícím optimismem, ale pochopitelně, v těchto diskusích se prolínají obavy, a lidé mnohdy jsou motivováni jak optimismem, tak obavami, takže nejde o apriori defétistické záměry.

Ale souhlasím s tím, že nemáme přijímat žádné předpojaté závěry, a doporučuji, abychom o dalším zaměření restrikce, její tvrdosti vůči obyvatelstvu a lepšího cílení restrikce vůči podnikům uvažovali na druhé pololetí tohoto roku, protože dá se některým negativním tendencím předcházet a je samozřejmě lepší se nad nimi zamýšlet, než je odmítat.

Z toho hlediska bych si závěrem dovolil jednu připomínku k našim zpravodajům. Já jsem toho názoru, ať každý si zde vyslovuje názory, jak považuje za nutné a jak umí a nikdy bych je nechtěl komentovat a nějakým způsobem hodnotit.

Myslím, ale že by důstojnosti a serióznosti jednání parlamentu přispělo, když se hovoří o hospodářských otázkách a o číslech, aby zprávy zpravodajů byly věcné a nepřipomínali spíše literární eseje.

A konečně myslím, že není příznivým faktem, když se v tomto parlamentu jedná o vážných hospodářských otázkách, které pochopitelně naše obyvatelstvo a naše voliče znepokojují, že stav přítomných klesá na 50 - 60 osob. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Nyní vystoupí poslanec Richterek a připraví se poslanec Šedovič.

Poslanec SL R. Richterek: Vážené Federální shromáždění, vážení hosté, prosím, abyste zaregistrovali, že nevstupuji s principiální kritikou průběhu I. čtvrtletí, ale jako poslanec a člen výboru pro plán a rozpočet a jako účastník kontroly výdajové části státního rozpočtu za I. čtvrtletí 1991 se chci podělit s Federálním shromážděním o své zkušenosti a říci i svůj názor, protože to pokládám za správný dialog na této půdě, jako povinnost vlády i tohoto parlamentu se závažnými otázkami vývoje této společnosti zabývat.

Souhlasím s tím, že nelze výsledky I. čtvrtletí hodnotit optimisticky, přestože se splnily podmínky vůči měnovému fondu, tak jak sdělil pan ministr Klaus. V tomto směru je výsledek pozitivní.

My jsme se ve výboru pro plán a rozpočet v detailu zabývali celkovými otázkami za účasti prvního náměstka pana Kočárníka, a bohužel si myslím, že to nezaznělo ani ze zpravodajské zprávy.

Shodli jsme se na konstatování, že část výsledků I. čtvrtletí je zcela fiktivní a nepoužitelná. Pan náměstek Kočárník to odhaduje v rozmezí 20 - 30 % z 15 miliard Kčs, čili součtu federace a obou republik. Je to otázka, jestli je to méně či více.

S tím souvisí i problém, o kterém se hovořilo. Pan ministr Klaus i zpravodajové hovořili o tom, že statistický systém v podstatě neumožňuje hodnotit věci v reálném čase, že jsme při kontrolách na jednotlivých ministerstvech neměli potřebné údaje tak, abychom se mohli podívat na výsledky I. čtvrtletí v detailu.

Když hovořím o fiktivních výsledcích, chci to doložit i konkrétním stanoviskem. Určitě jste se s tím seznámili i v televizních vystoupeních našich předních bankéřů. Bohužel, bankovní systém současného období umožňuje duplicitní inkasa v podnikové sféře především v období, kdy mají zabezpečovat odvod do státního rozpočtu. Já v tomto případě tvrdím, že je to fiktivní výsledek státního rozpočtu. Je pozitivní, že toto zjištění bankéři udělali. Udělali toto zjištění i jiní pracovníci a bankovní soustava hledá opatření, aby k takové záležitosti do budoucna nedocházelo.

Mám v této souvislosti jednu otázku, pokud bude ochoten pan ministr Klaus na ni odpovědět, jestli by mi, snad i ostatním poslancům, mohl sdělit, jaká bude funkce bank v dalším období.

Pokud je moje informace správná, je v současné době nevyčerpaný úvěrový rámec kolem 50 miliard Kčs (plus - mínus). Snad se dozvíme přesné číslo. V této souvislosti mi jde o zcela konkrétní stanovisko. Parlament ani tato vláda přece nemohou vyhlašovat, že budou podporovat export našich výrobků především do Sovětského svazu, kde se zpřetrhaly vztahy, kde jsou problémy v ekonomice atd.

Já zjišťuji, že banky neposkytují úvěry ani těm podnikům, které mají se Sovětským svazem podepsané kontrakty, výrobky jsou vyrobené, a protože nejsou ze strany Sovětského svazu otevřené akreditivy, zůstává zboží zde, což je nelogický postup.

Já se přimlouvám za to, pane ministře, kdybyste mohli tyto otázky v ekonomické radě posoudit a umožnit v těchto proexportních opatřeních, protože o to nám hlavně jde, možnost poskytnutí úvěru, protože v tom je také garance z hlediska splátek takto poskytnutých úvěrů.

Nyní mi dovolte ještě několik poznámek k hodnocení průběhu I. čtvrtletí 1991. Jde o mé hodnocení.

Domnívám se, že vláda hodnotí průběh I. čtvrtletí rozporně. Je otázka, jestli se na tom shodneme. Pokusím se říci proč. Při mnoha vystoupeních si stěžuje vláda na odbytovou bariéru, přičemž podle mého názoru zapomíná, že odbytová bariéra na vnitřním trhu je přímým důsledkem její restriktivní politiky. Pokud jde o mezinárodní důvody, o kterých se hovoří při různých příležitostech, přiznává vláda, že složitou situaci jsme si v řadě případů způsobili sami. Proč se tedy vymlouváme na odbytovou bariéru, když vznikla převážně naší vinou?

Kuriózní je, že na jedné straně se negativně hodnotí odbytová bariéra a na druhé straně se za jeden z hlavních pozitivních výsledků v průběhu reformy, jak jsme v tomto parlamentě schválili, uvádí snížení převisu poptávky nad nabídkou. Myslím, že na to reagovali i naši zpravodajové. Přitom drastické snížení poptávky vytvořilo odbytovou bariéru, která je největším současným problémem.

Mám takový pocit, že vláda vydává za úspěch v průběhu reformy zvýšení úlohy spotřebitele trhu. Kladu si sám pro sebe otázku: Lze za úspěch považovat, když lidé méně nakupují, když nakupují opatrněji jen proto, že jim prudce poklesly jejich reálné příjmy? Je tedy úloha spotřebitele nejvyšší v zemích (nyní to přeháním) s nejnižší životní úrovní?

Mám osobní názor (a je to zakotveno i v návrhu usnesení), jak to bylo projednáno ve výboru pro plán a rozpočet), že by vláda měla přistoupit k analýze průběhu ekonomické reformy. Jak říká pan ministr Klaus, ani já nesouhlasím s tím, aby se prováděly ukvapené závěry. I můj předřečník, pan Komárek, o těchto otázkách hovořil. Přimlouvám se i za to, aby vláda posoudila zmírnění některých dopadů. Tím se nemění princip a postup ekonomické reformy, abychom mohli při hodnocení II. čtvrtletí konstatovat posun současného stavu.

Bohužel musím tomuto Federálnímu shromáždění i členům vlády připomenout (ale oni to určitě vědí), že vývoj v I. čtvrtletí probíhá bohužel přesně v souladu (prosím vás, neberte to tak, že absolutizuji) s předpovědí našich i zahraničních oponentů restriktivně liberálního reformního scénáře, kteří dopředu (nechávám na vás, jestli s dobrým či špatným úmyslem) varovali před tím, že jakmile se začne preferovat restrikce místo podpory výroby a spoléhat se na naivní teorii volného trhu, rozvine se spirála poklesu výroby (a ta je zde), inflace růstu zahraničního zadlužení, devalvace atd. Nechci to dále rozvádět.

Já si myslím, že v tisku č. 639 je dostatek konkrétních názorů a doporučení pro dnešní jednání. Já sám tento návrh (tisk 639) budu podporovat a nemám k němu dalších připomínek.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má nyní poslanec Šedovič, připraví se poslanec Rajczy.

Poslanec SN J. Šedovič: Vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni. Nechcem vás zdržiavať dlhými rečmi, ale nedá mi, aby som svoj názor na práve prerokovanú problematiku aspoň v stručnosti nevyjadril.

Predložená správa hovorí, že v prvom štvrťroku plnenia štátneho rozpočtu vykazuje prebytok 15,3 miliárd korún. Každého, kto v tomto štáte žije a pozná súčasné pomery, okamžite napadne otázka, odkiaľ sa tento príspevok vzal. Odpoveď je možné nájsť aj v predloženej správe, kde sa hovorí o tom, že výroba klesla o 12 %, fyzický obrat tovaru o 30 %, ceny vzrástli o 37, 5 %.

Nemá význam polemizovať v danej chvíli o objektivite uvedených štatistických údajov. Istotne však budete so mnou súhlasiť, že pokiaľ by sme z obrovského množstva cenových položiek vybrali len položky predmetov a služieb dennej potreby, bolo by číslo hovoriace o náraste cien radovo vyšší. Jasným dôkazom je súčasná sociálna situácia našich rodín, ktoré sú v prevažnej miere na hranici chudoby a hladu.

Z uvedeného sa dá vydedukovať, že prebytok rozpočtu vznikol výrazným rastom cien, ako konštatuje aj táto správa na strane číslo dva.

Ale vzhľadom na to, že súčasná inflácia v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike nie je klasická - mzdy ostali prakticky na pôvodnej úrovni - dodávam: neoprávneným rastom cien a neoprávnený rast cien je bohapusté okrádanie našich občanov.

Vzhľadom na to, že naši občania v prevažnej miere nemajú dostatok skúseností ani dostatok informácií, aby rozlišovali vládne a opozičné strany, hodnotia vývoj podľa výsledkov a nie dielčích postojov. Musím sám za seba na tomto mieste verejne prehlásiť, že sa dištancujem od zodpovednosti za takéto okrádanie našich občanov. Ďakujem vám za pozornosť.

Poslanec SN L. Rajczy: (Poslanec hovořil v maďarském jazyce - překlad.)

Vážené Federální shromáždění, nechci používat velká slova, jestli mám být upřímný, protože jsem byl překvapen nad spoustou velikých slov, které jsme zde slyšeli od pana premiéra, od navrhovatelů a dalších diskutujících.

Já osobně jsem se také zúčastnil a také se zúčastňuji těch prací, které se zabývají kontrolou státního rozpočtu. Je to velmi vážná a zodpovědná práce. Daně občanů musíme rozdělit jako ovoce práce občanům. Také pan premiér řekl, že v ministerstvu financí také dělají kontrolu poslanci Federálního shromáždění. Chtěl bych se zeptat pana ministra, kdo osobně byli tito lidé? Už jsme se zmiňoval o tom, že jsem členem tohoto výboru, který mezi jinými se zabývá také otázkami státního rozpočtu. Během této kontroly jsme byli upozorněni na několik věcí. Tak jsem se dostal až k tomu bodu, že jsem si vyžádal usnesení, na základě kterého bychom mohli dělat také kontrolu státního rozpočtu.

Ale dodnes jsem nedostal parlamentní usnesení, které do roku 1995 schvaluje státní rozpočet. Ale dostal jsem do rukou takové usnesení, v rámci kterého tento parlament v loňském roce 20. prosince 1990 oznámil závěrečnou zprávu za rok 1989.

Dovolte mi, abych z toho citoval: "Poslanec Sněmovny národů, Ján Horník se ptá: "Chtěl bych se zeptat, co by se stalo, kdybychom tento závěrečný účet schválili?" Předsedající předseda Sněmovny národů, Milan Šútovec: "Předpokládám, že je to řečnická otázka. Jestliže je faktická, znovu na ni musí odpovědět pan ministr Klaus. Já sám odpověď nevím." Ministr financí České a Slovenské Federativní Republiky, Václav Klaus: "Tím bychom naprosto zpochybnili legitimitu našeho finančního hospodaření, tvářili bychom se, že nemáme kontinuitu, že náš stát nemá kontinuitu."

Vážené dámy, vážení pánové, zdá se mi, že je to pro nás skutečně velice závažná věc, když si to snažíme uvědomit, o co jde. Nejde o nic jiného, než o to, že závěrečná zpráva, kterou přijal tento parlament pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku neví, jestli tato legitimita je na místě.

Takže já, jako zástupce Federálního shromáždění upozorňuji předsednictvo Federálního shromáždění na první bod § 91, který jednoznačně říká - dovolte mi, abych z něho citoval:

"Paragraf 91 - vyšetřovací komise, odstavec 1: "Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny mohou zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komise."

Vážené dámy, vážení pánové, já žiji tímto právem a chtěl bych od předsednictva Federálního shromáždění, aby Federální shromáždění ustanovilo tento výbor, resp. komisi.

Myslím, že nebudu sám a budou se mnou i jiní. Přesto, kdyby někdo pochyboval o tom, jestli na to máme právo nebo ne, dovolte mi, abych citoval § 36 bod d) Ústavy. Nebudu to číst, ale zřejmě je vám to známé a je vám to k dispozici.

Dámy a pánové, vážení hosté, zdá se mi, že jsem u takového bodu, který možná překvapí hodně lidí, ale to se stává. Možná, že nebyly srozumitelné ty zprávy, kde už jsem se snažil poukázat na některé problémy v rámci tohoto parlamentu, ale myslím, že v budoucnu moje příspěvky budete více pozorovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Piskoř, připraví se poslanec Zeman.

Pokud by poslanec Rajczy trval na svém návrhu, prosím, aby ho dal písemně. Jinak si ovšem myslím, že k vytváření vyšetřovací komise není žádný důvod, funkci kontroly státního rozpočtu plní naše výbory, které zprávu podaly. Ale pokud pan poslanec na svém návrhu trvá, prosím, aby ho dal písemně.

Poslanec SL J. Piskoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych udělat jednu věc, která se vám bude zdát asi překvapivá. Chci pochválit federální ministerstvo obrany. Proč? Prvotním faktorem bylo to, že jsem ve výborech pro plán a rozpočet dostal za úkol kontrolu rozpočtu federálního ministerstva obrany. Teď už budu citovat a komentovat Zprávu k rozpisu sníženého rozpočtu federálního ministerstva obrany na rok 1991. "

Cituji: "Na základě rozhodnutí Federálního shromáždění o dalším snížení rozpočtu výdajů kapitoly federálního ministerstva obrany byly provedeny podstatné úpravy v jednotlivých druzích výdajů rozpočtu." Dále čteme: "Bylo nutné snížit investiční výdaje" nebo "snížení má dopad do sociálního zabezpečení posluchačů vojenských vysokých škol", dále "dopad na zabezpečení bytů pro vojáky" či "dopad na snížení možnosti úkrytu pro obyvatelstvo".

"Také dopad na bojovou pohotovost" nebo "bylo nutné vypovědět uzavřené hospodářské smlouvy na akce ekologického charakteru", na kterých se podílelo finančně federální ministerstvo obrany" nebo "výsledkem budou omezené možnosti výcviku" a také "dojde k poklesu vycvičenosti vojsk". Dále pak "k ohrožené bojeschopnosti Československé armády". Můžeme číst také větu: "Případně jakékoliv snížení i v návaznosti na změny cen by mohlo způsobit nedostatek v zásobování vojenských nemocnic a zdravotních útvarů léčivy a vést ke ztrátě sociální jistoty vojáka, že se o něj armáda v nemoci nepostará, atd., atd."