Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Adam, Čič, Dienstbier J.st., Kňažko, Kováč, Kukučka, Langoš, Malý, Miller, Molnár, Mornár, Němcová, Richter, Ropek, Sahligerová, Šebek, Tarhoviská, Tyl, Vidím, Wagner, Záležáková, Žáček

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Brodský, Hruška, Jílek, Kobylka, Motyčka, Skalický, Sokol, Stome, Toman

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Boros, Čalfa, Glezgo, Kanis, Mečiar, Muška, Pánis, Posluch, Roman, Sándorová, Slota, Šebej, Vicen, Zelenay

(Jednání zahájil a řídil první místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám. Zahajuji šestý den jednání 15. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Přistoupíme nyní k projednání dalších bodů schváleného pořadu, kterými jsou

Zpráva vlády České a Slovenské Federativní Republiky o plnění státního rozpočtu federace a souhrn státních rozpočtů za I. čtvrtletí 1991 (tisk 630) a souhrnná zpráva výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů ke kontrole plnění státního rozpočtu za I. čtvrtletí 1991 (tisk 638), včetně návrhu usnesení Federálního shromáždění ke zprávě o plnění státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky a souhrnu státních rozpočtů za I. čtvrtletí 1991 (tisk 639).

Potom by následoval Vládní návrh zákona o odpadech (tisk 590 a 628).

Podle časových možností bychom potom projednali Návrh místopředsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky na opětovnou volbu soudce Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky (tisk 527 a 527 a).

Dále projednáme Zprávu o situaci na hraničních přechodech.

Pan poslanec Hubálek má technickou poznámku, prosím.

Poslanec SL B. Hubálek: Dámy a pánové, vzhledem ke stavu naší přítomnosti bych prosil, aby každý den při společném zasedání - řekněme kolem poledne nebo k večeru - byl vyvěšen seznam poslanců, kteří jsou omluveni tím způsobem, zda-li jsou na zahraniční cestě a ti, kteří jsou neomluveni. Přispěje to k odpovědnosti i k tomu, na čem jsme se tady usnesli - totiž, že budeme do práce pečlivě docházet. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: O tom myslím nemusíme jednat.

Přistoupíme k prvnímu bodu programu, kterým je

Zpráva vlády České a Slovenské Federativní Republiky o plnění státního rozpočtu federace a souhrn státních rozpočtů za I. čtvrtletí 1991 (tisk 630 a následné tisky).

Žádám nyní pana ministra Václava Klause, aby podal výklad k předložené zprávě jménem federální vlády.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych z pověření vlády České a Slovenské Federativní Republiky řekl několik úvodních poznámek ke zprávě o plnění státního rozpočtu za I. čtvrtletí roku 1991, kterou vláda předložila Federálnímu shromáždění, jak to ukládá zákon o rozpočtových pravidlech federace.

Nechci a nebudu se podrobně zabývat dosaženými výsledky v rozpočtovém hospodaření, neboť jsou obsaženy ve zprávě, kterou máte k dispozici. Kromě toho někteří poslanci, členové výborů pro plán a rozpočet a dalších výborů, provedli kontrolu plnění státního rozpočtu přímo na federálním ministerstvu financí a dalších resortech. Jde mi zejména v tomto úvodu o posouzení rozpočtového hospodaření v I. čtvrtletí letošního roku, ze dvou hledisek, které spolu úzce souvisejí.

Jednak jde o otázku vzájemného vztahu k výsledkům rozpočtového hospodaření a k výsledku ekonomiky jako celku a jednak jde o samotný problém kvality dosaženého, relativně vysokého přebytku státního rozpočtu.

Náš dnešní, sebehlubší a sebelépe míněný pohled na krátkodobý vývoj ekonomiky v I. čtvrtletí roku 1991, podle mého názoru, zatím neumožňuje provádět nějaké jednoznačné závěry nebo kategorické soudy. Příliš záleží na postoji hodnotitele a na kritériích, kterým dává přednost nebo které naopak nepovažuje za tak důležité. V tomto hodnocení se pak ve značné míře odráží apriorní subjektivní prvek postoje k ekonomické reformě a tím k jejímu průběhu.

Vláda, respektive všechny tři vlády, přistoupily k realizaci ekonomické reformy s vědomím - a tím se také nikdo netajil - že liberalizace cen a další opatření, která vstoupila v platnost od počátku roku spolu se změnami vnějších ekonomických podmínek, přinesou řadu problémů a těžkostí, jak v ekonomické, tak v sociální oblasti.

Očekával se pokles objemu produkce, růst cen i zvýšení počtu nezaměstnaných. Dnes, kdy máme k dispozici statistické údaje za I. čtvrtletí, případně i za duben, je možné konstatovat, že dosavadní intenzita nepříznivých tendencí je v některých oblastech větší, než co předvídaly prognózy vyslovené v listopadu a prosinci pro rok 1991.

Týká se to jak poklesu objemu výroby, tak zvýšení spotřebitelských cen a tak i rychlejšího růstu nezaměstnanosti. Jde o vážné problémy, které však nevyhnutelně provázejí přechod k tržní ekonomice, a my touto etapou transformace musíme projít, ať se nám to líbí nebo nelíbí.

Velký podíl na těchto ekonomických potížích mají nesporně vnější vlivy, které jsme nemohli plně předvídat a které ztěží můžeme ovlivnit. Jedná se především o ekonomickou dezintegraci Sovětského svazu a o její negativní důsledky pro náš export.

Dále je třeba vzít v úvahu, že statistické údaje o vývoji cen, produkce a zaměstnanosti neodrážejí skutečnost, protože v nich není plně zachycena dynamika soukromého sektoru. Kdybychom měli zachycené všechny relevantní údaje ze soukromé sféry, byly by výsledné ukazatele ekonomického vývoje nepochybně lepší. To je statistická zákonitost, která bohužel se opakuje ve všech reformujících se zemích. Zpoždění dat rovněž nezachycuje plně aktivitu služeb, takže i tato sféra je v nich podceněna.

Pokud jde o cenové indexy, jsou počítány na vahách roku 1989, protože jiné váhy samozřejmě nemáme k dispozici. Nemáme k dispozici ani jinou strukturu spotřeby. Odhadujeme, že při vahách odpovídajících skutečné struktuře spotřeby roku 1991, by byl cenový index nižší řádu obě o pět až devět bodů.

Nicméně, aby byla tato etapa co nejméně bolestivá a aby se neprotahovala příliš dlouho, je nezbytné, aby byla hospodářská politika vlády dostatečně pružná, ale aby přitom současně neustupovala od základních principů, které byly pro toto období scénářem ekonomické reformy vytýčeny.

Současně je třeba, aby bylo i hospodářské vedení podniků ve zcela nových podmínkách daleko pružnější a adaptabilnější, než kdykoli v minulosti. Právě schopnost adaptace o další existenci mnoha podniků i o životní úrovni a zaměstnání mnoha našich spoluobčanů.

Současný stav ekonomiky i hospodářská politika vlády je dnes častým terčem různě motivované kritiky. Pomocí pro nás pro všechny je kritika konstruktivní. Nic nám však nepomáhají mnohé, převážně jednostranně zaměřené kritiky, jejichž autoři absolutizují katastrofické scénáře a šíří defétistické pohledy na naši budoucnost. Sami obvykle vlastní alternativní program buď nemají, nebo jej opírají o staré metody státní regulace, které chce ekonomická reforma nahradit právě tržními principy.

Vláda pozitivně hodnotí, že se v I. čtvrtletí podařilo dodržet základní záměry v oblasti měnové a finanční politiky. Konkrétně jde o stabilitu kurzu koruny, o její vnitřní směnitelnost, o vývoj platební bilance, úvěrů i státního rozpočtu. Relativně dobrý vývoj těchto makroekonomických charakteristik je významný tím, že v opačném případě by s největší pravděpodobností došlo k ještě většímu růstu cen, než byl vykázán a k vyšší míře nezaměstnanosti. Zároveň však dosažené výsledky hodnotíme střízlivě, neboť jsme si vědomi, že v organizacích podnikové sféry i v rozpočtové sféře vznikly nebo se prohloubily nemalé problémy. Nechci je podrobně rozebírat, neboť byly mnohokrát na různých úrovních analyzovány a diskutovány, naposled před několika dny zde ve Federálním shromáždění.

Poněvadž předmětem dnešního jednání je zpráva o plnění státního rozpočtu, jde mi spíš o vysvětlení otázky, jak je možné, že při současném stavu ekonomiky, kdy dochází k poklesu výroby, vykazují státní rozpočty v souhrnu přebytek ve výši 15,3 mld korun.

Především bych chtěl zareagovat na některé názory, které tento výsledek považují z větší části za vliv uplatňované restriktivní rozpočtové politiky. Je pravda, že jednotlivá ministerstva financí přistoupila po vzájemné dohodě pro období I. čtvrtletí k regulaci rozpočtových výdajů, ať již šlo o dotace podniků nebo o výdaje organizacím rozpočtové sféry. Nešlo přitom o paušální přistup, brala se v úvahu specifika jednotlivých odvětví a sektorů.

Intenzita čerpání výdajů, měřeno jejich podílem na celoročním rozpočtu, byla nominálně snížena přibližně stejně, jako v loňském roce při vyhlášení rozpočtového provizória.

Ve svém souhrnu však tato doplňková regulační opatření sehrála pouze minoritní roli při vzniku rozpočtového přebytku. Chtěl bych upozornit, že ze schváleného objemu výdajů státního rozpočtu na rok 1991 bylo v prvním čtvrtletí vyčerpáno 23,3 %. Nechci příliš zatěžovat čísly, ale 23,3. Pro srovnání lze uvést, že v prvním čtvrtletí minulého roku to bylo 19,7 % a v roce 1989 mírně nad 20 %.

Těžiště vzniku přebytku je především na jeho příjmové straně, neboť z celoročně předpokládaných příjmů bylo ke konci března realizováno 26,5 %. Tzn. proti čerpání 23,3 % dělaly příjmy 26,5 %. Pro srovnání lze uvést, že v letech 1989 až 1990 příjmy rozpočtu kolísaly mezi 21 - 22 % za první čtvrtletí.

Čili odhadnout přesněji tyto závislosti v podstatě předem nebylo možné. Hlavním faktorem růstu příjmů byl vysoký výnos odvodu ze zisku, který dokonce dosáhl přes 41 % celého ročního rozpočtu. Na první pohled zvnějšku by to mohlo vypadat jako jednoznačně pozitivní jev. Jedná se však o jev poněkud paradoxní, došlo-li k němu v situaci, kdy se objem výroby fakticky snižuje a kdy souběžně přetrvává i stav vysoké platební neschopnosti podniku. I když mají informace o finančním hospodaření určité časové zpoždění, je zřejmé, že hlavní příčinou vysokých odvodů ze zisku byla rychlá dynamika tvorby zisků, ovlivněná růstem cen, který citelně předstihoval růst mezd, tedy nákladů podniku. Růst podnikových zisků byl převážně způsoben inflačním vývojem na domácím trhu a částečně také devalvací koruny, která zvýšila korunové ceny dosahované z exportu.

Nestejnoměrné cenové pohyby i nestejný podíl mzdových nákladů i dovozů na celkových nákladech podniků v různých odvětvích ovšem způsobily velmi nevyrovnaný vývoj zisků, čímž lze částečně vysvětlit prohloubení platební neschopností u některých podniků. Ale z těchto dat je zřejmě vidět, že to nebyly podniky, které utrpěly liberalizací cen a devalvací koruny, o čemž svědčí dynamika celkových zisků, která jen za první měsíc letošního roku dosáhla u ústředně řízených podniků indexu 322 %.

Inflační tendence vedou ke značně větší dynamice příjmů i výdajů státního rozpočtu ve srovnání s předchozími lety a z tohoto důvodu nejsou tyto indexy počítané v běžných cenách s minulými lety snadno srovnatelné. Z hlediska sestavování státního rozpočtu je však třeba připomenout, že při tak velkém pohybu hospodářských čísel způsobeném inflací nebylo možno vývoj výdajů a příjmů zcela přesně odhadnout a bylo by poněkud laciné nás z toho vinit.

Z ekonomického hlediska je třeba říci, že samotný fakt rozpočtového přebytku, jeho nečekanou výši, nelze přeceňovat, nebo jej dokonce nekriticky považovat za výraz dlouhodobé úspěšnosti rozpočtové politiky. Přesto nesnižujeme jeho význam, který měl v inflační situaci I. čtvrtletí letošního roku při regulaci celkové poptávky v ekonomice.

Střízlivý postoj k hodnocení vychází především z toho, že jde o přechodný stav plnění rozpočtů a že z něj nelze mechanicky vyvozovat závěry o finanční situaci státu pro zbytek roku 1991.

Zdůrazňuji to proto, že pod pojmem zveřejnění výsledků rozpočtu vznikla atmosféra, kdy řada organizací a institucí začala uplatňovat své požadavky na užití části tohoto přebytku s pocitem, že jde o volné prostředky na rozdávání. To je mylný názor. Žádný konkurs na takové rozdávání nebyl vypsán. Chci jen připomenout, že státní rozpočty na letošní rok byly vypracovány a v příslušných zákonech schváleny v souhrnu jako přebytkové ve výši 8 miliard korun z důvodů, které zde snad už dnes není třeba opakovat.

Jestliže přebytek ke konci března činil něco více než 15 miliard korun, tak je to zhruba o 7 miliard víc, než celoroční záměr. A zhruba o tuto výši, jak ukazují statistiky rozpočtového hospodaření minulých let, docházelo ke zhoršení výsledků rozpočtu ve zbývající části roku. I zde totiž dochází k určité sezónnosti ve vývoji, projevující se zpravidla vysokým čerpáním rozpočtových výdajů ve IV. čtvrtletí.

Jsou i další argumenty nabádající k obezřetnému postupu, které naznačují neopakovatelnost výsledků I. čtvrtletí. Zpomalující inflace sníží dočasně vysoké zisky, a tím i odvody ze zisků. Zvýšení povoleného směrného čísla růstu mezd povede k vyššímu růstu mezd než v I. čtvrtletí, a tím i k poklesu zisku a tedy i odvodu ze zisku.

Budou víc čerpány výdaje sociálního typu a rozpočty budou řešit řadu naléhavých výdajových položek. Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že z krátkodobého vývoje není možné dělat žádné ukvapené závěry, že je třeba s finančními nástroji velmi pečlivě pracovat a využívat jich citlivě k regulaci ekonomiky. I to však má jen doplňkový efekt. Základní roli hraje chování našich ekonomických subjektů a mimo nás vznikající exogenní vlivy.

Souhrnně řečeno: I když si vlády uvědomují složitou situaci, neustupují od svého záměru uskutečňovat protiinflační rozpočtovou politiku, a proto nelze očekávat, že pod dojmem výsledků I. čtvrtletí bude přistoupeno k rozsáhlejší revizi schváleného rozpočtu.

Přesto již došlo v uplynulých dnech a týdnech k řadě opatření. Bylo provedeno snížení daně z obratu o 10 % a převedení periodických tiskovin do nejnižší daňové sazby. Byla snížena dovozní přirážka, která je také rozpočtovým výdajem, nejprve ze 20 na 18 % a rozhodnutím finanční rady v pondělí z 18 na 15 %. Dochází k urychlení výdajů na zdravotnictví, školství, zde vzhledem k celkovému růstu, dojde k dílčí valorizaci jejich rozpočtů.

Vzhledem k nižším cenám ropy vznikly z cenových rozdílů určité prostředky, které budou použity na akce ekologického charakteru, na financování přeložky ropovodu na Žitném ostrově, na odsíření elektrárny Počerady a na několik dalších menších konkrétních úkolů.

V posledních dnech byly uvolněny nemalé prostředky pro Československou státní dráhu a pod. Ve všech těchto akcích bude vláda průběžně pokračovat podle dalšího vývoje ekonomické situace.

Toto bych chtěl uvést jako úvod k našemu dnešnímu jednání. Děkuji za vaši pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministrovi. Ke kontrolní zprávě vystoupí členové výboru pro plán a rozpočet - poslanci Ježek a Tichý. Nejprve má slovo pan poslanec Ježek.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec K. Ježek: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Je nám předložena k posouzení Zpráva o plnění státního rozpočtu federace za I. čtvrtletí, zpracovaná vládou v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech federace. Ve smyslu usnesení předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů z 8. 3. 1991 byla provedena kontrola plnění výborem pro plán a rozpočet. Výsledky této kontroly jsou vám předloženy v podobě tisku č. 638, nazvaném Souhrnná zpráva výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů k plnění státního rozpočtu za I. čtvrtletí. Závěry z ní jsou sumarizovány v návrhu usnesení Federálního shromáždění ke zprávě o plnění státního rozpočtu (tisk 639).

Nejprve bych se stručně zmínil o způsobu, jakým byla kontrola prováděna. Ve výboru pro plán a rozpočet byly ustaveny skupiny poslanců zodpovědné za kontrolu významných kapitol z hlediska plnění státního rozpočtu a do dalších výborů Federálního shromáždění byli delegováni garanti této kontroly. S federálním ministerstvem kontroly byla dohodnuta pomoc při zpracování vybraných kapitol. Na schůzi výborů byly pak projednány: zpráva vlády o plnění rozpočtu československé federace (tisk 630), výsledky kontroly skupin poslanců a vypracována souhrnná zpráva (tisk 638) a návrh usnesení.

Při realizaci kontrol byly získány pozitivní i negativní zkušenosti. Nejprve k těm pozitivním. Významnou pomoc nám poskytlo federální ministerstvo kontroly. Řada poslanců byla schopna si udělat vlastní názor na výsledky hospodaření. Rovněž federální ministr financí poskytl v maximální možné míře potřebné podklady. K těm negativním poznatkům bych poznamenal, že některá ministerstva se pokusila využít procesu kontroly k prosazování požadavků nad úroveň schváleného rozpočtu. Někteří poslanci výboru pouze předali zprávu instituce bez začlenění vlastního úsudku. Negativně se projevila také časová tíseň. Určité hodnoty nebyly známy ani v době zpracování souhrnné zprávy.

Nedostatky metodické povahy se projevily v případě vyhodnocování zisku, při práci s aktivy a pasívy, s vládními úvěry. Z těchto zkušeností lze vyvodit závěry.

Je nutné přizpůsobit metodu určování kontroly ukazatelů praxi Mezinárodního měnového fondu a dalších mezinárodních institucí.

Mezinárodním standardům je nutné přizpůsobit i statistické výkazy. Nelze posuzovat izolovaně rozpočtovou sféru bez přihlédnutí ke stavu a vývoji konkrétní ekonomiky, což dokumentují např. příznivé rozpočtové výsledky s rozpornými výsledky ekonomiky, jako je pokles výroby a exportu. Řada případů je popsána ve zmíněné zprávě č. 630 a 638, zřejmě vyvolají obdobně rozpornou odezvu v plénu, jako při projednávání ve výboru pro plán a rozpočet.