Dovolte, abych se vyjádřil krátce k problematice,
kterou projednáváme. Dámy a pánové,
víte, že k zákonu o půdě existoval
vládní návrh, který měl část
restituční a transformační. víte,
jaký by! osud projednáváni tohoto vládního
návrhu. Víte, že po neschválení
v jedné ze sněmoven našeho Federálního
shromáždění, federální
vláda přijala strategii parlamentu, kdy pracovní
skupina složena ze zástupců, expertů
jednotlivých politických stran a politických
klubů dále pokračovala na dopracovaní
tohoto zákona.
Za federální vládu bych chtěl především
velmi pozitivně ocenit práci, kterou tato skupina
vykonala od března, kdy se naposledy v parlamentu zákon
o půdě projednal. Byla to práce velmi namáhavá.
Federální vláda měla ve všech
případech své zástupce, experty jak
z oblasti zemědělství tak oblasti práva.
V některých případech se jednání
odehrávala i na půdě našeho ministerstva.
Většinou se však projednávala a odehrávala
zde na půdě parlamentu, který v tom sehrál
zásadní roli.
Dovolte mi ještě jednou, abych činnost této
pracovní skupiny, která nám nakonec předložila
tisk 643 velice ocenil.
Všichni víte, že zákon byl rozdělen
na dvě části - část restituční
a transformační. Krátce bych chtěl
připomenout základní změny, ke kterým
došlo. Nově jsou definovány povinné
osoby, stát a jiné právnické osoby,
které věc drží. Do § 4 b) se vložilo
další písmeno, kterým se uznává
vnesení hospodářských budov do vlastnictví
Jednotných zemědělských družstev,
jako další restituční titul.
Je zahrnuto zmocnění národních rad
k vydání předpisů pro nápravu
křivd, ke kterým došlo jen na území
některé z republik, mění se nároková
lhůta z tříleté na jednoroční,
jsou osvobozeny oprávněné osoby od poplatků,
a jsou některé další změny, nevrací
se pozemky, na nichž jsou tělovýchovná
a sportovní zařízení atd. a v neposlední
řadě musím připomenout již několikráte
diskutovaný a zmíněný nový
§ 30, který se týká blokace majetku
zemědělských družstev do doby přijetí
zákona o jejich transformaci.
Několikrát zde padlo i v diskusi, kterou jsem slyšel,
že to je jeden z nejobtížnějších
zákonů, který jistě povede k některým
obtížím.
Na druhé straně se domnívám po zhodnocení
veškeré diskuse, veškeré práce,
kterou téměř již rok provádíme
na tomto zákoně, že je to návrh dobrý.
Jsem rád, že jsem od většiny diskutujících
slyšel jeho podporu, a dovolil bych si vyjádřit
i podporu navrhovatele původního zákona o
půdě tomuto znění a chtěl bych
vás poprosit, vážené poslankyně
a vážení poslanci, abyste zvážili
předkládání jen takových pozměňovacích
návrhů, o nichž víme, a jsme přesvědčeni,
že zásadním způsobem zlepší
znění navrhovaného zákona. Chtěl
bych vás poprosit, abyste maximálně odpovědně
projednávali tento zákon tak, aby mohl být
přijat, neboť na něj čeká netrpělivě
celá naše zemědělská veřejnost.
Věřím, že se tak stane. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Dlouhému
za jeho zásadné pozitívne stanovisko k predloženému
návrhu.
Dovoľte mi, vážené Federálne zhromaždenie,
aby som vás informoval, že do rozpravy sú ďalej
prihlásení, napriek tomu, že tu vystúpili
prevažne kladne alebo s podporou predstavitelia jednotlivých
poslaneckých klubov, tak sú do rozpravy prihlásení
ďalej pán poslanec Benda, Vosček, Kessler,
pani poslankyňa Samková, poslanec Benčík,
Burián, Rajczy, Kříž, Soboňa,
Hubálek, Lacina a Šidík. Pokračujeme
v rozprave, slovo má pán poslanec Václav
Benda.
Poslanec SL V. Benda: Pane předsedající,
dámy a pánové, mám jenom drobný
pozměňovací návrh k tisku 643 §
5 b) odstavec 2, ve třetím řádku zdola,
který dnes zní: "...na úhradu nákladů
účelně vynaložených na nemovitost..."
by podle mého názoru měla být provedena
změna následujícího znění:
"...a na úhradu případného zhodnocení
nemovitostí, provedeného vlastním nákladem..."
Návrh samozřejmě předložím
písemně.
Odůvodnění návrhu: Podle mého
názoru existují dva základní důvody:
jednak pro tento návrh mluví zdravý rozum,
my samozřejmě v tomto případě
vracíme tomu protiprávnímu nabyvateli, tedy
soud vrací kupní cenu a měl by mít
právo, aby mu bylo proplaceno také zhodnocení
nemovitosti, které případně provedl.
Nicméně v té dikci, jak je to v zákoně,
by mu za tu dobu užívání, která
může být 30-ti letá, byly prostě
vráceny všechny účelně vynaložené
náklady na nemovitost, tj. i náklady na její
běžnou údržbu, provoz atd. To podle mého
názoru nemá rozumný smysl, protože po
celou tu dobu také nemovitost užíval, takže
musí mu být proplaceno jen to zhodnocení,
které je dnes skutečně patrné a je
také funkční.
Kromě tohoto důvodu logického, pro tuto změnu
mluví také důvod legislativní, zatím
ve všech restitučních zákonech jsme
používali právě tohoto postupu, toho
rozdílu mezi cenou nemovitosti v době, kdy ji nový
uživatel nabyl a cenou současnou, tzn. případné
zhodnocení, které do nemovitosti vložil, je
to tedy ve všech ostatních restitučních
zákonech a upozornil bych vás také na §
25 tohoto zákona, kde se obdobný případ
řeší zase tím způsobem jako v
ostatních restitučních zákonech, tzn.
způsobem mnou navrhovaným.
Domnívám se, že formulace, která zůstala
v § 5 b) se tam ocitla víceméně omylem,
že byla opomenuta logická souvislost uvnitř
zákona samotného i s ostatními zákony.
Proto tedy doporučuji tento pozměňovací
návrh. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Bendovi, ďalej
v rozprave vystúpi pán poslanec Vosček, pripraví
sa pán poslanec Kessler. Ešte organizačnú
pripomienku.
Predpokladám, že budeme rokovať do 12.30 hodín,
potom bude jedenapolhodinová prestávka na obed,
prípadne na rokovanie poslaneckých klubov a o 14.00
hodine by sme pokračovali v rozprave.
Prosím, pán poslanec, máte slovo.
Poslanec SN J. Vosček: Vážené Federálne
zhromaždenie, dnes by sme mali urobiť všetko pre
to, aby sme prerokúvaný zákon prijali, pretože
bez neho nie je možná privatizácia nášho
poľnohospodárstva a bez nej zase nie je možné
pokračovať plynulé v ekonomickej reforme, keď
už odhliadneme od velmi dôležitej otázky
nápravy krívd.
Myslím, že treba súhlasiť s návrhom
hospodárskych výborov na ďalší
postup pri prijímaní tohto zákona, t. j.
rozdeliť ho na samostatnú časť reštitučnú
a samostatné riešenie transformačnej časti.
Prihováram sa i za prijatie riešenia obsiahnutého
v tlači 643, ktoré po doplnení troch zásadných
problémov by malo byť prijateľné.
Ide o tieto problémové okruhy:
1. Zaradiť ako reštitučný titul i odňatie
pastvinového a lesného majetku bývalých
urbárnikov a komposesorátov. Riešenie tejto
otázky podmieňuje fakticky privatizáciu poľnohospodárstva
na Slovensku, hlavne v podhorských a horských oblastiach.
2. Paragraf 5 v doterajšom znení podľa tlače
643 koliduje s kompetenciou Slovenskej národnej rady. Treba
hľadať také riešenie, ktoré túto
bariéru odstráni.
3. Je tu problém lehôt uvedených v §
5, § 6 a § 9. Na 14. schôdzi sme tu prijali lehotu
tri roky. Navrhovaná jednoročná lehota v
tlači 643, v § 9, sa ukazuje predsa len krátka
a hrozí nebezpečenstvo, že ľudia nebudú
schopní v tejto lehote si obstarať základné
predpoklady pre spoľahlivé uplatnenie ich nárokov,
a tak teda by utrpeli značnú majetkovú ujmu
vzhľadom na to, že je to prepadajúca lehota.
Včerajšie politické grémium túto
otázku zvažovalo a dospelo k záveru odporučiť
prijateľnú lehotu 31. 12. 1992 za predpokladu, že
zákon by nadobudol účinnosť k 1.7.1991.
Okrem týchto základných problémov,
ktoré si dovolím ďalej predniesť vo forme
konkrétnych pozmeňovacích návrhov,
vyplynú z ich riešenia i niektoré drobné
legislatívne úpravy, ktoré boli konzultovane
so spravodajcami i so zástupcami legislatívy. Niektoré
sú nevyhnutné, pretože nadväzujú
na uplatnené pozmeňovacie návrhy, niektoré
vyplývajú z pregnantnosti právnej formulácie.
Mám tu písomne pripravené pozmeňovacie
návrhy: Za prvé: v § 4 odsek 1 vypustiť
na konci text: "a § 5". To vyplýva z pozmeňovacieho
návrhu v ďalšej časti.
Za druhé: v § 4 odsek 2 je nepresná formulácia.
Správne ma znieť: "§ 5 b) odsek 1 písm.
h)."
Za tretie: v § 4 b) odsek 1 doplniť o nové písmena
d) a e) tohto znenia: "Odňatie bez náhrady
postupom podľa zákona č. 81/1949 Zb., zákona
Slovenskej národnej rady o úprave právnych
pomerov pastvinového majetku bývalých urbariátnikov,
komposesorátov a podobných právnych útvarov."
Písmeno e): "Odňatie bez náhrady postupom
právnych útvarov". Písmeno e): "Odňatie
bez náhrady postupom podľa zákona č.
2/1958 Zb., zákona Slovenskej národnej rady o úprave
pomerov a o obhospodarovaní spoločne užívaných
lesov bývalých urbariátnikov, komposesorátov
a podobných útvarov." Doterajšie písmená
d) až p) označiť ako f) až s).
Za štvrté: do § 4 b) za odsek 1 vložiť
nový odsek 2 tohto znenia: "Obdobne sa postupuje i
v prípadoch, keď fyzickým osobám vznikol
nárok na vyňatie poľnohospodárskeho
majetku z konfiškácie podľa osobitných
predpisov." Tu potom je odkaz pod čiarou, napr. nariadenie
Sboru povereníkov č. 26/1948 Zb. zákonov
Slovenskej národnej rady, ktorým sa upravuje vyňatie
poľnohospodárskeho majetku osôb maďarskej
národnosti z konfiškácie. Doterajšie odseky
2 až 6 sa označujú ako odseky 3 až 7.
Za piate: Vypustiť § 5.
Za šieste: V § 5 b) v prvom odseku lehotu jedného
roka nahradiť lehotou do 31. 12. 1992.
Za siedme: V § 9 odsek 1 upraviť prvú vetu takto:
"Právo na vydanie nemovitosti podľa § 4
môže oprávnená osoba uplatniť do
31. 12. 1992."
Za ôsme: V § 9 odsek 2 označenie § 6 nahradiť
označením § 8.
Za deviate: V § 17 odsek 3 časť prvej vety pred stredníkom upraviť takto: "...alebo zrovnateľného druhu, akosti a v množstve primeranom k prevzatej časti nemovitosti, k zabezpečeniu prevádzky poľnohospodárskej výroby."
Za desiate: V § 23 odsek 1 začiatok vety upraviť
takto: "Vlastník vstupuje do práv a záväzkov
prenajímateľa", ostatné už zostáva.
Za jedenáste: V § 23 odsek 2 sa text za písmenami
a) až e) upravuje tak, že slova "pôvodnému"
alebo "pôvodný" sa v prvej i druhej vete
vypúšťajú.
V § 31 doplniť body 5 a 6 s textom, že sa rušia
i citované zákony Slovenskej národnej rady
č. 81/1949 Zb. a č. 2/1958 Zb. s celou textáciou,
ktorú nepovažujem za potrebné tu zvlášť
čítať.
Vážení páni poslanci, myslím,
že po týchto úpravách bude zákon
skutočne prijateľný. Ďakujem vám
za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vosčekovi. Slovo odovzdávam
pánu poslancovi Kesslerovi, pripraví sa poslankyňa
Samková.
Poslanec SL Z. Kessler. Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, já bych si dovolil vaši
pozornost upřít k ustanovení § 4 - na
osoby oprávněné. Podobně jako v zákoně
o mimosoudních rehabilitacích bylo použito
- podle mého názoru - velmi nešťastně
pro oprávněnou osobu ustanovení, kde se u
oprávněné osoby požaduje, aby byla československým,
českým nebo slovenským státním
občanem s trvalým pobytem na území
republiky.
Toto ustanovení v zákoně o mimosoudních
rehabilitacích způsobilo celou řadu rozhořčených
protestů u osob, z nichž mnohé prožily
perzekuci totalitního státu na vlastní kůži
daleko nejhůře a nyní mají být
z této restituce z důvodů, že nabyly
jiného státního občanství nebo
se nezdržují na území republiky, vyloučeny.
Markantně to vynikne při pohledu na ustanovení
§ 4 b) odstavec 1, kde je i značná právní
pochybnost o tom, jestli toto ustanovení může
obstát. Se zrušením nespravedlivých
rozsudků podle zákonů o soudních rehabilitacích
se ruší i vedlejší tresty propadnutí
majetku, a to ex tunc, to znamená od samého počátku,
čili jako by takovýto trest nebyl nikdy uložen.
Z toho se jednoznačně podává, že
ke konfiskaci takového majetku vlastně nedošlo
a původní vlastník zůstává
vlastníkem takového majetku a může se
domáhat jeho navrácení a nemůže
být toto navracování podmiňováno,
nebo jeho aktivní legitimace k takovému vrácení
podmiňovaná jeho státním občanstvím
nebo trvalým pobytem na území republiky.
Jak víte, vzala si z tohoto ustanovení poučení
maďarská vláda nebo maďarský parlament,
který při projednávání svého
restitučního zákona použil úplně
jiné dikce, a sice, že má jít o maďarské
státní občany, ovšem toto občanství
se vyžadovalo v době, kdy k této konfiskaci
došlo.
Proto si dovoluji předložit pozměňovací
návrh k § 4 odstavec 1, který by zněl:
"Oprávněnou osobou je občan, jehož
půda, budovy a stavby, patřící k původní
zemědělské usedlosti přešly na
stát nebo na jiné právnické osoby,
v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem
uvedeným v § 4 b) odstavec 1 a) v § 5."
Je tam tedy vypuštěna v podstatě podmínka
československého státního občanství
a trvalého pobytu na území republiky. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi v rozprave
poslankyňa Samková, pripraví sa poslanec
Benčík.
Poslankyně SN K. Samková: Pane předsedající,
milí kolegové, milé kolegyně, pokusím
se vás nezdržovat dlouho a vystoupit pouze se dvěma
pozměňovacími návrhy k tomuto zákonu.
První z nich se týká ustanovení §
4 b), ve kterém se upravuje vydání nemovitosti.
Po zkušenostech se zákonem o mimosoudních rehabilitacích
vám bohužel musím sdělit, že moje
očekávání, která se týkala
aplikace tohoto ustanovení písm. f), i) a j), to
znamená tehdy, kdy se hovoří o vydání
nemovitosti za předpokladu určité tísně,
zdaleka předčilo mé špatné očekávání
a takto vyjádřená formulace v podstatě
zabraňuje jakémukoli vydání nemovitosti.
Bohužel, například v Praze minimálně
polovina OPBH nevydává nemovitosti jen z toho důvodu,
že není ochotna žádným způsobem
tíseň hodnotit. Domnívám se, že
nátlakové akce, které byly na naše zemědělce
páchány, a to již před 25. únorem
1948, byly takového charakteru, že tíseň
vyvolávaly přímo životní, nejen
ve vztahu k majetku.
Proto navrhuji, abychom v § 4 b) v písmenech f), i),
j) slovo "v tísni" vypustili.
Další můj pozměňovací
návrh se týká § 4, ve kterém
je charakterizováno období, ze kterého se
mají vydávat oprávněným osobám
nemovitosti, tedy v době od 25. února 1948 do 1.
ledna 1990. Myslím si, že je nepochybná v určitém
smyslu oprávněnost data 25. února 1948 ve
vztahu k zákonu o mimosoudních rehabilitacích.
Byla bych však velice ráda, aby někdo vysvětlil,
proč, když se odvoláváme v § 4
b) na zákon č. 142/1947 Sb., který už
nabyl účinnosti k 11. srpnu 1947, má být
rozhodné období až od 25. února.
Víme velice dobře, že právě tento
zákon byl komunistickým předvojem, který
pomocí pana ministra Ďuryše, který byl
ve funkci a v této funkci setrval po 25. únoru,
byl vlastně prvním testátorem a jedním
z připravovatelů převratu v únoru
1948. Takovýto výklad zákona a takováto
aplikace mně možná přijde únosná
z nějakého politického hlediska, i když
se s tímto politickým hlediskem naprosto nejsem
schopna ztotožnit. Ale z hlediska právního
je považuji za neúnosné.
Vzhledem ke skutečnosti, že v ostatních titulech
o vydání nemovitosti, které jsou uvedeny
v § 4 b), by se tato změna nijak nedotkla věci
a nedošlo by k žádným změnám,
navrhuji s veškerou vážností a s veškerým
důrazem na právní pořádek této
země, aby rozhodné období bylo posunuto k
datu, kdy vstoupil v platnost zákon č. 142/1947
Sb., to znamená k 11. 8. 1947, tedy slova "od 25.
února 1948" navrhuji nahradit slovy "od 11. 8.
1947".
Jinak se ztotožňuji s návrhem pana poslance
Kesslera. Musím říci, že u ohlasů,
které jsem získala já z ciziny, bohužel,
vážení kolegové, vážené
kolegyně, jsme se podíleli a jsme tvůrci
jedné z velikých mezinárodních ostud
našeho státu.
Doporučuji vám, pokud je to možné, alespoň
v tomto zákoně tuto chybu a tuto ostudu nezopakovat
a nerozšiřovat ji. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Samkovej. Ďalej vystúpi
pán poslanec Benčík. Pani poslankyňa
odovzdá pozmeňovací návrh písomne.
Poslanec SL M. Benčík: Vážený
pán predsedajúci, panie poslankyne, páni
poslanci. Ak som vo svojom predchádzajúcom vystúpení
v rozprave k tomuto zákonu kritizoval spôsob prípravy
legislatívneho návrhu, musím s poľutovaním
konštatovať, že proces kabinetnej, t. j. nedemokratickej
prípravy zákona o vlastníctve pôdy
pokračoval aj v období po schválení
textu v Snemovni ľudu. Vidím to najmä v tom,
že predkladateľ, t. j. vláda, a teraz už
aj garančné výbory neprihliadajú na
kvalifikované názory tých, ktorých
sa to týka, najmä poľnohospodárov.