Verím, že viac než polročná práca
odborníkov a poslancov bude posúdená vecne
a s príslušnou politickou zodpovednosťou a Federálne
zhromaždenie tento návrh prijme.
Pokiaľ ide o rozpravu, navrhujem podľa článku
20 odstavec 4 rokovacieho poriadku, aby rozprava bola obmedzená
na 10 minút. Navrhujem, aby sme o tomto návrhu hlasovali.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Világimu. Predniesol
návrh na skrátenie lehoty pre rečnícke
vystúpenie na 10 minút. Zodpovedá to §
20 odstavec 4 zákona o rokovacom poriadku Federálneho
zhromaždenia. Budeme o tomto návrhu hlasovať.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
V Snemovni národov je prítomných 87 poslancov,
v Snemovni ľudu takisto 87 poslancov. Hlasujeme o obmedzení
rečníckej doby na 10 minút.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s obmedzením rečníckej lehoty na 10 minút,
nech zdvihne ruku a stiskne tlačidlo! (Hlasuje se.) (Sedmdesát
šest.) Sedemdesiatšesť. Ďakujem.
Kto je proti? (Čtyři.) Štyri. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dvanáct.) Dvanásť.
Ďakujem.
Tento návrh Snemovňa národov prijala.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu je za obmedzenie rečníckej
doby na 10 minút? (Hlasuje se.) (Osmdesát pět.)
Osemdesiatpäť. Ďakujem.
Kto je proti? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.) Deväť.
Ďakujem.
I Snemovňa ľudu tento návrh schválila,
pretože zaň hlasovalo 85 poslancov, 1 bol proti, 9
sa zdržalo hlasovania, 1 nehlasoval.
V Snemovni národov bolo za 76 poslancov, 4 boli proti,
12 sa zdržalo, hlasovali všetci prítomní
poslanci Snemovne národov.
Návrh prijali obidve snemovne.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 216, SN
č. 216)
Otváram rozpravu k návrhu zákona o vlastníckych
vzťahoch k pôde. Zatiaľ sa do rozpravy prihlásili
traja poslanci, za poslanecké kluby poslanec Váňa
a poslanec Fišera. Slovo má poslanec Váňa.
Prosím ďalších predsedov alebo hovorcov
poslaneckých klubov, ktorí chcú vystúpiť
v rozprave, aby sa prihlásili, pretože podľa
zákona o rokovacom poriadku im bude daná prednosť.
Prerokúvame tlač 643 a k nemu sú prijímané
prípadné pozmeňovacie návrhy, ako
som v úvode povedal. Ide o návrh výborov
hospodárskych na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne
národov, to znamená nový text zákona
po úpravách, ktoré prijali hospodárske
výbory.
Hovoriť bude poslanec Váňa.
Poslanec SN V. Váňa: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
poslanci Federálního shromáždění.
V mém posledním vystoupení k návrhu
zákona o úpravě vlastnických vztahů
a užívání půdy, budov a jiného
zemědělského majetku, jsem apeloval na to,
že v jediném zákoně nelze upravit vše,
co se nějak dotýká půdy, organizace
s půdní základnou a jejich celého
majetku, ale i hospodářsko-technické úpravy
půdy a ochrany půdního fondu.
Také jsem upozornil na to, že základní
otázky vlastnictví a vlastnických vztahů
by měl upravovat občanský zákoník.
Upozornil jsem také na to, že nepřípustným
způsobem zasahuje do pravomocí zemědělských
družstev daných zákonem o zemědělském
družstevnictví, který přece nelze měnit
každým rokem, jak nám bylo řečeno
při stávajícím řešení
této otázky, když bylo rozhodnuto řešit
celou otázku zákonem restitučním a
zákonem transformačním. To je sice přijatelné,
jenže oba tyto zákony musejí být řešeny
zároveň nebo alespoň návazně,
protože podle předloženého návrhu
tisku by za půl roku nebo za rok nebylo co transformovat.
My se přece nemůžeme dopustit dalších
křivd ve snaze napravit ty staré. Řešení
musí být spravedlivé.
Proto první restituční zákon by neměl
přesahovat jemu vymezeny rámec, to je obnovení
vlastnických vztahů k půdě, k budovám
patřícím původně k zemědělské
usedlosti a k hospodářským budovám,
sloužícím zemědělské a
lesní výrobě i vodnímu hospodářství
a vrácení těch nemovitostí a majetků,
které byly vlastníkům půdy odňaty.
Tento zákon by měl daleko precizněji řešit
pozemkové úpravy, bez nichž je prakticky nemožné
přidělovat vlastníkům půdy
náhradní pozemky a vytvářet pro jednotlivá
hospodářství ucelený půdní
fond. Výměna pozemků je tak závažnou
záležitosti, že zasluhuje podrobné rozpracovaní
v samostatném zákoně.
Totéž se týká zřízení
pozemkových fondů, jejich pravomoci a dalších
záležitostí spojených s jejich zřízením
a činností. Náhradu živého a
mrtvého inventáře úměrně
k počtu navrácených hektarů poskytovat
k zajištění zemědělské
výroby, pokud náhrada nebyla již dříve
vlastníkům poskytnuta. Rozhodné období
by mělo zůstat vymezeno 25. únorem 1948 a
1. lednem 1990.
Nemáme právo rušit to, co rozhodla tříletá
poválečná demokratická Benešova
republika. Takový vliv v té době komunisté
zase neměli.
Nyní k jednotlivým paragrafům:
1) K § 4 odstavec 1. Tato půda zůstala ve vlastnictví
státu, zemědělským družstvům
byla dána do užívání rozkazem
orgánů tehdejší státní
správy. Pro zemědělská družstva
však neměla hospodářský efekt,
ale znamenala naopak finanční újmu. Proto
o tuto půdu nestojí.
Totéž platí o § 4 b) odstavec p).
2) V § 16 odstavec 1 škrtnout slova "podle potřeb".
Spíše by mělo být "podle možností".
3) K § 17 jsem se vyjádřil už v úvodě
mého příspěvku.
4) U § 30 jsem na rozpacích, protože pracovní
podklad je k tomu, na co jsem si tuto přednášku
dělal, kdežto poslední výtisk je právě
podle toho, co bych chtěl, aby bylo realizováno.
Proto jen připomenu, co bylo navrženo. Měl
by být celý v původním znění
tzv. pracovního materiálu, tedy vlastně vládního
návrhu. K tomu, co bylo předloženo, mám
tyto připomínky.
Odstavec 1 § 30 - není žádné oprávnění
hradit veškerou škodu postiženým z majetku
zemědělských družstev. Zemědělská
družstva mají pouze povinnost vrátit pozemky,
budovy, hospodářské budovy, resp. uhradit
škody na nich, navrátit nevyrovnaný živý
a mrtvý inventář, ostatní škody
a újmu musí hradit stát. Ten znárodnil
a ne družstva.
K odstavci 2, 3 a 5: Tyto části nepřípustným
způsobem zasahují do činnosti zemědělských
družstev, a to naprosto neoprávněně,
bez jakéhokoliv opodstatnění. To nebylo použito
ani v původním (všeobecném) restitučním
zákoně a navíc se tím porušují
i další zákony, např. č. 103/1991
Sb., hospodářského zákoníka
a další.
Jde vlastně o neoprávněné znárodnění,
což ani dřívější totalitní
režim nikdy neučinil. Dále nepřípustným
způsobem omezuje činnost družstev, protože
ta by pak potřebovala schválení půjček
od bank, čímž se narušuje dosavadní
vztah družstev k bankám (a opačně),
které by pak požadovaly při úvěru
zemědělskému družstvu - zástavu
majetku.
Je to absurdní, protože pro zemědělská
družstva, by to znamenalo velkou finanční ztrátu.
Majetek zemědělského družstva má
však svůj původ ve sdruženém majetku
členů družstev, a přírůstku
majetku vzniklým na úkor podstatně nižších
odměn a vysokou pracovní aktivitou členů
družstev. Tedy postavení tohoto družstevního
majetku na úroveň majetku státního
- je přece nesmysl!
Může v tom být jen záměr, a to
těch, kteří půdu sice chtějí,
ale pracovat na ní nemíní, což by již
přesahovalo nápravu křivd. To nelze dopustit!
Přijetí výše uvedených částí
návrhů zákona - venkov z 90 % - v tom znění,
které nám bylo původně předloženo
- nepřijme, což v důsledku znamená:
1. Je již dost sociálního napětí
v důsledku ekonomické reformy, než abychom
si mohli dovolit způsobit toto napětí i na
venkově.
2. Zbavili bychom se hlavní potravinové základny,
což by v důsledcích znamenalo dovoz potravin.
Máme na to? Asi ne.
3. V důsledku toho se zbrzdí ekonomická reforma,
protože tolik potřebné finance budeme muset
obětovat na dovoz potravin.
4. Zvyšující se nezaměstnanost rázem
zvýšíme na venkově, a to podstatněji,
protože pracovní příležitost lidí
se ztratí jak v samotném zemědělství,
tak i v jejich přidružených a jiných
výrobách.
5. Otevření zahraničního trhu potravin
zabrání odbytu soukromým rolníkům,
což by vedlo k jejich krachu zadlužením!
6. Můžeme si vůbec dovolit jít svými
zákony proti nejméně 90 % zemědělských
družstevníků a vlastně i proti polovině
soukromých rolníků, co na své půdě
chtějí pracovat? To může být
lhostejné jen té druhé polovině, co
na půdě nikdy pracovat nebude a nechce.
Může to mít nedozírné následky,
což si to pan ministr zemědělství České
republiky Kubát a pánové poslanci "3T"
neuvědomují? Není to jen jejich sobectví?
Cožpak si neuvědomují, že to, co činí,
není ani spravedlivé, ani odborně fundované
(bez znalosti věci), není ani ekonomické
pro náš společný stát, a tedy
ani ne politicky moudré.
Já osobně jsem liberál - žádný
komunista. Svým původem hluboce kotvím u
svého otce, který se celý svůj život
jako představitel zemědělské agrární
strany tímto zabýval, a tato družstva ze zemědělské
filozofie Antonína Švehly již v roce 1930 zakládal.
Musíme uzákonit spravedlnost pro obě strany
tak, jak zněla filozofie zemědělství
Antonína Švehly a ne pana Berana! Kdo byl pan Beran,
dobře víme. A toto řešení zašlo
ještě dále. Domnívám se, že
toto řešení zemědělského
zákona měli připravit odborníci tak,
jak připravili ekonomickou reformu! Promiňte mi,
pánové poslanci, je to tak, tak závažné
otázky řešit jen politicky, to je málo,
příliš málo!
Vymezení práv vlastníků k zemědělským
družstvům je nad rámec zákona. Chceme-li,
aby zemědělská družstva byla opravdovými
družstvy majetníků půdy, je nezbytné
se vyvarovat jakýchkoli zásahů států
do jejich pravomoci, daných stanovami družstva. Není
proto možné, aby mohl být občan členem
družstva ze zákona, jak bylo navrhováno, ani
není možné omezovat vlastníky půdy.
Taková státní zasahování do
pravomoci družstev bylo často uplatňováno
v minulosti, a napáchalo velké škody v družstevním
hospodaření. Tohoto se raději vyvarujme.
Zemědělská družstva by měla být
řešena obecným zákonem tak, jak jsou
družstva uváděna v již připravovaném
obchodním zákoníku - jako "obchodní
společnosti soukromých podílových
vlastníků majetku družstva".
Váš návrh, pánové, byl v rozporu
s charakteristikou postavení družstva podle mezinárodních
zvyklostí, které upravují postavení
družstev a jejich členů.
Dosavadní družstva musejí najít specifická
řešení svých problémů
- jak je to dnes již běžné v ostatní
Evropě v rámci obecné úpravy podnikatelských
subjektů. Pánové, zaspali jsme 42 let!
Vládní návrh ten původní -
umožňoval na jedné straně vyrovnat se
s minulostí a obnovovat plně práva vlastníků
půdy, vracel jim odňatý majetek a na druhé
straně nebránil vlastníkům, sdružených
v zemědělských družstvech rozvíjet
dál své hospodářství ku prospěchu
všech! Nemohu prostě pochopit, když pět
ze šesti výborů se k němu přiklonilo
- že se dáte udolat jen politickým tlakem,
schválit úplně něco jiného
a neodůvodněného - přání
několika jedinců... (Pan předsedající
upozorňuje na uplynutí stanoveného řečnického
limitu.)
Jak jsem již ve svém minulém příspěvku
hovořil - obecné vývojové tendence
v hospodářsky vyspělých zemích
směřují ke koncentraci velkovýroby,
integrované propojení výrobců, výrobních
prostředků pro zemědělskou prvovýrobu,
potravinářskou výrobu a obchod s potravinami,
včetně zapojení soukromých zemědělců
- jako specializovaných forem, ve společném
akciovém společenství.
Trvalo to třicet let, ne tedy čtyřicet let,
než jsme pracně vybudovali družstva na stávající
vysokou úroveň - abychom je teď v polovině
vývojové cesty zničili? Vezme si to někdo
z vás na svědomí?
Dámy a pánové poslanci, máte zodpovědnost
za budoucnost našich národů, zvažte proto,
pro co budete hlasovat! Jestliže bude paragraf třicet
ve znění pracovního tisku schválen,
lze s tím souhlasit. Kdyby to bylo podle návrhu,
jak nám to předkladatelé grémiu předložili,
musel bych s tím nesouhlasit! Žádám
o to i vás! Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej sa hlási do diskusie
pán poslanec Fišera za klub sociálně
ekonomické integrace. Ďalej sa prihlásili za
príslušné kluby pán poslanec Kontra,
Grebeníček, Humpál a Sahligerová.
Títo prihlásení za kluby majú prednosť,
tak sú zaradení, keď poslali prihlásenia.
Poslanec SN I. Fišera: Dámy a pánové,
vážení hosté, jednou ze základních
podmínek tak vážného manévru,
jakým je náš přechod k tržní
ekonomice a jakým má být i rychlá
privatizace naší ekonomiky je to, zda dokážeme
neohrozit přirozenou podnikavost všech rozhodujících
hospodářských subjektů v naší
ekonomice. Postup privatizace, kterým jsme prošli
a kterým procházíme, ukazuje, že tuto
schopnost podnikání, zejména v oblasti průmyslu,
jsme již narušili a nemáme jasnou perspektivu,
kde tento proces skončí.
Totéž nám hrozí v zemědělství.
Byli jsme to mimo jiné i my, kdo zdůrazňovali
a prosazovali od začátku, že tento zákon
má být i zákonem, především
a hlavně restitučním, že transformace
družstev je procesem, který vyžaduje skutečné
samostatnou úvahu, velmi řádné zamyšlení
a využití všech zkušeností, které
jsou v Evropě známy. Víme, že přijetí
tohoto zákona nebude jednoduchou otázkou, ale víme,
že takovýto zákon musíme přijmout
co nejrychleji.
Víme, že na tomto zákonu bude záviset
to, zda naše zemědělství bude schopno
se rychle adaptovat na ty těžké podmínky,
kterým je dnes vystaveno.
My jsme se snažili o řadu kompromisních přístupů
a je možné, že ještě někteří
z mých kolegů vystoupí a budou diskutovat
k některým paragrafům, které byly
ještě dodatečně zařazeny. Ale
považujeme v tuto chvíli za rozhodující
to, aby v případě, že by došlo,
a tento parlament má občas k tomu sklon, k protahování,
k prodlužování z těch či oněch
důvodů práce na zákonu, který
by se měl zabývat transformací družstev,
pak chceme, aby nedošlo k zablokování hospodářské
činnosti v zemědělství. Byli jsme
pro § 30 a pro blokující odstavce, které
v něm jsou.
Diskutovali jsme o tom s řadou stran a jsme si vědomi
toho, že blokující účinky jsou
za dané situace zřejmě nutné už
mimo jiné proto, že naše legislativní
práce byla velmi dlouhá a došlo k rozporu mezi
přípravou družstevních stanov a našich
vlastních legislativních prací.
Prosím vás, abyste proto velmi pečlivě
zvážili a bez ideologické předpojatosti
se pokusili naslouchat pozměňovacímu návrhu
v § 30 předloženého tisku, který
projednáváme: to je číslo 643. Navrhujeme
změnit odstavec 6, který by zněl:
"Pokud zvláštní zákon, uvedený
v § 30 odstavec 1, nebude Federálním shromážděním
přijat do 31. 12. 1991, omezení pro zemědělská
družstva, vyplývající z odstavce 2,
odstavce 3 a odstavce 5 tohoto paragrafu, pozbývající
platnost."
Jde o to, aby družstva věděla, že v případě,
že nedokážeme učinit to, co učinit
máme, že mají možnost začít
normálně hospodařit. Chtěl bych vás
opravdu požádat, abyste tento návrh zvážili
a pokud možno podpořili v zájmu toho, aby ti,
kteří chtějí v zemědělství
opravdu podnikat, měli nějakou perspektivu.
Považujeme to za tak závažné, že
v případě, že nebude tento náš
pozměňovací návrh přijat, nebudeme
se moci na hlasování podílet a hlasování
se zdržíme. Tímto zdržením však
také vyjádříme jen to, co si myslíme,
že restituce jsou nutné a že hospodařit
v zemědělství normálním způsobem
je třeba co nejdříve. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Fišerovi. Za poslanecký
klub Hnutie za demokratické Slovensko vystúpi poslanec
Martin Kontra. Prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne a kolegovia, poslanci nášho
klubu veľmi pozorne sledovali ďalší osud
tohto návrhu zákona po jeho neprijatí v Snemovni
národov.
Môžeme povedať, že určitou mierou
sa podieľali na jeho ďalšom dopracovaní.
Vzhľadom na to, že v tomto návrhu zákona
nedošlo k podstatnejším vecným zmenám
a bola dodržaná filozofia reštitúcie takisto
ako v ostatných oblastiach nášho spoločenského
života, súhlasíme so znením tohto zákona
a budeme preň hlasovať. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kontrovi. Stanovisko klubu
poslancov Komunistickej strany Československa prednesie
poslanec Grebeníček, pripraví sa poslanec
Humpál.
Poslanec SN M. Grebeníček: Vážené
Federální shromáždění,
vážení hosté, po téměř
třech měsících se znovu zabýváme
zákonem o půdě. Poslanci našeho klubu
při jednání politického grémia,
a především pak v hospodářských
výborech usilovali o to, aby bylo dosaženo přijatelného
konsensu ve sporných otázkách. Dnes je nám
předložen upravený návrh. Jaký
tedy je?
Podařilo se dosáhnout základní shody
v tom, že problematika transformace družstev bude řešena
v samostatné právní úpravě.
Opět se, bohužel, předkládají
některé kontroverzní návrhy, jejichž
znění bylo odmítnuto na předcházející
14. schůzi Federálního shromáždění.
Jedná se v prvé řadě o možnost
odnětí nemovitostí ve vlastnictví
nebo v osobním užívání fyzické
osoby.