Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Já a moji pracovníci si klademe otázku, jak je možné, že při takovémto snížení reálných příjmů se dosud daří udržovat sociální klid. Ponechávám tuto otázku bez komentáře.

Vývoj příjmů a kupní sily důchodců. V prosinci byl minimální důchod pro jednotlivce 1 340,- Kčs, v lednu 1 340,- Kčs, v březnu 1 580,- Kčs, v červenci 1 800,- Kčs. Jestliže vycházíme z prosince, kdy kupní síla v procentech je stanovena na sto, v lednu poklesla kupní síla tohoto důchodce na 78 %, v březnu na 87 %, v červenci 1991 se poněkud zvedla, na 89 %. Přitom mezi příjmem důchodce 1 340,- Kčs v lednu 1991 a v březnu 1 585,- Kčs je rozdíl 240,- Kčs a kupní síla vzrostla pouze o 9 %. Jestliže mezi breznem 1991 a červencem 1991 vzrostl príjem tohoto důchodce o 220,- Kčs, tak kupní síla se zvýšila pouze o 2 %.

Škoda, že zde není pan poslanec Huml. Rozuměl jsem dobre vystoupeni pana poslance Humla. Pan poslanec upozornil na rozpor mezi mým nedávným televizním vystoupením, kde jsme hovořil o možnosti až jednoho miliónu nezaměstnaných, a mým včerejším úvodním vystoupením ve Federálním shromáždění, kde jsem uváděl jako varující a možné tři varianty počtu nezaměstnaných od 400 do 900 tisíc nezaměstnaných koncem tohoto roku, a on položil otázku: Je-li situace tak vážná, proč toto upozornění nebylo uveřejněno v předložené zprávě a má-li vůbec ministr federální vlády právo takové katastrofické předpovědi sdělovat veřejně. Já se domnívám, že pan poslanec Huml sedí v řadě, kde sedělo bývalé Občanské fórum, a jsem jeden z těch, kteří toto Občanské fórum zakládali. Když jsme to dělali, tak jsme si řekli, že naše politika bude politikou pravdy, že budeme vždy a zásadně seznamovat veřejnost s pravdou. (Potlesk.)

Já sám jsem - aspoň se domnívám - člověk přímý a vážném případě se nemohu snížit k tomu, abych předkládal veřejnosti cokoliv, ať by to bylo přemalováno treba na růžovou barvu. Já to pokládám za hloupé.

Pokud jde o uvedené rozdíly v údajích, musím říci, že jde o údaje vyplývající z modelových situací. V daném prípadě o možný vývoj nezaměstnanovosti při 8, 10, resp. 12 % poklesu národního důchodu, tj. v souladu s předkládanou zprávou o vývoji československého národního hospodářství. Samozřejmě lze si teoreticky představit i opačnou extrémní situaci, že pri 12 % poklesu národního důchodu úroveň zaměstnanosti se nezměni. To by ale znamenalo, že předpokládáme též vice než 12 % pokles společenské produktivity práce. To je vlastně další výrazný nárůst sociální přezaměstnanosti a hluboký rozpad efektivnosti, který si prostě naše ekonomika nesmí dovolit.

Nemýlím-li se, pan poslanec Komárek včera uváděl členění výše přezaměstnanosti kolem 2 miliónů osob. Koneckonců, současné úvahy jsou kolem 15 % poklesu vytvořeného národního důchodu a tomu odpovídající modelová a varující varianta růstu nezaměstnanosti, která by se v ročním průměru pohybovala až kolem 10 % a počet nezaměstnaných tudíž by koncem roku modelově stoupl až na 2 milióny osob. Ale znovu opakuji: to není odhad skutečného vývoje, to je modelový propočet a vyrovnaný propočet. Chci tím jen zdůraznit, ze nebude-li jak federální, tak česká a slovenská vláda dělat aktivní politiku zaměstnanosti v tom nejširším slova smyslu a budou-li se podniky nadále chovat pasívně, může se tato zatím modelová a varující varianta naplnit.

Ještě jednou se vracím k vystoupení pana poslance Humla, který poukazoval na rozpor v údajích a odhadech mého kolegy, českého ministra práce a sociálních věcí, pana Horálka. Pokud jde o skutečné údaje o vyplacených prostředích na nezaměstnané z účelové rezervy státního rozpočtu, uváděl-li pan ministr částku 261 miliónů Kčs, měl pravdu, protože šlo o údaj za Českou republiku, uváděl-li jsem já částku 539 miliónů Kčs, měl jsem také pravdu, protože šlo o údaj za celou federaci.

Pokud se lišíme v odhadu budoucího vývoje, budu rád, bude-li mít pan ministr Horálek pravdu a nebude potřebovat v České republice další finanční prostředky k nezaměstnanosti.

To by totiž znamenalo, že se podařilo dalši růst nezaměstnanosti v České republice zpomalit, což je ale možné při daleko aktivnější hospodářské politice, zaměstnanosti zvládnout. Pokud jsem včera četl v novinách, pan ministr Horálek údaje opravil a za Českou republiku uvedl jako katastrofické číslo 400 000 nezaměstnaných. Byl bych rád, kdyby měl pravdu.

Mám tedy osobně vážné důvody, abych včas varoval před uspokojením, že částky ve státních rozpočtech na řešení nezaměstnanosti jsou dostačující. Jde zejména o tyto důvody:

Nezaměstnanost ve Slovenské republice je výrazně vyšší, relativně i absolutně, než v České republice a prostředky vyčleněné slovenskou vládou na příspěvky v nezaměstnanosti jsou nižší. V České republice je to 4,050 miliard Kčs, ve Slovenské republice 2,510 miliónů Kčs. Budou-li prostředky v České republice dostatečné, o čemž pochybuji, budou každopádně chybět ve Slovenské republice. Vycházet ze skutečných výplat příspěvků v nezaměstnanosti za čtyři měsíce je zkreslující, zejména proto, že počet nezaměstnaných byl stále poměrně nízký. Výplaty jsou poskytovány v podstatě s měsíčním zpozděním. Řada nezaměstnaných buď vůbec není evidována, nebo není mezi uchazeči, kteří pobírají příspěvky v nezaměstnanosti, protože je hmotně zabezpečena dosavadním pětiměsíčním odstupným. Je potřeba tedy těm tabulkám rozumět a dobře s nimi zacházet.

Značné části těchto nezaměstnaných začne být příspěvek teprve vyplácen. Dosavadní propočty vycházely z cenové a mzdové úrovně roku 1990 a ve skutečnosti je třeba počítat s valorizací príspěvku v nezaměstnanosti. Zde myslím 65, 60 %. Jestliže směnný růst mezd bude činit 20 % i výše a některé podniky ho naplní, a pak tento člověk odejde, potom tyto příspěvky budou vypláceny s 20 % zvýšením.

A nakonec důvod nejzávažnější: Ukáží-li se úvahy o 15 % poklesu výroby a národního důchodu jako pravdivé, pak je zřejmé, že roční průměrny stav 300 000 nezaměstnaných v České a Slovenské Federativní Republice pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti bude překročen, a tedy překročeny částky stanovené jako účelová rezerva státního rozpočtu na nezaměstnanost. Zde bych chtěl upozornit ještě na některý moment. Varovná je i situace ve vývoji počtu vyplácených starobních předčasných důchodů. To jsou důchody, které jsou přiznány 2 roky před dovršením věkové podmínky pro návrh na důchod v případě, že v organizaci dochází k organizačním změnám a orgány právě nemohou zajistit občanovi přiměřené zaměstnání. Jde vlastně o nezaměstnané.

Pár čísel: K 31. 12. 1990 v České republice bylo vypláceno 1 480 takovýchto důchodů, ve Slovenské republice 1 423, celkem 2 903. Stav ke konci dubna, jenom za 4 měsíce, v České republice 6 210, ve Slovenské republice 5 015, v České a Slovenské Federativní Republice 11 225 takovýchto důchodů. Nárůst za pouhé 4 měsíce 8 322 takovychto důchodů.

Byly zde jestě některé dotazy, nevím, který pan poslanec to řekl, že zpráva o sociální politice není stanoviskem vlády, je stanoviskem resortu. Není to pravda. Tento materiál byl projednán ve federální vládě. Je to stanovisko federální vlády. Pan poslanec Rajczy se ptal, jak je to s tím, že to je účelová rezerva. Myslí se tím, že to je účelová rezerva na nezaměstnanost. Neexistují žádné jiné prostředky mimo tuto rezervu. Když se nevyčerpá, přejde jinam. To jsou ty prostředky jiné, jiné nejsou.

Vážené poslankyně, váženi poslanci, já vám děkuji za pozornost. Chci říci, že situace všech tří ministerstev práce a sociálních věcí není jednoduchá. Chci říci, že my jsme na konci tohoto řetězu, všechno se bude odvíjet od ekonomiky a myslím, že pokud bychom neměli některé varující prognózy, mohly by nás do jisté míry ukolébat vlastní úspěchy. Myslím, že těch pár čísel, která jsem zde uvedl, nás k tomu neopravňuje. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem za záverečné slovo pánu ministrovi Millerovi. Teraz prosím o záverečné slovo spravodajcov.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec L. Kudláček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že není nyní potřeba shrnovat diskusi. Zazněly tady názory z celého politického spektra. Jsem rád, že došlo k vyjasnění určitých pojmů, jakými jsou alternativy reformy apod.

Navrhuji následující postup: abychom o pozměňovacích návrzích hlasovali při pokračování plenární schůze příští týden s tím, že ke každému jednotlivému návrhu dáme určitý komentář a navrhneme hlasování. Děkuji za slovo.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Chce ešte slovo poslanec Ambros?

Společný zpravodaj výborů SN poslanec R. Ambros: Pán predsedajúci, kolegyne poslankyne, kolegovia poslanci, po vystúpení pána podpredsedu vlády Valeša myslím, že nás všetkých vyzval k dialógu a ku konštruktívnym prístupom. Vláda ako taká má záujem každý konštruktívny návrh privítať, a preto si myslím, že je to i pre nás určitá výzva. Z toho množstva 32 vystúpení žiaľ, nie je mnoho konštruktívneho. Nemienim jednotlivé vystúpenia komentovať. Myslím, že každý z nás je natoľko inteligentný, že si o úrovni dokáže urobiť záver sám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, slovo má pán poslanec Prokop.

Zpravodaj výborů pro sociální politiku poslanec M. Prokop: Vážení kolegové, na závěr bych se to pokusil malinko shrnout. Odeznělo 32 příspěvků. Pro mne osobně bylo velmi překvapující, že z těchto 32 diskusních příspěvků, ať byly směrovány z jakékoliv strany nebo jakéhokoliv místa politického spektra Federálního shromáždění, pouze ve 3 příspěvcích, pokud se nemýlím, se objevila problematika životního prostředí. Domnívám se, že je to burcující fakt. Pokud se týká problematiky sociální politiky, konstatuji, i po poradě s ostatními dvěma přítomnými zpracovali, že vlastně nepadl žádný konkrétní pozměňovací návrh k usnesení s výjimkou toho, co předložil kolega Dostál. Domnívám se, že ve vystoupeních pana ministra byla většina těchto návrhů zodpovězena. Nemusíme je tedy zařazovat jako pozměňovací návrhy. Tady mě ještě kolega Kudláček opravuje, že ve vystoupení pana poslance Luxe byly určité konkrétní návrhy, týkající se této oblasti a byly písemně podány.

Chtěl bych upozornit na to, nač upozornil pan ministr Miller - na problematiku důchodů a souběhu důchodů se mzdou, která tady odezněla v několika příspěvcích. Domnívám se, že se jedná o nepochopení financování našeho důchodového zabezpečení nebo vůbec sociálního zabezpečení. V usnesení, které se týká sociální politiky je bod, který doporučuje vláde urychlit přechod na nový systém financování sociálního zabezpečení, na systém pojištění a fondů. To je myslím i to, co zaznělo právě v příspěvku kolegy Zemana o tom, že vlastně každý důchodce si tento důchod platí. Bohužel, jak nám to i bylo rečeno, v této chvíli tomu skutečně tak není. To je asi k příspěvkům, které tady odezněly ve smyslu zprávy o sociální politice federální vlády.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Prokopovi, spravodajcovi pre oblasť sociálnu tejto správy.

Vážené Federálne zhromaždenie, dnešný program sme splnili. Tak, ako navrhuje poslanec Kudláček, odporúčam i ja vám, aby sme o uznesení, resp. pozmeňovacích návrhoch k nemu hlasovali na budúci týzdeň. Má niekto námietky? (Nikdo.) Nikto.

Dovoľte mi, aby som 15. spoločnú schôdzu prerušil s tým, že začneme na budúci týždeň v utorok, 21. mája 1991 o 10.00 hodine.

Program utorného zasadnutia bude zákon o vlastníckych vzťahoch k pôde. V prípade, že sa nám podarí zákon prejednať, po ňom by sme sa vrátili k uzneseniu, správe o hospodárskej politike vlády. Potom by bol prejednaný návrh uznesenia k hodnoteniu obdobia od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážení kolegové, dovídám se, že materiál - výsledky jednání hospodářských výborů ve věci zákona o půdě bude k dispozici zhruba do 16.30 hodin. Pokud můžete, doporučuji zpravodajům, abyste se o něj mohli přihlásit.

Predsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ešte jedna organizačná poznámka. Autobusy na lietadlá smer Bratislava, Kosice, Sliač, sú pristavené pred budovou Federálneho zhromazděnia.

Prerušujem 15. spoločnú schôdzu do 21. 5. 1991.

(Schůze přerušena ve 14.58 hodin.)