Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Zdá se mi, že tato nejednoznačnost našich výchozích předpokladů, významového rámce, ve kterém mluvíme, je zaviněna mnohoznačným významem slova "reforma", dokonce ve spojení "ekonomická reforma". Je to proces, který neděláme sami. Máme kolem sebe v sousedních zemích různe příklady. Na jedné strane je to, co se stalo v bývalé NDR, kde se to, co bychom mohli nazývat radikální ekonomickou reformou odehrálo prakticky za noc, bez výmluv a bez vytáček s následky, které známe. Na druhé strane máme příklad Sovětského svazu, kde se tzv. reforma provádí obezřetně s důsledky také známe. Někde mezitím hledáme svoji cestu.

Zdá se mi, že je třeba s barvou ven, a že by se každý z nás měl vyslovit k tomu, co si pod ekonomickou reformou představuje. Diskusi, která tu byla, bych se pokusil znázornit na malém příklade. Příkladně malé rodiny, která se nastěhuje do bytu,který rodiče nechali řádně spustnout. Má teď dvě možnosti - vymalovat a pověsit nové záclony, jak radí rodiče, nebo vyměnit instalace, přesekat elektriku a udelat novou koupelnu. Domnívám se, že toto rozhodnutí padlo v loňských volbách a vláda začala sekat. Teď přichází tchýne a lomí rukama, že neteče voda a po zemi je malta a písek a vysvětluje nám, jak to celá ta léta s taťkou dobře táhli. (Potlesk.) Pokud se vám to zdá být metafora nepřiměřená, rád bych ji konkretizoval na několika tvrzeních, která jsme zde včera slyšeli.

Slyšeli jsme, že vláda musí stanovit přesné priority našeho průmyslu. Vážené Federální shromáždění, to už jednou kdysi udělala a dodnes se z toho nemůžeme vzpamatovat. (Potlesk.)

Slyšeli jsme, že se u nás jaksi nevytvorilo konkurenční přostředí. Kupodivu nevytvořilo se ani předtím, a to z téhož důvodu, protože nedošlo k liberalizaci cen. Jak může být konkurenční prostředí tam, kde nejsou ceny?

Slyšeli jsme zde, že ta či ona výroba se po liberalizaci cen stala neefektivní. Nerozumím tomu. Jestli se stala s reálnými cenami neefektivní, ptám se: byla někdy efektivní? (Potlesk.)

A nakonec jsme tu slyšeli velmi dobrou radu: je třeba udělat zásadní korekturu reformy. To je skutečně osvědčený recept, takto postupoval minulý režim pokaždé, když v nějaké konstelaci vnějších okolností se rozhodl, jakousi reformu začít dělat. V okamžiku, kdy by z ní bylo bývalo mohlo něco být, ukázalo se, že to nebude tak příjemné a přistoupilo se k zásadní korektuře reformy. (Potlesk.) Tento proces máme v dobré paměti a máme také v paměti, čím skončil. Nechceme-li skončit také tak, nedělejte, prosím, zásadní korekturu reformy! (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Sokolovi. Teraz vystúpi v rozprave poslanec Jedinák, pripraví sa poslanec Bratinka.

(Poslanec Jedinák se vzdává slova.)

Slovo má poslanec Bratinka, pripraví sa poslanec Mandler.

Poslanec SN P. Bratinka: Vážené Federální shromáždění, několik mých předřečníků mi můj úkol usnadňuje, mohu mluvit vlastně velmi obecně. Chci říci, že kritika, která zde zazněla na adresu vlády, je jednak nesmyslná, jednak nespravedlivá. Nesmyslná je, protože reforma probíhá vlastně teprve 4,5 měsíce: Proto třeba citace hospodárských výsledků za rok 1990 jsou zcela irelevantní. Očekávat změnu k lepšímu během tak krátké doby mohou jen lidé, kteři nevědí nic o ekonomice, přinejmenším o tržní ekonomice. Např. těch několik napadení našeho devizového kursu s poukazem na relativní kupní sílu svědčí o tom, že tito lidé opravdu o ekonomice nevědí vůbec nic. Devizový kurs je přece výsledkem nabídky a poptávky po nějaké měně.

Všechny jevy zde citované jako negativa jsou v podstatě nutným jevem reformy. Její kritika je nespravedlivá, protože je projevem presně téhož ducha, téhož pohrdání či nedůvěry ve svobodu, které nás do této situace dostaly a jejichž nositelé mají hlavní díl viny na tom, ze reforma byla pozdržena o řadu měsíců.

Chtěl bych vám závěrem, protože už končím, říci jeden konkrétní príklad ze světa. Před čtyřiceti lety byl národní důchod, připadající na hlavu v Jižní Korei a Indii stejný, to jest stejně mizerný. Otcové Indie se však rozhodli kráčet cestou socialismu, národní soběstačnosti, zabránění tomu, aby byl příliš velký rozdíl mezi chudými a bohatými. Indie dnes v podstatě sténá pod obrovským břemenem nejrůznějších regulačních a plánovacích opatření. Existuje v ní obrovská mafie nejrůznějších povolovatelů, schvalovatelů, plánovačů, oceňovačů apod., s nimiž tam nemůze pohnout žádná politická moc, resp. žádná strana si na to netroufne. V Indii nelze v podstatě ani zavřít žádný neprosperující podnik, jediná cesta je, ze zaměstnanci ho prostě opustí a zmizí. Dnes je v Indii národní důchod 10x menší než v Jižní Korei a je v ní 250 miliónů lidí, kteří žijí nikoliv v bídě, ale v tzv. absolutní bídě, tj., že jsou na pokraji hladomoru. Za to mohou ovšem děkovat socialismu. My se z něho snažíme vyjít a já myslím, že to děláme správně. (Potlesk.)

Předsedající místopredseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bratinkovi. Slovo má poslanec Mandler. Predtým má faktickú poznámku poslanec Zukal.

Poslanec SL R. Zukal: Pan poslanec Bratinka mluvil o devizovém kursu. Já si netroufnu mluvit o atomové fyzice, což je jeho profese. Mohl by mi, prosím vás, vysvětlit, jak je možné, že během posledního roku klesla kupní síla koruny o 20 % a kurs z koruny stoupl o 40 %. Čím to je: Je tomu tak proto, že kurs 26 Kčs za marku byl stanoven naprosto nereálně a okrádal toto hospodárství. Ať tady pan poslanec Bratinka neprovádí demagogii. (Potlesk.)

Předsedající místopredseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpí poslanec Mandler. Pripraví sa poslanec Roubal.

Poslanec SL E. Mandler: Vážený pane předsadající, dámy a pánové, jak je vidět, ekonomický a sociální vývoj v našem státě se dostal do velmi kontraverzního stadia. My jsme tu včera vyslechli velmi silnou kritiku a dnes posloucháme ohlasy na tuto kritiku. To, co se včera říkalo, považuji za silně radikální argumentaci. Navíc je to v době, kdy se jak levice, tak pravice pevně sdružují, aby prosadily své, a zde pak hrozí nebezpečí, že argumenty, které se kriticky uvedou, nebudou brány druhou stranou vážně. Myslím, že by to byla chyba. Využijme svobody k tomu, abychom si vzájemně naslouchali i tehdy, když je nám to nepríjemné. Nicméně, jestliže jsem dobře rozuměl hlavním kritikům, patří mezi jejich podstatné kritické predpoklady takové přemisy, které mně (a jak jsem dnes rád vyslechl, nejen mně) udivily.

Předpoklad první. Je podivné, že v naší vyspělé zemi roste drahota, nezaměstnanost a hospodářské obtíže právě teď.

Předpoklad druhý. Převést hospodářství z období tzv. direktivního řízení do svobodného tržního systému je možné víceméně bezbolestně a je přirozené, že exekutiva při něčem tak snadném nemůže a nemá dělat chyby.

Předpoklad třetí. Tzv. objektivní podmínky hospodárství sice existuji, ale vláda je silně přeceňuje - takové podmínky, jako např. to, že průmysl, obchod, služby, zemědělství, byly hospodařením předchozího režimu vyčerpány, nebo zhroucení sovětského trhu a Rady vzájemné hospodářské pomoci, nebo vliv války v Perském zálivu a sjednocení Německa.

Predpoklad čtvrtý. Ukázalo se, že dosavadní postup ekonomické reformy je obtížný, zvolíme proto na stavbu nynějšího patra, jak tu řekl jeden z předřečníků, jinou, sociálně únosnější variantu.

Netvrdím, že tyto předpoklady někdo takto vyřkl, jsou to mé závěry z projevů hlavních včerejších řečníků, kteří ekonomické reformě oponovali.

Pokud jde ovšem o Slovensko, podle některých řečníků jsem měl dojem, že tam už v dohledné době půjde o úplně jinou reformu, nebo dokonce o nějakou antireformu. Kdybych to dal dohromady, v Čechách a na Moravě bychom měli přesedlat na nějakoo jinou variantu s nějakymi jinými činiteli a na Slovensku bude zase další jiná reforma. Nevím, kolik reforem by mělo být.

Ve skutečnosti je ovšem situace dosti vážná. Bylo by velkou iluzi domnívat se, že při zachování nastoupeného trendu směřujícího ke dvěma samostatným republikám má šanci budoucnost, jak naši federace, tak transformace našeho hospodářství.

A tak, když si dnes kdekdo přihřívá svojí polívčičku v tom smyslu, že už to dávno říkal, pripomenu, co my jsme říkali od začátku, že totiž ekonomickou reformu je nutné chápat jako součást transformace celé naší společnosti k parlamentní demokracii, a že právě je třeba, aby byla spolehlivě politicky zajištěna.

Proto, vážené kolegyně a vážení kolegové, ruku na srdce, kdo z nás, když schvaloval kompetenční zákon, uvažoval o tom, jak jim Federální shromáždění zkomplikuje průběh ekonomické reformy. A jak to, že federální vláda nám návrh tohoto zákona předložila a ještě nás přemlouvala, ať ho schválíme? Já nechci rekriminovat, chci naopak upozornit na to, že po rozkladu Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí nastalo pod ekonomickou reformou a vůbec pod transformací naší společnosti vakuum, které je nebezpečné. Nemyslím, že může být významnější činnost pro politické síly, než se snažit toto vakuum zaplnit, anebo alespoň k tomu přispět. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Mandlerovi. Ďalej v rozprave vystúpi pán poslanec Roubal so stanoviskom Klubu poslancov Verejnosti proti násiliu. Pán poslanec Roubal je posledný z písomne prihlásených.

Poslanec SN M. Roubal: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne a kolegovia poslanci, Klub Verejnosti proti násiliu konštatuje, že k uvedenej problematike prebehla dosť rozsiahla diskusia v jednotlivých výboroch Federálneho zhromaždenia, z ktorej vzniklo rozsiahle uznesenie garančných hospodárskych výborov, ktoré dúfame, bude podnetné pre ďalšiu prácu federálnej vlády. Navzdory tomu považujeme za potrebné sa k tomu vyjadriť, pretože na tomto pléne od včšiny poslancov zaznelo pri prerokovávaní hospodárskej, sociálnej a ekologickej situácie za prvé tri mesiace dosť názorov, ktoré dávali doraz - a to niekedy i demagogicky a na základe protichodných faktov - hlavne na sprievodné javy ekonomickej reformy: nezamestnanosť, liberalizácia cien, oneskorenú privatizáciu, demonopolizáciu, nedostatky v školstve a v zdravotníctve.

Ja by som však chcel obrátiť vašu pozornosť na iné fakty. Od 1. Januára 1991 boli v tomto štáte vytvorené podmienky pre vnútornú konvertabilitu, ktorá podmieňuje priamo i nepriamo demonopolizáciu, ale aj veľmi priaznivé účinky na liberalizáciu cien. Začína sa však už v podstate prejavovať prevládanie ponuky nad dopytom. Rozvíjajú sa medzinárodné vzťahy, ktoré ktoré sú v ekonomike založené na liberalizácii zahraničného obchodu. Musíme si priznať, že ekonomika úzko súvisí s politickou situáciou v tejto krajne. Úsilie vlády je často brzdené hlavne politickými silami, ktorých program je založený na negativizme politickej reformy a zpochybňovaní realizácie normálnych majetkoprávnych vzťahov s jasne definovanými vlastníkmi. Postup privatizácie, malej či veľkej, mžme kritizovať, ale čo sme urobili my z hľadiska legislatívneho urýchlenia, keď zákon o veľkej privatizácii sme v tomto parlamente zdržali 4 mesiace.

Myslím si, že nezvratnosť realizácie transformácie našej transformácie a hlavne ekonomiky, vytvára "žlčové kamene" u oponentov ekonomickej reformy. Jako konštatovalo niekoľko poslancov, nachádzame sa v určitom prebiehajúcom procese, v ktorom sú stanovené reálne ciele a vychádzame z reálnych východísk. Reálnosť týchto cieľov je obsiahnutá i v ťažkostiach, cez ktoré k nim smerujeme. Nemalú úlohu v tom zohráva i vonkajšia medzinárodná situácia, napríklad rozpad trhu Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Ekonomická reforma, reštrukturalizácia, prenesenie zodpovednosti z paternalistického hľadania štátu na ekonomické subjekty sa deje, my sa nachádzame v tomto procese. Musíme ho samozrejme ovplyvňovať, ale myslím si, že musíme aj jasne demaskovať, čo je fráza, skrývajúca sa za zdanlivou podporou ekonomickej reformy, ale pritom popiera jej základy a idey - čo zaznelo v tejto diskusii mnohokrát - a demaskovať konštruktívne a objektívne pripomienky v jednotlivých diskusných príspevkoch.

Klub Verejnosti proti násiliu z týchto dôvodov súhlasí s faktami, ktoré zazneli v správe o hospodárskej, sociálnej a ekologickej situácii i s pripomienkami z pripraveného uznesenia hospodárskych výborov. Odporúčame vláde dopracovať - a to každej z troch vlád, i keď k tomu asi nepríde sme kompetentní - systémové opatrenie, ale nielen pri konverzii zbrojnej výroby, ale aj s ohľadom na konverziu elektrotechnického priemyslu, ťažkého strojárenstva a baníctva.

I navzdory tomuto odporúčame naďalej v plnej miere radikálnu ekonomickú reformu vlády, založenú na rozsiahlej privatizácii, liberalizácii cien, zahraničného obchodu, konvertibilite, rovnako ako toľko diskutovanej reštriktívnej menovej a finančnej politike. Sprievodné javy si uvedomujeme, považujeme ich za nevyhnuteľné, i keď sú negatívne, ale za nevyhnuteľnú považujeme i nutnosť ich minimalizovania i zmiernenia. My kladieme draz hlavne na časový aspekt tohoto procesu, jeho maimálne urýchlenie a de facto skrátenie. K tomu bude nutná spolupráca všetkých troch vlád a všetkých troch parlamentov, musia si uvedomiť svoju zodpovednosť. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. O faktickú poznámku požiadal poslanec Miloš Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, před chvílí jsme byli vyzváni mimo jiné, abychom demaskovali konstruktivní připomínky, což pokládám za milé přeřeknutí a mám jenom jedinou konstruktivní připomínku.

Eistuje materiál Federálního statistického úřadu - ten materiál se jmenuje Signální zprávy - a obsahuje předběžné výsledky československé ekonomiky v lednu až dubnu 1991 a výhled na druhé čtvrtletí 1991, založený na epektacích podnikové sféry. Ať už zde některé aspekty hospodářské politiky hájíme nebo kritizujeme, domnívám se, že bychom všichni měli tento materiál znát a já ho těm, kteří ho dosud nečetli, doporučují k prostudování. To je vše.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. V rozprave vystúpili všetci prihlásení poslanci, celkove 31 poslancov. Pýtam sa, či sa chce ešte niekto prihlásiť do diskusie. Nikto sa nehlási. Rozpravu k tomuto bodu končím. O záverečné slovo sa prihlásil podpredseda federálnej vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky, pán Vales. Prosím, aby sa ujal slova.

Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Včera jsem byl kritizován svými kolegy ve vládě za malou razantnost, se kterou jsem obhajoval reformu a já ani dnes nechci svůj projev změnit.

Jsem spíše zastánce kooperace než konfrontace. Možná, že je to chyba, protože já jsem se pokoušel v úvodním slově vysvětlit, co už vláda udělala právě proto, že jsme sledovali průběh jednání výborů obou sněmoven. Proto jsme přijali opatření, které provede podrobnější analýzu výsledků za uplynulé měsíce a přijali jsme také program na společnou hospodářskou politiku federální i národních vlád. Přesto se mi zdá, že v řadě diskusních příspěvků se dobyvali diskutéři do otevřených dveří. My skutečně chceme provést určitá opatření v hospodářské politice. Já jsem včera řekl, že všech pět pilírů, na kterých stojí transformační proces, zapustilo kořeny a působí ve společnosti s různou intenzitou. Tím jsem chtěl říci, že žádný z těchto pilířů nemůžeme zbourat, protože na nich chceme stavět i další patra. Ale chceme harmonizovat jejich působení. Jestliže se nám vytýká, že jsou nějaké zásadní chyby v liberalizaci, pak je poznáme teprve tehdy, když liberalizujeme ceny.

Nemůžeme to dřív vědět. Stejně tak jsme mohli rozhodovat o mnohých jiných aspektech. Řada požadavků je předkládána dnes, ale chtěli abychom je splnili už v lednu. Typické jsou také požadavky některých poslanců ze slovenské strany. Předložili správné požadavky, ale vytýkali, že nebyly obsaženy ve zprávě za leden a únor a eventuálně kousek března, když je slovenská vláda přijala pred třemi dny.

Jednal jsem se všemi činiteli slovenské vlády několikrát, několikrát jsem žádal o kooperaci při stanovení hospodářské politiky, ve kterých vyjádříme zvláštnosti, ne národní zvláštnosti, to jsou skutečně jen zvláštnosti regionální a odvětvové. Teprve před 3 nebo 4 dny přijala vláda program, se kterým souhlasím. Postavila se za základní pilíře reformy a formulovala zvláštnosti, které mají regionální charakter, ale jak jsem já mohl navrhnout tomuto shromáždění před třemi měsíci, když žádné takové usnesení nebylo. Byla jen tři usnesení, která odkládala průběh reformy na Slovensku. Požádal jsem obě národní vlády, aby pred šesti týdny na zasedání Hospodářské rady, kde byla diskuse o zprávě, kterou jsem vám předložil, předložily obdobnou zprávu, která hodnotí průběh v národních vládách. Obě vlády požádaly o odklad, že tak daleko nejsou, aby mohli tuto analýzu provést. Třeba tak nedokonale, jako jsme ji provedli my.

V současné době existuje shoda i s národními vládami, dokonce shoda, která má podobu spolupráce. Pracují ve skupinách, které doplňuji analýzu, včera večer jsem jednal s novým místopredsedou slovenské vlády, který mě oficiálně seznámil s usnesením a dohodli jsme i spolupráci při formování hospodářské politiky, ve kterých bude dimenze, která charakterizuje regionální zvláštnosti. Může tam být tehdy, když na ni budou spolupracovat ti, kteří musejí nezbytné informace vědět.

Nemohu souhlasit se všemi náměty, které se týkaji úprav nebo promítnutí průběhu reformy do hospodářské politiky. Koneckonců řadu opatření jsme provedli. Když jsme zjistili počátkem roku, že způsob, jaký jsme určili pro likvidaci trhoobrátkových zásob, změnili jsme její způsob, jakým bude provedena. Ministerstvo financí provedlo některé dílčí úpravy, ale provedlo také dílčí úpravy v regulacích, když zjistilo, že obchodní rozpětí, které je v kompetenci národních vlád, které přihlížely nečinně, které neučinily nic pro to, aby k tomu nemohlo dojít, tak jsme nastoupili administrativní metodou stanovení závazných limitů obchodního rozpětí.

Mohl bych uvádět další opatření, která jsou opatřeními hospodářské politiky, ale těm se nebráníme. Řadu námětu, které zazněly v diskusi, budeme hodnotit a pokud je můžeme uplatnit v práci, na které pracujeme, tak je uplatníme. Musím říci, že mnoho vystoupení, které pod požadavky, abychom doplnili hospodářskou politiku, požadovala, abychom zbourali některý z těch pilířů, na kterých je transformační proces postaven. To prostě nejde. Můžeme udělat to, co jsem řekl. Můžeme harmonizovat působení těchto záklaních pilířu a koordinovat všechny subjekty, které se transformačního procesu účasní. To je úkol hospodářské politiky. Budeme tedy nejen koordinovat postup všech tří vlád, ale také a jedině v tomto směru můžeme doplnit naši hospodářskou politiku o strukturální a průmyslovou politiku, která bude podnětem pro práci bankovní sféry.