Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Písomné prihlášky
do rozpravy nemám. Pýtam sa, či chce niekto
vystúpiť k tejto problematike. (Ne.) Nikto.
Teraz pristúpime k hlasovaniu. V sále je prítomných
49 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej
republike, 48 poslancov Snemovne národov zvolených
v Slovenskej republike a 77 poslancov Snemovne ľudu. Obidve
snemovne sú uznášania schopné. Hlasujeme
o návrhu schvaľovacieho uznesenia, ktoré je
uvedené v parlamentnej tlači č. 562.
Najprv bude hlasovať Snemovňa národov, a to
spoločne.
(11.49 hodin.) Pýtam sa, kto je za túto dohodu,
nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko!
(Hlasuje se.) (Devadesát jeden.) Deväťdesiatjeden.
Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Traja poslanci hlasovanie ignorovali.
Snemovňa národov dohodu schválila.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu. Kto
je za tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačítko! (Hlasuje se.) (Sedmdesát čtyři.)
Sedemdesiatštyri. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
V Snemovni ľudu hlasovalo 74 poslancov za, nikto nebol proti,
nikto sa nezdržal hlasovania a 2 poslanci hlasovanie ignorovali.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky súhlasí
s Dohodou medzi Českou a Slovenskou Federatívnou
Republikou a Italskou republikou o podpore a ochrane investícií,
podpísanou v Benátkach dňa 1. augusta 1990,
s Dohodou o vzájomnej podpore a ochrane investícií
medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou
a Francúzskou republikou, podpísanou v Prahe 13.
septembra 1990, s Dohodou medzi Českou a Slovenskou Federatívnou
Republikou a Spolkovou republikou Nemecko o podpore a vzájomnej
ochrane investícií a Protokolom k nej, podpísaným
v Prahe 3. 10. 1990, s Dohodou medzi Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou a Švajčiarskou konfederáciou
o podpore a vzájomnej ochrane investícií
a Protokolom k nej, podpísaným v Berne 5. októbra
1990 a s Dohodou medzi Českou a Slovenskou Federatívnou
Republikou a Rakúskou republikou o podpore a ochrane investícií,
podpísanou vo Viedni 15. októbra 1990.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 131, SL
č. 210, SN č. 210)
Tým sme vyčerpali dopoludňajší
program. Ešte sa prihlásil o slovo poslanec Jedinák.
Poslanec SL Z. Jedinák: Pane předsedající,
dámy a pánové, navrhuji ještě
před polední přestávkou, aby Federální
shromáždění podle § 16 odstavec
1 jednacího rádu bez rozpravy přijalo usnesení
k morálnímu odsouzení činnosti některých
poslanců.
Oddůvodnění mého návrhu: Pokládáme
včerejší události za trapné a
nedůstojné parlamentu, který je nejvyšším
orgánem státní moci v této zemi. Jde
o snižování autority Federálního
shromáždění, zneužití jeho
jména. Poslanci se tak vysmívají zákonům,
které mají chránit a dávají
špatný příklad společnosti. Imunita
má poslance chránit, vytvářet mu prostor
pro nerušeny výkon funkce, je jednou ze záruk
jeho nezávislosti. Imunita však není privilegiem
poslance. Nesouhlasíme s postupem, který může
být podnětem k dalšímu poklesu autority,
práva v České a Slovenské Federativní
Republice, a proto doporučujeme Federálnímu
shromáždění, aby bez rozpravy přijalo
následující usnesení.
1. Federální shromáždění
nesouhlasí s činem skupiny poslanců, ke kterému
došlo dne 16. 5. 1991.
2. Federální shromáždění
ukládá imunitnímu a mandátovému
výboru obou sněmoven posoudit tento čin z
hlediska požadavků slibu poslanců, kterým
se každý poslanec zavázal dodržovat zákony
České a Slovenské Federativní Republiky.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Faktickú poznámku má
poslanec Fišera.
Poslanec SN I. Fišera: Myslím, že věc
je celkem vážná, ale nedoporučoval bych,
abychom jakékoliv usnesení přijímali
bez rozpravy, abychom se nemohli zamyslet nad jednotlivými
formulacemi, a proto můj návrh zní, nejednat
o tomto bodu bez rozpravy.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Nebolo to zaradené do programu.
Faktickú poznámku má poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, vážený
pane předsedající, za prvé protestuji
proti tomu, že bylo dáno slovo mimo program k tomuto
přispěvku, že nebylo slovo odňato, jakmile
se zjistilo, že neběží o procedurální
návrh.
Za druhé citovaný § 16 dovoluje hlasovat bez
rozpravy o změnách programu, resp. o sloučení
některých bodů programu, nikoli hlasovat
bez rozpravy o nějakém usnesení.
Jelikož zde bylo zamítnuto zařazení
tohoto bodu do programu, pokládám za hrubé
procedurální porušení, že s tím
znovu poslanci vyrukovali a žádám, aby jednání
o tomto bodu nepokračovalo. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ako viete, v čase nášho
rokovania táto otázka bola zamietnutá, aby
neprišla na program tohto zasadnutia: myslím, že
ani o tom teraz hlasovať nebudeme.
S faktickou poznámkou sa hlási poslanec Jedinák.
Poslanec SL Z. Jedinák: Mám poznámku k výkladu
jednacího řádu po právní stránce.
Domnívám se, že v úvodu našeho
jednání byl zamítnut zcela jiný bod
programu. O bodu morálního odsouzeni činnosti
některých poslanců se nehlasovalo. Jednací
řád neumožňuje podle § 16 odstavec
1 odejmout slovo poslanci, který odůvodňuje
svůj návrh na doplnění programu jednání.
Já jsem pouze odůvodnil svůj návrh.
Odejmout slovo podle § 23 lze pouze poslanci, který
se v diskusi odchyluje od předmětu jednání.
Predsedající místopředseda FS K. Viktorín:
Ja som nikomu slovo neodňal. Ešte sa hlási
poslanec Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Čisto procedurálne. Pán
kolega, ja som možno zle počul, ale z vašej strany
som nepočul návrh na zmenu programu, ale počul
som návrh na hlasovanie o prijatí uznesenia.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Dám hlasovať o zaradení
tohto bodu na program.
S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec
Malý.
Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající,
navrhuji, abyste vyhlásil polední přestávku.
Poslanec SN L. Rajczy: Chcem podporiť pána Jedináka
v tom, že podľa rokovacieho poriadku má pravdu,
ale nezabúdajme na to, že na začiatku našej
dnešnej schôdze sme o tom už hlasovali. Na jednej
schôdzi o tej istej veci môžeme hlasovať
len raz. Na budúcej schôdzi môžme navrhnúť,
aby sme o tom hlasovali.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prerušujem dopoludňajšie
rokovanie. Popoludňajšie rokovanie začneme
o 13.00 hodine.
(Jednání přerušeno ve 12.01 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.06 hodin.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS J. Stank.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie,
panie poslankyne a páni poslanci, pokračujeme v
prerušenej 15. spoločnej schôdzi. Včera
sme začali prerokovávať 9. správu o
hospodárskej situácii ČSFR a o hospodárskej
politike federálnej vlády (tlač 564), doplňujúcu
správu o sociálnej politike (tlač 592) a
doplňujúcu správu o ekologickej situácii
v ČSFR (tlač 614).
Je tiež pripravený návrh uznesení obidvoch
snemovní pod číslom tlače 634. Rokovanie
sme prerušili včera pri rozprave. Rozprava ešte
nebola ukončená a sú do nej prihlásení
títo poslanci: Zlocha, Pohanka, Schneider, Lux, Roman,
Jurečka, Sokol a Jedinák.
Navrhujem, aby sme rokovali tak, aby sa dnes minimálne
ukončila rozprava a, aby pán podpredseda vlády
Vales, ktorého opäť vítam na dnešnom
rokovaní, mohol predniesť záverečné
slovo.
Keby nezostával čas, prijali by sme uznesenie až
na budúci týždeň po opätovnom prerušení.
Myslím ale, v prípade, že sa neprihlási
podstatne väčší počet, než
je zatiaľ prihlásený, by sme to teda mohli
absolvovať v čase, ktorý bude prijateľný
pre odchod poslancov a pre spoje, ktoré sú zabezpečené,
či už letecké, alebo iné.
Takže pokračujeme v rozprave. Ako prvý vystúpi
poslanec Zlocha, pripraví sa poslanec Pohanka. Pretože
nie sme uznášania schopní, nenavrhujem, aby
sme hlasovali. Nemôžem nechať odhlasovať
rečnícku dobu 10 minút, ale všetkých
prihlásených prosím, aby neprekračovali
túto lehotu, ktorá zatiaľ nie je odhlasovaná.
V prípade, že by sme boli schopní sa uznášať,
navrhujem túto rečnícku lehotu odhlasovať.
Slovo má poslanec Zlocha.
Poslanec SN J. Zlocha: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie.
V úvodnej časti správy o hospodárskej
situácii Českej a Slovenskej Federativnej Republiky
a o hospodárskej politike federálnej vlády
sa konštatuje, že zmyslom ekonomickej reformy nie je
samoúčelné poškodzovanie prostých
ľudí a navodenie rozpadu ekonomiky, ale naopak, ekonomická
reforma predstavuje jediný spôsob, ako prerušiť
dlhotrvajúci a dobre maskovaný pád do priepasti
ekonomického rozvratu.
Zatiaľ čo s druhou časťou vety je možno
súhlasiť, s prvou sa dá polemizovať. Jej
obsah sa dá vysvetliť aj tak, že by bolo možné
zabrániť pádu a rozvratu ekonomiky, je potrebné
poškodiť obyčajných ľudí.
Pretože ekonomická reforma sa doteraz skutočne
najviac dotkla tých obyčajných ľudí,
bolo nanajvýš potrebné úvodnú
správu doplniť o správu o sociálnej
politike federálnej vlády. Tá len potvrdila,
že priebeh ekonomickej reformy nebude taký jednoduchý,
že jej dopady, či už vyplynuli z vonkajších
podmienok alebo z našej malej schopnosti pružne sa prispôsobiť
novým podmienkam, dosť výrazne predbehli naše
očakávania. Dokonca sa dá povedať, že
realita života prebieha i predloženú časť
správy o sociálnej politike. Veď už v
priebehu prvého polroka dosiahneme v počte nezamestnaných
úrovne, ktorú sme očakávali až
na konci roku. Po úprave cien energie, ktoré sa
dotkli predovšetkým sociálne slabších
vrstiev, vyvstáva pred mnohými rodinami priamo hamletovská
otázka: žiť, kupovať potraviny za zliberalizované
ceny, alebo platiť rôzne zvýšené
poplatky a dostať sa tak pod hranicu biedy. A to je pred
nami ešte zvýšenie cien nájomného
a neradostná perspektíva mnohých podnikov,
ktoré prepúšťajú každým
dňom viac a viac ľudí.
Mali by sme si uvedomiť nebezpečenstvá, ktoré
z tejto situácie vyplývajú, pretože
ak napr. len na Slovensku bude koncom tohoto roku 300 000 nezamestnaných,
dotkne sa to viac než milióna ľudí, teda
jednej pätiny obyvateľstva. V predkladanej správe
sa na viacerych miestach konštatuje, že vlastne všetko
je v poriadku, všetko je v súlade so scenárom
ekonomickej reformy. Veľmi mi však chýba podrobnejšie
uvedenie jednotlivych krokov ekonomickej reformy, predpokladaných
cieľov, výsledkov a dôsledkov a ich porovnanie
s praktickými dopadmi. Neviem si dať uspokojivú
odpoveď na otázku, či dvojnásobný
nárast počtu nezamestnaných svedčí
o urýchlenom priebehu a pôsobení ekonomickej
reformy, alebo nám niečo zo scenára ušlo.
Trápi ma preto možný dôsledok: keď
výrazne stúpne počet ľudí odkázaných
na sociálne dávky, kde na to vezmeme peniaze? Z
čoho potom uberieme, keď stále tvrdíme,
že peňazí v rozpočtoch federácie
a republík je skôr málo než dosť?
Na viacerých miestach predkladanej správy si autori
sťažujú na problémy, ktoré vyplývajú
z kompetencií. Nie sú však konkretizované.
Nemôžem si pomôcť, ale takto mi pripadá,
že sú to výhovorky, snaha zvaliť vinu
na niečo imaginárne. Spomínam si, že
pri schvaľovaní kompetenčného zákona
sa konštatovalo, že tento zákon je, alebo bude
otvorený, a že ho bude možné upravovať
podľa poznatkov, ktoré jeho uplatňovanie prinesie.
To však bude vec vyjasnenia si, čo si kto pod ktorým
paragrafom myslel alebo myslí.
Nekonkrétne všeobecné konštatovanie, alebo
neadresné obviňovanie nič nevyrieši.
Podľa niektorých formulácií "shrnutí"
na strane 44 sme vlastne za dnešný systém výkonných
kompetencií v Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike, ktorý pre uskutočňovanie pružnej
ekonomiky nie je výhodný, zodpovední i my,
poslanci Federálneho zhromaždenia, pretože, môžem
citovať "...dnešné kompetenčné
úpravy boli prerokované a schválené
v zákonodarných zboroch". Viem, že nám
prerokovanie návrhov troch vlád netrvalo dlho, ba
dokonca ani sme v nich neurobili mnoho zásadných
zmien, ale myslím si, že podstatná časť
zodpovednosti za hospodársku situáciu pripadá
len na federálnu vládu a na vlády republikové.
To by si bolo treba priznať a z prípadných
chýb sa i poučiť.
Čo mňa priviedlo k tejto úvahe, uvediem na
jednom príklade a to na pôvodne predloženom
vládnom návrhu zákona o pôde. Predkladateľ,
zástupca federálnej vlády hneď na začiatku
prerokovávania v našich zboroch pre životné
prostredie uviedol, že predložená verzia návrhu
- to bola tretia verzia - je zo všetkých troch návrhov
tá najhoršia a je teda najmenej prijateľná.
Čo sme mali potom prerokovávať? Alebo sme ich
mali snáď presvedčiť o tom, že zákon
je veľmi potrebný, že poľnohospodári
i celá spoločnosť ho veľmi potrebujú.
- Nemôžeme sa potom tváriť prekvapene ani
urazene, že zákon o pôde nemáme dodnes.
Keď ktokoľvek bude svoj tovar haniť pred kupcom,
sotva niečo predá.
Viem, že doba, ktorú teraz prežívame je
ťažká, že každý, kto sa nejakým
spôsobom podieľa na realizácii zmien v spoločnosti,
je fyzicky a psychicky úplne vyčerpaný. Buďme
však realistami, nevyhovárajme sa, ale vezmime si
každý svoj diel zodpovednosti za plnenie úloh
i za ich dôsledky, teda i za úspech, ale tiež
za neúspechy. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Zlochovi, ďalej
v rozprave vystúpi pán poslanec Milan Pohanka, pripraví
sa pán poslanec Jiří Schneider.
Poslanec SL M. Pohanka: Pane předsedající,
vážení kolegové, slyšeli jsme zde
s větším nebo menším důrazem
u řady diskutujících v podstatě, že
chybami vlády i vinou parlamentu se možná tato
země řítí do ekonomické i sociální
exploze, jak to hyberbolicky, se svým vtipem a elegancí
včera zde vyjádřil pan inženýr
Zeman. Nemohu si odpustit přitom poznámku, že
většina těchto kritik pochází
z těch míst a od těch lidí anebo od
těch příslušníků těch
stran, kteří - samozřejmě to se netýká
pana inženýra Zemana - kterí zavinili tento
stav, který nás nyní stojí tolik námahy
a starostí.
Většina těchto kritiků zůstává
u kritiky a málokdo přišel s něčím
konkrétním, pan inženýr Zeman ano, zopakoval
zde svoji představu o odlišné kupónové
přivatizaci, já se ovšem domnívám,
alespoň zatím, že se to projevit nemohlo, kupóny
se zatím nerozdávají ani neprodávají,
tudíž dosavadní průběh je nezávislý
na tomto dalším kroku.
Spíš jde tady o takové rámcové
celkové řesení, my jsme si před volbami
ověrovali u voličů na mítincích
veřejné mínění a obyvatelstvo
se vyjadřovalo jednoznačně, i při
různých výzkumech vycházelo najevo,
že si přeje, aby utrpení bylo co nejkratší,
i když bude trýznivější, než
abychom prodlužovali dobu přechodu. Z toho se vycházelo,
a jestli dnes lidé něco vytýkají,
tak právě spíš je to nedostatek tempa,
přáli by si, aby všechno šlo rychleji,
abychom měli co nejrychleji za sebou tu dobu prechodu,
toho převratu hospodářství, jak to
nazval inženýr Jurečka v jednom rozhovoru,
že nejde pouze o reformu, ale o změnu samotného
základu.
Já sám pro sebe mám takovou teorii, vysvětluji
si to všechno tím, že jsme tak dlouho byli v
izolaci, přičemž naše peníze se
změnily v jakési vězeňské poukázky,
a že vně těch dobře střežených
hranic státu platily velmi málo nebo skoro nic.
A nyní, když v zájmu co nejrychlejšího
průběhu převratu hranice byly zcela otevřeny,
což byla i politická nutnost, najednou vyvstala holá
skutečnosti, jak na tom skutečně jsme ekonomicky,
že třeba nájemné, které má
alespoň přibližně zaplatit náklady
výstavby panelového domu, který byl ovšem
vystavěn nepřiměřeně draho
za těch umělých ekonomických podmínek,
které nevedly k úspornosti, je pro nás nepředstavitelně
drahé. Jsme v těžké situaci, když
najednou se má vyrovnat naše koruna, která
byla kdysi podložena zlatem, s tvrdými západními
měnami, a když najednou se otvírá i
obchod.
Samozřejmě je vítána každá
dobrá rada, ale těch jsme tady slyšeli pomálu,
byla to samá kritika a jak jsem již řekl, většinou
z úst těch, kteří - jaksi pripomíná
to, jako kdyby původci této katastrofy nyní
kritizovali zachránce za chyby nebo váhavost jejich
postupu. Je možné, že se zachránce dopustí
nějaké chyby, která škodu ještě
zvýší. Ovšem, když někdo nepřijde
s konkrétní představou a plánem, pak
jistě je na místě poradit se, uvažovat.
Některé príspěvky byly velmi seriózní,
ale vcelku stavět věc tak, že máme dělat
něco úplně jiného, že místo
té rychlé reformy máme pristoupit postupně
k mírnějším krokům, to by bylo
v rozporu s přáním, tedy i s nynějším
přáním valné části obyvatelstva,
které vychází najevo i pri současných
průzkumech veřejného mínění.
Hodně lidí, podle výzkumu asi 36 %, považuje
socialistické zřízení za zřízení,
ve kterém se žije pohodlněji, ale jen 3 % v
českých zemích a 6 % na Slovensku by si přálo
v tomto řízení znovu žít. Alespoň
v českých zemích nepřichází
žádná valná část obyvatelstva
s přáním, aby se tempo reformy zpomalilo.
Čili i nadále trvá situace, chceme to mít
rychle za sebou i za cenu značného střádání.
To ovšem neznamená, že nebudeme dělat
všechno, naše vláda se také snaží,
ukazuje to sociální program, co bude v našich
slabých ekonomických silách, aby ta trýzeň
byla co nejmírnější a opravdu trvala
co nejkratší dobu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Pohankovi. Ďalej dávam
slovo poslancovi Jiřímu Schneiderovi, pripraví
sa poslanec Lux.